Základy mají za úkol nejen nést konstrukci skleníku a rozkládat jeho hmotnost do podloží, ale také jej chránit před posunem větrem, sesedáním půdy, mrazem a vlhkostí. Proč se staví skleník na základy? Základy stabilně rozkládají hmotnost skleníku a stabilizují skleník při silném větru. Zabraňují sesedání nebo naklánění a izolují dřevo od přímého kontaktu se zeminou kvůli vlhkosti a hnilobě. Zabezpečují také, aby nedocházelo k praskání skla jemným pohybem uvnitř konstrukce. Pouze v případě řádného ukotvení skleníku k pevným a kvalitně zhotoveným základům lze dát plnou garanci za stabilitu skleníku.
Skleník bez klasických základů
Skleník lze za určitých podmínek umístit i bez klasických základů - například pouze zapuštěním kotev do země. Lze k tomu využít například zemní kotvící vruty. Výhodou takového řešení je velmi rychlá a levná instalace, žádné výkopové práce a snadná demontáž. Nevýhodou je však menší stabilita, náchylnost ke kroucení, nadzvednutí větrem a prorůstání plevele okolo konstrukce skleníku. Bez stavebních prací se obejdete u typů, které stačí ukotvit do země pomocí čtyř kotev v rozích - stačí pouze čtyři jámy vyplněné betonem. Ovšem i toto ukotvení musí být dobře provedené, jinak může silný vítr i těžký skleník nadzdvihnout.
Typy základů pro skleník
Základem pod skleník nemusí být jen beton, i když je často doporučován. Je možné využít i jednodušší a levnější řešení, záleží na vašich časových, finančních a materiálových možnostech. Zde uvádíme přehled vhodných typů základů.
Robustní betonové a zděné základy
Tyto typy základů představují nejrobustnější a nejtrvanlivější řešení a zaručí maximální životnost konstrukce. Zejména u skleníku vyplněných sklem je stavba kvalitních základů nezbytná. V opačném případě by vlivem sesedání mohlo docházet k pohybu v konstrukci, které by mohlo způsobit praskání skla. Naopak u výplní z plexiskla a polykarbonátu toto nebezpečí nehrozí, protože jsou to materiály poddajné a případným pohybům se přizpůsobí.
- Pásové základy: Jde o souvislé betonové pruhy, které se budují pod obvodem skleníku. Tato varianta se hodí zejména pro těžší skleníky a varianty, kdy vám jde o dlouhou životnost. Beton se lije do připraveného výkopu s drenážní vrstvou štěrku. Doporučujeme beton třídy C16/20 nebo C20/25 a vložení výztuže, například roxorů Ø 10 mm.
- Ztracené bednění: Základ ze ztraceného bednění je pevné a odolné řešení vhodné pro středně těžké až těžké skleníky. Využívají se duté betonové tvárnice (doporučujeme rozměr 50×20×25 cm nebo 40×20×25 cm), které se skládají nasucho do výkopu a následně se vyplňují betonem. Podkladem by měla být štěrková drenážní vrstva.
- Beton s kovovými výztuhami: Vydrží opravdu na vždy, ale ne vždy tato vlastnost může být výhodou. Tento typ základu je totožný s pásovými základy, avšak zdůrazňuje se použití výztuže pro maximální pevnost.
Další alternativy základů
Tyto varianty mohou mít vliv na statickou kvalitu konstrukce v čase, ale představují praktické a často levnější možnosti pro menší a středně velké skleníky.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro skleník
- Betonový obrubník nebo kovový základový rám: Jedná se o jednodušší a levnější řešení. Někteří výrobci dodávají ke svým skleníkům lehké pozinkované základové rámy s kotvením do země pomocí šroubovacích vrutů. Pokud máte k dispozici svářečku, můžete si podobný, avšak bytelnější, rám vyrobit doma svépomocí. Rám je nutné důkladně srovnat do roviny a zafixovat k vrutům nebo patkovým základům z betonu umístěných v několika místech po obvodu skleníku.
- Dřevěný rám: Jednoduchý a ekologický základ lze vytvořit z dřevěného rámu z impregnovaných hranolů o průřezu cca 10×10 cm. Pod rám doporučujeme vložit pruh z asfaltové pásky nebo nopové fólie pro omezení kontaktu se zeminou. Kotvení rámu lze provést pomocí zemních vrutů nebo ocelových kotev zatlučených do země.
- Mělké pásové základy: Pokud nechcete kopat hluboko a stavba je lehká, můžete zvolit mělké pásy 20-25 cm hluboké se zhutněným štěrkovým podkladem.
- Betonové patky: Pod rohy a střední sloupky se umisťují betonové patky, které by měly být široké minimálně 30×30 cm.
- Betonové dlaždice: Tyto dlaždice se vyskládají na srovnaný podsyp ze štěrku nebo písku.
Doporučená hloubka a výška základů
Základy by měly dosahovat do nezámrzné hloubky. Na území České republiky se tato hloubka obvykle pohybuje v rozmezí 80 cm až 140 cm, přičemž konkrétní hodnota závisí na typu půdy - například pro jílovité půdy je nižší a pro písčité vyšší. Hloubka základů také omezí výskyt škůdců ve skleníku, který je dále možné omezit uložením pozinkovaného pletiva na dno skleníku. Ideální výška základů je, aby převyšovaly okolní terén alespoň o 10 cm a měli kolem sebe alespoň 50 cm volného prostoru. Pro přirozenější vzhled můžeme nad úrovní terénu použít štípané bloky nebo barevné tvárnice.
Příprava místa a hydroizolace
Pokud chcete mít ve skleníku záhonky, vybrané místo zhruba vykolíkujte podle rozměrů skleníku (klidně na všech stranách o 10 cm více). Na této ploše je potřeba strhnout horní travní drn.
Při instalaci dřevěného rámu na základy je klíčové použít mezi dřevo a beton hydroizolaci. Tím se zamezí kontaktu mezi dřevem a betonem, který má tendenci natahovat vlhkost a dále ji předávat do dřeva. Pokud je na základech nivelační vrstva, můžeme použít pouze tenkou hydroizolaci. Jsou-li základy dělány hrubě s vyšší tolerancí nerovností, je vhodné použít dostatečně silnou hydroizolaci, aby tyto nerovnosti vyrovnala. Případně k vyrovnání větších nerovností může být hydroizolace doplněna dodatečnou vrstvou - třeba pásy z EPDM nebo gumy.
Dno a vnitřní uspořádání skleníku
Dno skleníku pak může být propojeno s okolní půdou. Proti prorůstání plevele můžete budoucí záhony chránit podkladem mulčovací textilie, na ni je vhodné položit vrstvu štěrku a poté teprve kvalitní zeminu. Další možností je dno vybetonovat či vydláždit. Pokud se rozhodnete pro záhonky, začněte s přípravou po bočních stranách, kde přijde super namixovaná zemina. Zde je potřeba rýt a kopat.
Nezapomeňte ani na cestičku, například cihlovou. Taková cihlová cestička má totiž taky své účely - aby nebylo ve skleníku bláto při zalévání a pak pro akumulaci tepla. Samozřejmě lze využít i jiné materiály jako ploché kameny, trámky, prkna nebo jen zamulčovat slámou.
Čtěte také: Pěstování ve skleníku ke zdi
Přehled typů základů a jejich vlastností
| Typ základu | Robustnost | Dlouhověkost | Vhodnost pro skleník | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Beton s výztuhami | Velmi vysoká | Trvalé | Těžké skleníky (sklo) | Nejrobustnější řešení, vyžaduje výztuž (roxory Ø 10 mm), třída betonu C16/20 nebo C20/25. |
| Pásové základy | Velmi vysoká | Trvalé | Těžké skleníky (sklo) | Souvislé betonové pruhy pod obvodem skleníku, pro dlouhou životnost. |
| Ztracené bednění | Vysoká | Odolné | Středně těžké až těžké skleníky | Duté betonové tvárnice vyplněné betonem (doporučené rozměry 50×20×25 cm nebo 40×20×25 cm). |
| Mělké pásové základy | Střední | Nižší | Lehké skleníky | Hloubka 20-25 cm se zhutněným štěrkovým podkladem, pro lehčí konstrukce bez hlubokého kopání. |
| Betonové patky | Střední | Odolné | Menší až střední skleníky | Pod rohy a střední sloupky, min. šířka 30×30 cm, vyžaduje důkladné srovnání rámu. |
| Dřevěný rám | Nízká | Střední | Menší až střední skleníky | Impregnované hranoly (cca 10×10 cm), levné, ekologické, nutná hydroizolace, kotvení vruty/ocelovými kotvami. |
| Zemní vruty | Nízká | Nižší | Lehké skleníky | Velmi rychlá a levná instalace, snadná demontáž, menší stabilita, náchylnost k nadzvednutí větrem. |
| Betonové dlaždice | Nízká | Nižší | Lehké skleníky | Vyskládané na srovnaný podsyp ze štěrku nebo písku. |
Čtěte také: Dlouhá životnost skleníku s Ytong základy
tags: #jak #se #kotvi #sklenik #do #betonu