Střešní krytinu podepírá laťování nebo bednění. Pro návrh střechy slouží norma ČSN 73 1901 Navrhování střech, která se v případě dřevěných podkladních vrstev pod krytiny (tj. laťování a bednění) odkazuje na ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí. Důkladněji se bednění věnují Pravidla pro navrhování a provádění střech, která vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.
Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť. Vytvořen může být z desek, fošen nebo velkoplošných dřevitých materiálů (nejčastěji OSB desky). Bednění je pochůzné při čisticích pracích a při údržbě. Mimo oblast šikmých střech je bednění obecně podkladem pro střešní pojistnou hydroizolaci, pro povlakovou izolaci u plochých střech a pro parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvu u systémů s nadkrokevní izolací. Bednění slouží také jako podbití u přesahů střechy, případně tvoří obklad stěn. Ale vraťme se zpět k šikmým střechám.
Bednění z dřevěných prken
Podle legislativy se má bednění střech zhotovovat z hraněných nehoblovaných desek, které se ukládají na sraz a přibíjejí ke krokvím. Pokud je ale dřevo úplně vysušené, tak se nesmí prkna k sobě příliš dorážet, aby se při zvýšené vlhkosti plocha bednění nebortila. V případě prken pro bednění je důležité jejich zatřídění podle množství suků, trhlin a jiných vad řeziva. Bednění je totiž nosnou konstrukcí, která nejen podepírá střešní krytinu, ale také všechna zatížení z ní přenáší do krovu. Nekvalitní řezivo se pro něj proto nehodí. Prkna by měla být ostře hraněná a připouští se nejmenší tloušťka 24 mm.
Nejběžnější je bednění z prken s ostrými hranami z řeziva C16 nebo C24. Minimální dovolená tloušťka prken je 24 mm. Je vhodné, aby prkna byla uložena aspoň na 3 podporách (přes 2 krokvové pole), kdy fungují jako spojitý nosník a jejich průhyb je menší. Při takovéto aplikaci postačují prkna tl. 24 mm do osové vzdálenosti krokví 1,2 m (sněhová oblast I. až IV.). Nezvládnou už ale pohyb osob po ploše, ten musí probíhat pouze v místě podpor (po krokvích).
Pokud bednění ve střeše slouží pouze pro uložení pojistné hydroizolace, tak je to bednění nenosné a požadavky na něj nejsou tak přísné. Pro bednění sloužící pro uložení pojistné hydroizolace postačují prkna třídy C16 o tloušťce 18 mm. Prkna bednění reagují na změny vlhkosti a podle ní mění svůj tvar (sesychají nebo bobtnají). Tento proces částečně eliminujete, když budete prkna pokládat nahoru pravou stranou (strana bližší středu kmene). Důležité je to zejména u tenkých plechových krytin, do kterých se tvarové změny podkladu mohou propisovat.
Čtěte také: Výhody plastových oken
U plechových krytin, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat. Použít byste přitom měli prkna se šířkou min. 80 mm a max. 160 mm, která zaručí omezení deformací sesycháním.
Prkenné bednění na střechách vytváří jednolitou rovinu, na kterou je možné následně položit konečné - finální hydroizolační souvrství střešního pláště. Dřevěné prkenné bednění se na střechách provádí s prken o minimální tloušťce 25 mm, prkna se dodávají nejčastěji v délkách 3-5m. Montáž probíhá přibitím k dřevěným krokvím, vazníkům nebo k podkladním kontralatím (skladba vždy dle předepsané projektové dokumentace). Prkenné bednění s sebou nese řadu výhod, vysokou pevnost ve všech směrech při nízkých tloušťkách, uhlazený rovnoměrný povrch.
Prkna se osazují na těsný sraz, přibíjí se k dřevěné konstrukci krovu - krokvím, vazníkům příp. kontralatím. Prkna bednění se připevňují na každé podpoře 2 hřebíky, prkna širší než 150 mm třemi hřebíky. Typ hřebíků pro prkna tl. 18 mm je 2,8/56 mm, pro tl. 24 mm je 3,15/63 mm, pro tl. 28 a 32 mm je 3,55/70 mm a pro tl. 38 mm je 4,0/80 mm. Volný přesah prken přes podporu (např. ve štítu) je max. 100 mm.
Tloušťka prken pro různé krytiny
- Lehčí krytiny (plech): Pro falcovanou střešní krytinu se důrazně doporučuje vytvořit palubky z dřevěných desek dostatečné tloušťky. Aby dřevěná prkna spolehlivě plnila svou funkci, měla by být chemicky ošetřena, dostatečně vysušena a měla by mít tloušťku alespoň 24 mm. Zároveň je nejlepší, když je šířka prken 80 - 140 mm.
- Asfaltové šindele: Řezivo nedostatečné tloušťky, vlhké nebo široké většinou způsobí tvarové deformace povrchu střechy, které mají vliv v lepším případě „jen“ na estetický výsledek díla. Živičný šindel totiž veškeré nerovnosti podkladní konstrukce přizná. Obecně se uvádí, že použitá prkna by měla mít šířku kolem 120 mm a vlhkost pod 18 %. Tloušťka prken je závislá na osové vzdálenosti nosných podpor (obvykle krokví) a nesmí být menší než 26 mm. Správně nadimenzovaná tloušťka prken zajistí minimalizaci průhybu podkladní konstrukce, vzniklého vlivem zatížení střešního pláště. Prkna musí být zbavena zbytků kůry vzhledem k možné přítomnosti dřevokazného hmyzu.
- Ploché střechy: Bednění, které tvoří podklad pod povlakovou izolaci (asfaltové pásy nebo fólie) u plochých střech, musíte udělat z palubek.
Nejmenší tloušťka prken je 24-25 mm, při osové vzdálenosti podpor větší než 90 cm je nutné použít prkna minimálně 30 mm.
Bednění z OSB desek
OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění. Pokrytá plocha s nimi rychle přibývá, a navíc řádně přikotvené velkoplošné desky dají ploše poměrně velkou tuhost. To je výhodné ze statického hlediska. Jenže se nehodí pro všechny aplikace. Například pod plechové krytiny doporučují někteří výrobci i Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí (vydal Cech KPT ČR) upřednostňovat plné bednění z prken.
Čtěte také: Jak vybrat správný štěrk do betonu?
Při použití OSB desek jako bednění volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí. Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky o tloušťce 18 až 22 mm. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví. Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m.
Pokud se pro bednění použijí OSB desky, jde pokládka velmi rychle a navíc vzniklé bednění poskytne ploše poměrně velkou tuhost. Vždy je ale nutno použít desky OSB/3, příp. OSB/4, které jsou odolné proti vlhku. Je výhodné, když jsou podpory (krokve, vazníky apod.) rozmístěny tak, aby nebylo nutno velkoplošné OSB desky přiřezávat. Samotná tloušťka použitých desek se pak odvíjí od sklonu střechy, působícího zatížení, způsobu uložení desek (přes jedno či více polí) a vzdálenosti podpor.
U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. Při vytváření bednění z OSB desek je nutné nechat mezi deskami spáry alespoň 3 mm, neplatí pro desky ukládané na pero a drážku. V ukončení bednění podél pevných konstrukcí se ponechává spára minimálně 10 mm. OSB desky se kladou na vazbu, delší hranou na směr krokví, mezi deskami se zachovává dilatace min. 3 mm, je nutné je dostatečně kotvit za pomoci hřebíků nebo vrutů do konstrukce krovu. OSB desky se připevňují hřebíky - v místě podpory se spojem 2 desek v roztečích 150 mm, v místě podpory s probíhající deskou á 300 mm.
Porovnání OSB desek a dřevěných prken pro bednění
| Materiál | Výhody | Nevýhody | Typická tloušťka |
|---|---|---|---|
| Dřevěná prkna | Vysoká pevnost, rovnoměrný povrch, nižší cena, tradiční materiál. | Náchylnost na tvarové změny při změně vlhkosti, delší doba montáže. | 24-30 mm (dle rozteče krokví) |
| OSB desky | Rychlá pokládka, vysoká tuhost, dobré statické vlastnosti, objemová stálost. | Nejsou vhodné pod všechny typy krytin (např. některé plechové), nutná dilatace. | 18-22 mm (pro lehké krytiny min. 22 mm) |
Doporučení pro různé typy střech
- Celoplošné bednění: Celoplošné bednění střechy je vhodnější z hlediska statiky a zpevnění celé konstrukce krovu. Jeho použití se doporučuje zejména na nízké sklony střech, cca 15° a méně, a rovněž i na určité druhy krytiny, například šindele. Zdali máte použít celoplošné bednění střechy, nebo ne, vám v první řadě stanoví projektová dokumentace.
- Živičné šindele: Technicky spolehlivějším řešením vytvoření záklopu je použití velkoplošných bednicích desek, které při správném uskladnění mají optimální vlhkost, při srovnatelné tloušťce vždy lepší ohybové vlastnosti a zejména vyšší objemovou stálost. I u desek je vždy nutné výpočtem stanovit minimální tloušťku materiálu, opět vzhledem k osovým vzdálenostem podpor, sklonu střechy a výpočtovému zatížení střešního pláště. Desky se obvykle kladou delší stranou horizontálně a vždy na vazbu tak, aby se docílilo jejich vzájemného spolupůsobení. Dovolený průhyb je 1/300 rozponu podpor.
Správný návrh a provedení jednotlivých prvků střešní skladby je předpokladem toho, aby střecha mohla bez problémů sloužit a poskytovala očekávaný akustický komfort. Kvalita samotné střešní konstrukce je tedy nezbytným základem pro vaši bezvýhradnou spokojenost se střešním systémem. Jedním z prvních kroků k nové střeše je vypracování návrhu skladby střechy, který bude výsledkem zohlednění několika faktorů. V tomto ohledu byste měli zvážit své požadavky a představy o využití půdního prostoru, vlastnosti a využití budovy a konečně vnější faktory vyplývající z místa, na kterém se budova nachází. Na konkrétním provedení střešní skladby závisí také to, pro jakou střešní krytinu se nakonec rozhodnete.
Čtěte také: Význam perlinky pro životnost fasády
tags: #jaka #tloustka #prken #na #strechu