Postavit si předstěnu ze sádrokartonu není až tak složité, pokud se jedná o rovné stěny. Namontujete rastr, vložíte izolaci a zaklopíte sádrokartonem. Ale jak to udělat, když chcete stejnou předstěnu použít v podkroví - pod střechou a do šikminy? Naučte se pracovat se sádrokartonem svépomocí.
Vlastnosti sádrokartonu
Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými a nadmíru užitečnými vlastnostmi, jejichž kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti. Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.
Důležitý je také výběr samotných sádrokartonových desek, které mají vliv na vlastnosti hotové příčky:
- Protipožární - je červená a vyznačuje se protipožárními vlastnostmi.
- Impregnovaná - je zelená a díky impregnaci odolává zvýšené vlhkosti.
- Akustická - je modrá a díky upravenému jádru se vyznačuje lepší zvukovou neprůzvučností. Je dobrou volbou při realizaci příčky v ložnici či dětském pokoji.
Sádrokartonová deska v modré barvě je akustická a vyniká lepší zvukovou neprůzvučností. Hodí se proto primárně do ložnic či dětských pokojů.
Příčky a protihluková ochrana
Úkolem příček je oddělit od sebe minimálně dva prostory. Vytvořit komfortní místo pro práci, sledování televize a poslech hudby v obývacím pokoji, ložnici. Každý takový prostor vyžaduje své. Úspěšná řešení konstrukcí příček přispívají ke komfortu bydlení, ale i k ochraně zdraví na pracovištích. Lehké příčky vyplněné materiály ISOVER jsou tou nejlepší volbou, pokud chcete vytvořit klidnější a příjemnější prostředí.
Čtěte také: Jak blízko mohu stavět k plotu?
Zajištění protihlukové ochrany je opatřením, které snižuje přenos hluku od zdroje k jeho příjemci. Lehké příčky jsou tvořeny nosnou konstrukcí ze dřeva nebo kovu, opláštěnou z obou stran deskovými materiály. Konstrukce příčky, která je schopna od sebe zvukově izolovat dvě místnosti z hlediska hluku přenášeného vzduchem, zajišťuje tzv. vzduchovou neprůzvučnost. Čím je hodnota této neprůzvučnosti vyšší, tím lépe. Stěna vyplněná akustickou minerální izolací zabezpečí útlum hluku až o 15 dB. Sádrokartonové desky fungují na obou stranách příčky jako odrazivé a rezonanční plochy, které brání pronikání velké části hluku do vnitřku konstrukce. Zvýšení hladiny hluku o 10 dB člověk vnímá jako dvojnásobnou hlasitost. Právě díky takto vysoké hodnotě je nezbytné v konstrukci izolaci mít.
Faktory ovlivňující neprůzvučnost příček
- Vzduchovou neprůzvučnost dvojité příčky z lehkých sádrokartonových či sádrovláknitých desek nejvíce ovlivní plošná hmotnost a ohybová tuhost dílčích desek. S vyšší plošnou hmotností desky roste i její neprůzvučnost.
- Zvýšení plošné hmotnosti u lehkých desek lze dosáhnout použitím větší tloušťky desek, použitím těžších (např. modrých akustických) desek nebo složením pláště ze dvou nebo více vrstev lehkých desek.
- Pokud je ovšem dílčí deska ohybově měkká a má vysokou plošnou hmotnost, pak se zhoršují tlumicí účinky této vrstvy silným rozkmitáním desky.
- Dvojité opláštění je z hlediska útlumu zvuku účinnější než jednoduché opláštění ve stejné tloušťce. Spojení dvou desek nesmí být ovšem provedeno lepením.
- Tuhost vzájemného spojení dílčích stěn. Dílčí stěny mohou být vzájemně spojeny lehkými kovovými nebo masivními dřevěnými profily nebo mohou být provedeny bez vzájemného propojení. Největšího útlumu se dosáhne, pokud se co nejvíce redukuje přenos zvuku, tzn., že se dílčí vrstvy vzájemně nepropojí.
- Obecně platí, že při zdvojnásobení plošné hmotnosti stěny (tj. zdvojnásobení tloušťky) je nárůst vzduchové neprůzvučnosti až 6 dB.
- Jak pro lehké, tak pro těžké zdvojené příčky lze jednoznačně doporučit asymetrické provedení opláštění konstrukce. Tím dojde k odstranění, nebo aspoň utlumení rezonančních efektů, a tudíž ke zlepšení akustických vlastností příčky. U lehké sádrokartonové příčky to znamená použít různé tloušťky desek na pláštích příčky nebo dosáhnout asymetrie zdvojením desek na jedné straně příčky. Význam vlivu asymetrie je zřejmý z výsledků měření - zdvojením i druhého pláště příčky sice zvýšíme hmotnost konstrukce, ale dojde ke ztrátě asymetrie a výsledkem je stejná neprůzvučnost jako u příčky pouze se třemi deskami.
Kritické body protihlukové ochrany
Důležité je si ale uvědomit, že řešení detailů příčky celkovou konstrukci výrazně ovlivňuje, a to zpravidla vždycky negativně. Největší škody způsobují netěsnosti výplní otvorů (oken, dveří atd.), ale například i volba roštu příčky, kde v místě roštu vzniká akustický most. Pokud se použijí dřevěné hranoly místo dnes již běžných C profilů, tak je možno ztratit na celé příčce i 5 dB. Přidáme-li k této hodnotě ještě špatně napojení příčky na okolní konstrukce, montážní chyby atd., může být celková ztráta 10 i více dB.
Příprava a vyměření
Postavit si předstěnu ze sádrokartonu není až tak složité, pokud se jedná o rovné stěny. Namontujete rastr, vložíte izolaci a zaklopíte sádrokartonem. Ale jak to udělat, když chcete stejnou předstěnu použít v podkroví - pod střechou a do šikminy?
Abychom „trefili“ správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy. Vyměřování rastru v předstěně nám ulehčí laserový měřič.
Stavba rastru pro šikmou střechu
Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm. Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění.
Čtěte také: Zákon a ploty v ČR
Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve a je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr.
Vytvoření rastru okolo střešního okna
V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Elektroinstalace
Není potřeba složitého vysekávání do betonu nebo cihlových zdí, kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky.
Izolace a parotěsná fólie
Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů. Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.
Čtěte také: Jak postavit plot svépomocí
Instalace sádrokartonu do šikminy
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.
Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm.
Stavba předstěny
Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru). Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami.
Tmelení
Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit. Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.
Tmelení spár se provádí standardně ve třech vrstvách. Nejprve se tmel aplikuje do všech spár pomocí nerezového hladítka. Zatmelené spoje se pak překryjí výztužnou páskou neboli skelnou bandáží a po zavadnutí se znovu přetmelí. Třetí tmelení se zpravidla provádí s využitím finišovacího tmelu, který je již předmíchaný a snadno se nanáší na sádrokartonové desky. Hlavičky šroubů se výztužnou páskou nepřekrývají, pro jejich zakrytí stačí obvykle aplikovat tmel jen ve dvou vrstvách (nejprve sádrovým, pak finišovacím tmelem).
tags: #jak #stavet #pricky #do #sikme #strechy