Rozhodli jste se pro zateplení vaší nemovitosti a pro ušetření nákladů na energie? Abychom vám pomohli snáze se při výběru zorientovat, připravili jsme si pro vás praktické srovnání foukaných izolací.
Proč je zateplení důležité?
Ať už jde o soukromou nemovitost určenou k bydlení, nebo o komerční či veřejnou budovu, zateplení foukanou izolací je vždy správným krokem. Jak je již jistě zřejmé, chceme-li mít doma tepelnou pohodu a zároveň při stále se zvyšujících cenách za energie neutratit všechny své peníze za topení, je potřeba dům zateplit.
Výběr materiálu: Ursa, Isover a další
Jaký materiál však zvolit? Je pro vaši nemovitost lepší izolace z minerální vlny nebo izolace celulózová, skelná, čedičová, dřevovláknitá či spíše foukaný polystyren? Mnozí zájemci nás oslovují s tím, že s výběrem správné izolace pro jejich nemovitost potřebují poradit, případně mají v „hledáčku“ pár vybraných, ale nejsou si jisti konečným rozhodnutím. Co bezpochyby všechny druhy foukaných izolací spojuje, je dokonalé zateplení a rychlost aplikace. Známe však i jiné faktory, které jsou při výběru důležité.
Srovnání foukaných izolací zahrnuje všechny důležité údaje, které ovlivňují kvalitu zateplení, vhodnost použití pro konkrétní prostor, jakož i údaje o požární odolnosti, sedavosti či váze izolace. Správná izolace se vybírá podle jejího účelu a podle toho, na jaké místo se bude aplikovat.
Sedavost a váha izolace
Velmi důležitým faktorem je samotná sedavost a váha izolace, proto před každou aplikací provádíme na místě aplikace zkoušku objemové hmotnosti. Sedavost totiž ovlivňuje to, zda bude její tepelná účinnost stejně kvalitní i po letech.
- Některé izolace mají sedavost minimální, jako například izolace Kanuf Supafil Loft a Ursa Pure Floc, nebo skelná vata Isover.
- Naopak, izolace celulózová nebo čedičová má sedavost o něco větší, kolem 5-10% a to znamená, že jí je třeba na prostoru nafoukat o něco více aby i po čase a po usednutí dosahovala požadované tloušťky a aby si zachovala tepelnou účinnost.
Údaj o váze izolace nám ukáže, jak velkou zátěží bude dána izolace pro prostor, ve kterém bude použita, což také může zavážit při jejím výběru.
Požární odolnost
V neposlední řadě je při srovnání foukaných izolací důležité zvážit také jejich bezpečnost, a to požární odolnost. Požární odolnost izolace označuje písmeny podle tříd reakcí na oheň od A1 až po F, přičemž A1 představují nehořlavé materiály. Mezi tyto izolace patří například Kanuf Supafil Loft, Ursa Pure Floc a také izolace z čedičové vaty.
- Nižší stupeň odolnosti proti požáru má celulózová izolace, což je způsobeno tím, že je vyrobena z rozemletých novin a je přirozeně hořlavá.
- Skelná vlna je vyrobena ze skla, písku a dalších anorganických materiálů, které se při výrobě roztaví a rozvlákní do skelných vláken. Skelná vlna je tedy přirozeně nehořlavá a tuto vlastnost si zachovává po celou dobu životnosti. Není tedy potřeba ji proti požáru jakkoli dodatečně chemicky upravovat.
- Celulózová izolace je vyrobena z rozdrcených novin a přidaných zpomalovačů (retardantů) hoření. To může znamenat, že celulóza může tím, jak stárne, ztrácet část přidaných retardantů. Při požáru izolace z celulózy navíc doutná a je také náchylná k opětovnému vznícení. Dokonce i správně ošetřené celulózové izolace se vznítí už při teplotě cca 240°C, což je povrchová teplota 75wattové žárovky!
Odolnost vůči vlhkosti, plísním a hnilobám
Důležitým faktorem je také odolnost izolace vůči vlhkosti. Čím je izolace odolnější, tím více si zachovává své termoizolační vlastnosti i při styku s vlhkostí. Tato vlastnost také souvisí s její odolností vůči plísním a hnilobám, které kromě zdraví poškozují i samotnou nemovitost.
- Skelná vlna sama o sobě nenavlhá a nezadržuje vodu, čímž předchází permanentní ztrátě tepelného odporu. Díky anorganickému původu je také přirozeně odolná proti požáru.
Srovnání Ursa a Isover
Podívejme se blíže na minerální vlnu URSA a ISOVER.
Minerální vlna ISOVER
Skelná vata Izover se vyrábí v deskách. V obalu je materiál stlačen až na 2násobek původního objemu, což může výrazně snížit náklady na přepravu. Izolační materiály ISOVER se používají ve stavebnictví k izolaci stěn, střech, fasád a podlah rodinných domů, lázeňských domů, dřevěných domů a chat.
Čtěte také: Izolace URSA PUREONE DF 39: Detaily
Příklady produktů Isover a jejich vlastnosti:
| Produkt | Tloušťka (mm) | Recenze | Lambda (W/m.K) | Třída reakce na oheň | Použití |
|---|---|---|---|---|---|
| Isover Orsik | 140 | 2 recenze | 0,037 | A1 | Zateplení šikmých střech, příček a nezatížených konstrukcí. |
| Isover Orsik | 120 | 2 recenze | 0,037 | A1 | Zateplení šikmých střech, příček a nezatížených konstrukcí. Zvuková a tepelná izolace stropů podkroví, šikmých střech. |
| Isover Domo Plus | 100 | 2 recenze | 0,038 | A1 | Rolovaný pás vhodný k zateplení šikmých střech, stropů a nezatížených konstrukcí. |
| Isover Domo Plus | 200 | 2 recenze | 0,038 | A1 | Rolovaný pás vhodný k zateplení šikmých střech, stropů a nezatížených konstrukcí. |
| Isover TF Profi | 80 | 2 recenze | Deska s podélným vláknem vhodná do vnějších kontaktních zateplovacích systémů. | ||
| Isover Domo PLUS | 220 | 1 recenze | 0,038 | A1 | Rolovaný pás vhodný k zateplení šikmých střech, stropů a nezatížených konstrukcí. |
| ISOVER UNIROL PROFI | 140 | 9 recenzí | 0,033 | A1 | Úspornější typ izolace na izolaci šikmých střech a stropů. |
| Isover Unirol Profi | 120 | 3 recenze | 0,033 | A1 | Úspornější typ izolace na izolaci šikmých střech a stropů. |
| Isover T-P | 20 | 1 recenze | Deska vhodná pro zlepšení akustických vlastností lehkých i těžkých plovoucích podlah. | ||
| Isover Flora | 50 | 1 recenze | Substrátová deska pro vegetační střechy, zadržuje vodu a umožňuje růst rostlin. |
Minerální vlna URSA
Minerální vlna URSA je určena k zateplení nejen stěn a střech, ale lze ji použít i k zateplení podlah. Společnost Ursa vyrábí tepelné izolace speciální technologií šetrnou k životnímu prostředí.
Příklad produktu Ursa a jeho vlastnosti:
| Produkt | Tloušťka (mm) | Lambda (W/m.K) | Použití |
|---|---|---|---|
| Ursa Pureone SF 31 | 160 | 0,031 | Univerzální minerální vata na bázi skla ve formě rolí, s pomocnými ryskami. |
Celulóza nebo minerální vata?
Řada spotřebitelů si klade otázku, jestli pro zateplení domu zvolit celulózu nebo minerální izolaci nejčastěji ve formě foukané izolace. Pokud srovnáváme izolaci celulózovou a ze skelné vlny, musíme mít na paměti, že nelze porovnávat jejich tepelný odpor na jednotku tloušťky. Skelná vlna dokáže poskytnout požadovaný tepelný odpor pro daný prostor na stejné nebo i vyšší úrovni než zateplení celulózou. Výrobci celulózové izolace často tvrdí, že tento materiál dosahuje vyššího tepelného odporu při dané tloušťce než skelná vlna.
Správně instalovaná skelná vlna ve formě rolí nebo desek nesesedá. Ve formě foukané izolace může zanedbatelně sesednout (méně než o 2 %). Výrobci celulózové izolace se shodují v tom, že jejich produkty během času sesedají. Pokud izolace navlhne, zmenší se její tepelný odpor. V běžných podmínkách je každá izolace vystavena vlhkosti ze vzduchu. Skelná vlna sama o sobě nenavlhá a nezadržuje vodu, čímž předchází permanentní ztrátě tepelného odporu. Díky anorganickému původu je také přirozeně odolná proti požáru.
Čtěte také: Vlastnosti střešních krytin
Akustické vlastnosti
Izolace skelnou vlnou výrazně redukuje zvukový přenos přes stěny, stropy a podlahy. Prvních 2,5 cm izolace ze skelné vlny může u některých konstrukcí zvýšit hodnotu STC o 3 až 4 body. Tepelná izolace může také efektivně bránit průniku hluku.
Expertní rady k výběru izolace
Věříme, že vám bude toto srovnání foukaných izolací při výběru nápomocné. Jelikož je každá realizace unikát a má individuální potřeby pro dosažení dokonalé izolace bez tepelných mostů, v Ekoizolace vám rádi s výběrem foukané izolace pomůžeme. Zvážíme tloušťku, objemovou hmotnost a celkovou hmotnost izolace, jakož i typ konstrukce.
Při výběru se rozhoduji, jakou použít izolaci, budu izolovat podkroví mezi krokvemi a pod krokvemi. Jde mi o to, zda skelnou vatu nebo kamennou vlnu. A dále jestli je nějaký rozdíl mezi výrobci co se kvality týče (Rockwool, Ursa, Isover). Samozřejmě že vybírám podle lambdy, ale když porovnávám výrobky se stejnou lambdou mají rozdílnou cenu. Rozhoduji mezi Ursa DF 39 silver a Toprock super. Vyplatí se připlatit za kamennou vlnu, kde je cena jednou taková? Je rozdíl mezi značkami co se týká kvality?
Dále bych se chtěl zeptat, zda někdo neměl možnost porovnat tyto vaty: Isover unirol profi, Ursa sf 32 nebo Knauf unifit 033? Lambdu vím, ale jak je to například se sedáním vaty, objemovou hmotností, tu Ursa vůbec neuvádí. Měl jsem vybranou vatu Isover cca.180kč/m2, ale ve stavebninách mi byla nabídnuta Ursa 200kč/m2 případně ještě Knauf za nějakých 190kč/m2.
- Sesednutí Vám nikdo nesdělí, páč na to se zkoušky nedělají. Objemová hmotnost je již mnoho let neudávaná. Musel byste kontaktovat obchodní zástupce jednotlivých druhů.
- Pokud řešíte sedání, tak jedině čedič.
- Kvalitnější výrobci objemovou hmotnost vaty uvádí a tím pádem by se jich měli držet. Isover 21kg/m-3 a Knauf 0,3 kN/m3. Ursa není nikde k dohledání. Právě do šikmin mi bylo projektantem doporučeno použít vatu, která má minimální objemovou hmotnost 20kg/m.
- Ursu neber, kvalita nic moc. Používáme od r.96 Isover a podle mne je nejlepší. Knauf dost práší, mikroskopický nepříjemný prach, bez roušky se nedá používat.
Experimentální srovnání izolací
K zateplení domů se používá celá řada tepelných izolací. Každý tepelný izolant má celou řadu lepších či horších vlastností. Mezi základní vlastnosti patří tepelná vodivost, vzduchová neprůzvučnost, hořlavost, akumulace tepla, pevnost, nasákavost, odolnost proti UV záření, snadnost a rychlost montáže, hmotnost a v neposlední řadě cena. Žádný izolant není univerzální a vždy je potřeba při jeho výběru zohlednit to, kde a jak bude izolant použit a kolik jsme ochotni za něj zaplatit.
Většina izolací funguje na principu vzduchové izolace, kdy hlavním izolantem je všudypřítomný vzduch, který je uzavřený ve struktuře izolantu (např. polystyren, minerální vata, aerogel) a je tak omezeno vedení a proudění tepla. V případě šedého polystyrenu či reflexních fólií je díky reflexi omezena i třetí složka tepla a tím je sálání. Pokud chceme získat vlastnosti lepší než je vodivost vzduchu lambda 0,026 (při 20 °C), je potřeba nahradit vzduch plynem lepších vlastností, případně vzduch odčerpat a získat vlastnosti vakua.
Rozhodli jsme se, že izolace podrobíme měření a tím našim čtenářům lépe ukážeme, jak si která izolace vede v různých podmínkách. Ke kýženému výsledku, který si klade za cíl porovnat různé druhy izolací mezi sebou, však nevedla úplně jednoduchá cesta. Při testu bylo potřeba zajistit prostředí respektující přírodních zákony, aby nedocházelo ke zkreslování výsledků u různých typů izolací.
Testované izolanty
- Běžný bílý fasádní polystyren 70F, tl. 40mm
- Šedý fasádní polystyren 70F, tl. 30mm
- Minerální fasádní izolace tl. 50mm
- Vícevrstvá reflexní fólie Superfoil SF40, tl. 65mm
Bílý polystyrén je nejběžnější a zároveň cenově nejdostupnější tepelná izolace. Sourozencem bílého polystyrenu je polystyren šedý, kde je rozdíl pouze v příměsi grafitu, který by měl díky reflexi grafitu ještě zlepšit tepelněizolační vlastnosti běžného polystyrenu.
První experiment: Simulační termoska
K prvnímu experimentu nás inspirovala klasická termoska. Tento experiment se zdál jednoduchý, lehce realizovatelný a porovnatelný. Princip spočíval v tom, že se vytvoří box z izolantu, který bude simulovat termosku a do něj se vloží ohřátá voda o určité hmotnosti a teplotě. Box, ve kterém ohřátá voda vychladne nejrychleji, bude mít nejhorší tepelně izolační vlastnosti.
Byly vytvořeny 4 boxy o vnějších rozměrech 35 x 35 x 53 cm z výše vyjmenovaných izolantů. Stěny a dno boxů jsou slepeny PU pěnou, v případě reflexní fólie je použita ke slepení systémová reflexní páska. Víka boxů, kvůli snadnému a opakovatelnému přístupu, lepena nejsou. Jsou však zatížena a případné netěsnosti jsou sníženy na minimum. Do vytvořených boxů byla vložena sklenice horké vody s hmotností kapaliny 672 g. Max. teplota kapaliny se mírně lišila (vstupní teplota byla okolo 60 °C). V danou chvíli (42 °C) je v každé sklenici stejné množství energie a současně je již ohřátý i vzduch uvnitř boxu. Předpokládali jsme, že teplota vody v boxu s horším izolantem bude klesat rychleji, než v boxu s izolantem lepším. Ukázalo se, že pokles teploty vody byl u všech boxů prakticky totožný. Vyvodili jsme z toho, že tímto způsobem kvalitu izolace nelze určit a ani změřit.
Druhý test: Simulace zatepleného domu
Zadáním druhého testu bylo simulovat zateplený dům, ve kterém se topí na stále stejnou teplotu. Při návrhu tepelné obálky domu se obvykle počítá s výpočtovou teplotou venku (-12 °C, popř. -15 °C) a vevnitř (+20 °C). Rozdíl je tedy 32 °C, respektive 35 °C. Stejný teplotní rozdíl byl stanoven i pro náš experiment. K okolní venkovní teplotě boxů cca 10 °C, bylo přičteno 34 °C. V testu je tedy počítáno s vnitřní teplotou 44 °C a venkovní 10 °C.
Kvůli rozdílným měrným tepelným kapacitám izolantům proběhne nejdříve hodinové nahřívání na finální teplotu. Až se izolanty plně nahřejí, začne oficiální měření. Výsledkem bude číselná hodnota, která nám ukáže, kolik se v boxech protopí energie na udržení stanovené teploty.
Při tepelném nátopu boxů se ihned ukázalo, jak který izolant akumuluje. Zatímco u polystyrenových boxů šla teplota velmi rychle nahoru, tak u minerální vaty už toto tempo bylo pomalejší, ale rozdíl nebyl dramatický. Velkým překvapením byl box z reflexní fólie, který při nátopu teplo doslova hltal a teplota stoupala velmi pomalu. Byla proto do tohoto boxu dána silnější žárovka, aby byl nátop rychlejší a v boxu byla déle finální teplota. Do boxů polystyrenu byl naopak vložen kousek tenkého plechu, který omezil časté spínaní tepelného zdroje. V případě polystyrenů sice dochází k rychlému nahřátí, ale i k rychlému vychladnutí vzduchu.
Naměřené výsledky byly na rozdíl od prvního testu „termoska“ rozdílné a tím pádem i průkaznější. Opakování testů ve více dnech prokázalo stejné výsledky měření. V průběhu měření jsme se zaměřili i na nepatrné netěsnosti víka boxů (zatímco stěny boxu byly slepeny pur pěnou, tak víko bylo „jen“ zatížené. U bílého EPS bylo u třetího testu víko zatíženo více (došlo k eliminaci skulinek) a výsledek byl o více jak 1Wh lepší.
Nejpracnější bylo vytvoření boxu z vícevrstvé reflexní fólie, kterou k sobě nelze tak jednoduše přilepit jako minerální desku či desku z EPS. Fólii k sobě lze jen překládat a přelepovat přes sebe originální páskou určenou k tomuto účelu. V jednom z testů jsme víko velmi důkladně na 2 x olepili páskou a maximálně tak omezili případný únik tepla. Abychom zjistili skutečné vlastnosti tohoto materiálu bez nežádoucích vlivů spojů (i když na stavbě vždy spoje a jiné prostupy budou), udělali jsme 3. speciální test pro tuto fólii. Použili jsme box z bílého polystyrenu a větší kus reflexní fólie, coby víko. Toto víko jsme podpěnili pur pěnou. Box tak nemá spoje ani přelepy páskou. Výsledkem tedy může být hodnota horší, jak test s polystyrenovým víkem, stejná nebo lepší. Ukázalo se, že naměřená hodnota byla naprosto stejná, jako když bylo použito víko z polystyrenu. Ani bez problematických spojů se tepelněizolační vlastnosti Superfoil SF40 k deklarovaným hodnotám zdaleka nepřiblížily a dosáhly tak mnohem horšího výsledku, než bylo očekáváno. Ostatní izolanty mezi sebou měly také odchylky oproti očekávání, ale rozdíly nebyly tak propastné.
Výsledky experimentu
Vyhrál bílý polystyren o 26,5% oproti největšímu favoritovi folii Superfoil*.
- EPS bílý 40mm, 0,039 --> 20,02 Wh - nejnižší spotřeba
- Superfoil 65mm, 0,028 --> 25,33 Wh - horší o 26,5% *(eliminací tepel. mostů spotřeba 20,02 Wh)
- EPS šedý 30mm, 0,032 --> 27,11 Wh - horší o 36,4%
Předpoklad byl, že vzhledem k deklarovaným parametrům, jednoznačně vyhraje Superfoil SF 40 65mm, který měl dosáhnout až cca 3x lepší výsledek než ostatní izolace (na základě R), což se nepotvrdilo.
Doporučení pro budoucí testování
Ačkoli jsme prováděli testy s nejlepší vědomím a svědomím, přesto jsme dostali několik rad, jak příští test provézt lépe. Stále je naším cílem jednoduchým způsobem ukázat, jak se izolace chovají za určitých podmínek a co nejobjektivněji porovnat (změřit) jejich tepelněizolační vlastnosti. Je na každém čtenáři, jak změřená data vyhodnotí.
- U malého boxu může dojít k větší relevantní chybě měření, která je dána větším vlivem netěsností a teplotním vazbám (kouty a rohy). Zvětšíme měřený box.
- Budeme měřit pouze jednu stranu izolace (omezení vlivu koutů).
- Box bude dokonale utěsněn (vzduchotěsnost).
- Pro lepší ilustraci budou používány stejné tloušťky izolací.
- Otestovat stejnou izolaci o více tloušťkách (např. 5 a 10 cm).
- Prodloužit dobu nahřívání boxu.
- Preferovat konstantní zdroj tepla (např. pomocí stmívače).
- Lepší rovnoměrnější distribuci tepla.
Kritika a doplnění k testům
Velká část reálných úniků tepla je infiltrací (netěsností), proto se v domech aplikuje parozábrana, okna mají gumu na rámech, u fasády je před izolací těsná zeď, atd. aby vám vítr laicky řečeno nefoukal až dovnitř. PUR pěna takovou těsnost většinou nemá (je to jako kdyby jste si v zimě málo dopnul bundu když budete lyžovat), ale kdyby jste ty termosky obalil z venku či ze vnitř vzduchotěsnou fólií s utěsněnými spoji už by byl experiment výrazně přesnější.
Provedené testy jsou nesměrodatné. Mimo jiné například existuje závislost tepelné vodivosti na teplotě. Ve stavařině se sice používá konstantní tepelná vodivost, ale ta vychází z teplot okolo + 10 °C. Například minerální vata má pro teploty kolem 65 °C tepelnou vodivost o přibližně polovinu horší. Dále má váš box rohy a kouty, kde vznikají tepelné vazby - opět zde vznikají nespecifikované úniky tepla.
Pokud má být srovnávací test tepelných izolaci skutečně relevantní, pak je nutné srovnávat nejen součinitel tepelné vodivosti konstrukce U (W/m.K), ale také zároveň i dobu fázového posunu konstrukce (doba v hod.). Tj. nejen kolik energie může utíkat skrz konstrukci (zejména v chladném odbobí roku), ale také zjistit za jak rychle se může konstrukce přehřívat v teplém odbobí roku, než se toto začne negativně projevovat v prostoru interiéru na jeho teplotní stabilitu. Výsledky testu podle mého názoru výrazně ovlivnil ještě jeden jev, který nebyl v článku příliš zmíněn a to rozdíly v emisivitě povrchů testovaných tepelných izolací pro záření žárovky, kterou se ohříval vnitřek boxů.
tags: #ursa #nebo #isover #srovnání