Když jdete ulicí někde na pražském Smíchově, míjíte domy se zdobnou fasádou a řadami vysokých oken. Tyto domy se stavěly hlavně v první polovině 20. století a setkáte se s nimi v centrech měst, v Praze třeba na Vinohradech, Smíchově nebo v Dejvicích. Na následujících řádcích rozebereme jejich konstrukce a vnitřní rozvody.
Konstrukce a architektonické prvky
Každý dům se skládá z desítek tisíc pálených cihel. Obvodové stěny jsou široké od 900 mm v suterénu po 450 mm v podkroví a postavené obvykle z plných cihel. Zdi se totiž postupně ztenčují, jak přenášejí stále menší váhu z podlaží nad nimi. Některé obvodové zdi do dvora ale mohou být silné i jen 300 mm. Komínové a střední zdi jsou silné 450 nebo 600 mm, samonosné příčky mezi pokoji obvykle 150 mm a příčky v sociálním zázemí bytu 100 mm. Zvláštností jsou právě zmíněné samonosné příčky. Ty totiž přenášejí zatížení od příček v patrech nad nimi.
Stropy
Nad pokoji jsou stropy dřevěné trámové, nad chodbami buď železobetonové nebo tvořené klenbami. Dřevěné stropy se škvárovým násypem lépe tepelně izolují, podlaha je tak teplejší. Železobetonová deska dům ztužuje. Jestli je nad místností dřevěný nebo železobetonový strop, poznáte podle výšky. Na stropních trámech jsou položená prkna zasypaná škvárou nebo sutí, ta slouží k utlumení hluku a proti šíření požáru mezi patry. Na škváře jsou opět položená prkna přichycená k příčným trámkům zvaným polštáře, zapuštěným ve vrstvě škváry.
Fasády a okna
Na první pohled to vypadá, že jsou všechny domy z této doby nazdobené, ve skutečnosti jde jen o uliční štukovou fasádu a úroveň štukové výzdoby je různá. Od propracovaných detailů po jednoduchou, skoro funkcionalistickou fasádu. Záleží totiž na období, kdy byl dům postavený. Na přelomu 19. a 20. století byly fasády zdobenější, čím více se blížila třicátá léta 20. století, tím byly fasády jednodušší. Je třeba také odlišit fasády do ulice a do dvora. To, čemu se říkalo štuky v minulosti, je trochu něco jiného, než co znamenají v moderním stavitelství. V minulosti to byly složité reliéfy na fasádě vytvořené z omítky, některé se dělaly na místě, jiné byly předvyrobené odlitky, které se na fasádu lepily. Původní okna jsou dřevěná špaletová, kdy se obě křídla otevírají dovnitř. V domě, který je zrekonstruovaný, mohou být vyměněna za novější dřevěná nebo plastová, takové mají většinou jen jednoduché křídlo a jsou levnější než špaletová.
Dveře
Vstupní dveře do domu jsou dřevěné, jejich úloha je vytvořit reprezentativní vstup do domu, a tak jsou často velmi zdobné. Zdobné jsou často i vstupní dveře do bytů. Do větších bytů jsou vstupy dvoukřídlé a výrazně vyšší než běžné dveře v moderních bytech. V bytě jsou většinou dva typy dveří. Do pokojů vedou vysoké a široké dveře, na záchod a do komor pak úzké a nízké. Rozměr těchto dveří je jiný, než mají běžné dveře vyráběné v současnosti.
Čtěte také: Už Jsme Doma na vinylu
Světlíky
Většinu domů od sklepa po půdu protínají světlíky. Domy jsou totiž hluboké a je třeba zajistit přísun vzduchu pro koupelnu nebo záchod. Světlíky mohou být různě velké od těch 30 cm širokých, až po několikametrové. To záleží na jejich využití a umístění. Světlík najdete nejčastěji u štítové zdi, kde se setkávají dva sousední domy. Mohou být ale také uprostřed dispozice a sousedit se schodištěm. Někdy jsou obojí. Do světlíku vedou vysoká okna se zabílenými skly. Okna se při pozdějších rekonstrukcích bytů často zazdívala a místo nich se osadil ventilátor.
Střechy a půdy
Střecha domu je většinou sedlová, ale stavěly se i domy, které měly strmou sedlovou střechu s krytinou z keramických tašek směrem do ulice. Do dvora byl sklon střechy mírný a krytina plechová. Úplně nejvýše se v domě nachází půda. Ta je buď úplně neobývaná, nebo jsou v části podkroví byty s okny ve vikýřích, prádelna a sušárna. Jen menší část takového podkroví tvoří prázdná půda. To, že je prázdná, má svůj důvod. Prostor je dobře kontrolovatelný, zda dovnitř nezatéká.
Vnitřní rozvody a vybavení
Topení a teplá voda
Každý byt v prvorepublikovém činžáku má vlastní topení, tím se z něj stává takový malý rodinný dům, jen velmi málo závislý na zbytku domu. Původně se topilo kamny v každé obytné místnosti a v kuchyni byl sporák na pevná paliva. Uhlí měl každý byt uskladněné ve sklípku. Tolik kamen také znamenalo hodně komínů. Komíny jsou většinou stromečkové, to znamená, že se po výšce postupně spojují. V přízemí jsou například z původních patnácti jen tři průduchy. Kamna na uhlí měla velmi špinavý provoz a tak je postupně nahradily plynové přímotopy Vafky, ty najdete pod okny obytných místností a i zvenčí je poznáte podle komínů ve fasádě domu. Teplá voda se ohřívala od doby, co byl do domu zaveden plyn v plynové karmě. To je průtokový ohřívač teplé vody. Karma potřebuje vlastní komín. Většinou je napojena na některý z původních komínů, nebo má komín vedený světlíkem. Pozor! Staré karmy jsou nebezpečné, pokud se komín ucpe, začne se v koupelně hromadit oxid uhelnatý, který je smrtelně nebezpečný.
Voda a kanalizace
V koupelnách a na záchodech vede přes všechna patra stoupačka studené vody. Je většinou skrytá pod omítkou vedle stoupačky kanalizace. U starších domů nebo bytů nižší kategorie byla na chodbě. Původně byly stoupačky v ocelových trubkách. Novější jsou v měděných nebo plastových. Stoupačka v koupelnách a na záchodech je většinou v rohu pod omítkou. V koupelnách, kde nebyla napojena záchodová mísa, je většinou stoupačka průměru 70 mm. To nestačí pro záchod, pokud byste se ho rozhodli přesunout do koupelny. I tak je tu problém, záchod byl napojován většinou spodem dolů do podlahy a na stoupačku se napojil pod stropem bytu o patro níže.
Elektřina a plyn
Nově je elektřina obvykle provedená ve společných chodbách. V nezrekonstruovaných bytech je stará 30-50 let a bude třeba ji vyměnit. Elektroměr k bytu se nejčastěji nachází na schodišťové mezipodestě, tedy v polovině výšky mezi patry. Bývá ale i v přízemí ve vstupní chodbě nebo na chodbě před bytem. Elektroměry jsou většinou jednofázové. Plynoměr se nachází obvykle na schodišťové chodbě před vstupem do bytu. Po bytě jsou vedené rozvody nejčastěji viditelně po zdech a vedou k Vawkám pod okny a plynové karmě v koupelně.
Čtěte také: článek Miroslava Bárty o civilizacích
Dispozice a využití prostor
Vstup do řadového činžáku domu je uprostřed, následuje chodba, která vede ke schodišti do dalších pater. V přízemí je byt domovníka a další byty, obchody nebo restaurace. Po schodech můžete sejít do suterénu, kde se většinou nacházejí sklípky na uhlí nebo původní „lednice“, chladný prostor, kam se navezl led. V dalších patrech domu se nacházejí byty všech možných velikostí od jediné místnosti bez záchodu až po ty velké čtyřpokojové. Jaké byty se v domě nachází, se liší nejen patro od patra, ale také podle toho, kdo a za jakým účelem dům stavěl. Často je stavěli majitelé sami pro sebe s tím, že v jednom bytě budou bydlet, další pronajímat a dům bude sloužit jako „rodinné stříbro“ po generace. Na to se navazuje v současnosti, kdy se řada domů majitelům vrátila. Domy ale stavěli i prvorepublikoví developeři, podobně, jak je známe dnes. Tedy co nejlevněji na prodej nebo pronájem. Setkáte se i s domy, které stavěly banky pro své venkovské zaměstnance.
Historický vývoj a specifika
Způsob stavění se nevyvinul zničeho nic a zase nezmizel. Vývoj byl postupný. Podobně se stavěly už renesanční paláce. Postupně ale mizely klenby a přibýval beton. Po 2. světové válce už byly všechny stropy železobetonové a fasády prosté dekorativních prvků. Zdobené fasády se ale ještě jednou na krátko vrátily ve formě socialistického realismu. Pak už se ale rozvíjela panelová technologie výstavby, se kterou experimentoval už Baťa ve Zlíně ve 30. letech. Prvorepublikové bytové domy jsou stavebně složitější než poválečné cihlové nebo paneláky. Zdi jsou v různých patrech různě silné, mají světlíky, ke každé místnosti komín a špatně se do nich vestavuje výtah. O parkování před domem nemluvě.
Rekonstrukce a úskalí
Tyto domy stojí většinou v památkově chráněných čtvrtích, proto práce na jeho rekonstrukci ovlivňují památkáři. Pokud máte k dispozici celý dům, máte výhodu, že se můžete podívat, co je za zdí, a také s domem pracovat systematicky. Může to být kanalizace mezi dvěma částmi bytu vedená přes světlík, odvětrání kuchyně do světlíku, kde je hned naproti okno do koupelny souseda, nebo komíny ucpané při stavebních pracích o patro výše. Pokud je dům nebo byt v původním stavu nebo nebyl posledních 30 let rekonstruován, čeká Vás kompletní rekonstrukce. Ta se bude týkat hlavně vnitřních rozvodů vody, kanalizace, elektřiny a plynu v bytě a souvisejícího zařízení kuchyně a koupelny. Velká otázka je u stavu podlah. Je to velká investice, v případě, že bude třeba je vyměnit. U domu jako celku přibývá ještě starost o společné prostory a hlavně o uliční štukovou fasádu, která může být po desítkách let už velmi poškozená. Krovy bývají většinou v dobrém stavu, horší je to se střešní krytinou, pokud je původní, bude třeba ji vyměnit. V případě, že se rozhodnete vestavět podkroví a dosáhnete výšky alespoň 5 nadzemních podlaží, budete muset postavit výtah. Ten se někdy vejde do volného prostoru uprostřed schodiště, takzvaného zrcadla. Ale často se musí přistavět zvenčí.
Srovnání s moderní výstavbou
Řadová rodinná zástavba je oblíbená především z ekonomického hlediska - pro stavebníky znamená nižší náklady na pořízení pozemku i na realizaci stavby. Řadové domy najdeme v nejrůznějších typech zástavby - na vesnicích, v bývalých dělnických čtvrtích z devatenáctého i první poloviny dvacátého století, v centrech měst i v zástavbě z období socialismu. O tento typ bydlení je stále zájem, a to jak o rekonstrukce starších domů, tak o novostavby, a proto jsme se rozhodli nad ním zamyslet. Kromě prvoplánových úspor spojených s malým pozemkem a nižšími náklady na realizaci stavby, než tomu bývá u solitérního domu, jsou řadové domy atraktivní i z dalších důvodů. Trend stěhování z měst na venkov se začíná obracet, lokalita čím dál více rozhoduje o kvalitě bydlení a tyto domy se často nacházejí tam, kde volné pozemky již nejsou a nebudou k mání. Jde zpravidla o již „kultivované“ prostředí s vybudovanou infrastrukturou, dobrou dopravní dostupností a zázemím, kde nehrozí, že za pár let v blízkosti naplánují městský obchvat nebo průmyslový park. Za takových okolností získává koupě staršího domku k rekonstrukci smysl. Pro výstavbu řadových domů lze při chytrém návrhu také využít různé proluky nebo pozemky, které nejsou vhodné pro bytový dům nebo solitérní rodinné domy.
| Prvek | Prvorepublikové domy | Poválečné/Moderní domy |
|---|---|---|
| Obvodové stěny (tloušťka) | 900 mm (suterén) - 450 mm (podkroví), z plných cihel | Často tenčí, různé materiály (cihla, panel, pórobeton) |
| Stropy | Dřevěné trámové (pokoje), železobetonové/klenby (chodby) | Převážně železobetonové |
| Fasády | Zdobné štukové fasády (uliční), jednodušší (dvorní) | Jednoduché, bez dekorativních prvků (po válce), panely |
| Okna | Dřevěná špaletová (původní), novější dřevěná/plastová | Jednoduchá křídla, dřevěná nebo plastová |
| Vytápění | Samostatná kamna/sporáky, později Vafky, karmy | Ústřední topení, kotle, tepelná čerpadla |
| Komíny | Stromečkové, mnoho průduchů | Méně komínů, moderní systémy odkouření |
| Voda/Kanalizace (stoupačky) | Ocelové trubky (původní), měděné/plastové (novější) | Plastové, měděné |
| Elektroinstalace | Stará (30-50 let), nutná výměna v bytech | Novější, dle současných norem |
| Světlíky | Časté, pro zajištění vzduchu v hlubokých domech | Méně časté, jiné řešení ventilace |
| Výtah | Často chybí, obtížná vestavba | Standardní vybavení (vícepodlažní domy) |
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
tags: #staveli #jsme #dum #od #strechy #smerem