Cementové mléko je tekutá homogenní betonová směs. Neobsahuje kamenivo, jedná se tedy spíše o betonovou maltu. Může se vyrábět přímo na stavbě v mobilním zařízení: je zapotřebí míchačka, šnekové čerpadlo a tlakové hadice. Obsahuje vodu, cement, polystyrenové kuličky a přísady. Pro interiéry i exteriéry je typickým představitelem kvalitního pojiva s výbornými mechanickými vlastnostmi Polycol® 117 vytvrzovaný tvrdidlem Polycol® 593 v poměru 100:50 hmotnostních dílů.
Výroba cementového mléka pro tvořivé účely
Jaro je tady a s ním přichází chuť tvořit a zkrášlovat svůj dům i zahradu. Máme pro vás tip, jak jednoduše vytvořit krásné květináče různých tvarů i velikostí. Nejprve je třeba vytvořit samotnou směs. K tomu budete potřebovat tkaninu (nejlepší jsou staré hrubé hadry, ale postačíte si i s nepotřebným rozstříhaným svetrem, nebo jiným kusem oblečení), kterou hodláte ponořit do cementového mléka. Tuto látku vložte do prázdné nádoby a v nádobě si označte, kolik cementu budete muset vytvořit, aby byl hadr celý ponořený.
Vyjměte tkaninu a do nádoby nalijte vodu po vyznačenou rysku. Za stálého mixování do vody přidávejte cement, dokud nezískáte konzistenci mezi obyčejným mlékem a zakysanou smetanou. Pokud máte v plánu vytvořit hned několik květináčů najednou, nespěchejte a rozhodně si nemíchejte najednou více cementu. Když máte cementové mléko hotové, ponořte do něj látku a nechte ji směs pořádně nasát. Vyjměte látku z nádoby a opatrně ji zavěste na převrácený kbelík. Hotovo! Opravdu to je tak jednoduché.
Cementové pěny PORIMENT
Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy.
U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádua výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
Čtěte také: OSB desky na podlaze: postup
Výroba cementových pěn PORIMENT
Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost.
Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv.
Cementové pěny jako spádová vrstva střech
Nejen šikmá, ale i plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton.
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch.
Cementové pěny jsou ideálním řešením u rozsáhlých realizací jako jsou bytové domy nebo nákupní centra . Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady.
Čtěte také: Vše o suchém betonu
Srovnání s jinými materiály
Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou.
První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %.
Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500).
Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství. Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě.
Výhody cementových pěn v spádových vrstvách
Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.
Čtěte také: Obrubník: návod na výrobu
ZAPA BUBBLE
ZAPA BUBBLE je vysoce provzdušněné cementové mléko vyráběné na stavbě pomocí speciálního zařízení, které zároveň slouží jako čerpadlo hotové směsi. Autodomíchávačem je na stavbu dopravováno cementové mléko, které se v mísícím zařízení na stavbě smíchá se speciální stabilní pěnou a tak vzniká hotový produkt o požadované objemové hmotnosti. Z důvodu výroby finálního produktu na stavbě je možné z jednoho autodomíchávače vyrobit až 25 m3 finální směsi (závislé na velikosti autodomíchávače a požadované objemové hmotnosti).
tags: #jak #vyrobit #cementové #mléko