Fasáda je pro dům něco jako kabát: měla by jej chránit, ale také zdobit. Majitelé venkovských stavení - chataře a chalupáře nevyjímaje - musí svému obydlí občas pořídit kabát nový, nebo alespoň na něm záplatovat díry.
Co si uděláte sami přináší nejen radost, ale ušetří také vaše peníze! Nevíte si s něčím rady? Chystáte se na nový projekt? Pak tu pro vás máme naše tipy od profesionála, které vám pomohou s pracovním postupem. S BAUHAUS Tipy od profesionála bude váš projekt hračka.
Omítky jako systém
Dříve se na stavbu přivezl písek, vápno a cement, mistr zednický podle svých znalostí a zkušeností určil poměr jednotlivých složek a omítka na pevném podkladu z plných cihel nebo kamene úspěšně sloužila mnoho let. Postupně se ale začaly měnit stavební materiály a jejich formy, krátit termíny, zvyšovat produktivita práce a nároky stavebníků. A zákonitě došlo i na omítky. Zkušenosti a znalosti mistra zednického už nestačily a na řadu přišly výzkumné laboratoře. Výsledkem jsou přesné receptury a průmyslově vyráběné omítkové směsi a systémy.
Bohatý výběr
Omítek a omítkových směsí je na trhu velká nabídka. K jejich rozlišení je důležité především pojivo, neboť vymezuje oblast použití výrobku. Rozeznáváme omítky (směsi) sádrové, vápenosádrové, vápenné, vápenocementové nebo cementové. Vápenné omítky mohou být pojené vápenným hydrátem nebo hydraulickým vápnem. Vápenocementové omítky dělíme na těžké, lehké či tepelně-izolační. Podle zpracování jsou omítky ruční, strojní či universální, podle místa určení pro interiéry, exteriéry nebo obojí. Zjednodušeně lze říci, že omítky se sádrovým pojivem a vápenné omítky pojené vápenným hydrátem můžeme používat pouze v interiéru. Vápenné omítky pojené hydraulickým vápnem a omítky vápenocementové a cementové jsou určeny do interiéru i exteriéru.
Jenže ani skvělou omítkovou směs většinou nestačí nahodit jen v jediné vrstvě. Proto se používají vícevrstvé skladby neboli omítkové systémy. Systém musí mít požadovanou pevnost, objemovou stálost, tepelnou vodivost, mrazuvzdornost, odpudivost proti vodě, propustnost pro vodní páru a soudržnost vnitřní i s podkladem.
Čtěte také: Postup pro venkovní jádrovou omítku krok za krokem
Jádrová omítka tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku. Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu.
UNIMALT versus MULTIBAT
Jsem z Ostravska a nenašel jsem nikde MULTIBAT. Máme tady jen Unimalt. UNIMALT uvádí také, že se s ním dá omítat. Multibat jsme vždy bez problémů získali ve stavebninách ve středních, západních, jižních, severních, či východních Čechách. Mám celý dům vyomítaný Unimaltem (Unimalt+písek+voda) je to záležitost z Hranic, takže chápu, že v Čechách to nemusí být obvyklé zboží. Vápno jsme nepřidávali, lepilo to na stěnu při nahazování i tak celkem pěkně. Tyto dvě hmoty se liší především dostupností a složením. Unimalt je regionální produkt z Hranic, který se úspěšně používá k omítání interiérů i exteriérů, jak vyplývá z praxe uživatelů.
Omítání má svůj řád
Podle zkušeností odborníků z firmy Baumit je kvalita a trvanlivost fasády přímo závislá na dodržení předepsaného technologického postupu. Na počátku je důkladná příprava podkladu (zdiva) podle jeho druhu a kvality.
Příprava podkladu
Před nanášením jádrové omítky musí podklad vyhovovat platným normám, musí být suchý, pevný, nosný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Podklad musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být zbaven prachu, nečistot, výkvětů soli a zbytků starých nátěrů. Zároveň nesmí být nesoudržný a zmrzlý. Povrch nesmí být vodoodpudivý.
- Odstranění nečistot: V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Úprava savosti: Savé podklady provlhčete vodou do matně vlhka. Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou.
- Zdrsnění hladkých povrchů: Hladké podklady zdrsněte nebo použijte kontaktní můstek Cemix 1500 nebo Cemix 2000.
- Vyrovnání nerovností: Nerovnosti podkladu vyrovnejte vhodnými materiály Cemix a nechte vyschnout a vyzrát.
- Postřik cementovou maltou: Před nanesením směsi se musí na minerální podklad (cihla, beton, tvárnice) provést postřik cementovou maltou. Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek, který se musí po předepsanou dobu nechat zaschnout. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Ochrana kovových prvků: Kovové prvky je nutné chránit před korozí vhodným antikorozním nátěrem.
Nejméně problematické je omítání zdiva z plných cihel nebo stavebního kamene, neboť je stabilní. U jiných podkladů je to složitější:
Čtěte také: Aplikace strojní jádrové omítky
- Tvárnice z pórobetonu: K vlastnostem pórobetonu patří i dotvarování (smrštění) a vysoká nasákavost. Fasáda objektu je cyklicky zatěžována tepelným zářením a pórobeton jej přenáší do omítky. Omítkový systém proto musí být na toto zatížení připraven. Materiály s jiným určením (například štukové omítky) na to nejsou dostatečně vnitřně vybaveny. Výrobci proto dodávají pórobeton jako kompletní systém včetně omítkové směsi.
- Děrované cihelné bloky: Tyto tzv. termobloky mají zcela odlišné mechanické a tepelné vlastnosti, než klasické plné cihly. Staré zednické pravidlo, že pevnost vrchní omítky by měla být nižší, než pevnost omítky jádrové (“měkké na tvrdé”), zde nelze použít. Efekt má pouze takový omítkový systém, u kterého je jádrová omítka naopak měkčí, neboť musí do jisté míry umožnit “vyrovnání deformací”. Vrchní omítka s co možná největší pevností v tahu pak tvoří uzávěr fasády. Proto také výrobci termobloků dodávají materiál jako kompletní systém. Kvalita díla tu ale začíná již při zdění - doporučuje se použít speciální, tepelně-izolační zdicí malty (jsou také součástí systémů).
- Dřevocementové tvárnice: Dřevo je cyklicky namáháno vlhkostí a mění svůj tvar, objem a rychle degraduje. Proto se musí konstrukce před zahájením omítkářských prací chránit před deštěm a provlhnutí. Vždy je třeba provést cementový postřik podkladu s následnou technologickou přestávkou trvající 14-21 dní. Na fasádu se doporučuje použít tento systém: lehká, pórovitá jádrová omítka v kombinaci se stěrkou, vyztužení sklo-textilní síťovinou, s probarvenou omítkou nebo fasádní barvou nakonec (obdobně jako u prvků z lehkých cihelných bloků).
- Betonové konstrukce: Pro omítání betonu je nejdůležitější doba jeho zrání (v létě zpravidla nejméně 8 týdnů, v zimě nejméně 80 nemrznoucích dní) a čistota povrchu. Dále je třeba dát pozor na použití vhodného adhezního můstku (je-li nutný). Na betonový podklad lze v exteriéru použít omítkové systémy na cementové nebo vápenocementové bázi, ale spíše se doporučují kontaktní (zateplovací) systémy.
Materiály a nářadí
K omítání zdí je možné použít různé typy omítek. Důležité je zvolit tu správnou s ohledem na vlhkost zdiva. Na vlhké zdi není vhodné používat sádrové ani cementové omítky, které by mohly později opadávat. V takovém případě je nejlepší použít vápennou omítku pod štuk.
Nářadí:
- Zednická lžíce
- Vodováha
- Olovnice
- Zednické hladítko
- Zednická naběračka
- Velkokapacitní vědro
- Zednická stěrka
- Míchadlo
- Stahovací lať
- Zednická skoba
- Míchačka (pro větší plochy)
- Stavební kolečko
- Omítníky
- Fasádní špachtle (pro tenkovrstvé omítky)
Příprava omítkové směsi
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí bubnové míchačky nebo pomaluběžného vrtulového mísidla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek, nechte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte.
Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Postup omítání
Zdeni je provedeno přesně. Takže 2cm by měly být dostatečné. To záleží dnes hlavně na tom, jak přesně se zdilo :-)), v ideálním případě postačí i necelé dva centimetry. Po smíchání suché směsi s doporučeným, zodpovědně naměřeným množstvím vody - mícháme elektrickým míchadlem nebo v samospárové míchačce - jádrovou omítku nahazujeme na podklad zednickou lžící až do dosažení požadované tloušťky. Následně se omítka stáhne latí (H-profil) do roviny. U větších nebo proměnlivých tlouštěk vrstvy omítku nanášíme systémem „čerstvý do čerstvého“.
Čtěte také: Výběr správné jádrové vrtačky na beton
- Osazení omítacích profilů: Před začátkem omítacích prací se doporučuje osadit na všechna nároží, ostění a nadpraží otvorů vhodné omítací profily. Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Nanesení omítky: Omítku aplikujte na plochu zedníckou lžíci nebo jiným vhodným nástrojem. Připravenou jádrovou omítku nabíráme zednickou lžící a nahazujeme na stěnu, nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat.
- Ihned po nahození jádrovou omítku strháváme latí, pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru.
- Poté plochu srovnejte nahrubo stahovací latí nebo hladítkem do požadované roviny.
- Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu.
- Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme. Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.
- Tloušťka vrstvy: Doporučená tloušťka jedné vrstvy je od 10 mm do 25 mm. Minimální tloušťka omítky v interiéru: 10 mm pro stěny, 8 mm pro strop a 20 mm v exteriéru. Při větších tloušťkách omítky je doporučená aplikace ve dvou vrstvách, přičemž nanášení druhé vrstvy se provádí na čerstvou zavadlou první vrstvu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.
- Úprava povrchu: Po zavadnutí omítky plochu ztočte hladítkem do požadované rovinnosti. V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
- Ochrana čerstvé omítky: Čerstvě omítnuté plochy je potřeba udržovat minimálně dva dny ve vlhkém stavu. Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou.
Doba zrání
Minimální doba zrání jádrové omítky se uvažuje 1 den na 1 mm nanášené vrstvy. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Typy jádrových omítek
Jádrové omítky a jejich hlavní využití je tam, kde zvýšená vlhkost zabraňuje použití sádrové omítky. Klasické cementové omítky, vápenocementové, lehčené vápenocementové nebo vápenné omítky jsou určené pro následnou finální povrchovou úpravu. Jde prakticky o vytváření podkladu, srovnávací vrstvu podkladu. Tyto kvalitní omítky lze většinou aplikovat jak uvnitř tak i vně stavby.
- Vápenocementová jádrová omítka: Pro omítání všech běžných stavebních materiálů. Vyrovnává nerovné podklady. Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
- Vápenná omítka: Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná. V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
- Sanační omítka: Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů. Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
- Tepelně izolační omítka: Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima. My nejraději používáme lehčenou vápenocementovou omítku Maxit ip18e, která má vlastnosti klasické jádrové omítky, ale díky lehčení polystyrénovými kuličkami má i zlepšené tepelněizolační vlastnosti a mnohem lepší povrchové pnutí, takže nevypraskává při vysychání jako klasická vápenocementová omítka.
Barevný povrch
Poslední částí omítkového systému je konečná povrchová úprava strukturální probarvenou omítkou nebo fasádní barvou. Jejich vlastnosti závisejí na pojivu a dalších složkách použitých v receptuře. Vyrábějí se jako akrylátové, silikonové nebo silikátové, případně jako umělohmotné nebolatexové. Na trhu jsou výrobky velmi rozdílné kvality. Pro porovnání slouží tři základní parametry: nasákavost (W - v kg/m2h0,5), prodyšnost- difúzní odpor vůči prostupu par (Sd - v metrech tloušťky vrstvy vzduchu) a prostup C02 (koeficient karbonatizace). Opravdu spolehlivé nátěrové systémy mají hodnotu w<0,10 kg/m2h0,5 a hodnotu Sd<0,05 m, přičemž součin w x Sd<0,005 kg/mh0,5 (pro představu: pokud hodnotu “w” vynásobíme pěti, dostaneme množství vody, které během 24 hodin deště nasákne jedním čtverečním metrem nátěru). Tato kritéria splňují především výrobky na silikátové a silikonové bázi. Od výrobků na bázi akrylátové disperze to příliš očekávat nemůžeme (především u hodnoty “Sd”). Tím se jejich použití omezuje především na stavby, kde průnik vlhkostí nehraje takovou roli.
DOPORUČENÍ: Štuková omítka není jedinou finální úpravou jádrových omítek. Pokud chcete moderní a hladký povrch jako u sádrových omítek (sádrokartonové konstrukce), tak u vás můžeme realizovat sádrovou stěrku. U rekonstrukcí, kde je ve klepech vlhkost, tak umíme navrhnout ucelený sanační systém se sanační jádrovou omítkou a vápenným štukem. Další podkladní vrstvy jsou vždy dle konkrétní realizace.
Obecná doporučení a bezpečnost
- Do malt nepřimíchávejte žádné další přísady.
- Čerstvě nanesenou omítku chraňte před deštěm a rychlým vysoušením.
- Použité nářadí, nádoby a nástroje před zaschnutím očistěte vodou.
- Údaje o spotřebě u jednotlivých produktů platí pro minimální tloušťku omítky. Spotřeba se může měnit podle druhu podkladu a způsobu nanášení.
- Před započetím práce věnujte pozornost pokynům pro ochranu zdraví a životního prostředí.
- Dodržte postup likvidace podle bezpečnostního listu výrobku, který je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.
- Nepřidávejte dodatečně jakákoliv plniva, pojiva a přísady do uvedených produktů.
tags: #jadrova #fasada #z #unimaltu #informace