Stromy v zahradě přinášejí stín, krásu a kus přírody. Jenže jejich kořeny se neptají, co je v cestě. Jakmile objeví vlhkost, vodovod nebo staré základy, pustí se do práce s vervou, která dokáže ohrozit celý dům. Je důležité pochopit, jaký dopad může mít kořenový systém na stavební konstrukce a jak tomuto poškození předejít.
Problémy s kořenovým systémem a korunou stromů
Kořeny rostou pod zemí a mohou sahat dál, než bychom čekali. Strom nehledá problémy, hledá vodu, stabilitu a bezpečný prostor. Když narazí na prasklinu v potrubí, vnímá to jako přirozené pozvání. Nevinný kořínek pronikne dovnitř a postupně z něj vyroste silný a nekompromisní návštěvník. Poškozené potrubí bývá jen začátek. Kořeny dokážou nadzvednout zámkovou dlažbu, rozrušit izolaci, zatlačit na základy domu a způsobit praskliny ve zdivu. Vlhkost se dostává do stěn a ze sklepa se začíná stávat malý rybník.
Nadzemní část stromu přináší jiné potíže. S rostoucí korunou se větve postupně přibližují ke střeše nebo fasádě. Při silnějším větru se mohou dotýkat střešní krytiny nebo okapů. Listí a drobné větve se navíc často hromadí ve svodech a brání správnému odtoku vody.
Malá sazenice může mít za dvacet let korunu o průměru několika metrů. To, co dnes vypadá jako nenápadná výsadba, se během let promění ve výraznou dominantu.
Příklad poškození jasanem
Vzrostlý jasan, který má ve výšce cca 1 m nad terénem průměr kmene 600 mm a přečnívá přes štítovou nadezdívku střechy modlitebny odhadem 6 m, je ukázkovým příkladem. Pata kmene v těsné blízkosti štítové stěny hlavního sálu, osově vzdálená 1,30 m od štítové stěny, je dokladem toho, že kořeny musí zasahovat až k cihelné suterénní stěně nebo dokonce mohou prorůstat spárami dovnitř zdiva v propustné štěrkopískové okolní zemině. Jelikož podzemní prostory jsou bez jakékoliv hydroizolace, mohou kořeny stromů ovlivňovat i vlhkostní režim v suterénních stěnách, kde příčinou vlhnutí je kapilární vzlínavost. Pravděpodobné je, že kořeny mohutného stromu mohou prorůstat do cihelného zdiva tloušťky více než 600 mm suterénní stěny zadního objektu, kde způsobují na jižní straně objektu trhliny.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
Koruny stromů zabezpečují požadované množství kyslíku. U kořenů bývá častým zjevem, že nemají dostatečný přístup vzduchu - kořeny jsou zakryty sousedními objekty a půda v bezprostřední blízkosti je natolik udusána, že je zabráněno přístupu vzduchu ke kořenům.
Legislativní rámec a normy
Zákon ani prováděcí předpisy neuvádějí, v jaké vzdálenosti od stromů může stát dům, aby nedošlo k poškození kořenového systému stromů. Vzdálenost může určit stavební úřad v územním rozhodnutí. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoví povinnost chránit dřeviny před poškozováním či ničením. I pokud stavební úřad neurčí povinnost ochrany stromů během stavby, žadatel je ze zákona povinen učinit protiopatření, aby jeho stavební činnost nepoškozovala a neničila dřeviny. Za poškozování se dá považovat i neodborně provedený řez, který trvale a podstatně ovlivní funkce dřeviny nebo zasáhnutí do jeho kořenů.
Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, právnická osoba a fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, která poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les, bude potrestána pokutou až do výše 1 000 000 Kč. Skutečnost, že strom stojí na pozemku žadatele, neznamená, že může dojít k jeho pokácení jen na základě rozhodnutí žadatele. K jeho pokácení potřebuje žadatel povolení orgánu ochrany přírody, které je možné vydat ze závažných důvodů.
Hlavním dokumentem, který reguluje ekologizaci jednotlivých staveb bytové výstavby a v rámci města, je SP 42.13330.2016. Většina regulačních dokumentů vyžaduje, aby byla dodržena vzdálenost nejméně 5 metrů od stěny obytné budovy ke stromu. Ale v horkém jižním podnebí je povoleno vysazovat stromy blíže k domu, aby se v létě snížilo vytápění stěn a střechy. V takovém případě musí být dodržena minimální vzdálenost 1,5-2 metry od zdi.
U podzemních inženýrských sítí je povoleno udržovat vzdálenost 1,5 metru od přímé linie jejich výskytu. Pro pozemní komunikaci - od 2 metrů. Pro stromy dosahující středních rozměrů musí být minimální vzdálenost kmene od průčelí 8 m.
Čtěte také: Jak daleko od plotu sázet keře?
Specifika břízy a její výsadba
Pokud se vám líbí břízy, měli byste jejich výsadbu na zahradě dobře zvážit. V blízkosti domu totiž mohou napáchat značnou škodu, ačkoli bříza má výborný kořenový systém, který není povrchový, ale do hloubky, dokáže se dobře uchytit v podloží. Bříza je do zástavby vhodná z důvodu, že rychle naroste a je schopná růst i ve špatných, podmáčených nebo degradovaných půdách, proto se vysazuje do sídlišť. Nicméně, bříza potřebuje poměrně velký přísun vláhy, protože dokáže za den odpařit třeba sto litrů vody, a je tedy nutné vodu doplňovat. Proto v současnosti břízy v aglomeracích často nepřežijí, neboť spodní voda klesá. Pokud se o ni nepečuje, naroste až do takového tvaru, že se rozlamuje a má dva vrcholy, a ve větru se pak může rozlomit. Pokud má jeden kmen, je všechno v pořádku a strom je ohromně bezpečný, byť má i přes dvacet metrů.
Důležité vlastnosti dřevin a jejich kořenový systém
Následující tabulka ilustruje charakteristiky kořenových systémů různých druhů stromů, které je důležité zohlednit při plánování výsadby v blízkosti staveb.
| Druh dřeviny | Typ kořenového systému | Hustota prokořenění | Plošný rozsah zakořenění (vzhledem ke koruně) |
|---|---|---|---|
| Bříza | Hluboký, rozvětvený | Husté | Větší než koruna (na mělkých půdách) |
| Jasan | Hluboký, rozsáhlý | Husté | Často větší než koruna |
| Topol | Mělký, široce rozprostřený | Střední | Výrazně větší než koruna |
| Lípa | Mělký až středně hluboký | Střední až husté | Často přesahující korunu |
| Javor | Středně hluboký až hluboký | Husté | Může přesahovat korunu |
| Smrk | Mělký, talířovitý | Řídké až střední | Široký, ale mělký |
| Dub | Hluboký, kůlový | Husté | Menší než koruna (na hlubokých půdách) |
Na fyziologicky mělkých půdách, kde kořeny rostou jen do malé hloubky, může být půdorys kořenů značně větší než půdorys koruny. Strom však může čerpat i ze zásob podzemní vody, jsou-li jeho kořeny dostatečně hluboko. V tomto případě může být větší půdorys koruny. Množství vody odebírané z půdy ovlivňuje především hustota kořenového systému - tj. celková délka kořenů v jednotce objemu půdy v přepočtu na jednotku plochy povrchu půdy.
Doporučené vzdálenosti a řešení problémů
Při výsadbě se často díváme nahoru. Kde bude stín, kde bude hezky vypadat koruna, kam pověsíme houpačku. Jenže kořeny rostou pod zemí a mohou sahat dál, než bychom čekali. Bezpečná vzdálenost výsadby od domu bývá minimálně pět metrů. U větších stromů je vhodnější deset i více. Stromy jako topol, jasan nebo lípa mají silné a agresivní kořeny.
Řešení již existujících problémů
Pokud strom roste těsně u domu nebo už zasahuje do konstrukcí, je dobré situaci posoudit. V některých případech stačí úprava koruny nebo zdravotní řez. Někdy může být rozumnější strom odstranit a nahradit ho vhodnějším druhem na jiném místě zahrady. Odborné posouzení pomůže určit, jaké řešení je pro konkrétní pozemek.
Čtěte také: Živý plot a zákonné vzdálenosti
Existují i kořenové bariéry. Jsou to pevné plastové nebo betonové prvky, které se zapouštějí do země a směrují kořeny jiným směrem. Stromu neublíží, ale ochrání dům. U novostaveb nebo při větší rekonstrukci se vyplatí investovat i do pravidelné kontroly kanalizace pomocí inspekční kamery. Na pozoru by se měli mít hlavně majitelé starších nemovitostí. Tam totiž bývají stromy zasazeny v době, kdy se na stavební detaily tolik nehledělo.
Pokud jde o chráněnou dřevinu, je třeba kontaktovat obecní úřad. V některých případech, kdy silně přerostlý strom splňuje hygienické normy a všechny vzdálenosti jsou udržovány správně, ale část jeho koruny nebo kořenového systému přechází na místo souseda, má právo odřezat korunu nad svým územím a také se zbavit některých kořenů.
tags: #bezpečná #vzdálenost #břízy #od #základů #domu