Měření vlhkosti betonu (concrete moisture CM) představuje ve stavebnictví a zejména při pokládce podlahových krytin naprosto zásadní technologický úkon. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je daná normou ČSN 74 4505 - Podlahy a společná ustanovení. Správná vlhkost podkladu před pokládkou podlahových krytin je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné položení nové podlahy ve vašem bytě či domě. Mnoho lidí si to bohužel neuvědomuje a nepřikládá této fázi přípravy dostatek pozornosti. Následkem může být trvalé poškození nové podlahové krytiny.
Zbytková vlhkost betonu hraje kritickou roli v dlouhodobé stabilitě a trvanlivosti celého podlahového systému. Je definována jako maximální přípustné procento vlhkosti obsažené v materiálu před zahájením dalšího technologického kroku. Zvýšená vlhkost podkladu může mít za následek nedostatečné spojení podkladu s další podlahovou vrstvou. To se časem projeví například bublinami, vyboulením dřevěných vlysů, deformací dřevěných krytin, nadzdvihnutím podlahových lamel, tzv. korýtkováním a podobně. Selhání lepidel a adhezivních spojů v důsledku vlhkosti vede k uvolnění a úplné oddělení krytiny od podkladu. U materiálů citlivých na vlhkost, jako jsou dřevo, laminát či vinyl, může zvýšená vlhkost způsobit bobtnání, deformace, rozevírání spojů nebo dokonce vznik neviditelných dutin pod povrchem, které snižují odolnost a životnost podlahy. Vlhkost představuje ideální prostředí pro růst plísní a mikrobiálních kolonií pod podlahovou krytinou, v lištách nebo spojích.
Proto je jednou z hlavních povinností kvalitního podlaháře vlhkost poctivě změřit a přizpůsobit jí čas pokládky nové podlahové krytiny. Jedině tak se můžete vyhnout výše uvedeným nepříjemnostem, které často vedou k vytrhání podlah a investici do nových. Není to jen o tom, že se to opraví. Někdy se musí demontovat nábytek, uskladnit, lidi někam vystěhovat a vše znova a lépe. Někdy je z podlahy za 150 tisíc průšvih za 450 tisíc Kč. Jeden, co neměl svůj CM přístroj a uvěřil „technikovi“, tam teď má položenou dřevěnou podlahu, která se v důsledku zbytkového vlhka pokroutila a vznikl problém za 550 tisíc Kč.
Kdy měřit vlhkost podkladu?
Měření vlhkosti podkladu vyžaduje dostatečný odstup od uložení potěru. Přistoupit k měření vlhkosti podkladu můžeme po úplném vytvrdnutí potěru a alespoň po 3 týdnech od jeho aplikace, aby to mělo nějaký smysl a podklad nebyl úplně mokrý. U cementových potěrů je nutné počkat minimálně 28 dní, než začne měření dávat relevantní výsledky. Dosažení žádoucích hodnot vyžaduje dostatečný technologický čas. Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné. V případě, že byste měření i tak udělali, vyšly by vám vysoké hodnoty vlhkosti a na takto vlhký podklad se podlahová krytina nedá pokládat.
Metody měření vlhkosti betonové podlahy
Existuje několik metod, jak se provádí měření zbytkové vlhkosti v podlaze, od laického přes poloprofesionální až po profesionální způsoby. Měření vlhkosti podlahy se navíc dělí na destruktivní a nedestruktivní. U destruktivního se odebírá vzorek podkladu pro rozbor. Analýza prostředí často odhalí hlubší příčiny, které musí profesionál vzít v úvahu. Zdroje problémů mohou být i systémového charakteru, jako je nedostatečně provedená hydroizolace základové desky nebo netěsnosti v rozvodech vody či topení.
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Orientační fóliová metoda (bez přístroje)
Fóliová metoda je velmi jednoduchá a značně orientační metoda, která slouží jenom pro předběžné určení, zdali má smysl provést karbidovou metodu měření vlhkosti. Tato jednoduchá, rychlá a levná metoda je popsána v americkém předpisu ASTM D 4263. Používá se k měření vlhkosti betonu orientační metodou bez přístroje.
Jak se provádí:
- Zkoušené místo podlahy překryjte plastovou fólií o rozměrech přibližně 500 mm x 500 mm.
- Fólii po celém obvodu přilepte k podkladu lepicí páskou, v ideálním případě parotěsnou hliníkovou lepicí páskou.
- Po 16 hodinách nalepení místo odkryjte.
- Pokud uvidíte, že je na spodní straně fólie nepatrný kondenzát nebo je beton v místě zakrytí vlhký, znamená to, že povrch pravděpodobně ještě není připraven na pokládku nášlapné vrstvy.
Tento způsob měření nedává žádné konkrétní naměřené hodnoty vlhkosti. Průběh zkoušky může navíc ovlivnit velké množství vlivů, jako je například teplota prostředí nebo působení slunečního záření. V chladnějších podmínkách si beton může vlhkost podržet a kondenzát tak nebude patrný. Výše uvedená americká norma varuje před působením přímého slunečního záření nebo nadměrného tepla po dobu testování. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla pohybovat v rozmezí, které uvádí výrobce pro finální pokládání podlahy. Nespolehlivé laické odhady, jako test kondenzace vlhkosti pomocí igelitové fólie v horní vrstvě, jsou nepřesné a mohou být zkresleny řadou faktorů.
Profesionální CM měření (karbidová metoda)
Nejpřesnější a normami uznávanou metodou je CM měření (karbidová metoda). Jedná se o destruktivní metodu měření zbytkové vlhkosti s možností provedení kontroly a vyhodnocení výsledků přímo na místě. Tato metoda je nejpoužívanější v Německu, kde jí mají uvedenou i v normě. Chemické metody založené na reakci betonu například s karbidem vápníku jsou destruktivní metody.
Jak se provádí:
- Vysekáte kontrolní vzorek z podlahy v celé tloušťce, nejlépe až k izolaci. Nestačí měřit vlhkost jen z povrchu vrstvy, ale v celé vrstvě potěru.
- Tento vzorek se pak rozdrtí, zváží a vloží do tlakové nádoby společně se třemi ocelovými kuličkami a ampulkou uhličitanu vápenatého.
- Nádoba se následně uzavře uzávěrem s manometrem a silně se s ní zatřese, čímž dojde k rozbití ampulky ocelovými kuličkami.
- Po jejím rozbití je nutné složky v nádobě promíchat pomocí krouživých pohybů.
- Tím, že v nádobě touto reakcí vznikne acetylénový plyn, vytvoří se přetlak. Hodnota na měřiči je v barech, ale pomocí převodní tabulky se převádí na obsah vody v procentech CM, tato hodnota se ještě jednou převede, a to na hmotnostní vlhkost, rovněž v procentech.
Přesnost měření se uvádí ± 3 %. Tato přesnost však není zaručená a může se výrazně zhoršit při špatné manipulaci s CM přístrojem nebo zkušebním vzorkem (špatné promíchání směsi, použití nezkalibrovaného manometru, přenesení vlhkosti z prstů na vzorek apod.).
Abychom věděli, kolik je potřeba odebrat vzorku pro CM měření vlhkosti, musíme určit alespoň orientačně, jak vlhký povrchu je. Pomůže vám i tabulka uvedená níže.
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
Příklad převodové tabulky pro CM měření vlhkosti podlahy
| Předpokládaný obsah vody (%) | Váha (g) |
|---|---|
| do 0,7 | 100 |
| 0,8 - 2,0 | 50 |
| 2,0 - 5,0 | 20 |
| 5,0 - 10,0 | 10 |
| 10,0 - 20,0 | 5 |
Manometrický tlak (bar) se následně převede na obsah vody v procentech pro různé navážky vzorku:
| Manometrický tlak (bar) | Obsah vody v % pro 5 g | Obsah vody v % pro 10 g | Obsah vody v % pro 20 g | Obsah vody v % pro 50 g | Obsah vody v % pro 100 g |
|---|---|---|---|---|---|
| 0,2 | 2,91 | 1,45 | 0,68 | 0,29 | 0,14 |
| 0,3 | 4,43 | 2,21 | 1,15 | 0,44 | 0,21 |
| 0,4 | 5,95 | 2,98 | 1,53 | 0,58 | 0,28 |
| 0,5 | 7,48 | 3,74 | 1,91 | 0,74 | 0,35 |
| 0,6 | 9,01 | 4,50 | 2,29 | 0,88 | 0,42 |
| 0,7 | 10,53 | 5,27 | 2,67 | 1,03 | 0,49 |
| 0,8 | 12,06 | 6,03 | 3,05 | 1,18 | 0,57 |
| 0,9 | 13,59 | 6,79 | 3,43 | 1,32 | 0,64 |
| 1 | 15,19 | 7,63 | 3,82 | 1,47 | 0,71 |
| 1,1 | 16,72 | 8,44 | 4,20 | 1,62 | 0,78 |
| 1,2 | 18,24 | 9,16 | 4,58 | 1,76 | 0,85 |
Elektronické měřiče vlhkosti (nedestruktivní)
Profesionálním způsobem, ale už ne s tak vysokou přesností, je využití elektronických měřičů vlhkosti. Tyto vlhkoměry jsou ideální pro měření betonu a anhydritu. Výhodou je, že se nedělá žádný odběr vzorku a přístroje měří vlhkost na povrchu a do určité hloubky materiálu. Elektronické příložné vlhkoměry dokážou změřit vlhkost až do hloubky 20 - 30 mm, v závislosti na typu přístroje. Výhodou přístroje je, že dokáže zjistit vlhkost uvnitř betonu nebo anhydritu, a nejen na povrchu. Po přiložení na beton získáte na displeji okamžitou hodnotu. Měření je založeno na kapacitním, nebo impedančním měření. Tyto metody využívají nedestruktivní elektronické impedanční měřiče nebo sondy relativní vlhkosti in-situ. Bohužel tato metoda zatím není zakotvená v normě. Pro změření vlhkosti vám ale bude stačit.
PosiTest CMM (Concrete Moisture Meter) je nedestruktivní přístroj navržený pro rychlé a snadné posouzení vlhkosti betonového povrchu. Jeho princip měření je založen na technologii elektrické impedance. Je speciálně kalibrovaný pro měření vlhkosti betonu a odpovídá normě ASTM F2659, pro předběžné hodnocení a nalezení míst s relativně vyšší vlhkostí. Je ideální pro rychlé proskenování velkých ploch bez nutnosti vrtání nebo zdlouhavé přípravy, čímž šetří čas a práci. Přístroj měří do hloubky přibližně 20 mm a poskytuje okamžité výsledky. Nabízí tři měřicí stupnice - obsah vlhkosti betonu (0-6 %), ekvivalent CM metody (0-4 %) a relativní hodnota (0-100).
Metoda relativní vlhkosti in-situ (RH)
Metoda relativní vlhkosti in-situ (RH) je přesnou a nejpokročilejší metodou měření relativní vlhkosti in-situ (In-situ RH Test). Je popsána v normě ASTM F2170 a je považována za zlatý standard pro stanovení vlhkosti. Provádí se měřením relativní vlhkosti a teploty uvnitř betonové desky. Měření reprezentuje vlhkost, která se ustálí po zakrytí podlahovou krytinou. Do vyvrtaného otvoru v betonu (obvykle do hloubky 40 % tloušťky desky, je-li sušena z jedné strany) se vloží elektronická sonda, která měří RH v rovnovážném stavu. Norma ASTM požaduje, aby se na ustálení podmínek čekalo minimálně 24 hodin.
Gravimetrické stanovení vlhkosti (laboratorní metoda)
Nejspolehlivější, i když z hlediska realizace nejkomplikovanější, je gravimetrické stanovení vlhkosti prostým vysušením získaných vzorků. Vlhkost materiálů (obsah volné vody) se stanovuje vysušením odebraného vzorku podlahy. Odběr vzorku se provádí ručním vyseknutím. Vysoušení musí probíhat v laboratoři, kam je vzorek potřeba co nejdříve po odběru přemístit. Vzorek musí být po odebrání zabalen do hermeticky PVC uzavřeného sáčku nebo do parotěsné nádoby. Vzorek je třeba odebrat v celém profilu hloubky konstrukce, nejlépe až k izolaci. Nestačí měřit vlhkost jen z povrchu vrstvy, ale v celé vrstvě potěru. Výhodou této metody je její přesnost. Nevýhodou je však to, že je zdlouhavá, proto podlaháři častěji využívají metodu karbidovou.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Kalcium chloridová metoda
Tato metoda je běžně používaná v USA do 90. let. Měřený povrch se musí důkladně očistit, na očištěný povrch se položí miska s přesným množstvím chloridu vápenatého a celé se to překryje nepropustným krytem. Kryt musí být přelepen po obvodu důkladně lepící páskou. Po 72 hodinách se miska s chloridem vápenatým vyjme, důkladně se uzavře a odešle do laboratoře k důkladnému převážení. Zde je opět velkou nevýhodou časová náročnost měření vlhkosti.
Zapichovací vlhkoměry
Tato metoda je u nás nejrozšířenější. Je to z důvodu dostupnosti vlhkoměru a jeho jednoduchosti. Tyto přístroje nejsou vhodné pro měření vlhkostí betonů a anhydritů. Jsou určeny pro měření dřeva a jiných měkkých materiálů, do kterých lze jeho hroty zapíchnout. Fungují na principu elektrického odporu. Toto měření ukáže pouze vlhkost vrchní slabé vrstvičky.
Jaká musí být vlhkost podlahy před pokládkou finální vrstvy podlahové krytiny?
Každý typ podlahové krytiny má přesně předepsanou hodnotu vlhkosti podkladu, na kterou může být položena. Přesnou hodnotu vlhkosti podkladu uvádí ČSN (česká státní norma) zvlášť pro každý typ podlahových krytin. Ne vždy to totiž vyjde. Vlhkost se hodně podceňuje, ale dokáže hodně potrápit a způsobit nemalé škody.
Nejvyšší povolená vlhkost u cementového potěru v době pokládky nášlapné vrstvy nesmí překročit 2,0 % CM (1,64 % CM při aplikaci na podlahové topení). U anhydritového potěru se pak jedná o hodnotu nižší než 0,5 % CM. Roli hraje také, jestli máte v podlaze umístěné podlahové vytápění. Ve chvíli, kdy ano, musíte dodržet podle ČSN obsah vlhkosti u cementového potěru do 1,5 % CM a u anhydritu do 0,3 % CM.
Zde je přehled nejvyšší dovolené zbytkové vlhkosti cementového potěru a potěru na bázi síranu vápenatého v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy dle ČSN EN 74 4505:
Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru v % v době pokládky finální krytiny
- Kamenná, nebo keramická dlažba: 5,0 %
- Podlaha na bázi cementu: 5,0 %
- Syntetická podlaha: 4,0 %
- Paropropustná krytina: 5,0 %
- PVC, linoleum, guma, korek: 3,5 %
- Dřevěné podlahy, laminátové, parkety: 2,5 %
Pokud je součástí podlahy podlahové topení, tak se musí ponížit hodnota o 0,5 %.
Nejvyšší dovolená vlhkost anhydritového potěru v % v době pokládky finální krytiny
- Kamenná, nebo keramická dlažba: 0,5 %
- Syntetická podlaha: 0,5 %
- Paropropustná krytina: 1,0 %
- PVC, linoleum, guma, korek: 0,5 %
- Dřevěné podlahy, laminátové, parkety: 0,5 %
Pokud je součástí podlahy podlahové topení, tak se musí ponížit hodnota o 0,2 %.
Anhydrit je na zbytkovou vlhkost výrazně citlivější než cement. Zatímco u cementového potěru může v některých případech pomoci vhodná penetrace, u anhydritu tento postup nefunguje. Před pokládkou finální krytiny je nutné anhydritové podlahy vysušit na minimální předepsané hodnoty, které platí pro všechny druhy a typy anhydritových podlah.
Jak nejlépe odvlhčit podlahu?
Ve chvíli, kdy zjistíte, že je podklad příliš vlhký, je potřeba ho odvlhčit, než budete pokládat finální vrstvu podlahové krytiny. Pokud potřebujete uspíšit vysychání podkladu, máte několik možností:
- Průvan: Průvan je nejrychlejší vysoušeč podkladů. Na podlaze nesmí nic být, musí být zcela holá, aby mohl vzduch volně cirkulovat.
- Podlahové topení: Tento způsob funguje především u anhydritových povrchů. U většiny anhydritových povrchů lze již od 10. dne od aplikace topit a tím výrazně zkrátit čas vysychání. Při vysoušení podlahy tímto způsobem je nutné topit nízkou konstantní teplotou. Uvádí se, že teplota vytápění může být maximálně o dva stupně vyšší, než teplota v místnosti. Je však důležité dodržet výše zmíněné obroušení povrchu. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku.
- Průmyslové vysoušeče: Při této metodě se naopak okna i dveře utěsňují, neboť vysoušeč musí nasávat vlhko z celého prostoru. Vysoušeč bude vysávat vlhko z prostoru, je nutné zajistit uzavření místnosti. Podle velikosti místnosti musíte zvolit vhodný výkon vysoušeče.
- Sanační metody: Tato šetrná metoda pro vysoušení větších ploch funguje tak, že se vytvoří několik otvorů, do kterých se vhání vzduch. V dalších otvorech je odsávání. Sanační metodou bude podlaha vysušená do jednoho až tří týdnů. Velkou roli hraje míra vlhkosti podlahy i velikost plochy. Metodu ovlivňuje i počasí.
U zmíněných samonivelačních potěrů je hlavní příčinou pomalejšího nastavování rovnovážné vlhkosti nejen použití přísad zadržujících vlhkost ve struktuře betonu, ale i nízká propustnost těchto materiálů. Pokud bude relativní vlhkost vzduchu v okolí vysoká, mohou pomalu vysychat i zcela tradiční materiály.
Kdo nese zodpovědnost za měření vlhkosti?
Za provedení zkoušky je ve většině případů zodpovědný realizátor nášlapné vrstvy, jelikož právě on zodpovídá za to, že nebude pokládka provedena před tím, než bylo dosaženo normových hodnot zbytkové vlhkosti. Proto moje rada zní: měřit zbytkovou vlhkost v podkladu by měl ten, kdo za to pak následně nese zodpovědnost, záruky na celé dílo, a je pouze na něm, jaký způsob si vybere. Klidné spaní vám určitě zajistí CM měřicí přístroj za cca 14 tisíc Kč, a to se vyplatí. Náš podlahář z tohoto příběhu by si jich mohl koupit 48 a přitom by mu stačil jeden jediný.
Vlhkost v podkladu je téma, které je stále diskutováno a podceňováno. Jako podlaháři se s tím setkáváme často. Je potřeba se přesvědčit, že víte, co měříte. Nestačí vám indicie od zákazníka, že tady je maximálně 5 cm betonu. Nestačí vám rada k nezaplacení - to znamená zdarma od „technika“: „Takhle je to dobré, nic se nestane.“ Nechte ho to vykopat a změřit, zaplaťte mu to, ať vám napíše papír, že to je suché a ponese záruky za to, že je vše v pořádku. Jsem přesvědčen, že začne zpívat jinou písničku a bude se kroutit jako had, aby se z té zodpovědnosti vykroutil, nepodepíše nic. Jediný, kdo je pod fakturou podepsaný, je podlahář, ne „technik“ firmy dodávající chemii.
Obecně platí, že vlhkost materiálů je třeba pečlivě kontrolovat a nepřehlížet, protože má přímý vliv na kvalitu a životnost položené podlahové krytiny.
tags: #jak #zmerime #vlhkost #betonove #podlahy