Víc přírodní, víc zelená. Taková je zahrada obehnaná živým plotem. Navíc v ní bude příjemné soukromí a ticho bez prachu z ulice, ptáčci a další drobná zvířátka najdou ve větvích úkryt a celý prostor bude působit klidným a útulným dojmem.
Živý plot je ale náročnější na údržbu než ten drátěný. A pokud chcete opravdu bezpečné oplocení, je potřeba oba typy plotu zkombinovat. Jestli tedy váháte, zda se do výsadby pustit, máme pro vás odpovědi na nejčastější dotazy k rostlým plotům.
Výhody a nevýhody živého plotu
Mezi výhody živého plotu patří:
- Zastínění pozemku před očima sousedů.
- Polopropustnost - chrání před větrem a tlumí jej na delší vzdálenost lépe než zeď.
- Zlepšení klimatu pozemku a zachytávání prachu (důležité zvlášť okolo silnic a prašných cest).
- Úkryt ve větvích pro ptáky, ježky a další zvířátka.
- Není lákadlem pro sprejery.
A co není u živého plotu úplně ideální:
- Je potřeba o něj pravidelně pečovat (stříhat, zalévat), to je časově i finančně náročné.
- Některé rostliny rostou příliš pomalu nebo rychle odrostou z optimální délky.
- Zabere více místa než klasický plot.
- Přestárlé dřeviny živého plotu můžou být nebezpečné (padat, trouchnivět, být napadené škůdci a podobně).
Jak na živý plot
Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Živé ploty jsou cenově výhodným a atraktivním způsobem, jak ohraničit pozemek, dodat mu strukturu a zároveň poskytnout útočiště volně žijícím živočichům. Je známo, že zeleň působí na lidskou mysl velmi pozitivně. Není proto překvapující, že obliba zelených živých plotů je stále vyšší a vyšší. Jak ale správně takový plot založit?
Čtěte také: Živý plot a zákonné vzdálenosti
Jaké rostliny jsou na živý plot vhodné?
Rostlý plot se nejčastěji vysazuje z dřevin jako jsou listnaté ptačí zoby, dřišťály, habry, hlohy, javory a buky nebo jehličnaté tisy a zeravy.
Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější!
Oblíbené dřeviny pro živý plot:
- Ptačí zob: Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry!
- Zimostráz: Ze zimostrázu můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot - pokud ho nebudete stříhat, vyroste až do výšky 6 metrů!
- Túje: Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí nevyžaduje velkou údržbu a daří se mu téměř v jakýchkoli podmínkách.
- Habr: Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel.
- Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou.
- Smrk: Živý plot ze smrku je hustý, opticky neprůhledný a pichlavý - takže se přes něj nedostane žádný cizí člověk ani zvíře.
Oblíbené jsou také habry, ptačí zob a bobkovišně, velmi vhodné jsou pro živé ploty též pámelníky, skalníky, tavolníky, hlohy, dřišťály, meruzalky, kaliny, mochny, jilmy - třeba jilm sibiřský, javory a buky. Na popularitě dnes získává bambus, je však třeba zvolit na mráz odolný druh (nejzimuvzdornější). Použít však lze také například smrčky, pokud nám nebude v budoucnu vadit větší vyholování zdola, na výběr je toho prostě mnoho.
Jaké rostliny vybrat na svou zahradu?
Záleží na několika faktorech:
- Zda chcete hranici pozemku osázet listnatými nebo jehličnatými dřevinami (listnaté na zimu opadají a bude přes ně více vidět).
- Jaký máte na zahradě typ půdy.
- Jaké další podmínky jsou na zahradě (nadmořská výška, světová strana).
- Jak rychle chcete, aby plot rostl.
O výběru rostlin a jejich potřebách se ideálně vždy poraďte se zahradníky. Bez ohledu na to, jakou dřevinu zvolíte, je klíčový výběr kvalitních, zdravých sazenic. Lépe a rychleji se nám ujmou sazenice kontejnerované, které již mají větší kořenový bal, ovšem prostokořenné mají také své kouzlo a některé druhy dřevin pořídíte na mnoha místech především v této podobě, ale až od 1 .11. Vlastně může být lepší počkat v tomto případě na jaro. Sazenice s volným kořenovým balem mají po výsadbě vysoké nároky na zálivku, déle zakořeňují a později rostou.
Čtěte také: Sázení živého plotu pro soukromí
Jak živý plot založit?
Naměřte si a vykolíkujte místo, kde by měl živý plot být. Mezi kolíky si natáhněte provázek, ať dodržíte rovnou linii. Ještě před výsadbou živého plotu je třeba vytyčit prostor určený k osázení pomocí provázku napnutého mezi kolíky. Pokud však již hned vedle stojí pevný plot a nebo je zde cesta kopírující budoucí živý plot, již žádnou dodatečnou linku nepotřebujeme.
Kolem provázku si připravte cca 80 cm široký pruh, který poctivě zryjete a vyházíte z něj zeminu v hloubce asi 50 cm. Poté vyhloubíme příkop široký 80 až 100 cm a hluboký alespoň 40 cm.
Půdu překátrujeme a smísíme s kompostem a nebo navezeme na živiny bohatou zeminu. Záleží však na konkrétní lokalitě a místních půdních vlastnostech. S kvalitní půdou je nesmysl cokoli dělat.
Nasypejte do ní kompost a můžete začít sázet dřeviny. Hustota záleží na konkrétní rostlině, obvykle se sází 3 až 6 rostlin na metr. Nezapomeňte (nejen) po vysazení poctivě zalévat. Například rostlinky tavolníku se sází zhruba 45 cm od sebe, ptačího zobu 30 cm od sebe a túje v třičtvrtě metrovém až metrovém rozestupu.
Vzdálenosti mezi sazenicemi se liší podle druhu dřeviny a našich požadavků na živý plot, jeho budoucí formy. Obvyklá vzdálenost je 30 až 50 cm, ovšem důležitější je pravidlo, které nám říká, že vzdálenost mezi sazenicemi by měla být taková, aby se rostliny začaly co nejdříve spojovat do stěny. Ideál je již 2 až 3 roky. V každém případě bude dobré se řídit doporučením prodejce, případně lze také použít takzvané orientační doporučení podle výšky rostlin.
Čtěte také: Habrový živý plot: Kdy je nejlepší čas na výsadbu?
| Výška sazenic | Počet sazenic na metr |
|---|---|
| do 40 cm | 6 |
| do 60 cm | 5 |
| nad 120 cm | 3 |
Pokud však chceme živý plot volný, čili nestříhaný, doporučuje se vzdálenost rostlin 90 až 130 cm. To se ale týká listnáčů.
Jak daleko sázet živý plot od hranice pozemku?
Je potřeba počítat s tím, že se dřeviny rozrostou a budou košatět. Podstatné je, abyste:
- Se dostali k jejich údržbě i ze zadní strany.
- Aby prorůstající větve neničily plot.
- Aby kořeny nenadzvedávaly zabetonovanou nosnou konstrukci plotu (například sloupky).
Informujte se u konkrétní dřeviny, jak moc se bude rozrůstat do šířky a kolik můžete v rámci běžné údržby zastřihovat. Obecně lze říct, že by vzdálenost mezi rostlým a klasickým plotem měla být minimálně 1,5 až 3 metry. Čím vyšší živý plot plánujete, tím dál od plotu, potažmo hranice pozemku jej doporučujeme sázet.
Pamatujte taky na to, že pokud živý plot bude zasahovat na sousedův pozemek, ten může ve správné vegetační době šetrně odstranit tu část živého plotu, která zasahuje na jeho pozemek. Rostliny prostě potřebují dost místa pro svůj růst i na šířku. Navíc musíme počítat s potřebnou péčí o rostliny, tedy s možností přístupu k nim i ze strany plotu stavěného. A navíc se vhodnou vzdáleností vyhneme i případným sousedským sporům. Obecné pravidlo nám v tomto případě říká, že optimální je vzdálenost 1,5 metru.
Jak pečovat o živý plot a jak (často) jej stříhat?
Všechny rostliny, které se doporučují k výsadbě živého plotu, velmi dobře snáší zastřihávání a řezy, proto se nemusíte bát, že byste šetrnou údržbou rostlinky zlikvidovali.
Zavedené živé ploty stačí zapravit - zastřihnout mladé nepravidelně rostoucí výhony - jednou až třikrát ročně (na podzim nebo brzy z jara). Pokud jste puntičkáři, živým plotům neublíží ani pravidelný celoroční šetrný sestřih přerůstajících větviček. Obvykle platí, že jehličnaté ploty stačí zastřihnout jednou ročně, listnaté dvakrát až třikrát.
Pokud plánujete výraznější zásahy (třeba částečný řez), udělejte je v období vegetačního klidu, kdy je rostlina méně náchylná, tedy od listopadu do března, ale když nemrzne. V tomto období můžete provádět i zalamovací řezy - příliš vysoké ploty seříznout například v polovině, aby se opět zakošatily tam, kde už prořídly a odrostly. Rány po větších řezech namažte antibakteriální mastí, ať vám kmeny nezačnou uhnívat.
Nástroje na stříhání plotu je potřeba mít vždy ostré. Pokud budete větvičky pižlat tupými nůžkami, zaděláváte rostlinám na rzi a další nemoci. Pamatujte na to, že základna plotu u země kolem báze rostlin by měla být neustále o něco málo širší než vyšší část plotu (tvar mírného jehlanu), aby měla všechna patra dostatečný přísun světla.
Pozor na stříhání plotu v době ptačího hnízdění. Ideálně se tomu úplně vyhněte, ať mohou malí zpěváčci v klidu vyletět. Pokud máte kvetoucí živý plot, určitě ho nestříhejte na jaře, abyste neodstřihli násady na květ.
Jak mít živý plot hustý a neprůchozí?
Rostlinami velmi těžce ochráníte pozemek před cizími zvířaty a zajistíte bezpečí před zloději. Pokud chcete rozdělit zahradu na dvě části, pak budou dřeviny stačit. Pokud však živým plotem vytváříte rozhradu vašeho pozemku od cizího prostranství, doporučujeme postavit klasický plot (například dřevěný nebo z pletiva, svařovaných sítí nebo plotových panelů) a potom jej z vnitřní strany osázet.
Co na živý plot, když ne dřeviny?
Pokud byste chtěli vysazovat spíš rostliny než dřeviny, doporučujeme nechat po drátěném nebo dřevěném plotu pnout popínavky, třeba břečťany, liány, hrachory či zimolezy nebo kolem něj vysadit bambus.
Na některých zahradách uvidíte také živý plot z mixu stromů, keřů a květin. Nejde o klasický jednořadý rostlý plot, ale o pruh rostlin, které se rozrostou tak, že tvoří přirozenou rozhradu. Pro takové případy se hodí třeba zlatý déšť, jasmín, tavolník nebo hortenzie.
Aby byla výsadba dokonale hustá a postupně přes celou sezonu kvetla, je ideální mít doporučení a návrh od odborníka.