Izolace proti radonu je důležitým ochranným prvkem staveb, který umí zabránit vdechování radonu a jeho produktů s negativními dopady na lidské zdraví. Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky. Prozradíme vám, jak protiradonová izolace funguje a na co dát při jejím pokládání pozor.
Co je radon a proč je nebezpečný?
Radon objevil v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn při zkoumání radioaktivního rozpadu radia. Nejprve se mu říkalo radiová emanace, pak byl přejmenován na niton a po několika dalších názvech se od roku 1923 dostalo i na radon. Tak se tomuto vzácnému plynu říká dodnes. Radon je radioaktivní plyn, který vzniká přirozeným rozpadem uranu v půdě a horninách. Je bezbarvý, bez chuti a bez zápachu, což z něj činí tichého nepřítele. Typické koncentrace radonu v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000-100 000 Bq/m3. Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m3. Vysoké koncentrace radonu v interiéru mohou vést k vážným zdravotním problémům, především k rakovině plic.
Radon se samovolně přeměňuje na radioaktivní atomy pevných prvků - 218Po, 214Pb, 214Bi a 214Po, které se po vdechnutí usazují v průduškách a plicích a způsobují jejich ozáření. Toto ozáření je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považováno hned po kouření za druhou nejvýznamnější příčinu vzniku rakoviny plic. Odhaduje se, že způsobuje 10-15 % ze všech rakovin plic.
Aby se riziko tohoto onemocnění snížilo na přijatelnou míru, omezuje atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. koncentraci radonu v obytných místnostech novostaveb tzv. směrnou hodnotou 200 Bq/m3. Stavby ale navrhujeme a provádíme tak, aby v dokončeném domě při intenzitě větrání splňující hygienické podmínky nebyla koncentrace radonu vyšší než 100 Bq/m3. To je hodnota, která je běžně dosažitelná.
Kudy se radon dostává do budovy?
- Z podloží: Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí. Vyskytují-li se ve spodní stavbě netěsnosti (trhliny, netěsné prostupy instalačních vedení, netěsné šachty a topné kanály atd.), proniká radon i do domů. Netěsnostmi je aktivně nasáván v důsledku podtlaku v nejnižších podlažích, který je zde vyvolán komínovým efektem a účinkem větru.
- Ze stavebních materiálů: Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další. Je třeba také upozornit na nebezpečí, které hrozí při použití starých neproměřených stavebních surovin a materiálů např. některých druhů škváry, starších materiálů vyrobených z popílků, apod.
- Z vody: Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq.
Kdy je protiradonová izolace potřeba?
Ze stavebního zákona je měření a stanovení radonového indexu povinné, budovu je totiž vždy třeba chránit izolací proti radonu. Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit. Při výstavbě nového domu je proto klíčové myslet na účinnou izolaci proti radonu.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde můžeme nedostatky použitého stavebního materiálu, nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit (vždy alespoň částečně) pomocí dodatečných opatření. Svou zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu. Zvýšení plynopropustnosti zemin je třeba zohlednit i tehdy, dojde-li k němu až později např. v důsledku odvodnění pozemku, trvalého snížení hladiny podzemní vody atd. Snížení plynopropustnosti zemin v důsledku stabilizace, hutnění atd.
Stavební normy a legislativa
V České republice je problematika radonu upravena několika právními předpisy. Klíčové jsou:
- Vyhláška č. 422/2016 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky ionizujícího záření
- Stavební zákon č. 183/2006 Sb.
- ČSN 73 0601 - Ochrana staveb proti radonu z podloží
Podle těchto předpisů je povinností stavebníka provést radonový průzkum pozemku před zahájením výstavby. Na základě výsledků se určuje míra ochrany, která musí být při stavbě realizována. Ochrana domu se navrhuje podle ČSN 73 0601 (2006).
Postup při návrhu protiradonové ochrany u nových staveb
Tato část - zpracovaná doc. Ing. Martinem Jiránkem, CSc. ze stavební fakulty ČVUT Praha - se vztahuje jak na novou výstavbu budov, tak v odpovídajícím rozsahu na přístavby zejména samostatných bytových jednotek.
- Radonový průzkum pozemku: Důležitým podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby a případných protiradonových opatřeních je výsledek radonového průzkumu pozemku. Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem zpravidla původního, neupraveného terénu a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku.
- Stanovení radonového indexu stavby: Rozhodující pro návrh protiradonové ochrany je tzv. radonový index stavby, který stanoví projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, úprav podloží majících vliv na plynopropustnost (např. hutnění, stabilizace, zřizování propustných štěrkopískových vrstev) a přítomnosti podzemní vody. Radonový index stavby rovněž nabývá hodnot nízký, střední a vysoký. Při zatřiďování se používá stejné tabulky jako u radonového indexu pozemku. Radonový index stavby se v tabulce vyhledá podle koncentrace radonu a propustnosti zemin ve skutečné hloubce založení s přihlédnutím k úpravám podloží majícím vliv na propustnost.
- Návrh a provedení protiradonových opatření: Zjištěnému radonovému riziku je nutné přizpůsobit projekt a vlastní provedení stavby.
- Kolaudační měření: V opačném případě - zejména při realizaci stavby na podloží s vysokým nebo středním radonovým rizikem - se doporučuje provést ověřovací měření koncentrace radonu v objektu a přesvědčit se, zda byla protiradonová opatření úspěšná.
Tabulka 1: Kategorizace radonového indexu pozemku
| Koncentrace radonu v půdním vzduchu [kBq/m3] | Plynopropustnost zeminy | Radonový index pozemku |
|---|---|---|
| < 30 | nízká | nízký |
| 30 - 70 | střední | střední |
| > 70 | vysoká | vysoký |
| < 10 | vysoká | nízký |
| 10 - 30 | nízká | střední |
| 30 - 70 | střední | vysoký |
| > 70 | vysoká | vysoký |
Typy protiradonových opatření u nových staveb
Návrh protiradonových opatření u nových staveb vychází z kategorie radonového rizika pozemku zjištěné při radonového průzkumu. Existuje několik způsobů, jak efektivně chránit novostavbu před pronikáním radonu. Tyto metody lze kombinovat pro dosažení maximální účinnosti.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
1. Pasivní ochrana - protiradonová izolace
Protiradonová izolace je nejčastější a nejdůležitější způsob ochrany. Jedná se o speciální hydroizolační fólie, které brání pronikání radonu z podloží do interiéru. Tyto fólie musí být plynotěsné, odolné vůči mechanickému poškození a správně napojené a svařené bez netěsností. Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuze radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace. Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace.
Požadavky na protiradonové izolace
- Životnost: Protiradonová izolace musí mít životnost odpovídající předpokládané životnosti stavby.
- Odolnost vůči agresivnímu prostředí: Izolace musí být odolná vůči korozní expozici.
- Mechanická odolnost: Všechny materiály musí být dostatečně mechanicky odolné vůči poškození.
- Plynotěsnost: Izolace musí zajistit celistvost, neporušenost a plynotěsnost spojů a prostupů.
- Tloušťka izolace: Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Projektant nebo stavební dozor v součinnosti se stavebníkem vypočítá požadavek dosažení radonového odporu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího. Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601.
Materiály pro protiradonovou izolaci
Nejčastěji se používají fólie z materiálů jako je HDPE, LDPE, PVC nebo asfaltové pásy. Klíčové je správné provedení detailů - prostupy, rohy a napojení musí být dokonale utěsněny. Protiradonová izolace může být tvořena asfaltovými pásy, syntetickými fóliemi, stěrkami různého chemického složení atd. Výjimkou jsou asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami, které nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace, protože kovová fólie je vysoce náchylná k poškození. Z důvodu obecně velmi špatné těsnosti spojů nesmí být na protiradonovou izolaci použity ani plastové profilované (nopované) fólie.
Charakteristika nejčastěji používaných materiálů a zásady jejich použití:
- Asfaltové izolační pásy: Patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných. Oxidované asfaltové pásy se nehodí pro protiradonovou izolaci z důvodu jejich omezené životnosti, nízké tažnosti (pouhých 2 až 5 %) a náchylnosti k praskání krycí vrstvy. Samolepicí asfaltové pásy umožňují pokládat pásy volně (bez celoplošného natavení) a zajišťují tak lepší utěsnění. Modifikované asfaltové pásy mají lepší mechanické vlastnosti, odolnost proti stárnutí a ohebnost za chladu.
- Syntetické a polymerní fólie: Jsou nejčastěji voleny pro protiradonovou izolaci. Používají se PVC-P fólie (měkčené PVC) a fólie z polyolefinů (např. polyetylénu). Tyto fólie jsou vysoce elastické, odolné proti proražení a chemicky stabilní. Spojování fólií se provádí svařováním horkým vzduchem, což zajišťuje vysokou kvalitu a plynotěsnost spojů.
Protiradonová izolace podle radonového indexu
- Nízký radonový index: V této kategorii rizika se nevyžaduje žádné speciální opatření. Dostatečnou ochranu objektu vytváří běžná hydroizolace navržená podle hydrogeologických poměrů. Ta musí být ovšem provedena v celé půdorysné ploše objektu.
- Střední radonový index: Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby.
- Vysoký radonový index: Pokud je staveniště zatříděno k dolní hranici vysokého radonového rizika (koncentrace radonu v podloží nepřesahuje dvojnásobek koncentrace oddělující střední a vysoké riziko), postupujeme při ochraně objektu stejně jako na pozemku se středním rizikem. Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům.
2. Aktivní ochrana - odvětrávání podloží
V oblastech s vysokým radonovým indexem je vhodné doplnit pasivní ochranu o aktivní systém odvětrávání podloží. Tento systém funguje na principu snižování koncentrace radonu pod stavbou a jeho odvádění mimo obytné prostory.
Drenážní systémy
Úkolem drenážních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou, nebo vytvořit podtlak v podloží vůči tlaku vzduchu v interiéru. Drenážní systém je tvořen soustavou perforovaných drenážních trub (plastových, keramických, kameninových atd.), které se kladou do vrstvy štěrku pod základovou deskou. Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných trub by neměla být menší než 2 m a větší než 4 m. Truby se uspořádají tak, aby docházelo k odvětrávání drenážní vrstvy ve všech místech půdorysu. Průměry potrubí se volí v rozmezí 60 - 150 mm. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje odvětrávat drenážní systém svislým odvětrávacím potrubím o průměru 100 - 150 mm nad střechu objektu. Drenážní systémy mohou pracovat buď pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru. U nových staveb jsou větrací systémy podloží nejčastěji tvořeny soustavou perforovaných drenážních trub, které se ukládají do souvislé drenážní vrstvy o nejmenší tloušťce 150 mm vytvořené z vhodného kameniva zpravidla frakce 16/32 mm. Proti penetraci betonu při betonáži podkladní betonové desky musí být drenážní vrstva na povrchu chráněna (geotextilií, lepenkou atd.). U nových staveb se půdní vzduch z drenážního potrubí odvádí nejčastěji pasivně prostřednictvím stoupacího potrubí o průměru 125 až 200 mm ústícího do vnějšího prostředí nad střechou domu. Odvětrání jen do obvodových stěn je nepřípustné.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Odvětrávané vzduchové mezery
Úkolem odvětrávané vzduchové mezery je snížit koncentraci radonu pod protiradonovou izolací nebo pod ní vytvořit podtlak vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. Pro vytvoření vzduchové mezery se nejčastěji používají plastové profilované (nopované) fólie např. Platon, Delta, Tefond, Penefol-Lithoplast atd. Tyto fólie vytvářejí jak vzduchovou mezeru, tak protiradonovou izolaci nad ní. Systém větrání mezery musí být navržen tak, aby byla zajištěna spolehlivá výměna vzduchu po celém půdorysu mezery v průběhu celého roku. Větší spolehlivosti a účinnosti se dosáhne odvětráním vzduchové mezery svislým potrubím nad střechu objektu. Doporučuje se, aby byl v mezeře udržován podtlak. Podlahová ventilační vrstva, která může být pod i nad protiradonovou izolací, bývá tvořena plastovými nopovanými fóliemi, plastovými tvarovkami, vlnitými cementovými deskami atd. Vzduch se z mezery odvádí pasivně nebo aktivně, nejlépe opět nad střechu objektu.
3. Konstrukční opatření
Kromě izolace a odvětrávání je důležité i správné konstrukční řešení stavby:
- Minimalizace spár a trhlin v základové desce
- Správné provedení prostupů instalací
- Využití vícevrstvých systémů izolace
Postup při rekonstrukci stávajících staveb
V této části jsou popsány zásady postupu při rekonstrukci stávajících staveb. Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště, systém větrání atd. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí.
- Měření koncentrace radonu v budově: Před vydáním stavebního povolení by mělo být provedeno změření koncentrace radonu v budově.
- Radonová diagnostika a návrh opatření: Pokud se potvrdí překročení směrné hodnoty EOAR 200 Bq/m3, doporučuje se - po provedení radonové diagnostiky - uplatnit při rekonstrukci přiměřená protiradonová opatření. Státní dotaci na protiradonové opatření u stávajících staveb nelze chápat jako prostředky ke zlepšení stavebně technického stavu objektu, i když se v praxi s takovýmto přístupem často setkáváme. Prvotně se proto vybírají pouze takové druhy protiradonových opatření, které si vynucují minimální zásah do objektu a nevyžadují tak další stavební činnosti. Jedině tak mohou investoři počítat s tím, že jim státní příspěvek může pokrýt převážnou část nákladů spojených s realizací opatření.
- Ověřovací měření při kolaudaci: Pokud byla v budově před rekonstrukcí zjištěna vyšší koncentrace radonu, mělo by se při kolaudaci stavby ověřit, zda provedená protiradonová opatření byla úspěšná.
Protiradonová opatření u stávajících staveb
1. Utěsnění vstupních cest radonu a zvýšení výměny vzduchu
Jsou-li obytné místnosti odděleny od podloží sklepem nebo v nich hodnota EOAR nepřevyšuje 400 Bq/m3 (a to i když jsou v kontaktu s podložím), otevírá se majitelům takovýchto domů velký prostor pro jednoduchá svépomocně realizovatelná opatření, spočívající v utěsnění vstupních cest radonu do objektu a ve zvýšení intenzity výměny vzduchu.
2. Aktivní odvětrání radonu z podloží
Velmi efektivním a účinným opatřením může v řadě případů být aktivní odvětrání radonu z podloží pod objektem pomocí několika odsávacích míst umístěných tak, aby byl umožněn pohyb vzduchu pod celým půdorysem objektu. Není-li možné provést otvor do podlahy zevnitř, lze prostor pod podlahou odvětrávat i zvenčí prostřednictvím prostupu základovým pasem. Půdní vzduch se odsává téměř vždy nuceně pomocí ventilátoru. Aby bylo dosaženo co možná nejvyšší účinnosti systému, je třeba zajistit těsnost podlahové konstrukce spočívající na podloží. Optimální podlahou jsou z tohoto důvodu betony (nemusí být izolované), méně vhodné jsou prkenné podlahy. Dále toto opatření vyžaduje vysoce nebo středně propustné podloží nebo alespoň přítomnost propustné drenážní vrstvy pod objektem. Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům, velké účinnosti a možnosti rychlé realizace je toto opatření v zahraničí velmi rozšířené.
3. Výměna podlahových konstrukcí
Opatření spočívající ve výměně podlahových konstrukcí jsou vhodná pouze u těch stávajících objektů, v jejichž kontaktních podlažích se nachází obytné místnosti a podlahy jsou ve velmi špatném stavu a netěsní (např. dřevěné podlahy nebo suché dlažby přímo na podloží). Je tomu tak proto, že vytvoření nových podlah je opatření velmi drahé. Připočteme-li časově náročnou realizaci a nejistou účinnost, neměly by být preferovány. Uplatnění ale naleznou v případech, kdy je třeba provést kombinaci těsné podlahy s drenážním systémem nebo s odvětrávanými vzduchovými mezerami. Je třeba řešit i vlhkostní problémy (např. sanace vlhkého zdiva).
4. Nucená mírně přetlaková ventilace interiéru
Použití nucené mírně přetlakové ventilace vnitřního vzduchu ke snížení interiérové koncentrace je ve stávajících stavbách, kdy je zdrojem radonu podloží, podmíněno poměrně kvalitní a těsnou kontaktní konstrukcí. Tam, kde je zdrojem radonu stavební materiál (např. domy z rynholeckého škvárobetonu typu START), je nucená ventilace považována za jedno z nejefektivnějších, ale poměrně nákladných opatření. Návrh a dodávku ventilačních zařízení provádějí specializované firmy. Ventilační zařízení se seřídí podle změřené rychlosti přísunu radonu do jednotlivých místností a může pracovat buď nepřetržitě nebo cyklicky s dobou spínání závislou na rychlosti přísunu radonu do interiéru, nebo pouze v době pobytu osob v budově. Ventilační zařízení by mělo být vybaveno rekuperací tepla a filtrem vnějšího vzduchu. Větrací systémy mohou být navrženy centrálně pro celý dům, nebo pro jeho části. U bytových domů může být vzduchotechnika navržena i samostatně pro každou bytovou jednotku. V tomto případě vzniká problém s odhlučněním jednotky, která musí být situována v bytě. Regulace však může být optimálně přizpůsobena koncentraci radonu v bytě. Jako velmi perspektivní se v poslední jeví instalace samostatných vzduchotechnických jednotek do každé místnosti. Podstatnou výhodou je odstranění hygienicky problematického vzduchotechnického potrubí a možnost optimálního přizpůsobení výkonu jednotky potřebám dané místnosti. Současné moderní nízkoenergetické a pasivní domy bývají vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla. Vzduchotechnické systémy jsou v těchto případech primárně dimenzovány a řízeny podle vývinu vlhkosti, popřípadě oxidu uhličitého CO2. Lze je však také použít pro snížení koncentrace radonu v domě.
5. Odstraňování stavebních materiálů s vysokou aktivitou
Zpravidla lze odstraňovat jen nenosné konstrukce (štuky, omítky, příčky, tepelně-izolační násypy podlah ze škvár a popílků atd.). U objektů z rynholeckého škvárobetonu, kde jsou zdrojem radonu i zvýšeného záření gama obvodové a štítové panely a nosné vnitřní stěnové panely, není tento přístup nejvhodnější. Odstraňování aktivních panelů a jejich výměna neaktivními nebo nahrazení jinými materiály (např. keramickými) není zpravidla z důvodů statických vhodná.
6. Uzavření zdrojů radonu
Drobného snížení exhalace lze dosáhnout použitím elastických nátěrů nebo tapet z PVC (papírové tapety jsou zcela neúčinné). Nevýhodou tohoto způsobu sanace je však nízká účinnost a malá životnost způsobená velkou náchylností vzduchotěsné povrchové úpravy k perforaci.
Na co dát pozor během provádění izolace proti radonu?
- Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
- Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
- Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky.
- Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi.
- Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody).
- Ochrana izolace před poškozením: Izolace musí být během zásypu (např. kameny) nebo pokládky podlahových vrstev chráněna vhodným způsobem proti poškození (např. ochrannou textilií, deskami z plastů, vrstvou prostého betonu apod.).
- Provedení spojů a prostupů: Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací.
tags: #informace #o #programu #izolace #proti #radonu