Základem každé dřevěné stavby je její podkladová plocha. Dřevěné stavby, ať už jsou to zahradní domky, altánky nebo chatky, jsou stále více populární. Tyto estetické i praktické stavby s sebou přinášejí řadu výhod, jako jsou rychlost výstavby, energetická efektivnost ale i příjemné vnitřní prostředí. Častokrát jsou mnohoúčelovými stavbami, které poskytnou nejen pomoc při zahrádkářství, ale také dokonalé místo k odpočinku a relaxaci. Jednou z možností, jak na to, jsou také betonové patky. Betonové patky pod dřevostavby představují efektivní a osvědčené řešení. V tomto článku se blíže podíváme na jejich význam, výhody a postup realizace a také na několik praktických tipů.
Jaký význam mají betonové patky?
Betonové patky jsou základy bodového charakteru, které přenášejí zatížení z konstrukce dřevostavby do podloží. Hodí se zejména pro lehčí stavby, jako jsou právě dřevostavby a jsou efektivním řešením na rovinatých, ale i svažitých terénech. Zabezpečují stabilitu a pevnost celé stavby, čímž předcházejí nerovnoměrnému sedání a dalším problémům, které by mohly ovlivnit bezpečnost a životnost objektu.
Výhody betonových patek
Realizace betonových patek je obvykle méně časově náročná v porovnání s tradičními základy. Patky lze realizovat za relativně krátkou dobu, což v konečném důsledku urychluje celý proces výstavby dřevostavby. Díky nižší spotřebě materiálu a menšímu množství zemních prací jsou patky často levnějším řešením například ve srovnání s plnými základovými pásy nebo základovou deskou. Betonové patky lze také přizpůsobit různým typům terénu a jsou vhodnou volbou pro základy i na svažitých pozemcích, což zvyšuje jejich univerzálnost.
Jak realizovat betonové patky?
Prvním krokem je důkladný návrh patek na základě projektové dokumentace. Je třeba určit počet, rozměry a rozložení patek tak, aby bezpečně přenášely zatížení do podloží. Na základě výpočtů či pokynů od statika se pak na terénu vyznačí místa, na kterých se budou provádět výkopy pro jednotlivé patky.
Ideální rozměry betonových patek
Ideální rozměry betonových patek pro jednoduché dřevostavby závisí na několika faktorech, včetně zatížení konstrukce, charakteru podloží a také klimatických podmínek.
Čtěte také: OSB desky na podlaze: postup
- Hloubka patky: 60 až 120 cm v závislosti na hloubce zamrznutí půdy a typu podloží
Hloubka patky je důležitým aspektem, aby se předešlo problémům se zamrznutím půdy, což by mohlo způsobit poškození patek a jejich nerovnoměrné sedání. Minimální hloubka patek by měla být alespoň 60 cm, avšak ideál je alespoň 80 cm. V oblastech s hlubším zamrzáním půdy může být potřebná hloubka i 100 - 120 cm.
Tento rozsah rozměrů je orientační a je vždy důležité provést přesné výpočty založené na konkrétních podmínkách stavby. Doporučuje se spolupracovat s odborným statikem nebo inženýrem, který provede přesné statické výpočty a zohlední specifika dané stavby.
Postup realizace
- Následně po vykopání jámy přichází na řadu příprava bednících tvárnic, které budou sloužit pro nadzemní část patky. V tomto bodě máte několik možností. Můžete využít bednící tvárnice jako jsou například betonové šalovací dílce, nebo si můžete vyrobit vlastní bednění například s pomocí dřevěných desek.
- Po připravení bednění následuje betonáž. Ještě před nalitím betonu do vykopané jámy se v mnoha případech na spodek jámy sype vrstva štěrku, která slouží jako drenáž. Někdy se ještě před nasypáním štěrku a nalitím betonu půda v jámě zhutňuje pomocí zhutňovače.
- Beton by se při vylévání měl hutnit, aby se předešlo vzniku vzduchových bublin a zajistila se tak pevnost a kompaktnost patek.
- Po vylití betonu se instalují kotvící prvky. Ty můžete instalovat ještě přímo do mokrého betonu nebo nechat beton vytvrdnout a poté následně kotevní prvek instalovat s použitím chemické kotvy. Na kotevní prvek se pak instaluje rám dřevěné stavby.
- Pokud na bednění betonu použijete dřevěná prkna, po vytvrzení betonu je můžete odstranit.
- Vytvrzení základových patek trvá v průměru dva až tři dny a po dalších dvou až třech týdnech lze patky plně zatížit.
Kotevní patky
Kotevní patky se rozlišují podle toho, do jakého povrchu bude konstrukce upevněna. Můžete koupit patky do betonu nebo patky, které se zapouští přímo do země (zemní vruty, kotevní hroty). U patek do betonu se rozhodujeme také podle toho, zda budeme patky kotvit současně s procesem tvorby základů, tzn. do čerstvého betonu, nebo do již vytvrzeného betonu.
Kotevní patky jsou velmi spolehlivé, zajistí pevné a stabilní uchycení a lze je využít prakticky v jakémkoliv terénu.
Montáž patek do betonu s roxorem
Pokud se chystáte použít ke kotvení patky do betonu s roxorem, máte dvě možnosti montáže.
Čtěte také: Vše o suchém betonu
- V prvním případě je nutné nejprve vykopat do země otvor a vyplnit ho betonem. Do betonu se začerstva vtlačí patka, vyrovná se a nechá zatuhnout. Roxor musí být zalitý betonem do 3/4 délky. Po zatuhnutí můžeme do patek zasadit dřevěné hranoly. Povrchovou úpravu a impregnaci hranolů je vhodné provést před ukotvením konstrukce.
- Druhou možností je kotvení patky do již hotového betonového základu. Do betonu se vyvrtá díra, do které je roxor ukotven pomocí chemické malty.
Kotevní pilíře s deskou jsou vhodné pro připevnění k již hotový betonovým podkladům. Pilíře se šroubovicí jsou výškově nastavitelné, tudíž je možné dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami. Při montáži je nejprve nutné vyvrtat zespoda do středu sloupku otvor pro patku pilíře. Poté se vyvrtají otvory pro vruty a sloupek se začistí. V betonovém podkladu se vyvrtají díry pro hmoždinky, které se natlučou do připravených děr. Kotevní pilíř se přichytí na sloupek pomocí vrutů a vruty se nechají povolené, utáhnou se až po usazení a ukotvení sloupku. Sloupek s kotevním pilířem se usadí na betonový podklad s předvrtanými otvory a ukotví se pomocí vrutů. Všechny vruty se dotáhnou pomocí ráčny.
Pasy a patky
Pasy a patky patří do kategorie tzv. plošných základů. Jedná se o monolitické betonové konstrukce, často kombinované s litím do výkopu a do ztraceného bednění. Důležitá je příprava výkopu, dobré výškové zaměření a provedení. Plošné základy jsou konstrukce, které roznáší tlak do zeminy v úrovní základové spáry (dna, nejnižšího bodu základů). Někdy se označují jako základy jednoduché. Rozdíl mezi základovými patkami a pasy je v podstatě jen v jejich druhém rozměru - délce.
Pro únosnost plošných základů je primární jejich šířka, nikoli hloubka jak se často stavebníci mylně domnívají. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách (zemina, hladina spodní vody apod.).
Hloubka základů
Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy, čehož využívají jiné druhy zakládání. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Musíme se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak zajistíme, že nám skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny nebudou se stavbou „cvičit“.
Hloubka základů se dále odvíjí i od okolních staveb, kdy silami, kterými tlačí náš dům do země, nesmíme deformovat zeminu, na kterou již tlačí objekty sousední - například při stavbě v proluce. Tyto úvahy však svěřme statikovi, který po důkladném průzkumu na místě i z geologických map vše potřebné spočítá.
Čtěte také: Obrubník: návod na výrobu
Rozbor konstrukce základových pasů
Po skrývce ornice (vrchní vrstva zeminy cca 10 cm, dle návrhu) a vytyčení základů se vykopou tzv. základové rýhy neboli výkopy. Tyto výkopy musí mít skutečně obdélníkový průřez se začištěnými kouty dna výkopu. Do vhodné výšky se základy vylijí z betonu přímo do výkopu, je nutné je výškově zarovnat. Na tento betonový monolit v zemi je nutné zpravidla vystavět betonové bloky zalité betonem (tzv. ztracené bednění), které se vyzdí již velmi přesně do požadované výšky. Prostor mezi pasy se vysype hutněnou zeminou, někdy štěrkovým podsypem.
Podkladový beton pod podlahu prvního nadzemního podlaží se lije přes bloky základů. Je proto pro něj nutné po obvodu vytvořit bednění. Uložení podkladního betonu - desky se provádí na základové pasy, nikoli mezi ně. Omezí se tak nerovnoměrné sedání. Kari síť běžně umisťujeme při spodním okraji a v alespoň v místě základových pasů v dostatečné šířce (dané statickým výpočtem, u RD cca 1 m) umisťujeme k hornímu okraji, kde vyztužíme případné záporné momenty při poklesu základu a zlepšujeme tak přenos sil do pasu. Před litím základů je nutné mít připravené veškeré instalace (kanalizační, vodovodní potrubí) včetně chrániček podle projektu. Po vytvrdnutí podkladního betonu je konstrukce připravena pro položení hydroizolace.
Zakládání dřevostaveb na patkách
Nejpoužívanější způsob zakládání dřevostaveb na patkách spočívá v tom, že se vybetonuje nebo vyzdí patka, která vynáší prostřednictvím dřevěného hranolového profilu vazné prvky. Dimenze a vzdálenost patek je odvislá od mohutnosti nesené konstrukce. Obecně platí, že by patky měly zasahovat až do nezámrzné hloubky, která se v našich zeměpisných oblastech pohybuje kolem 1m pod zemí. Jednotlivé nosníky, které vynášejí podlahu 1.NP, je nutné podepírat na místech s největším ohybovým momentem, což bývá zpravidla ve třetinách rozponu.
Tento hranolový profil bývá nasazen na ocelový trn, který je kotven do betonové patky. Mezi hranolem a betonovou patkou je samozřejmě vložena hydroizolace, která brání degradaci sloupku. Dalším podobným způsobem zakládání dřevostaveb je založení na betonových patkách, které jsou vility do předem připravené papírové formy. Chceme-li docílit ještě stabilnějšího a poctivějšího základu, může být spodek takové patky provázán ocelovou výztuží.
Zakládání pomocí patek může mít mnoho rozličných podob a záleží především na kvalitě návrhu a zručnosti řemeslníka, který práci provádí. Patkami lze vyřešit jak založení drobné zahradní architektury, tak i založení plnohodnotného rodinného domu. Většina rodinných domů se však dnes zakládá na pevnějších pasech a deskách. Patkami lze vyřešit nepříznivé terénní nerovnosti, s kterými bychom jinak zápolili pomocí těžké stavební techniky.
Betonové patky v USA (crawl space)
V USA je zakládání rodinných domů na betonových patkách zcela běžné. Tomuto vyzdvižení stavby nad terén se říká tzv. crawl space, v překladu „průlezný prostor“ (založení domu s odvětrávanou dutinou). Podstatnou nevýhodou založení dřevostavby na betonových patkách je častější tvorba plísní a hniloba dřeva. Nezbytnou nutností je zajištění spádování terénu. V zahraničí se zemní vlhkost zcela běžně zajišťuje parozábranou na terénu. Parozábranu je nezbytné vytáhnout až na prostupující základové konstrukce a instalace.
Budou-li záměrně uzavřeny či ucpány větrací otvory, spodní stavba domu nebude dostatečně větrána, což povede k vytvoření příznivých podmínek pro růst plísní na povrchu konstrukcí, následnou hnilobu organického materiálu a korozi kovů. Pokud tedy budete chtít skrýt tyto betonové patky, je důležité, aby pod domem zůstala větraná vzduchová mezera.
tags: #jak #udělat #betonové #patky #postup