Doba, kdy se na stavbu přivezl písek, cement, vápno a z těchto materiálů se připravila omítka, jsou již dávno pryč. Strojní omítky jsou rychlým a moderním způsobem realizace omítání stěn a stropů v rodinných domech, bytových domech, ale i v průmyslových prostorech. Omítky provedené strojním nahazováním nabízejí celou řadu výhod. Hlavní předností, kterou Vám strojní omítky nabízejí, je rychlost realizace a kvalita provedení.
Existuje mnoho pohledů na rozdělení omítek. Rozdělit je můžeme například podle typu omítkové směsi, zrnitosti nebo podle vrstev, které tvoří finální povrch. V tomto článku se zaměříme na strojní jádrové omítky.
Co je to jádrová omítka?
Jádrové omítky jsou tradičním, ale stále velmi často používaným materiálem pro úpravu povrchu zdiva. Hlavní funkcí jádrové omítky je vytvoření vyrovnávací vrstvy. Jádrová omítka je podkladní vrstva vícevrstvého omítkového systému, na kterou je následně aplikován tzv. štuk. Na trhu již ale existují také jádrové omítky, které druhou vrstvu nevyžadují a lze je upravit tak, že jsou dostatečně hladké.
Typy jádrových omítek
Existují různé typy jádrových omítek, které se liší svým složením a vlastnostmi:
- Vápenné omítky: pojivovou složkou směsi vápenné omítky tvoří výhradně vápno, které výsledné omítce dodá vysokou paropropustnost. Jelikož ve směsi není obsažen cement, tak je tento druh omítky vhodný spíše do interiéru, a to kvůli vlivu vlhkosti a menší odolnosti vůči mechanickým vlivům.
- Vápenocementové omítky: jedná se o nejčastěji požívaný druh jádrové omítky. Má oproti jiným druhům nejlepší zpracovatelnost a také odolnost. Ve směsi je požit cement a vápenný hydrát, tudíž je možné ji použít na všechny druhy zdiva jak ve vnitřních, tak také ve venkovních prostorech.
- Sanační omítky: díky plnivu z lehčených materiálů a s tím související vysoké pórovitosti finální směsi jsou sanační omítky schopny odvádět přebytečnou vlhkost ze zdiva.
- Tepelně izolační omítky: plnivo těchto omítkových směsí tvoří lehčený materiál s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi jako je polystyren nebo expandovaný perlit. Díky vlastnostem těchto materiálů je výsledná min. 40 mm silná vrstva omítky schopna zajistit tepelně izolační funkci a může tak částečně nahradit například zateplení domu polystyrenem.
Zrnitost jádrových omítek
Kromě materiálu můžeme rozlišovat druhy omítek i z hlediska jejich zrnitosti. Základní a první druh je jádrová omítka se zrnem do velikosti 4 mm. Obvykle se jedná o vápenocementovou omítku, kterou je možné ve vrstvě 10-25 mm požít téměř všude. Dalším druhem je jemná jádrová omítka, u které je velikost zrna pouze do 2 mm.
Čtěte také: Realizace strojních betonových podlah
Vlastnosti jádrových omítek
Kladné vlastnosti
V první řadě se budeme věnovat kladným vlastnostem jádrových omítek, kterým dominuje hlavně jejich odolnost. Výsledná pevnost a odolnost vůči různým vlivům je sice ovlivněna jejich složením, ale v každém případě je stále o dost vyšší než například u omítek sádrových. To rozšiřuje možnosti jejich použití také na venkovní prostory. Navíc při nanášení účinně srovnají původní nerovný povrch a vytvoří kompaktní vrstvu, která plní jak estetickou, tak také ochrannou funkci zdiva.
Záporné vlastnosti
Co se týče negativních vlastností, tak je třeba zmínit časovou náročnost. Vzhledem k tomu, že se jádrové omítky většinou požívají ve vícevrstvém omítkovém systému a každá vrstva potřebuje svůj čas na vyzrání, tak je jasné, že se celková doba realizace výrazně protáhne. Nevýhodou je také nutnost zajištění dilatace při tuhnutí v případě, že omítku aplikujeme na moderní tvarovky z pórobetonu či keramiky, kde je díky minimálním rozměrům spár dilatace omezena. Abyste minimalizovali přenos napětí od tuhnutí do zděné konstrukce, tak do jádrové omítky navíc vložíte výztužnou tkaninu.
Aplikace jádrové omítky
Stejně jako u většiny jiných druhů omítek, tak i jádrová omítka lze nanášet jak strojně, tak ručně. V obou případech je každopádně potřeba důkladně připravit povrch. Ten by měl být dokonale zbaven nečistot, prachu, mastnoty a před nanášením je třeba ho navlhčit.
Ještě před nanesením samotné jádrové omítky se obvykle aplikuje podhoz nebo postřik obvykle cementovou maltou, která vyrovná největší nerovnosti zdiva. V případě strojního nanášení se použije postřik připravenou směsí v předem dané vrstvě. Jestliže se omítka nahazuje ručně, tak se nejprve na místě připraví směs o vyhovující konzistenci, kterou budete poté pomocí zednické lžíce nahazovat na připravený povrch.
Po nanesení požadované vrstvy prvním či druhým způsobem dojde k vyhlazení povrchu pomocí hliníkové latě. Takto upravená jádrová omítka se nechá pořádně vyzrát. Délka zrání je závislá na výsledné vrstvě omítky, kdy 1 mm omítky znamená 1 den zrání a tuhnutí.
Čtěte také: Chlazení betonu
Jádrová vs. Sádrová omítka
Přestože jádrová omítka je u nás stále nejrozšířenějším druhem omítek, tak také sádrová omítka se začíná těšit velké oblíbenosti. Děje se to hlavně díky rychlejší a snadnější realizaci, protože sádrová omítka je na rozdíl od jádrové pouze jednovrstvá. V tomto směru je tedy sádrová omítka výhodnější. Naopak výhodou jádrové omítky oproti sádře je výrazně vyšší odolnost. Díky svému složení dokáže lépe zvládat jak zvýšenou vlhkost, tak také mechanické namáhání.
Cena jádrové omítky
Z pohledu financí jsou omítky srovnatelné. V případě jádrových omítek záleží na tloušťce a množství jejich vrstev. Pokud budeme brát cenu pouze jádrové omítky včetně potřebného podhozu, ale bez finálního štuku, tak se pohybujete v rozmezí 200-250 Kč/m2. Vzhledem k tomu, že na jádrovou omítku ve většině případů nanášíte také štuk, tak pak je výsledná cena jednoho metru čtverečního přibližně 250-400 Kč. Tyto ceny se týkají strojního nanášení specializovanou firmou. Pokud se do nahazování pustíte sami, tak za jeden 25 kg pytel univerzální jádrové omítky zaplatíte 80-200 Kč. K tomu ovšem připočítejte náklady spojené s přípravou povrchu a finální vrstvou.
Specifikace omítkové směsi
Omítková směs je určena pro provádění dvouvrstvých omítek pro vnější i vnitřní použití v tloušťce 10-50 mm. Je určena pro strojní i pro ruční zpracování a je vhodným podkladem před aplikací jemných štukových omítek. Je také vhodná jako jednovrstvá omítka do technických prostor (sklepy, garáže apod.) v tloušťce 10-50 mm. Průmyslově vyráběná malta pro vnější/vnitřní omíttku (GP) dle EN 998-1:2016, použití pro ukončovací práce na stěnách, pilířích, příčkách a stropech. Prohlášení o vlastnostech č. min. 10-50 mm (max. Pro rozmíchání se použije vhodné omítací zařízení. Použije se pitná voda nebo voda splňující ČSN EN 1008 dle poměru uvedeném v tabulce.
Pracovní postup
Malta se strojně nanese na vyzrálý podklad v požadové tloušťce. Nářadí a zařízení ihned po aplikaci omýt vodou a při pracovních přestávkách chránit proti zaschnutí.
Příprava podkladu
Pro omítání všech klasických zdicích prvků. Pro vyrovnání stěn a stropů. Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý, nebo vodoodpudivý.
Čtěte také: Výhody strojní betonové podlahy
V závislosti na nasákavosti podkladu a klimatických podmínkách je zapotřebí:
- Běžně savé podklady (cihly, bloky typu THERM) navlhčit vodou do matně vlhka.
- Na savé podklady (např. pórobetonové bloky) použit penetraci.
- Hladké a nesavé podklady (beton) zdrsnit nebo použít kontaktní můstek, či postřik.
- V exteriéru vždy použít postřik.
- Případně nestandardních podkladů upravit vhodnou metodou pro dosažení požadovaných vlastností.
Nerovnosti podkladu vyrovnejte vhodnými materiály a nechte vyschnout a vyzrát.
Aplikace omítky
Materiál připravte vsypáním suché směsi do vhodného strojního zařízení s předepsaným množství vody. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Omítku aplikujte na plochu. Poté plochu srovnejte nahrubo stahovací latí nebo hladítkem do požadované roviny. Po zavadnutí omítky plochu ztočte hladítkem do požadované rovinnosti.
Doba zrání
Minimální doba zrání jádrové omítky se uvažuje 1 den na 1 mm nanášené vrstvy. Omítka tvoří podkladní a vyrovnávací vrstvu pro štukovou omítku s povrchovou úpravou nátěrem. V případě použití fasádní pastovité nebo minerální omítky je nutné omítku nejdříve opatřit fasádní stěrkou.
Důležité upozornění
Vnější jádrová omítka nesmí zůstat v žádném případě dlouhodobě neošetřena (zejména přes zimní období). Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou.
tags: #strojní #jádrová #omítka #vlastnosti