Izolace z minerální vlny je univerzální, difuzně otevřená tepelná izolace, která se vyrábí na bázi skla. Je dodávána ve formě rolí a má široké spektrum použití ve stavebnictví. Výroba minerální vlny je založena na metodě rozvlákňování taveniny skla a dalších příměsí a přísad. Vytvořená minerální vlákna se v rámci výrobní linky zpracují do finálního tvaru pásu a jsou po celém povrchu hydrofobizována.
Technické parametry izolace DF 38
Jako příklad izolace z minerální vlny poslouží izolace DF 38, jejíž technické parametry jsou následující:
- Tloušťka: 200 mm
- Šířka: 1250 mm
- Délka: 3800 mm
- Obsah role: 4,750 m2
- Tepelný odpor: 5,25 R
- Součinitel tepelné vodivosti λD: 0,038 (W/m·K)
- Třída reakce na oheň A1: nehořlavá (ČSN EN 13501-1)
- Propustnost pro vodní páru µ: 1
- Měrná tepelná kapacita: 840 J/kg·K
- Maximální teplota použití: 200 °C
- Bod tání: <1000 °C
Uvedené informace jsou pouze orientační. Před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků.
Použití minerální vlny
Minerální vlna se uplatňuje v mnoha oblastech:
- Šikmé střechy: Izolace mezi krokvemi, pod i nad krokvemi, šikmé střechy do 45° i strmé šikmé střechy nad 45° s dodatečnou fixací.
- Podkroví
- Stropy: Trámové stropy.
- Stěny: Lehké příčky, roštové konstrukce, vnitřní zateplení (aplikaci je vhodné konzultovat s výrobcem).
Výrobky z minerální vlny se také používají jako tepelná izolace jednoplášťových plochých střech a dvouplášťových plochých i šikmých střech. Slouží jako tepelná, akustická a protipožární izolace. Izolace z minerální vlny je z hlediska své hořlavosti zařazena dle ČSN EN 13501-část 1 do třídy reakce na oheň A1. Proto se tato tepelná izolace používá s vhodnou vodotěsnou izolací zejména tam, kde je vyžadována vyšší požární odolnost střešního pláště.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Specifické aspekty použití minerální vlny ve střechách
Ploché střechy a parozábrany
Jednou z nejpoužívanějších tepelných izolací v plochých střechách je vedle klasického pěnového polystyrenu tepelná izolace z minerální vlny. Vzhledem k velmi nízké hodnotě faktoru difuzního odporu výrobků z minerální vlny je téměř vždy nutné použít kvalitní parozábranu. K tomu je nutno přihlédnout zejména u nosné konstrukce z trapézového plechu, kde je často parozábrana vynechána v mylné představě, že trapézový plech je parotěsný. Ze stejného důvodu je nutná kvalitní parozábrana u nosné konstrukce z dřevěného bednění nebo OSB desek. Bednění z prken je díky spárám mezi jednotlivými prkny difuzně otevřené a jeho ekvivalentní difuzní tloušťka je proto Sd = cca 0,27m! U dřevoštěpkových desek OSB je faktor difuzního odporu udáván hodnotou μ = 300 až 450 a ekvivalentní difuzní tloušťka desek tl. Kvalitně provedená parozábrana plní zejména u střech objektů, které mají nosnou konstrukci z trapézového plechu a vodotěsnou izolaci volně položenou a mechanicky kotvenou, také funkci vzduchotěsné vrstvy. Pokud není provedena kvalitní parozábrana, může docházet při namáhání střešního pláště větrem (které vyvolává na jedné straně sání a na druhé podtlak) k průniku vzduchu z interiéru skrz spáry mezi tabulemi trapézového plechu do střešního pláště.
Tepelná roztažnost a pokládka
Protože desky z minerální vlny nemají téměř žádnou tepelnou roztažnost, nedochází u nich v průběhu roku k žádným objemovým změnám. Při pečlivé pokládce je proto možné pokládat je i jen v jedné vrstvě. Z hlediska větší spolehlivosti se však obvykle doporučuje (zejména u lehkých střech) minimalizovat vznik případných tepelných mostů pokládkou této tepelné izolace ve dvou navzájem posunutých vrstvách s prostřídanými spárami.
Kotvení a hydroizolace
Desky z minerální vlny lze přilepit k parozábraně z asfaltového pásu buď pomocí horkého oxidovaného asfaltu AOSI 85/25, nebo pomocí speciálních lepidel za studena. Na trhu jsou i speciální parozábrany, které jsou na horním povrchu opatřeny samolepící vrstvou, jež umožňuje po aktivaci plamenem hořáku přilepit i tuto tepelnou izolaci k podkladu. Desky z minerální vlny lze také samostatně přikotvit k podkladu skrz parozábranu mechanickými upevňovacími prvky s přítlačnou podložkou. Tato technologie se často používá u střech s nosnou konstrukcí z trapézového plechu.
Nejpoužívanější technologií provádění povlakové vodotěsné izolace na tepelnou izolaci z minerální vlny je volná pokládka hydroizolačních fólií s jejich přikotvením k podkladu skrz tepelnou izolaci a parozábranu pomocí upevňovacích prvků s přítlačnými podložkami. V případě používání vodotěsné izolace z asfaltových pásů s technologií jejich natavování na tepelnou izolaci z minerální vlny je zpravidla nutné použít jen výrobky s nakašírovanou vrstvou asfaltu zajišťující spolehlivé natavení vodotěsné izolace.
Pokud se jedná o přímé natavování asfaltových hydroizolačních pásů na povrch tepelné izolace z minerální vlny, upozorňujeme, že je významný rozdíl, natavuje-li se jakkoli kvalitní modifikovaný asfaltový pás přímo na povrch desky z minerální vlny, nebo na její povrch opatřený kašírováním asfaltem již od výrobce. Malá soudržnost nataveného asfaltového pásu s tepelnou izolací z minerální vlny může být způsobena také tím, že při natavování pásu dojde do určité hloubky k ožehnutí povrchu tepelně izolační desky z minerální vlny plamenem hořáku. Vysoká teplota plamene propanbutanového hořáku totiž může způsobit termický rozklad pojiva minerální vlny v oblasti zahřáté nad +300 °C. Při pouhém natavení asfaltového pásu na nenakašírovaný povrch desky je proto dle našeho názoru nutné ještě mechanické kotvení této povlakové izolace k podkladu.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Spádové vrstvy a náběhové klíny
Pomocí výrobků z minerální vlny je také možné vytvářet spádové vrstvy střešního pláště (podobně jako u pěnového polystyrenu) a lze také pomocí tzv. kozích hřbetů vytvořených z dvoustranně spádovaných desek přespádovat úžlabí ke střešním vtokům. Z minerální vlny se vyrábí i dnes nezbytné náběhové klíny 50/50 nebo 60/60 až 100/100mm, osazované do přechodu vodotěsné izolace z asfaltových pásů z vodorovné izolace na svislou (například u atik).
Zatížení v tlaku
Maximální přípustné zatížení v tlaku se u většiny výrobků z minerální vlny zpravidla pohybuje kolem 4 kPa (= 400 kg/m2). Výše uvedené zatížení v tlaku je zatížení plošné. Lokální bodové zatížení je odlišné.
Tabulka porovnání izolačních materiálů
Následující tabulka porovnává některé klíčové vlastnosti různých izolačních materiálů zmíněných v textu:
| Parametr | Minerální vlna | Pěnový polystyren (klasický) | Dřevěné bednění z prken | OSB desky |
|---|---|---|---|---|
| Třída reakce na oheň | A1 (nehořlavá) | Nespecifikováno (hořlavý) | Nespecifikováno (hořlavý) | Nespecifikováno (hořlavý) |
| Maximální teplota použití | 200 °C (pro DF 38) | Nespecifikováno | Nespecifikováno | Nespecifikováno |
| Tepelná roztažnost | Téměř žádná | Nespecifikováno | Nespecifikováno | Nespecifikováno |
| Faktor difuzního odporu (μ) | Velmi nízká hodnota (1 pro DF 38) | Nespecifikováno | Difuzně otevřené | 300 až 450 |
| Ekvivalentní difuzní tloušťka (Sd) | Nespecifikováno | Nespecifikováno | cca 0,27m | Nespecifikováno |
| Maximální zatížení v tlaku | ~4 kPa (= 400 kg/m2) | Nespecifikováno | Nespecifikováno | Nespecifikováno |
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
tags: #izolace #vata #maximální #teplota #technické #údaje