Izolační pásy pod hřebenáč jsou nezbytnou součástí každé kvalitní střechy, zajišťující efektivní odvětrávání hřebene a ochranu střešní konstrukce před pronikáním vlhkosti a nečistot. Tyto pásy tvoří přechod mezi střešní krytinou a hřebenáčem, brání vlhkosti zvenčí proniknout do střechy a zároveň umožňují prostup vzduchu z větrací mezery ven.
Funkce a význam větracích pásů
U šikmých střech proudí vzduch u okapové hrany pod střešní tašky a musí mít možnost zase unikat u hřebene nebo v nároží. Cílem tohoto přirozeného větrání je odvádět vlhkost ze střešní konstrukce tak, aby nedocházelo ke vzniku škodlivé kondenzace v chladnějších vnějších vrstvách střešní konstrukce. Hřebenáče mají důležitou funkci: zabraňují vnikání deště do střešní konstrukce a zároveň umožňují výdech vzduchu ze střešní konstrukce po obou stranách hřebenáče. Bez fungujícího odvětrávání hřebene střechy větracím pásem se zvyšuje riziko hromadění vlhkosti v nezatepleném podkroví nebo ve střešní konstrukci. Při nedostatečném větrání navíc ve střešní konstrukci hrozí vznik plísní.
Jednovrstvý ventilační pás hřebene a nároží šikmých střech je zhotoven z profilovaného hliníkového plechu, PP textilie a samolepicí syntetické pásky. Spoj hliníkového plechu a PP textilie je zpevněn sešitím, což znásobuje odolnost a trvanlivost materiálu. Současně obsahuje speciální přísady, které zvyšují odolnost proti UV záření až na 3 měsíce, a životnost produktu je garantována po dobu min. 10 let. Chrání střechu v hřebeni před pronikáním sněhu, deště, vlhkosti a prachu. Tyto pásy slouží k intenzivnímu odvětrání hřebene a nároží a jsou ideálním řešením pro dlouhodobou ochranu střešní konstrukce a zajištění optimální životnosti.
Postup pokládky
Pro optimální řešení hřebene střechy je důležité odborně položit větrací pás hřebene. Nejprve se položí střešní krytina kromě hřebenáčů a namontují se hřebenové latě. Poté se položí větrací pás hřebene a nakonec se položí hřebenáče.
Typy asfaltových pásů a jejich spoje
Ve střešním plášti se nachází velké množství nejrůznějších spojů asfaltových pásů. Jedná se o spoje u jednovrstvého nebo dvouvrstvého hydroizolačního systému, o spoje navzájem mezi jednotlivými pásy, napojení na prostupující konstrukce a klempířské prvky. Spoje mezi pásy můžeme rozdělit podle umístění na čelní (příčné) a boční (podélné). Podkladní asfaltové pásy jsou spodní ve vícevrstvé hydroizolační vrstvě střech, které nejsou přímo vystavené povětrnostním podmínkám (u jednovrstvé hydroizolační vrstvy střechy se tedy podkladní asfaltové pásy nevyskytují). Role podkladních asfaltových pásů v hydroizolační vrstvě střechy je vždy jiná v závislosti na typu střešní krytiny a sklonu střechy (skládaná vs. povlaková a šikmá vs. plochá). Pro podkladní/spodní vrstvu (a mezivrstvu) vícevrstvé střešní hydroizolace lze použít SBS modifikovaný asfaltový pás, APP modifikovaný asfaltový pás, nebo oxidovaný asfaltový pás, vždy s nosnou vložkou o dostatečné pevnosti a rozměrové stálosti.
Čtěte také: Izolace s asfaltovým lakem: Jak na to?
Typy spojů a jejich namáhání
Spoje v podélném směru jsou více namáhány, především silovými účinky od střešního pláště a vlastní technologií výroby pásů. Z hlediska silového namáhání jsou řešeny pouze spoje namáhané na smyk (lineární - smykové síly na odtržení). Druhý způsob namáhání pásů - odlupování, který je předmětem ČSN EN 13707, se vyskytuje v mechanicky kotvených střešních pláštích. O jaký typ silového účinku se jedná, tak má rozhodující význam velikost úhlu β, který svírají pásy v místě jejich vzájemného spoje. Pokud je tento úhel dostatečně velký, jedná se o sílu na odloupnutí.
Legislativa a normy
V současně platných normách týkajících se povlakových hydroizolací není velikost spojů nijak specifikována. Spoji se zabývá pouze výše zmíněná ČSN EN 13707. V dalších normách ČSN 73 19 01 Navrhování střech - Základní ustanovení a ČSN P 73 0600. Hydroizolace staveb - Základní ustanovení není žádná zmínka. V ČSN P 73 0606. Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení se v bodě 4.3.1 uvádí: "pro povlakové hydroizolace se používají výrobky, u kterých výrobce uvádí rozsah jejich použití a všechny potřebné parametry i metody zkoušení." Z pohledu legislativy tak byla otázka velikosti spojů řešena jen v dnes již neplatné ON 73 33 00 Provádění střech, kterou vydal Výzkumný ústav pozemních staveb v roce 1975. Tato oborová norma se zabývala nejen hydroizolacemi plochých střech, ale i skládanou krytinou. Krytiny z asfaltových hmot jsou rozděleny na Asfaltové izolační pásy (AIP) a natavitelné asfaltové izolační pásy (NAIP). Čl. 79 uvádí "AIP nutno zatláčet zplna do spojovacích nátěrů tak, aby jejich povrch byl rovný bez přehybů, vln a dolíků. AIP se spojují čelními a bočními přesahy, u pásů nejméně 10 cm širokými ...".
Další literaturou, která se zabývá spoji asfaltových pásů jsou "Základní pravidla pro navrhování a realizaci plochých střech a hydroizolace spodní stavby", které vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V kapitole 4.2.1.2 Zásady navrhování a realizace povlakových hydroizolací, v čl. 15, se v poznámce uvádí "Nestanoví-li výrobce jinak, pak se za minimální šíři vodotěsného spojení asfaltových hydroizolačních pásů v přesahu pokládá 80 mm, u plastových folií 40 mm."
Současná praxe a velikost spojů
Dnes je tak otázka délky spojů v České republice v kompetenci výrobců asfaltových pásů. Velikost se pohybuje v závislosti na velikosti posypu a zda se jedná o spoj v podélném a nebo příčném směru. V případě podélného a příčného směru pro jemnozrnný minerální posyp a separační fólie se jedná o 100 mm, minimum 80 mm. V podélném směru (čelní spoj) pro hrubozrnný posyp se délka spoje pohybuje od 100 mm - 150 mm. V případě zahraničí je uveden případ pro Spolkovou republiku Německo a Slovenskou republiku. Ve Spolkové republice Německo se řídí velikost spojů ustanoveními VDD-Industrieverband. Na Slovensku byla přejata oborová norma ON 73 33 00 Provádění střech jako STN 73 33 00 Provádění střech, takže otázka definování velikosti je zakotvena přímo v STN a je tedy 100 mm bez rozdílu asfaltované hmoty a typu spoje.
Experimentální měření a hodnocení spojů
Pro zjištění vztahu mezi délkou spoje a tržným zatížením je použito procentuální porovnání sil, které přenesou spoje o různé délce. Jsou zvoleny dvě skupiny materiálů: materiály s hrubým posypem, kde je porovnávána délka spojů 120 mm a 150 mm, a materiály s jemnozrnným posypem s délkou spoje 80 mm a 100 mm. Plocha menšího spoje vždy tvoří přibližně 80 % plochy ze spoje většího.
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
Metodika měření
V rámci objektivního hodnocení byly vybrány asfaltové pásy od dvou různých výrobců. Dále kombinace různých nosných vložek a asfaltové hmoty, která byla modifikována různými typy polymerů. Měření bylo prováděno při různých teplotách (-20, 0, +20, +50 a +80 °C) s odchylkou ± 3°C. Vyhodnocení je prováděno v procentuálním porovnání spojů délky 120 mm. Tržné zatížení, které přenese spoj délky 150 mm, tvoří 100 %. Tržné zatížení, které přenese spoj délky 120 mm při (-20, 0, +20, +50 a +80 ) °C, je přepočteno na procenta a vyneseno do grafu.
Při zpracování technologického předpisu pro tento typ zkoušky bylo vycházeno z ČSN EN 12317-1 Hydroizolační pásy a fólie - Část 1: Asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Stanovení smykové odolnosti ve spojích. V této zkoušce je stanovena maximální tahová síla (smyková odolnost) dosažená v průběhu zkoušky až do okamžiku přetržení nebo oddělení asfaltového pásu ve spoji. Zkoušky byly prováděny v laboratořích firmy Dehtochema Bitumat a.s. Zkušební tělesa byla odebrána z celé plochy asfaltového pásu, a to pouze v podélného směru. Jedná se o tělesa šířky 50 mm a délky 350 mm. Zkušební tělesa byla pro přípravu temperována po dobu 20 hodin při teplotě 21 ± 3 °C a relativní vlhkosti 50 ± 20 %. Tato podmínka, stejně jako počet vzorků 10 byl proti normě změněn. Norma předepisuje 5 vzorků a teplotu +23 ± 2 °C. Změna teploty byla provedena z ekonomických důvodů, aby nemusel být temperován příslušný sklad. Zvýšení počtu vzorků bylo provedeno pro vyšší přesnost měření a následně menší chybu při vyhodnocení. Pro zkoušení při nízkých a vysokých teplotách byly vzorky temperovány minimálně 3 hodiny při příslušné teplotě. Vlastní zkoušení, které probíhalo mimo temperovací zařízení, bylo zahájeno vždy do 15 s.
Výsledky měření
Základní výchozí vliv na porušení spoje měl typ nosné vložky, použitý druh asfaltové hmoty a délka spoje. Při nízkých teplotách se na přenose silového namáhání podílela jak nosná vložka, tak i asfaltová hmota. Proti původním předpokladům nedošlo u všech typů asfaltovaných hmot bez rozdílu nosných vložek k přetržení pásů se spoji. U asfaltové směsi modifikované polymery k přetržení došlo. U asfaltované směsi z oxidovaného asfaltu došlo jak k přetržení, tak k rozpojení pásů jak u nosné vložky ze skelné tkaniny tak z PES rohože. V případě této asfaltové hmoty docházelo až k delaminaci asfaltu od nosné vložky. Zvýšený počet se vyskytoval u pásů, kde impregnace nosné vložky není samostatný proces při výrobě.
V případě vysokých teplot byl vliv nosné vložky na pevnosti pásu a spoje omezen. Problematika pevnosti spoje byla omezena na adhezi mezi asfaltovou směsí na dolním povrchu horního pásu a horním povrchu dolního asfaltového pásu a délku spoje. V závislosti na materiálu a teplotě došlo u všech vzorků k porušení ve smyku po povrchu pásu nebo po nosné vložce. Při teplotě +80 °C docházelo vždy k usmyknutí po povrchu bez rozdílu hmoty. Při teplotě +50 °C docházelo pouze u modifikace kopolymerem SBS částečně i k usmyknutí po nosné vložce. U modifikace polymerem APP docházelo téměř ke 100 % rozpojení i při teplotách +20 °C. Při této teplotě je patrný nárůst pevnosti ve smyku mezi spoji velikosti 120 a 150 mm. Část vzorků velikosti 150 mm je při této teplotě přetržena. U modifikace kopolymerem SBS došlo vždy k přetržení vzorků, u pásů z oxidovaného asfaltu naopak k rozpojení. Z průběhu vynesených spojnic jednotlivých typů pásů bylo možné konstatovat, že z celkového počtu 11 pásů pouze 3 celé křivky klesají. Ve 3 případech dochází k nárůstu pouze při teplotě 0°C, jinak křivka klesá. V dalších 3 případech křivka i přes stoupání v některých měřeních klesá. Ve zbývajících 2 případech zde není patrná závislost. Tento výsledek ale bude zřejmě způsoben s problematickým temperováním vzorků při teplotě +80 °C a následnou zkouškou, která je náročná na provedení.
V případě hrubozrnného posypu má křivka nepravidelný tvar. Vliv teploty na velikost spoje je malý. Při použití jemnozrnného posypu křivka s rostoucí teplotou klesá. Asfaltové pásy modifikované kopolymerem SBS s nosnou vložkou ze skelné tkaniny mají křivky celkově klesající. Při +80 °C stoupají. Křivka s rostoucí teplotou klesá až na teplotu +80 °C, kdy nepatrně stoupá. Křivka s rostoucí teplotou klesá. Křivka s rostoucí teplotou klesá. Křivka s rostoucí teplotou klesá.
Čtěte také: Jaké jsou druhy a vlastnosti izolačních betonů?
Pro asfaltové pásy modifikované kopolymerem SBS s nosnou vložkou z polyesterových vláken (PES), skelné tkaniny a skelné rohože je možné použít menší rozměr přesahů.
Přehled parametrů a zkoušek asfaltových pásů
Níže uvedená tabulka shrnuje klíčové parametry a výsledky zkoušek pro různé typy asfaltových pásů.
| Typ asfaltového pásu | Modifikace asfaltu | Nosná vložka | Délka spoje (mm) | Tržné zatížení (N/50 mm) - orientační | Vliv teploty na spoje |
|---|---|---|---|---|---|
| Asfaltový pás A | SBS kopolymer | PES rouno | 120 / 150 | Viz. experimentální měření | S klesající teplotou křivka klesá (s výjimkou 0°C) |
| Asfaltový pás B | APP polymer | Skelná tkanina | 80 / 100 | Viz. experimentální měření | Téměř 100% rozpojení při +20°C |
| Asfaltový pás C | Oxidovaný asfalt | Skelná tkanina | 100 / 120 | Viz. experimentální měření | Přetržení/rozpojení při nízkých teplotách |
| Asfaltový pás D | SBS kopolymer | Skelné rouno | 100 / 120 | Viz. experimentální měření | Křivka celkově klesá, stoupá při +80 °C |
| Asfaltový pás E | APP polymer | PES rouno | 80 / 100 | Viz. experimentální měření | Křivka s rostoucí teplotou klesá |
| Asfaltový pás F | Oxidovaný asfalt | PES rouno | 100 / 150 | Viz. experimentální měření | Přetržení/rozpojení při nízkých teplotách |
Vysvětlivky: SBS - kopolymer styrén-butadien-styren, APP - ataktický polypropylen, SR - skelné rouno, PES - polyesterové rouno, ST-skelná tkanina, Impregnace n.v.
Důležité pojmy ze „střešní terminologie“
Napříč internetem se můžete setkat s mnohými, často i nesprávně interpretovanými „střešními“ pojmy, které umí zamotat hlavu. Zde je předkládáme ve zjednodušené podobě:
- Hydroizolační vrstva: Vrstva z jedné, nebo více vrstev hydroizolačního materiálu.
- Pojistná hydroizolační vrstva: Hydroizolační vrstva, která v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy zajistí ochranu stavby proti vniknutí vody.
- Podkladní/spodní vrstva a mezivrstva: Je vrstva z asfaltového pásu, na kterou je aplikována další vrstva asfaltového pásu.
- Vrchní/finální vrstva: Je vrstva z asfaltového pásu, která je přímo vystavena povětrnostním podmínkám.
S ohledem na výše uvedené, je pak například podkladní asfaltový pás pod asfaltový šindel často „pouze“ mechanicky kotveným podkladním pásem, a nikoliv pojistnou hydroizolací (jak se dočtete na různých internetových stránkách). U šikmých střech a skládaných krytin (zejména střešních asfaltových šindelů) podkladní asfaltové pásy vyrovnávají nerovnosti na vlastním podkladu střechy, čímž zlepšují estetický dojem z výsledného díla.
Použitelné druhy podkladních pásů
Podkladní pásy lze k souvislému, rovnému, suchému a čistému podkladu připevnit pomocí natavení asfaltových pásů, mechanickým kotvením, lepením lepidlem na asfaltové pásy, nebo pomocí speciální lepicí vrstvy (samolepicí asfaltové pásy). Finální (vrchní) pás musí být s podkladním pásem (nebo pásem v mezivrstvě) spojen vždy plnoplošně - tedy nataven, nebo přilepen. Podkladní vrstvou pro povlakové krytiny nejčastěji bývá beton. Betonový povrch je vždy vhodné penetrovat nátěry pod asfaltové pásy.
Asfaltové pásy jsou osvědčeným řešením pro hydroizolaci staveb. Využití najdou zejména u spodních staveb jako ochrana před vodou a vlhkostí nebo jako hydroizolace použitá u střešních plášťů. Přirozeně se silným zastoupením asfaltových pásů mezi hydroizolacemi vznikají současně různé modifikace a inovace složení pro ještě větší odolnost a ochranu Vaší stavby. Nosná vložka má velký význam a je důležitým rozhodujícím prvkem pro použití. Asfaltový pás s papírovou nosnou vložkou nebudeme používat jako parozábranu pro střešní plášť. K hydroizolaci střešního systému použijeme asfaltový pás s nosnou kovovou vložkou, do méně exponovaných prostor zvolíme pás s nosnou vložkou ze skelné tkaniny apod. Tloušťka asfaltového pásu je další z významných parametrů při rozhodování. Není pravidlem, že všichni výrobci uvádějí v názvu jejich produktu, zda je vhodný pro natavení či nikoliv. Pokud však uvidíte název pásu Paraglas G200S40, tak písmeno S v názvu říká, že pás je vhodný k natavení. Stejně tak V60S35, Pascal GS4-25 mineral.
Nejlepší volbou pro izolaci stavby jsou obecně SBS modifikované asfaltové pásy. Jsou vhodné pro střešní systémy a stejně tak pro izolaci spodní stavby. Jsou vhodné i pro náročné aplikace a jejich teplotní odolnost skvěle vyhovuje klimatickým podmínkám naší zeměpisné šířky. I s ohledem na záruky jednotlivých materiálů, by měla být orientace s důrazem na dlouhodobou funkčnost hydroizolace zaměřena na modifikované výrobky (ať už se bude jednat o hydroizolaci střechy Vašeho domu nebo o hydroizolaci základů stavby).
Reference
- [1] BINNÉ, B. a kol. abc der Bitumenbahnen. Frankfurt/Main: vdd Industrieverband Bitumen-Dach-und Dichtungsbahnen e V.2002.208s.
- [2] PLACHÝ, J., Spoje asfaltových izolačních pásů za působení teploty ve skladbě jednoplášťových plochých střech, Sborník 3. mezinárodní konference Zastřešení budov. Brno:VUT FAST Brno.2005.
- [3] PLACHÝ, J., ZACH, J. Zatížení spojů asfaltovaných pásů vlivem slunečního zatížení. Střechy, fasády, izolace, Ostrava : Mise, 9/2005.
- [4] ČSN EN 12317-1. Hydroizolační pásy a fólie - Část 1: Asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Stanovení smykové odolnosti ve spojích. . Praha : Český normalizační institut, 2000.
- [5] ČSN EN 13707. Hydroizolační pásy a fólie. Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech -Definice a charakteristiky. Praha : Český normalizační institut, 2005.
- [6] ČSN P 73 0600. Hydroizolace staveb - Základní ustanovení. Praha : Český normalizační institut, 2000.
- [7] ČSN P 73 0606. Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace -Základní ustanovení. Praha : Český normalizační institut, 2000.
- [8] ČSN 73 19 01. Navrhování střech - Základní ustanovení. Praha : Český normalizační institut, 1998.
- [11] Základní pravidla pro navrhování a realizaci plochých střech a hydroizolace spodní stavby. Praha: Cech klempířů, pokrývačů a tesařů, 2003. 122s.
tags: #izolacni #pas #pod #hrebenac #informace