Podlaha je důležitou součástí jakékoliv nemovitosti, stavební konstrukce, která slouží jako nášlapná a zároveň podkladní vrstva pro výslednou podlahovou krytinu. Dnes se budeme bavit o betonové podlaze s dlouhou tradicí využívané při stavbě libovolných objektů.
Výhody betonové podlahy
Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo. Pojďme se nejprve zaměřit na trochu teorie, respektive na to, s jakými klady se pojí betonové podlahy.
- Mechanické vlastnosti: Můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu.
- Odolnost vůči vodě: Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou.
- Akumulační vlastnosti: Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo.
- Rovinnost: Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m.
- Univerzálnost: S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu.
- Snadná práce: Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu.
- Cena: Betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům.
Použitelnost betonové podlahy
Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci. Vybetonování podlahy můžete realizovat v rodinném domě, v paneláku, v koupelně, ale také v dílně. Z betonu si můžete zhotovit velice pevnou podlahu v garáži a výjimkou nejsou ani průmyslové provozy.
Pokud se rozhodnete aplikovat betonovou podlahu v zátěžovém provozu, a hlavně ve větší vrstvě, měli byste použít výztuž, a to v podobě kari sítí předepsaných rozměrů. Jestliže se na vybetonování podlahy chystáte v zimě, myslete na jednu důležitou věc. Při teplotách pod 5 °C dochází k postupnému zpomalení hydratace betonu, potažmo jeho zrání. Tento proces se zastavuje kolem 0 °C.
Příprava na betonování podlahy
Základem všeho je příprava na betonování podlahy. Tento proces se odvíjí od toho, kde budete podlahu betonovat. Zda jde o prostory v rodinném domě, garáži či staré kůlně. Podle toho musíte nachystat i podklad. Jiná práce vás bude čekat při realizaci v místnosti, kde budete provádět betonování podlahy na polystyren.
Čtěte také: OSB desky na podlaze: postup
Jestliže budete realizovat betonovou podlahu v přízemí přímo na základovou desku, pak nezapomeňte na vyrovnání podkladu a převisů. A to za pomoci jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu. Obvykle platí, že první vrstva polystyrenu je vyrovnávací a teprve na ni přichází finální vrstva polystyrenu.
Co se týče přípravy podkladu, upotřebíte také zmíněné ocelové pásky nebo dřevěné hranoly. Ty slouží pro vytvoření srovnávací roviny. Jejich vrchní část pro vás bude stěžejní při stahování betonu. Tyto prvky se snažte dobře ukotvit, aby se vám při stahování nehýbaly.
Jak betonovat podlahu krok za krokem
Nyní vám prozradíme, jak betonovat podlahu krok za krokem. Celý postup samozřejmě začíná přípravou betonové směsi. Následuje realizace a nějaké doplňující činnosti na závěr.
1. Příprava betonové směsi
Pomyslným odrazovým můstkem je míchání betonu. K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4. Tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Stejným způsobem budete pokračovat do té doby, než míchačku zaplníte. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody.
2. Aplikace betonu na podklad
Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím. Takto zhutněný beton je následně strháván za pomoci hliníkové nebo dřevěné srovnávací latě. Snažte se rozdělit si plochy v místnosti na části tak, abyste se každé z nich věnovali maximálně 45 minut a s betonem jste nepracovali zbytečně déle.
Čtěte také: Vše o suchém betonu
3. Zrání betonu
V okamžiku, kdy máte kompletně vybetonovanou podlahu, můžete si zhruba na dva až tři dny odpočinout. Teprve po této době je betonová podlaha pochozí. Několik dalších dnů bude probíhat její zrání. Takový proces je třeba hlídat s ohledem na okolní teplotu. Pokud jste se pustili do betonování podlahy v zimě s teplotami do 10 °C, nic řešit nemusíte. Jestliže je tepleji, je důležité zabránit rychlému vyschnutí betonu a jeho popraskání. Snažte se proto podlahu čas od času zakropit vodou, ideálně viditelně suchá místa.
I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Myslete také na to, že v betonu je voda, takže následná pokládka podlahové krytiny je možná až při odpovídající vlhkosti v podlaze. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné.
Cena betonové podlahy
V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu. Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch.
| Způsob přípravy betonu | Cena za kubík |
|---|---|
| Pytlovaný beton (40 kg pytel od 150 Kč) | cca 7 500 Kč |
| Autodomíchávač | od 2 500 Kč (plus doprava a skládání) |
| Míchání svépomocí | od 1 600 Kč |
Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé.
Často kladené otázky
Za jak dlouho je pochozí vybetonovaná podlaha?
Na betonovou podlahu můžete šlapat zhruba po 48 hodinách. I když se beton tváří pevně, jeho plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech. Zároveň si dávejte pozor na zbytkovou vlhkost v podlaze před pokládkou podlahové krytiny.
Čtěte také: Obrubník: návod na výrobu
Jaká je optimální vrstva betonové podlahy?
Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm. Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení.
Kvalitní podklad pod podlahovou krytinu je základ. Podklad je možné zhotovit dvěma způsoby - anhydritem či betonovou mazaninou. Betonová podlaha je základní vrstva, na kterou se následně pokládají další vrstvy podlahy - tepelná izolace, hydroizolace, nášlapná vrstva (keramická dlažba, PVC, lino). Podklad by tak měl být únosný a především by měl být zcela v rovině, jelikož další vrstvy nedovolují výrazné vyrovnání povrchu, příp.
Pokud betonujete podlahu ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, je vhodné udělat tzv. plovoucí podlahu. To spočívá v položení kročejové izolace na nosnou konstrukci stropu, na kterou se následně vybetonuje podlaha.
Potřebné nářadí a materiál:
- Míchačka, lopata, kolečka a kýbl
- Ocelové trubky o průměru cca 2 - 4 cm, (příp. ocelový pásek, nebo dřevěné hranoly)
- Srovnávací hliníková lať (může být i dřevěná hoblovaná s rovnými hranami)
- Vodováha, metr a případně i šlauch váhu či laserová vodováha
- Voda, písek a cement (poměr cementu a písku je standardně 1:4)
Především je potřeba řádně připravit podklad, na kterém bude betonová podlaha realizována. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, povrch by měl být čistý, soudržný a zbavený prachu.
Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy. Tyto trubky musí být tedy v takové výšce, ve které požadujeme horní úroveň betonové podlahy. Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.
Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru. Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká.
Při betonování betonové podlahy se postupuje od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Zhutněný beton je poté možné „strhnout“ pomocí srovnávací hliníkové latě vedené po ocelových trubkách. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne.
Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.
Ručně realizované betonové podlahy jsou klasikou, která se u nás, ale i po celém světě, používá velmi dlouho. Inovovány byly o strojní hlazení povrchu a přidání plastifikátoru především v případě aplikace na podlahové topení, nebo při požadavku rychlejšího zrání.
Beton je velice odolný materiál, který neplesniví, proto je vhodný i do sklepů a jiných vlhkých prostor. Přitom jde o levné řešení podlah, které je vhodné pro novostavby i rekonstrukce, do dílen, hal, průmyslových provozů apod..
V případě požadavku na nižší zatížení stavebních konstrukcí lze aplikovat beton lehčený (má menší objemovou hmotnost, např. polystyrenbeton, liapor apod.).
Hlavními výhodami betonových podlah je rychlost pokládky a výhodná cena. Betonové podlahy jsou až o 30% levnější než podlahy anhydritové.
Vzhledem k tomu, že betonová podlaha představuje základní vrstvu, na kterou se po jejím vytvrdnutí pokládají další vrstvy (hydroizolace, tepelná izolace, nášlapná vrstva), je třeba, aby byla zcela v rovině a vytvořena z kvalitního materiálu. Pokud zvolíte špatný cement či písek, rovné a kvalitní podlahy nedosáhnete. Proto byste měli použít praný písek o frakci 0/4 mm, příp.
Správně udělané podlahy přispívají ke snížení tepelných ztrát a vyššímu komfortu bydlení. Zvláště u starších domů je při opravách podlah důležitá hydroizolace a kvalitní betonový podklad.
tags: #jak #udělat #rovnou #betonovou #podlahu #postup