Vyberte stránku

V současné době se stále mluví o nutnosti snižovat stavy spárkaté zvěře v České republice a v kontextu s hrozbou afrického moru prasat hlavně o redukci stavů černé zvěře. Stát vychází uživatelům honiteb vstříc a v rámci motivace vyplácí tzv. zástřelné na podporu zvýšeného lovu prasete divokého. Kromě toho Ministerstvo zemědělství (MZe) a kraje poskytují různé finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti, které napomáhají redukci stavů vybraných druhů zvěře a zlepšování jejího životního prostředí.

Finanční příspěvky na snižování početních stavů prasete divokého (Zástřelné)

Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého lze poskytnout na každý kus, kterým byl v příslušné honitbě v hospodářském (mysliveckém) roce překročen roční průměr úlovku prasat divokých ve stejné honitbě za tři hospodářské roky bezprostředně předcházející hospodářskému roku, za který je finanční příspěvek požadován.

Příklad výpočtu zástřelného:

  • V každém roce bylo v konkrétní honitbě uloveno 20 kusů prasete divokého (za rok 2016 - 20 kusů, za rok 2017 - 20 kusů a za rok 2018 - 20 kusů), celkem tedy 60 kusů.
  • Průměr za tři roky tedy činí 20 kusů.
  • Za myslivecký rok 2019/2020 bylo v honitbě uloveno 25 kusů.

V tomto případě by finanční příspěvek byl poskytnut na 5 kusů prasat divokých (25 - 20 = 5).

Podmínky pro poskytnutí zástřelného:

  • Finanční příspěvek není možné poskytnout bez možnosti kontroly plnění, což je v tomto případě odevzdání mysliveckého výkazu MYSL 1‑01, kde se vykazují počty ulovených prasat divokých.
  • Především jsou důležité kontroly z evidence Státní veterinární správy (SVS) o provedených vyšetřeních na svalovce.
  • Ke vzorku na vyšetření přítomnosti svalovce je nutné odevzdat pírko, které prokazuje, že nebylo odebráno více vzorků z jednoho prasete.

Podávání žádostí:

  • Žádost se doručuje krajskému úřadu, v jehož územní působnosti leží největší část honitby žadatele.
  • Žádost se podává za každou honitbu samostatně.
  • Za jedno dotační období lze podat jen jednu žádost.
  • Do formuláře musí uživatel honitby vyplnit správné a přesné údaje, jako jsou jméno a příjmení žadatele a datum narození u fyzické osoby, název a IČ žadatele u právnické osoby.
  • Důležitými údaji jsou opět název honitby a její evidenční číslo.
  • Dále v žádosti vyplní bankovní spojení (název peněžního ústavu, číslo účtu) a požadovanou výši finančního příspěvku.
  • Ve formuláři žadatel uvede požadovaný předmět finančního příspěvku, v tomto případě „ulovení prasete divokého“.
  • Dále se uvede výše a průměr úlovku prasat divokých v uvedené honitbě ve třech hospodářských rocích předcházejících hospodářskému roku, za který je finanční příspěvek požadován.
  • Žadatel k žádosti nemusí přikládat žádné další podklady.
  • Všechny údaje uvedené v žádosti jsou na krajském úřadě zkontrolovány, zda souhlasí s mysliveckými údaji z výkazu MYSL 1‑01 (z myslivecké statistiky) a z údajů od SVS.
  • Žadatel tedy nemusí spolu se žádostí předkládat kopie objednávek laboratorního vyšetření na svalovce.

Lhůty a administrace:

  • Krajské úřady přijímají žádosti do 31. srpna 2020.
  • Až teprve po této lhůtě dojde k jejich administraci, což podle počtu doručených žádostí trvá jeden až dva měsíce.
  • Pokud není žádost v souladu s nastavenými pravidly, krajský úřad vyzve žadatele k doplnění. Po doplnění je pak žádost schválena.
  • Pokud si nejste jisti správným názvem honitby, popř. jejím číslem, kontaktujte úředníka státní správy myslivosti na místně příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností, kde jsou tyto údaje k dispozici.

Bližší informace o finančních příspěvcích poskytovaných MZe zájemci najdou v příručce pro žadatele, která je umístěna na webových stránkách www.eagri.cz v sekci „Lesy → Dotace v lesním hospodářství a myslivosti → Finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti“. V její příloze jsou k dispozici také aktuální formuláře žádostí a jejich příloh.

Dotační tituly na vybrané myslivecké činnosti

V roce 2008 byly tituly finančních příspěvků a jejich obsah stanoveny zákonem č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008. Záležitosti myslivosti tvoří obsah přílohy č. 10 nazvané "Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2008 a způsob kontroly jejich využití". Podpora mysliveckého hospodaření je podle § 62 odst. 2 zákona o myslivosti podřazena pod pravidla hospodaření v lesích. Tiskopisy žádostí o poskytnutí finančních příspěvků lze získat přímo na podacích místech, kterými jsou podle příslušnosti k jednotlivým předmětům příspěvků Krajské úřady, odbory zaměřené na lesnictví, zemědělství nebo životní prostředí, Odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstvo obrany. Na těchto úřadech lze získat i podrobnější informace k obsahu a postupu vyřizování žádostí. Samostatný text závazných pravidel je pro všeobecné informování myslivecké veřejnosti uveden na internetových stránkách Ministerstva zemědělství na adrese www.mze.cz, ikona Lesní hospodářství, nabídka Lesnictví, dotace a programy a alternativně v nabídce Myslivost. Na těchto stránkách lze stáhnout také využitelné tiskopisy pro podání konkrétních žádostí.

Čtěte také: Nová střecha s finanční podporou

Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření (skupina G)

Předměty příspěvků zůstávají pro rok 2008 opět rozděleny do dvou skupin. Prvá skupina, označená písmenem "G", je nazvána "Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření" a zahrnuje tituly:

  1. zlepšování životního prostředí zvěře,
  2. podpora ohrožených druhů zvěře,
  3. oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen),
  4. použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům,
  5. veterinárně léčebné akce v chovech zvěře.

Zlepšování životního prostředí zvěře

Předmětem příspěvku je:

  • založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř,
  • zřizování napajedel pro zvěř v maximálním počtu 1 ks na každých 250 ha honitby,
  • pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na odchyt lišek v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby,
  • pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zvláštních právních předpisů (těmito zvláštními právními předpisy se rozumí § 45 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti a § 14 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů) na zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí, pokud se v honitbě vyskytují, v počtu maximálně 1 ks na 250 ha honitby,
  • pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, v maximálním počtu 5 ks na 1 ha vodní plochy.

Příspěvek je poskytován sazbou na technickou jednotku (Kč/ha nebo kus). Celková výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek.

Předmět příspěvku Sazba (Kč/jednotka)
Založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř 5000 Kč/ha
Zřizování napajedel pro zvěř 1000 Kč/ks
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory 2000 Kč/ks
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení 1000 Kč/ks
Pořízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky 500 Kč/ks

Podmínky přiznání příspěvku pro zlepšování životního prostředí zvěře:

  • hospodárné využití prostředků (realizace za ceny vzešlé z výsledků zadávacího řízení nebo za ceny místně obvyklé),
  • kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu,
  • pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu,
  • minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,1 ha, maximální výměra je 1 ha,
  • výměra zvěřních políček je omezena na maximálně 0,5 ha na 100 ha honitby,
  • zřizování napajedel pro zvěř je omezeno do maximálního počtu 1 ks na 250 ha honitby,
  • příspěvek na umělé nory, lapací zařízení nebo hnízdní budky pro vodní ptáky lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude žadatelem vypracován zápis, který bude nejpozději do 14. 11. 2008 předložen podacímu místu.

Žadatelem může být pouze uživatel honitby. Základními náležitostmi žádosti jsou formulář žádosti, přílohy, písemný souhlas vlastníka pozemku, zákres do mapy, kopie statistického výkazu MYSL 1-01 a technická dokumentace. Termín podání žádosti je do 30. května 2008. Podává se pouze jedna žádost za celou skupinu "G" na příslušném krajském úřadě.

Čtěte také: Průvodce dotacemi pro památkové zóny od Magistrátu Frýdek-Místek

Příspěvek na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a dravců (skupina K)

Druhá skupina, označená písmenem "K", je nazvána "Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců" a zahrnuje tituly:

  1. úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek,
  2. úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní).

Termín podání žádosti o příspěvek je do 29. 10. 2007. Podacím místem žádosti je odbor životního prostředí krajského úřadu.

Změny a upřesnění dotačních titulů v průběhu let

V průběhu roku 2007 myslivecká veřejnost opět aktivně zapojila do diskusí o potřebách myslivosti, účelnosti poskytovaných dotací a úměrnosti podpor pro jednotlivé tituly, a tak pravidla pro rok 2008 přinášejí některé změny, které by je měly vyvážit podle aktuálních potřeb myslivosti.

  • Obecně bylo provedeno jiné vnitřní členění předmětů příspěvků podle dosavadních titulů a bylo v řadě případů provedeno upřesnění požadované technické dokumentace, jako jsou zákresy do map, identifikace pozemků, odvození cen nebo odkazy na mysliveckou statistiku MYSL 1-01.
  • U políček pro zvěř byla ujednocena sazba bez rozdílu, zda-li se jedná o zřízení políčka nebo o jeho údržbu v dalších letech a výraz "biopás" byl ztotožněn s výrazem "políčko pro drobnou zvěř". Pro přiznání příspěvku se stalo rozhodujícím období, ve kterém začne zvěřní políčko sloužit svému účelu.
  • Pro hnízdní podložky a budky byl stanoven početní limit pro jejich rozmístění na plochu a časový limit jejich životnosti.
  • Dále byly specifikovány zemědělské kultury, kam lze umisťovat lovecká stanoviště pro dravce (berličky).
  • U laboratorních vyšetření došlo k upřesnění oprávněných laboratoří pro provádění veterinárních vyšetření.
  • Pro vyvážení proporcionality byly sníženy sazby příspěvků u budek pro vodní ptáky, betonových nor na odchyt lišek, přístřešků pro koroptve, podpor pro bílou jelení zvěř, vypouštění tetřevů, tetřívků a koroptví a hnízdních podložek a budek pro dravce. Současně došlo k navýšení příspěvků pro medikované premixy.

Dnem 1. července 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 209/2016 Sb., které v oblasti finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti poskytovaných Ministerstvem zemědělství podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, upravuje některá dotační pravidla. Nařízením vlády č. 209/2016 Sb., kterým se novelizuje nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zvětšuje rozsah finančních příspěvků poskytovaných Ministerstvem zemědělství a zároveň se mění pravidla a struktura příspěvků na vybrané myslivecké činnosti.

  • Od 1. září 2016 proto bude políčko na zvěř, na jehož založení nebo údržbu je možné poskytnout finanční příspěvek, definováno: „jako pozemek zakládaný pro zvýšení úživnosti honitby osetý nebo osázený minimálně dvěma plodinami, které jsou potravní složkou zvěře a které se nenachází v bezprostředně navazujících zemědělských kulturách v honitbě, na kterém se hospodaří tak, aby plodiny nebyly sklízeny a složení porostu poskytovalo zvěři pastevní nebo krytové možnosti po většinu roku, především v zimním období“ (§ 37 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 209/2016 Sb.).
  • Toto zpřísnění požadavků je kompenzováno zvýšením sazby finančního příspěvku z 5 tis. Kč/ha na 6 tis. Kč/ha políčka pro zvěř. Tato změna z procesně technických legislativních důvodů platí již od 1. července 2016, což znamená, že tato sazba bude použita již pro žádosti podané 1. července 2016 nebo později.
  • Pro finanční příspěvky na zlepšování životního prostředí zvěře (napajedla pro zvěř, betonové nory na lov lišek, lapací zařízení, hnízdní budky pro vodní ptáky, odchytová zařízení na prasata divoká) platí, že přílohou žádosti již nemusí být zápis o jejich instalaci.

Vzhledem k rozsahu změn je žadatelům k dispozici nová příručka, kterou žadatelé naleznou na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) v sekci Lesy, v části Myslivost, záložka Dotace a programy.

Čtěte také: Financování obnovy fasád historických objektů

Zkušenosti s dotacemi a umělými norami

Kromě oficiálních dotačních programů se myslivecká veřejnost aktivně podílí na zlepšování životního prostředí zvěře a redukci škodné prostřednictvím různých opatření, včetně budování umělých nor. "Chci se zeptat na vaše zkušenosti se sklapovacími norami. Naše sdružení loňský rok čerpalo dotace na vybudování umělých nor (loni 2500 Kč, letos 2000 Kč). Bohužel jsme loni již vyčerpali limit na betonové nory - 1 ks na 250 ha. Dohodl jsem se s KÚ, že pod lapací zařízení můžeme pro letošek zařadit i sklapovací noru a opět čerpat dotaci - avšak pouze 1000 Kč/ks, ale dobrý to. Uvažujeme o nákup Křečkovy sklapovací nory (4 ks á 2500 Kč/ks). Používáte je? Pokud ano, jaké máte zkušenosti?"

Praktické zkušenosti s norováním:

  • "Dnes jsem byl s jaguou obejít nory u sousedů. Měli brigádu a poprosili mě zda to s jedním členem neobjedeme. U druhé nory jsme uspěli. Na písku byly vidět stopy dovnitř a Goruška tam vlezla, když v noře nic není tak nemá zájem. Potom jsme zavolali předsedovi, že asi máme lišku a až vezme lopatu, rýč a další brokovnici a přijedou. Když dorazili tak jsme začali kopat. Nora byla už starší v břehu náhona, takže byla docela rozlehlá a hluboko. Museli jsme udělat asi 5 sond. Průběžně jsme tam pouštěli Goru aby nám ukazovala směr. Jak je trochu větší tak měla problémy se protáhnout. Takže jsme ji používali jako průzkumníka. Z jedné sondy jsme vyndali jednodenní lišče, takže jsme získali jistotu, že nekopeme nadarmo. Ve čtvrté sondě, když jsme zjišťovali směr, tak Pepíkovi málem liška vytrhla klacek. Gorušku jsme tam už nepouštěli a začali kopat poslední sondu. Podařilo se nám dostat se za lišku a ta vyběhla rovnou do rány myslivci co hlídal 4 sondu. Pak jsme tam ještě pustili Goru a vytahala ještě 2 liščátka."
  • "Tak my jsme byli v neděli, chtěli jsme obejít víc nor, ale zasekli se hned u první, byla obsazená, nakonec 6 sond hloubka asi 2,5 metru, krásná práce... jagoška se tam zasekla a já jí tahal ven a museli jsme zavolat známému s jezevčicí, ta udělala dvě liščata a nakonec tam byla ještě dvě a liška, byla to stará nora, kde bývali jezevci...."
  • "V sobotu kolega venčil svého NKO a jezevčíka - hladkosrstý "Brok" - podle známé trilogie s Tomášem Holým, jinak my mu přezdíváme Majer (podle Arabely). Je bez papírů i loveckého výcviku, ale ty vlohy má v sobě. Za 2 roky má 6 jezevců a 3 lišky. V sobotu navečer mu zajel do umělé nory. Museli jsme kopat. Skoro 2 hodiny nám trvalo najít kotel, protože jsme sebou neměli plánek a kotel nebyl nijak v terénu zaznačen. Nicméně po otevření kotle jsme vytáhli lišče. Mysleli jsme, že je přenesený z nedaleké nory. Pak jsme ale Majera pustili přes kotel do 2. chodby a obeznali lišku s liščaty. Liška nechtěla jít ven, nakonec jsme ji museli střelit v kotli a liščata vytahal pes. Vyřád: 1 liška a 6 liščat (5 pejsků 1 fenka!). Liščata už byla pěkná, mordičku už byly pěkně rezavé."
  • "Tak jsem ve čtvrtek obeznal obsazenou noru a hned u vsuku měli čerstvého zaječka. Tak dneska po brigádě jsme je šli trochu pozlobit, no a šlo to vcelku hladce, za necelé dvě hodiny jsme byli hotovi, ale v noře byla pouze dvě liščata. A zbytky bažantí slepice..."

Typy a konstrukce umělých nor:

  • "My máme taky dvouvsukové nory většínou tvar do podkovy podle možností, z 20 betonových rour. A máme vynorované lišky, jezevce a i kuny. Některé nory jsou pravidelně obsazené a pak třeba rok nic. Z jedné nory, která byla často obsazená liškami jsme před dvěma roky vynorovali jezevce a od té doby v noře nebylo nic. Házel jsem do vsuku obilí ať tam natahám myši, ale nic nepomáhá."
  • "V našem sdružení děláme klasické dvouvsukové nory do tvaru V. Délka ramen kolem 4m a kotel 70x70cm. Vše je z betonových rour o průměru 20cm. Někdo tvrdí, že do takové trubky nevleze jezevec, ale to je velký omyl. Bojovnost psíka se v umělé noře nedá porovnávat, protože i na lišku kolikrát stačí, aby pes zahlásil a je venku. V loňském roce se nám podařilo vynorovat celý párek psíků a trvalo to asi 5 minut bez nějakého zápasu."
  • "Taky si myslím, že dvou vsuková nora je lepší než jeden vsuk. Hodně mi doporučovali typ nory jaký je na odkazu od p. Kráčmara, kdy je pouze jeden vsuk, který se po pár metrech rozdělí do dvou chodeb."
  • "Máme umělou noru od Foreny, akorát tvar jsme si udělali svůj, čili do L, kotel +- uprostřed. Zatím jsme z ní vynorovali jednoho jezevce."
  • "U nás ani v přírodních norách se lišky moc nezdržují, tam spíše jezevci, lišky raději leží v trávě v lese. Před pár lety jsem dělal také jednu liščí umělou noru ze starých betonových trubek. Na doporučení staršího zkušeného kolegy jsem zvolil tvar podkovy. Důležité je aby vchody směřovali nejlépe na jih a byly chráněny proti přímému větru."

Doporučení pro stavbu a umístění nor:

  • "Ing. Mimra nás ve škole učil: "Norovat smíte jen tam, kde v případě nutnosti můžete přijít psovi na pomoc." Vtesat do kebule všem kdo norují!!!"
  • "Čestmíre, ideální je, když až k noře nechodí vůbec nikdo a vsuky se kontrolují dalekohledem. A pokud se jde norovat "na blind", ideální je deštivé, vlhké a sychravé počasí - to je největší pravděpodobnost, že kmotra bude doma."
  • "Suché, klidné a závětrné místo je základ, a vůbec nemusí být u přírodních nor. Dva vsuky jsou základ, nemusí být žádné lomení a podobné vymyšlenosti, ale rameno nory nesmí být rovné, takže zahnuté, do podkovy je osvědčené. 4 m stačí."
  • "Co je ale důležité u umělých nor, je vlastně domluva členů MS, aby to u nory nebylo jak ve filmu "Procesí k Panence", kdy každý den je u nové nory nějaký zvědavec. Také máme čerstvě zbudované dvě umělé nory a domluva zněla jasně. K noře budou chodit pouze chovatelé norníků a určovat, kdy se půjde norovat."

tags: #dotace #na #betonove #nory

Oblíbené příspěvky: