Zájem o zdravý životní styl vede stále více k používání přírodních stavebních materiálů. Vzhledem ke svým vlastnostem se proto ve větší míře opět začíná používat tepelná izolace z technického konopí. S nástupem uvědomění udržitelného rozvoje stoupá i poptávka po přírodních materiálech, které svou výrobou šetří energii a vyčerpatelné zdroje. Výborným obnovitelným materiálem je znovuobjevené konopí seté (Cannabis sativa L.), někdy také nazývané technické konopí.
Materiály rostlinného původu nejsou na stavbách žádnou novinkou, spíše naopak. V minulosti se používaly mnohem častěji, protože byly snadno dostupné a levné. Není divu, že mnohé z nich prožívají v současnosti velký návrat. Konopí má v Evropě již tisíciletou tradici. Výhodou konopí je jeho krátké vegetační období - v některých oblastech lze konopí sklízet až dvakrát do roka. Pro technické účely se využívá konopí seté, z kterého se vyrábí stavební izolace. Přírodní vlákna z konopí jsou velmi odolná a výborně se hodí pro výrobu tepelných izolací.
Ve stavebnictví se využívá velké množství stavebních materiálů s vynikajícími vlastnostmi. Jejich výroba však má přímé či nepřímé dopady na životní prostředí, stejně jako výrobky z nich samy o sobě. Například k vytvoření vláken pro minerální izolace je zapotřebí taveniny z kamene o teplotě 1600 °C; pro porovnání: konopné rohože se tepelně stabilizují při teplotě 150 až 160 °C. Dalším porovnáním může být množství výrobních emisí při zpracování ropných produktů pro výrobu syntetických materiálů oproti voňavé práci při sušení a „lámání" rostlinných surovin. Nesmírnou výhodou konopné izolace je čisté a bezprašné zpracování, nedochází k podráždění pokožky a vdechování nežádoucích částic, jako např. u skelné vaty. Konopná izolace neobsahuje škodlivé látky ani alergeny. V konopných vláknech se nenacházejí bílkoviny, proto s jistotou lze říci, že ji nenapadnou škůdci (moly, hlodavci, …).
Vlastnosti konopné izolace
Pro využití materiálů ve stavebnictví jsou nejdůležitější jejich mechanické a stavebně-fyzikální vlastnosti a zpracovatelnost. U tepelných izolací pochopitelně také jejich tepelnětechnické vlastnosti.
Mechanické vlastnosti
Konopné izolace jsou díky houževnatosti konopného vlákna dostatečně pružné, po krátkodobém stlačení se navrátí do svého původního tvaru. Tuto vlastnost oceníme zejména při montáži, kdy se nelze vyvarovat zmáčknutí rohoží při vkládání mezi konstrukční prvky. Zároveň si dlouhodobě udržují svůj tvar, takže nedochází k jejich sesedání a nevznikají nežádoucí dutiny v místech, kde měla být izolace. Konopná izolace vykazuje velkou stabilitu, je odolná proti roztrhání. U zatížitelných izolací je důležitá jejich pevnost (na té závisí míra stlačení při dlouhodobém zatížení) a dynamická tuhost, na které závisí akustický útlum. Při laboratorním stanovení mechanických vlastností byla u desek o objemové hmotnosti 112 kg/m³ zjištěna hodnota napětí při 10% deformaci 36,9 kPa a dynamická tuhost 20,8 MPa/m. Tyto hodnoty deklarují, že konopné desky o objemové hmotnosti přes 100 kg/m³ jsou velmi dobře využitelné do lehkých i těžkých plovoucích podlahových konstrukcí.
Čtěte také: Jak zateplit střechu konopnou rohoží
Pro srovnání:
- Konopné desky (112 kg/m³): napětí při 10% deformaci 36,9 kPa.
- Izolace z minerální vlny Orsil N: napětí při 10% deformaci 15 kPa.
- Izolace z minerální vlny Orsil T-P: napětí při 10% deformaci 40 kPa.
Tepelná vodivost
Nejdůležitější vlastností tepelné izolace je její tepelná vodivost, respektive součinitel tepelné vodivosti. Tento parametr se u různých materiálů liší. Když jím podělíme tloušťku izolantu, zjistíme dílčí tepelný odpor izolační vrstvy. Můžeme tedy volit různé materiály a výsledný tepelný odpor ovlivňovat jejich tloušťkou. Převrácená hodnota je dnes uváděný součinitel prostupu tepla (U), který má být podle současné normy například u stěny v lehké konstrukci 0,3 W/(m².K). Normou doporučená hodnota je 0,2 W/(m².K). Pokud například budeme chtít splnit podmínky nového dotačního programu Zelená úsporám a postavit si nízkoenergetický dům, pak by to měla být hodnota ještě nižší, pro pasivní domy dokonce nižší než 0,15 W/(m².K). Celkový návrh a posouzení je ovšem mnohem složitější a záleží na mnoha dalších aspektech.
Součinitel tepelné vodivosti (λ) se u izolantů pohybuje mezi 0,02 až 0,05 W/(m.K) a výše, přičemž platí pravidlo - čím nižší je, tím lépe. Součinitel tepelné vodivosti konopné izolace se pohybuje v rozmezí hodnot 0,035- 0,050 W.m-1.K-1 v závislosti na objemové hmotnosti. Hodnota součinitele tepelné vodivosti klesá spolu se vzrůstající objemovou hmotností konopné izolace (dochází k omezení přenosu tepla vlivem proudění vzduchu v pórové struktuře materiálu).
Srovnání součinitele tepelné vodivosti (λ) u různých izolantů
| Materiál | λ [W/(m.K)] |
|---|---|
| Polyuretanové izolace | 0,02 |
| Extrudované a expandované polystyreny | 0,038 - 0,043 |
| Kvalitní minerální izolace | 0,036 - 0,043 |
| Konopná izolace | 0,040 - 0,042 |
Konopná izolace disponuje součinitelem tepelné vodivosti od 0,040 až 0,042 W/(m.K), což ji řadí mezi nejlepší běžné izolanty.
Tepelná akumulace a měrné teplo
Tepelná akumulace je schopnost materiálu přijímat, zadržovat a postupně vydávat teplo či naopak. Nejlépe tuto vlastnost vystihneme pomocí tepelné kapacity, respektive její poměrné části vztažené na jednotku objemu. Hodnota měrné tepelné kapacity vyjadřuje, kolik tepla přijme 1 kg hmoty, aby se jeho teplota zvýšila o 1 K. Jednotkou měrné tepelné kapacity (c) je J/(K.kg). Množství tepla je zde dáno vztahem Q = c.m.ΔT.
Čtěte také: Udržitelné bydlení s izolací TERMO-KONOPÍ
Jestliže konopné izolace mají hodnotu c = 1 600 J/(K.kg), znamená to, že kilogram této izolace pojme 1 600 J při rozdílu teplot o 1 K. Při měrné hmotnosti m = 35 kg/m³ přijme 1 m³ izolačního materiálu z konopí teplo Q = 56 kJ. Minerální izolace, které mají hodnotu c = 840 J/(K.kg), přijmou při měrné hmotnosti m = 40 kg/m³ teplo Q = 33,6 kJ. Pazdeří se jako izolační materiál používá především pro vodorovné výplně stropů či podlah. Použití pazdeří je vhodné především z důvodů tepelné akumulace, ta je 2100 J/(kg*K).
V praxi to znamená, že pokud dojde ke zvýšení teploty uvnitř domu, materiály zde přijímají teplo. To platí i naopak - při poklesu teploty teplo vydávají. Tím způsobují určitou setrvačnost neboli zpoždění nárůstu či poklesu teplot při změnách vyvolaných zvenčí, což je vlastnost velmi příznivá. Při porovnání těchto materiálů zjistíme, že konopné izolace přijmou téměř dvojnásobné množství tepla, čímž dvakrát tak efektivněji ovlivňují tepelnou pohodu v interiéru, což hraje významnou roli zejména u lehkých dřevostaveb.
Difuze vzdušné vlhkosti
Jedním z největších nepřátel lehkých konstrukcí a tepelných izolací obecně je vlhkost. Obvodová konstrukce čelí vyrovnávání vnitřní stabilní teploty a relativní vlhkosti se značně rozdílnými hodnotami v exteriéru v průběhu roku. Vlhkost vniká do konstrukce zejména díky difuzi vodních par a vlhkostnímu toku netěsnostmi vzduchotěsné vrstvy. Vláknité konopné desky jsou velmi dobře propustné pro vodní páru. Faktor difúzního odporu konopné izolace se pohybuje v rozmezí 1-2 v závislosti na objemové hmotnosti materiálu a jeho vlhkostním obsahu.
Principem správného návrhu skladby obvodové konstrukce je omezení difuzního toku konstrukcí do takové míry, aby bylo zabráněno zvýšené koncentraci vzdušné vlhkosti a vzniku kondenzace uvnitř konstrukce. Znamená to, že ze strany interiéru musí být vytvořena nepropustná vrstva, která omezí difuzi na minimální přijatelnou mez. Tou je buď parobrzda, nebo parozábrana. Směrem k exteriéru musejí být dále vrstvy skládány od nejméně k nejvíce difuzně otevřeným. Vysoká difuzní propustnost pro izolaci znamená, že je prodyšná a snadno odvádí a odvětrává vlhkost. Faktor difuzního odporu konopné izolace je μ = 1,9, což je parametr velmi propustného materiálu.
Pro srovnání:
Čtěte také: Aplikace konopné izolace
- Konopná izolace: μ = 1,9
- Minerální izolace: hodnoty obdobné
- Polystyren: μ = 20 až 30
Redistribuce vlhkosti
Kromě vysoké difuzní propustnosti je konopná izolace také schopná redistribuovat vlhkost. Obecně je to schopnost materiálu vyrovnávat se a předávat vlhkost celým svým objemem, tedy jakási vlhkostní vodivost. Díky ní nevzniká lokální koncentrace vlhkosti. Vlhkost je materiálem předávána (distribuována) do celého objemu, čímž je vytvořena násobně větší plocha povrchu pro snadné odvětrání. Konopná izolace je schopná pojmout a vyrovnat se s velkým množstvím vlhkosti. Objemová vlhkost může narůst až na 20%, aniž by byla snížena účinnost izolačních schopností.
Správná funkce skladby není tedy závislá pouze na difuzi vzdušné vlhkosti, ale výrazně k ní přispívá právě schopnost přenosu vlhkosti organickými vlákny. Účinně tak brání lokálnímu zavodnění a chrání zejména dřevěné konstrukční prvky před zvýšenou lokální vlhkostí a následnou degradací.
Pro srovnání: u minerální izolace dochází ke ztrátě tepelněizolačních schopností již při 2% objemové vlhkosti. Při současné minimální schopnosti redistribuce se tento materiál stává velice rizikovým při vnikání již velmi malého množství vlhkosti, zejména při lokálních netěsnostech a poruchách parotěsné bariéry, kde je vlhkostní tok soustředěn do velmi malé plochy.
Difuzně otevřená skladba
Díky vysoké tepelné a vlhkostní akumulaci působí konopná izolace příznivě na vnitřní klima, zejména pokud se použije do difuzně otevřené skladby obvodové konstrukce. Difuzně otevřená skladba má řádově vyšší propustnost než skladba s parozábranou, čímž umožňuje vyšší účinek předávání naakumulované vlhkosti zpět do interiéru. K tomu dojde v opačném případě, kdy je relativní vlhkost uvnitř velmi nízká. Konopné izolace se výborně hodí do difuzně otevřených konstrukcí, tím má zásadní vliv na příjemné klima v interiéru.
V každém případě, tedy i u difuzně otevřené skladby, platí zásada vzduchotěsnosti a správného pořadí jednotlivých vrstev skladby. Skladba je při návrhu posouzena výpočtem, kdy celoroční bilance kondenzace vlhkosti uvnitř konstrukce nesmí vyjít kladná, tedy množství vlhkosti do konstrukce vstupující nesmí být větší než množství odvětrané vlhkosti. Správnost skladby ovlivňuje řada dalších faktorů, jako jsou vlastnosti použitých materiálů jednotlivých vrstev, jejich pořadí, vzduchotěsné uzavření vnitřního povrchu a naopak propustnost vnějšího povrchu, účinnost odvětrání ventilačních dutin a podobně, a to jak při návrhu, tak i především při realizaci stavby. Konopná izolace je díky svým vlastnostem vhodná k použití do difuzně otevřených skladeb.
Akustické vlastnosti
Přírodní vlákna jsou ohebná a houževnatá. Jsou schopna vibrovat na stejné frekvenci se zvukovými vlnami. Vlákna nejsou vzájemně spojena, v izolačních rohožích vytvářejí volnou strukturu a vlivem vibrací dochází navíc ke tření mezi vlákny. Dlouhá, pružná a houževnatá vlákna svým chováním ve struktuře výrazně oslabují intenzitu zvukových vln. Tato fakta určují předpoklad, že konopné izolace jsou použitelné jako kvalitní akustické izolace sendvičových skladeb pro útlum vzduchové průzvučnosti. Konopné izolace vykazují také velmi dobré akustické vlastnosti. Vysoká hodnota zvukové pohltivosti je dána zvýšenou pórovitostí konopného vlákna. Konopný filc se nejvíce používá jako zvuková izolace do plovoucích podlah, mezi stěny příček nebo jako izolace pod střešní krytinu. Konopný filc působí prodyšně. Vypichované konopné rouno jako podklad pod plovoucí parketové a laminátové podlahy. Oficiální laboratorní měření však dosud není k dispozici.
Naproti tomu použití konopných desek jako kročejové izolace je podpořeno zkoumáním jejich mechanických vlastností. Závěrem lze konstatovat, že použití technického konopí jako akustické izolace je přinejmenším srovnatelné s jeho hlavním konkurentem - minerální izolací.
Hořlavost
Podle ČSN EN 13501-1: 2007 je konopná izolace podle reakce na oheň klasifikována do třídy E, což znamená hořlavou hmotu v kontaktu s plamenem. Požární odolnost konopné izolace je většinou zvýšena přídavkem retardérů (solí), přičemž reakce těchto izolačních desek na oheň je nejčastěji klasifikována třídou E. Pro zlepšení její ohnivzdornosti se k vláknům při výrobě izolace přidávají retardéry (uhličitan sodný, jedlá soda).
S tímto problémem se lze celkem snadno vyrovnat uzavřením požárně odolným obkladem s příslušným atestem, u nosných prvků dřevostaveb je nutno použít certifikovanou skladbu s odpovídající požární odolností. Tyto certifikované skladby a systémy nabízejí výrobci různých stavebních materiálů a je věcí správného návrhu určit tu nejvýhodnější. Jistá omezení pro použití konopné izolace plynou na základě požární normy pro významnější stavby, jako například nemocnice, školy a podobně, kdy je předepsáno použití nehořlavých materiálů pro požárně odolné konstrukce. Konopné izolace lze bez obtíží použít u naprosté většiny běžných staveb. Nevýhodou tohoto materiálu je jeho již zmíněná hořlavost, která se dá vyřešit vhodnou úpravou konstrukce.
Výroba konopné izolace
Tepelně-izolační konopné rohože se vyrábějí metodou skládaní vrstev netkané textilie. Nejprve se musí separovat ze stonků konopné vlákno, tento proces probíhá na tírenských linkách. Jako „odpadním“ produktem vzniká pazdeří a horší kvalita vláken (koudel). Pazdeří je dřevitá dužina obsažená ve stoncích rostlin, ze kterých se získávají lýková vlákna. Konopných stoncích se vyskytuje oproti lnu průměrně cca o 5 % více pazdeří. Konopné pazdeří obsahuje 53% celulózy, 21% ligninu, 18% ostatních látek (protein, pektin) a pod 10 % vody. Konopnou koudelí se vyplňují dutiny např. mezi trámy, zdmi nebo dutiny u oken a dveří. K vláknům se přidávají retardéry (3-5%), které zajišťují lepší ohnivzdornost materiálu, a polyesterová vlákna (10-12%) k zajištění kompaktnosti desky. Vlákna s příměsí se lisuje za tepla na požadovanou objemovou hmotnost, která se většinou pohybuje v rozmezí od 30 do 100 kg.m-3. Dalším způsobem pojení konopných vláken je přídavek kukuřičného škrobu.
Použití konopné izolace
Konopné tepelné izolace lze použít ve všech stavbách obecně jako ekvivalent minerální tepelné izolace. Ideální použití této izolace je ve dřevostavbách a krovech běžných staveb, kde lze s výhodou využít difuzně otevřené skladby. Konopná izolace se používá k zateplení střech, obvodových stěn, utěsnění oken a spár, dále jako akustická izolace do podlah. Desky je možné použít jak v interiéru, tak i v exteriéru stavebních konstrukcí.
Manipulace a instalace
Tepelně izolační materiály vyrobené z konopí se na stavby dopravují ve formě rohoží, v rolích nebo jako plsť. Manipulace s nimi je jednoduchá. Snadno se tvarově upravují pomocí pil na motorový nebo elektrický pohon. Menší množství se může upravit pouhým řezáním noži. Aby byl řez rovný, používají se pravítka, která na stavbě může nahradit rovná lať. Konopné rohože se dodávají již nařezané na požadovanou míru (limit od 40 Ks). Při řezání izolace přímo na stavbě použijeme vroubkovaný nůž nebo listovou pilu. Izolaci řežeme o 2-3 cm větší, než je zateplovaný prostor, abyste se vyvarovali odchlipování formátů od ohraničené plochy a vytváření tepelných mostů po obvodu. Řezání konopné izolace je sice obtížnější než u minerálních izolací, nicméně elektrickou pilkou ocaskou BOSCH GFZ 16-35 AC velmi dobře zvládnutelné. Pro řezání menšího množství izolace postačí i speciální nože na izolace. Obtížnější řezání díky houževnatosti konopného vlákna je vykoupeno vynikající tvarovou stálostí a pružností rohoží. To vzápětí oceníte při montáži, kdy se nelze vyvarovat zmáčknutí rohoží při vkládání mezi konstrukční prvky.
Konopná izolace je dodávaná ve formě rohoží nebo rolí a je vhodná pro zateplení střech, fasád, podlah i stěn. Rohože se dodávají v tloušťkách od 30 mm do 220 mm, v případě potřeby a nutnosti izolovat se rohože od tloušťky 200 mm dvojitě překládají. Rohože mají mít přibližně o 20 mm větší rozměr, než je vzdálenost nosných prvků, mezi které budou vkládány. Zajistí se tak těsné uložení bez mezer, které by v průběhu užívání budovy mohly vytvářet bodové nebo lineární tepelné mosty. Nezbytností je také eliminování míst s vyšším tepelným tokem způsobeným například dřevěnou nosnou konstrukcí. Tepelná izolace z konopí se postupně vrství a překládá, až konstrukce dosáhne potřebnou hodnotu součinitele prostupu tepla. Vhodně se kombinuje se dřevem, popřípadě s dřevovláknitými tepelnými izolacemi.
Zateplení stěn
Konopná tepelná izolace stěn se může použít na izolaci obvodového pláště vytvořeného z libovolného materiálu. Je vhodné, aby se aplikovala po ukončení výstavby nosné části a opláštění stavební konstrukce. Pro dodatečné zateplení obvodového pláště budovy se využívá systém nosných roštů a konopné izolace. Pomocí izolovaných hliníkových profilů se vytvoří konstrukce pláště, ta má výhodu minimálních styčných ploch s obvodovým pláštěm a tím jsou minimalizovány teplotní mosty. Lehký roštový systém se upevňuje snadno na téměř jakémkoliv povrchu, jako je beton, zdivo nebo dřevo.
Příklad skladby stěny:
- Vnitřní plocha ze sádrokartonu, upevněná na fixačních latích.
- Instalační mezera (volná).
- Deska OSB.
- Konopná tepelná izolace uložená mezi sloupky dřevěné nosné konstrukce.
- Tepelný most je překryt dřevovláknitou deskou, přes kterou jsou upevněny latě a další vrstva konopné izolace.
- Na vnější ploše difuzní fólie (pro snížení vzduchové propustnosti vrstvy konopné izolace od vlivu vzduchu proudícího v mezeře).
Stěna je bez parotěsné zábrany. V místnostech s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu ø ≤ 50 % její funkci zajišťuje deska OSB. V případě použití dřevovláknité desky orientované do větrané vzduchové dutiny není nutno použít difuzní fólii, od které se očekává zamezení penetrace chladného vzduchu do izolačního souvrství a ochrana před vlhkostí nebo sněhem. Vnější líc může být také zděný.
Tepelnou izolaci z konopí je na neizolovaných stěnách možno použít také kontaktním způsobem, obdobně jako izolace z jiných vláknitých materiálů. Ke stávající konstrukci se upevní nosné latě, mezi kterými je uložen izolant. Formát latí a jejich vzdálenost závisí na potřebné tloušťce tepelné izolace, která vyplývá z výpočtem stanoveného součinitele prostupu tepla.
Zateplení z vnitřní strany
Mnohokrát diskutované téma tepelné izolace na vnitřní straně stavební konstrukce je podmíněně možno řešit také pomocí izolace z konopí. U stávajících budov musí tomuto kroku ovšem předcházet pečlivý stavební průzkum, který odhalí možná rizika. Vyplývají především z oblastí s nízkými teplotami na okrajích zaizolované konstrukce. Právě zde se v tloušťce stropu vyskytují neizolované plochy, které jsou intenzivně ochlazovány a jejichž vliv se přenáší nejen na stěnu, ale také poměrně hluboko do stropu. Potom je nezbytné, aby byla tepelnou izolací a parotěsnou vrstvou opatřena i část stropní konstrukce. Míru všech těchto opatření je potřebné znát před zahájením stavebních prací. Je nutno, aby tento záměr byl výpočtově prověřen.
Skladba z vnitřní strany:
- Sádrokartonová deska.
- Parotěsná zábrana (lze doporučit, aby instalační mezera mezi sádrokartonem a parotěsnou vrstvou zůstala volná).
Nosná konstrukce sádrokartonu bude samonosná bez kontaktu s navazující stěnou. Tím se předejde vytvoření poruch v parotěsné fólii. Zvýšenou pozornost je potřebné věnovat styku parotěsné vrstvy a stropu, aby ani zde nevznikly podmínky pro difuzi vodní páry do souvrství. Dnes výrobci poskytují řadu samolepicích pásek, které jsou schopny tento problém dobře a dlouhodobě vyřešit.
Zateplení střech
Podobně jako v plochých střechách je i ve střechách šikmých nezbytné posoudit nejen součinitele prostupu tepla, ale také roční bilanci zkondenzované a vypařené vodní páry. Konopné tepelné izolace jsou do konstrukčních skladeb šikmých střech, popřípadě do střech dvouplášťových, vhodnou alternativou. Šikmá střecha s rovnými vnitřními plochami má vnitřní povrch ze sádrokartonu. Je však možno uplatnit široký sortiment materiálů, které vytvoří podhledovou desku. Dokončená montáž skeletu dřevostavby a montáž skladby střešního pláště s difuzně otevřenou pojistnou fólií ve Vonoklasech u Prahy.
Šikmá střecha s viditelnými krokvemi:
- Na horní stranu průřezu krokví se přibije bednění, které z vnitřní strany může zároveň vytvořit obklad.
- Z důvodu transportu vodní páry se na vytvořenou plochu uloží parotěsná vrstva.
- Přes ni se zafixují latě, mezi které se vkládají vrstvy tepelné izolace. Je si však potřebné uvědomit, že v místě křížení krokví a latí vzniká bodový tepelný most. Jeho závažnost je potřebné prověřit výpočtem.
- Poslední vrstva se opatří difuzně otevřenou fólií s Sd ≤ 0,5m.
- Větranou mezeru zajistí systém spádových a střešních latí, které vynášejí skládanou krytinu.
Při vkládání tepelné izolace mezi krokve mohou vzniknout tepelné mosty. Je potřeba je potlačit. Používá se k tomu izolace v instalační mezeře. Její tloušťka je dána výpočtem. Tepelná izolace mezi krokvemi a pod krokvemi je oddělena vrstvou s vysokým difuzním odporem.
Akustická izolace vnitřních stěn
Konopná izolace se vkládá do vnitřních stěn, od nichž se očekává zajištění akustické kvality. Kombinuje se například se sádrokartonovými a sádrovláknitými deskami upevněnými na kovových nosičích z pozinkovaného plechu nebo dřevěných sloupcích. Podle požadovaného stupně vzduchové neprůzvučnosti je opláštěno z jedné, dvou nebo tří vrstev sádrokartonových, resp. sádrovláknitých desek. Konopná izolace má tloušťku 60, 80, 100, 120, 140 a 160 mm.
- Při tloušťce zvukové izolace 60 mm a vzduchové mezeře alespoň 15 mm dosahuje příčka vzduchovou neprůzvučnost 41 dB. Její požární odolnost je 30 minut a podle třídy reakce na oheň je zařazena do skupiny B.
- Při vytvoření dvojitého opláštění se neprůzvučnost zvýší na 52 dB a požární odolnost na 60 minut.
Příklad s dřevěnými nosnými prvky a trojitým opláštěním:
Profil sloupků definuje, zda se jedná o nosnou nebo nenosnou stěnu. Stěny, které mají sloupky rozměrů 40/60 mm a 40/80 mm, jsou nenosné. Vrstva zvukové izolace je uložena bez vzduchové mezery na celou šířku dřevěné nosné konstrukce a neprůzvučnost je oproti příkladům s kovovými nosnými prvky nižší. V závislosti na způsobu opláštění a tloušťce zvukové izolace kolísá od 37 dB do 52 dB.
Izolace stropních konstrukcí
Od stropních konstrukcí se žádá tepelná i zvuková izolace. Izolační výrobky z konopí lze použít i do těchto vrstev. Tato úprava se může použít například tam, kde není potřebné akusticky oddělit dva prostory. Rozhodující bude hledisko tepelné ochrany. Při zateplení stropů objektů a mezi vazebními trámy doporučujeme použít drátěné podchycení, případně vypletení, záchytného drátěného roštu.
Nejjednodušší příklad pro strop:
Ze spodní strany trámového stropu se buď přímo na trámy, nebo na přibité latě, popřípadě na profily z pozinkovaného plechu upevní sádrovláknité, dřevěné nebo dřevovláknité desky. Do vzniklé mezery se podle potřebné tloušťky vloží tepelná izolace z konopí.
Hodnocení konopné izolace
Pokud budeme hodnotit i další vlastnosti konopné izolace, dojdeme k závěru, že výhody pro použití konopné izolace převažují nad jejími nevýhodami. Její klady, tj. pružnost a nesesedavost, výborné tepelněizolační vlastnosti, vysoké akumulační schopnosti, vysoká difuzní propustnost, schopnost redistribuce vlhkosti, výborné akustické vlastnosti, přirozené a zdravé vnitřní klima, snadné a zdraví neškodné zpracování a manipulace, odolnost proti plísním a škůdcům, staví konopnou izolaci do pozice významného, ekologicky prospěšného a tradičního materiálu. Skladba s konopnou izolací je podstatně bezpečnější s ohledem na redistribuci vlhkosti. Násobně více vlhkosti je schopna z konstrukce odvést a odvětrat. Pochopitelnou podmínkou ale zůstává sledování výskytu nadměrné vlhkosti v konstrukci, použití parobrzdy a funkčního vnějšího odvětrání.
tags: #konopná #izolace #mezi #kulatinu #informace