Při toulkách lázeňským areálem v Luhačovicích jistě nesmíte zapomenout navštívit a ochutnat vyvěrající přírodní minerální prameny. Luhačovické prameny jsou velmi rozmanité a dělí se do dvou skupin: ty, které se využívají k pitné kúře, a ty, které slouží balneologickým účelům. Mezi nejznámější a nejlidovější patří pramen Ottovka.
Charakteristika a historie pramene Ottovka
Ottovka, nesoucí přívlastek nejlidovější pramen v Luhačovicích, vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy, na úpatí Malé Kamenné, v blízkosti Lázeňského náměstí a tenisových kurtů. Původně pramen vytékal volně, teprve v roce 1905 byl zachycen v kamenném sklepení. Název nese pramen dle mužské osoby z rodu Serényiů - hraběte Otty Serényiho (1855-1927). Ten v roce 1879 převzal správu Luhačovic a byl trvale aktivní v politickém životě, zastával post předsedy v Červeném kříži i spolku pro boj tuberkulózou. Jeho současná podoba s kruhovým pavilonem je z roku 1929 a navrhl ji architekt Skřivánek. Díky tomuto pavilonu se pramen stal symbolem Luhačovických lázní.
Složení a léčebné využití
Ottovka je přírodní, velmi silně mineralizovaná uhličitá voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu. Je jímána z hloubky 1,5 m. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků, jako je lithium a bromidy. Ottovka je tradiční vynikající minerálka k pitným kúrám. Luhačovické minerální vody platí za jedny z nejúčinnějších v Evropě a Luhačovice jsou v 21. století špičkové lázně na evropské úrovni i díky minerálkám Vincentka či Ottovka. Jako jeden z mála je pramen Ottovka přístupný i v zimě, vede totiž hluboko pod zemí, a proto nikdy nezamrzá.
Zajištění kvality a rekonstrukce
Ottovka, jako povrchový zdroj jímán z mělké studny, přirozeně zachycuje i nečistoty z okolí, na což má vliv i přetrvávající sucho. V dřívějších letech srážky pomáhaly nečistoty odplavovat. V roce 2005 byla Ottovka uzavřena kvůli výsledkům mikrobiologických analýz, které neodpovídaly platné vyhlášce. Nicméně, jeden z nejznámějších luhačovických pramenů Ottovka je od začátku prosince opět zpřístupněn a slouží veřejnosti. Na základě několika posledních provedených rozborů je v současné době minerální voda mikrobiologicky plně vyhovující. Hosté a návštěvníci tak znovu mohou bez omezení využívat oblíbený luhačovický pramen. Přímo u studny, ze které je voda jímána, byla instalována UV lampa, která nepřetržitě zajišťuje nechemickou dezinfekci vyvěrající vody. UV záření spolehlivě ničí případné bakterie, které by se mohly do zdroje dostat. Technologie dezinfekce vody UV zářením nevytváří žádné škodlivé vedlejší produkty a neovlivňuje chuť ani kvalitu vody. Využití tohoto způsobu úpravy minerální vody je plně v souladu s požadavky Českého inspektorátu lázní a zřídel pod Ministerstvem zdravotnictví ČR. Dále byla velká část svahu za altánem Ottovky, kde se nachází studna, vyčištěna od křoví, větví a náletů rostlin. Místo se prosvětlilo a navíc zde bylo instalováno také veřejné osvětlení. Ottovka se svým charakteristickým altánem vždy byla vnímána jako symbol Luhačovic, a proto lázním tolik záleželo na jejím opětovném zprovoznění.
Ottův pramen v Kyselce a Mattoniho vodopád
V lázních Kyselka, pod Ottovou kolonádou nedaleko Mattoniho vily, je k vidění i pití obnovený vývod Ottova pramene v podobě Mattoniho vodopádu. Okolí kolem své vily si Jindřich Mattoni (1830-1910) za svého života hodně považoval. Vzorně upravenému svahu se spoustou výletních cestiček a chodníčků tehdy vévodil právě vodopád. Sice umělý, to ale nic neubíralo na jeho kouzlu. V rámci částečné obnovy došlo i na toto místo. Téměř zapomenutý Mattoniho vodopád se před nedávnem (v roce 2013) podařilo znovu obnovit, hlavně díky obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, která usiluje o záchranu zchátralých lázeňských budov kousek od vodopádu.
Čtěte také: Výhody plastových oken
Mattoniho vodopád odvádí přebytečnou vodu z Ottova pramene a vodu, která přirozeně stéká ze svahu nad Kyselkou. Architekti v době, kdy se Kyselka stavěla, dokázali vodu, která by jinak tekla do domů, využít k vytvoření přírodní scenérie. Znovu zpřístupněná vodní památka nezapře svůj minerální nádech. Kromě kamenných kaskád stačila voda obarvit do oranžova kde co. Místy se tu vytváří i krápníky. Vodopád lemuje do svahu zasazená stezka, takže si ho můžete prohlédnout po celé jeho délce, respektive výšce. V zimě pak teplá minerální voda vytváří překrásné ledové krápníky. Místní tomuto dílu přírody říkají ledopád.
Nejvyšším bodem Mattoniho vodopádu je tajemná, uměle vytvořená jeskyně. V ní najdete ve „skále“ usazené pítko s malým kamenným lavorem. Pítko a z části i Mattoniho vodopád napájí nedaleký minerální Ottův pramen. Ten byl po dlouhá desetiletí hlavním zdrojem světoznámé karlovarské minerálky. Ochutnat místní minerální vodu můžete také pod Mattoniho vodopádem u volně přístupného jezírka a pítka.
Obnova vodopádu je důkazem, že se do Kyselky, v minulosti oblíbeného lázeňského městečka, pomalu ale jistě vrací život. Ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka Miroslav Perout pracoval na obnově vodopádu s dobrovolníky z Kyselky, obyvateli okolních vesnic a zaměstnanci z obecně prospěšné společnosti od jara 2013.
Karlovarský historik Stanislav Burachovič uvedl, že se přesné datum vybudování vodopádu nedochovalo. Součástí zámeckého parku se stal kolem roku 1880. „U vodopádu, který přetínal promenády, stáli podle dobových obrázků zahradní trpaslíci a skřítkové. Lázeňským pacientům se líbili,“ řekl historik. Svah pod Ottovým pramenem byl romanticky upraven s kaskádami vodopádů a jezírek, napájených vodou z Ottova pramene. Do skály pod Ottovým pramenem byla vytesána jeskyně (grota), otevřená mohutnou arkádou z kyklopského zdiva, vynášenou kamenným sloupem s vytesaným sousoším boha moří Neptuna s trojzubcem v ruce. Samotný vstup do jeskyně hlídal ještě ležící lev. Vnitřní prostor jeskyně je sklenut kamennou valenou klenbou. V zadní části spadal Ottův pramen do kamenné jímky a odtud samospádem přes několik přepadů vytvářejících vodopád, až do jezírka u Lázeňské restaurace. Spadající pramen střežila u jezírka plastika skřítka. Vodopád měl evokovat, stejně jako například v Baden-Badenu, slavný vodopád z Gasteinu.
Při cestě k pavilonu Ottova pramene byla ve svahu zřízena odpočinková místa s lavičkami a další drobná grota, kde měla být umístěna busta dr. Löschnera, zřejmě podle projektu architekta Alfréda Bayera z roku 1907. Nad grotou byla postavena sloupová pergola s vyhlídkou. Okolní lesy byly protkány sítí promenádních cest s vyhlídkami na lázně a řeku Ohři.
Čtěte také: Jak vybrat správný štěrk do betonu?
Mattoniho vodopád v Kyselce byl vybudován spolu s lázněmi koncem 19. století. V dnešní době ve vodopádu vznikají četné usazeniny ze železitého pěnovce. Jednak se umělá stěna vodopádu uzavírá do jakési pseudojeskyně, a také se částečně uzavírá tok vody pod vodopádem. Původní Ottův pramen byl vyveden na kolonádu, ale dnes slabě proplyněná voda vytéká v umělé jeskyni a napájí Mattoniho vodopád. Údajně se jedná o směs minerálky a jiného zdroje prosté podzemní vody. Mattoniho vodopád je umělý výtvor a je zajímavý tím, jak se z vody po vyprchání plynů postupně usazují minerály, takže dole v jezírku s ozdobnými kapříky už je v podstatě prostá voda. Minerálku je možno nabrat jak v jeskyni z výtoku, tak dole z kašničky u dalšího rybníčku.
| Pramen | Lokalita | Historie | Využití | Složení | Kvalita / Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Ottovka (Luhačovice) | Pravý břeh Horní Olšavy, úpatí Malé Kamenné | Původně volně, 1905 zachycen, 1929 pavilon | Pitné kúry | Zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité, stopové prvky; hydrogenuhličitano-chlorido-sodný typ | Nejlidovější, symbol Luhačovic, UV dezinfekce pro zajištění kvality |
| Ottův pramen (Kyselka) | Pod Ottovou kolonádou, nedaleko Mattoniho vily | Vyveden na kolonádu, později napájí Mattoniho vodopád | Pití, napájení vodopádu | Minerálka (směs s podzemní vodou), usazování minerálů po vyprchání plynů | Umělá jeskyně, Mattoniho vodopád, oranžové zbarvení, krápníky |
| Vincentka | Za kolonádou, úpatí Malé Kamenné | Znám již před 1680 (Hlavní pramen), konec 18. stol. Vincentka, 1947-48 současná hala | Pitná léčba, inhalace | Zvýšený obsah kyseliny borité, fluoridů a barya | Jediná se plní do lahví, studená i ohřívaná |
| Aloiska | Jihozápadní úpatí Velké Kamenné, park nad Bílou čtvrtí | Původně Luisin, Lesní, Pramen v hoře, 1830 Aloiska, 1963 dřevěný pavilon | Pitná léčba, inhalace (zažívací orgány) | Není uvedeno detailní složení | Nejstarší luhačovický pramen |
| Gejzír (Pramen MUDr. Františka Šťastného) | Úpatí Velké Kamenné, severozápadně od Lázeňského divadla | Původně Janovka, 1929 erupce, 1967 kašna | Není specifikováno | Zvýšený obsah kyseliny metaborité, fluoru, jódu, lithia a barya | Nejzajímavější, silně proplyněná minerální voda |
| Svatý Josef | Mezi Společenským domem a vilou Alpská růže | Navrtán 1994, dobudován 2000, zpřístupněn 2013 | Není specifikováno | Není uvedeno detailní složení | Patron Luhačovic, kašna ve tvaru krystalu soli |
| Amandka | Lázeňské náměstí, uprostřed Velké kolonády | 1669-1680 úprava, Slaný/Bublavý, 1792 Amandka, 1947-48 současná podoba | Není specifikováno | Není uvedeno detailní složení | Velmi slaná chuť, po roce 1988 již nad povrch nevyvěrá |
| Elektra | Poblíž Kulturního domu Elektra | Původně volně, 1908 vyhlouben, 1930 vrt 81,4m, 1934-37 pitná léčba, 1938-39 konečné úpravy | Inhalace, uhličité koupele (hotely Palace a Morava) | Zvýšený obsah kyseliny borité, jodu a lithia | Vysoký obsah nerostů (výroba zřídelní soli), nálezy zvířecích kostí (30 000 let) |
| Sirný pramen | Levý břeh Horní Olšavy, mezi lázeňskými garážemi a opuštěným lomem | Znám kolem 1700 (Sirkovnica), několik úprav | Koupele (onemocnění pohybových orgánů), uhličité koupele (Sanatorium Miramare) | Nemineralizovaná voda (0,6 g nerostů/l), obsahuje sirovodík | Jeden z nejvydatnějších (60 l/min), jako jediný nemá vlastnosti uhličitých kyselek |
Čtěte také: Doporučené tloušťky prken pro střechu
tags: #jaka #mineralni #voda #je #v #otto