Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené a hodí se pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Již téměř sto let si designéři budov uvědomují vizuální a konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy. Až moderní doba však pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně tepelně izolující a nepromokavá.
Nielen šikmá, ale aj plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení dešťové vody ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.
Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 73 1901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %.
Historické a současné materiály pro spádové vrstvy
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí. Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi (betony, potěry) mají relativně vysoké pevnosti, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost. Je do nich obvykle potřeba použít výztuž a je nutné je dilatovat. Jejich doprava se provádí většinou pomocí jeřábu a bádií a jejich výroba není vždy pomocí betonáren možná realizovat. Zpracovávat se musí obvykle ručně.
V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.
Čtěte také: Výhody plastových oken
Lehčený beton
Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k velkým čerpacím výškám i dost problematické.
Dalším problémem je to, že u lehčených betonů (např. keramzit beton) je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm. Pro pojížděné střechy jsou lehčené betony velmi vhodné.
Liapor Mix je lehký beton vhodný pro vnitřní i venkovní konstrukce (např. balkony), vyžaduje zpevněný a čistý podklad. Manipulace s Liapor Mixem se prakticky neliší od běžného betonu. Lehčený beton Liapor Mix nelze použít na dřevěné konstrukce (podlahy, stropy) z důvodu případného praskání. Tento lehký beton je „křehký“ pro použití na dřevěných „pružných“ podkladech. Liapor Mix je vhodný pro použití na pevných podkladech jako jsou např. beton, keramické a klenbové stropy, apod. Na aplikovaný Liapor Mix položte roznášecí vrstvu betonového potěru nebo mazaniny (o min. tloušťce 40-50 mm). Doporučujeme vyztužení jemnou ocelovou síťovinou. Tuto vrstvu můžete ještě srovnat samonivelační stěrkou. Liapor Mix tvoří ve spojení s potěrovým betonem Liapor Mix Final ideální systém pro realizaci lehkých betonových podlah.
Spádové desky z EPS
Polystyrenové klíny (EPS) s připravenou vrstvou pro natavování izolace jsou naopak velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy, a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Na druhou stranu jsou velmi náročné na přesnost při návrhu, výrobě a manipulaci a i jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci. To vše s sebou nese vyšší finanční náklady. Množství spár může způsobovat změny tvaru a desky mají nízkou pevnost. Jejich izolační funkce je ale velmi dobrá. Mírný problém bývá při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a místa, kde materiál nedoléhá, vyplňovat. Samotné spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev.
Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny. Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy.
Čtěte také: Jak vybrat správný štěrk do betonu?
Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).
Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly). Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny. Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár. EPS se nesmí skladovat ve vodě.
Cementové pěny PORIMENT
Pěnobeton je tekutý stavební materiál, který má složení oproti klasickému betonu bez kameniva. Ve složení pěnobetonu najdete jako pojivo cement a jiné práškové směsi, vedle toho je v něm ale místo kameniva zaformovaný vzduch. Vzduch se do pěnobetonu dostane ve formě technické pěny zamíchané do cementového mléka. Prakticky se pak jedná o vzduchovou bublinu obalenou vytvrzeným mlékem z cementu. Jednotlivé typy pěnobetonu se pak od sebe liší objemovou hmotností a pevností v tlaku.
Cementové pěny PORIMENT v několika typech nabízí skupina Českomoravský beton. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton.
Pěnobeton patří do skupiny lehčených betonů. Z našeho pohledu má skvělé využití pro vyrovnání podlahy v rekonstruovaných domech. Velkou výhodou je jeho lehkost, nebudete tak zbytečně zatěžovat konstrukci. Pěnobeton se dá nalít i do nejrůznějších prostorů, které potřebujete vyplnit, a své uplatnění najde nejen v interiéru, ale i v exteriérech. Aplikace pěnobetonu není nijak složitá, jen je potřeba dodržet postup a také nechat pěnobeton dobře vyschnout a vytvrdnout, než po něm budete chodit.
Čtěte také: Doporučené tloušťky prken pro střechu
Cementové pěny jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády až do 4 % či 8 %. Při zatížení konstrukce svou objemovou hmotností od 500 kg/m3 totiž nabízejí minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 MPa (u varianty PORIMENT PS 500).
Vlastnosti pěnobetonu PORIMENT
Jednou ze zásadních vlastností pěnobetonu je jeho nízká objemová hmotnost. Na trhu se můžete setkat s objemovou hmotností už od 250 kg/m3, jeho varianty pak končí na hodnotě 900 kg/m3. Pěnobeton tak spadá do kategorie lehčených betonů. Další klíčovou vlastností je pevnost v tlaku, která se pohybuje v rozmezí 0,3 - 5 MPa. V materiálech o pěnobetonech najdete také informaci o součiniteli tepelné vodivosti λ v rozmezí od 0,058 až 0,260 W/m.K. Pěnobeton má tekutou konzistenci, díky tomu se skvěle dostane i do menších prostorů pro vyplnění. Jeho tvarová přizpůsobitelnost je velkou výhodou. Pěnobeton je vhodný pro nivelaci a má konzistenci pro tvorbu spádů až do 8 %. K důležitým vlastnostem lze zařadit také dlouhodobou tvarovou stálost. Pěnobeton je stabilním materiálem, který si nebude nijak sedat nebo měnit objem. Velkou výhodou je, že ho můžete pokládat velmi rychle, za den můžete zvládnout i 1500 m2 plochy. Pěnobeton je paropropustný a patří do třídy A1, co se týká požární odolnosti. Ještě přidejme informaci, že je dobře recyklovatelný.
Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Sklon až 8 % je zpravidla maximální u základního typu cementové pěny s polystyrenem při tloušťce vrstvy 20 cm.
Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí dostatečnou pevnost (minimální garantovaná krychelná pevnost v tlaku 0,5 MPa u varianty PORIMENT PS 500). Díky svému nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1 . K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.
Tabulka: Vlastnosti pěnobetonu
| Vlastnost | Popis |
| Hustota (objemová hmotnost) | 250 - 900 kg/m³ |
| Pevnost v tlaku | 0,3 - 5 MPa |
| Tepelná vodivost (λ) | 0,058 - 0,260 W/m.K |
| Aplikace | Podlahy, vyplnění prostor, izolace kolem bazénů, rekonstrukce |
| Nevhodné použití | Nenahrazuje potěr, není vhodný jako nosná vrstva |
| Doba tvrdnutí | 24 - 72 hodin pro chůzi po povrchu, plná tvrdost po 28 dnech |
| Aplikační podmínky | Teplota 5 - 30 °C, min. výška 40 mm, nutnost utěsnit netěsnosti a savé povrchy zvlhčit |
| Cena | Od 150 Kč/m² v závislosti na tloušťce a dopravě |
Aplikace cementových pěn PORIMENT
Výroba cementové pěny PORIMENT probíhá mobilním zařízením Aeronicer II. Princip spočívá v tom, že se na betonárně namíchá cementová suspenze, která se doveze autodomíchávačem na stavbu, kde se skládá do zařízení Aeronicer II. Na stavbě se do připravené směsi přidá pěnicí přísada a mícháním se aktivuje. V případě, že se vyrábí PORIMENT W nebo WS, je směs v tomto stavu Aeronicerem II čerpána na stavbu. V případě, že se vyrábí PORIMENT P nebo PS, přidává se do směsi kuličkový polystyrén a pak se teprve směs čerpá na místo určení.
Litá cementová pěna PORIMENT se na stavbě čerpá pomocí gumových hadic až do vzdálenosti 200 metrů v horizontálním směru nebo až 100 metrů ve vertikálním směru. Za den je možné nalít plochu až 1500 m2. Na stavbě není pro ukládku potřeba žádný jeřáb.
Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.
Samotnému čerpání lité cementové pěny předchází důkladná příprava spádu ploché střechy. Důležité je dopředu specifikovat způsob uchycení izolací položených na spádové vrstvě. Z tohoto požadavku pak i vyplyne druh PORIMENTU, který je dobré užít. Při přípravě je nutné myslet na zaslepení či ohraničení průchodek a otvorů a u důležitějších detailů, případně konců polí na okraji střech vytvořit bednění. Pro lepší udržení spádu je vhodné instalovat vodící prvky v plochách, hřebenech či úžlabích.
Čerstvou tekutou směs PORIMENT čerpadlo přečerpá na určené místo, kde ji pracovníci velmi rychle zpracují do požadovaného spádu až 8 %. Ukládka probíhá čerpáním z autodomíchávače přes speciální dieselové čerpadlo Aeronicer II. Díky tomu je tento postup rychlý a šetrný k již upraveným plochám (fasádě, zahradám, parkům apod.). Ukládku není vhodné provádět v extrémně horkém počasí, či při mrazu.
Spády se na střeše vytyčují vodícími latěmi nebo provázky, následně se materiál v požadované vrstvě srovná buď latí, nebo nivelační hrazdou. Hotová plocha spádové střechy je pochozí po 1-3 dnech. Pokud se do materiálu přidává polystyrén, je doporučeno drobné nerovnosti a výstupky od polystyrenu přebrousit bruskou na podlahy, která srovná největší nerovnosti, a tím zvýšit přilnavost izolace na PORIMENT. Zatvrdlá pěna je dobře tvarovatelná, je tedy možné do ní v případě nutnosti provést drážky pro zapomenutá vedení, nebo odstranit případné její nálitky.
Po aplikaci pěnobetonu je potřeba počkat 24 - 72 hodin, až se budete moct po tomto povrchu projít. Toto časové rozmezí ovlivňuje například použitý druh pěnobetonu, objemová hmotnost, teplota a vlhkost prostředí. V prvních 10 dnech po aplikaci počítejte se zvýšenou vlhkostí materiálu. Pokud budete používat pěnobeton v interiéru, je potřeba po 2 - 3 dnech od pokládky pomoct vysychání pěnobetonu dostatečnou ventilací místnosti nebo zvyšováním teploty interiéru. Jak dlouho bude pěnobeton vysychat, ovlivňuje teplota, vlhkost prostředí, tloušťka vrstvy a nasákavost podkladní vrstvy.
Pěnobeton se nehodí jako náhrada potěrů. Svými vlastnostmi nemůže nahradit potěr a vždy se používá jen jako vyrovnávací vrstva. Pěnobeton není vhodný pro inverzní skladby střechy, je potřeba umístit hydroizolaci vždy na či nad její povrch. Nicméně, díky vzduchovým pórům, případně polystyrenovým perlám, dobře kompenzují objemové a tepelné délkové změny a není nutné do jejich vrstev příliš zasahovat smršťovacími či dilatačními spárami.
Pokud budou izolace přitavené, případně přitížené ke spádové vrstvě a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Jestliže se izolace mají kotvit do spádové vrstvy, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS). Před natavením izolace je vhodné plochu obrousit, aby byla zbavena výstupků polystyrenu a také ověřit zbytkovou vlhkost, jejíž hodnota pro natavování je doporučena pod 12% hmotnostních. PORIMENT PS má po aplikaci asfaltové penetrace pevnost povrchu v odtrhu vyšší jak 0,1 MPa a tedy vyhovuje na standardní zatížení sání větrem po celé ČR. Na napenetrovaný povrch se bitumenové pásy natavují standardně plamenem. S výhodou lze použít pásy s drážkami na spodní, lepené straně, kdy případná difundující vlhkost z objektu může volně vycházet po okrajích střechy ven.
Typy cementových pěn PORIMENT
Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu.
Českomoravský beton vyrábí čtyři typy cementové lité pěny PORIMENT - P, PS, W, WS. Materiál se rozlišuje písmeny v názvu. Jestliže se v názvu vyskytuje písmeno P, jedná se o PORIMENT s obsahem polystyrénu, je-li v názvu písmeno W, je nízké objemové hmotnosti materiálu dosaženo pouze napěněním cementové suspenze.
Pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8 % je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrénem PORIMENT PS 500. Tato pěna má po vytvrdnutí objemovou hmotnost 500 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5 MPa. V jednom kroku při spádu okolo 5 % lze aplikovat vrstvu až 20 cm, při větších vrstvách se doporučuje technologická přestávka a navrstvení. Na tuto pěnu lze aplikovat bez problémů natavované pásy, za použití přípravného, asfaltového, penetračního prostředku. Slouží i jako vhodná tepelná izolace, její součinitel tepelné vodivosti je l = 0,11 W. m-1.
Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použití pěny PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W. m-1. K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.
tags: #lehčený #beton #minimální #tloušťka #ve #spádu