V zimě chceme uvnitř domu udržet drahocenné teplo - abychom toho dosáhli, je potřeba mimo jiné kvalitně a dostatečně zaizolovat střechu rodinného domu. Dodatečné zateplení střechy vždy musí být doplněno izolací proti vzdušné vlhkosti. Princip skladby šikmé střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi byl vyvinut zejména pro dodatečné zateplování a zobytňování dříve nepoužívaných podkroví. Výhodou skladby je montáž tepelné izolace a dalších vrstev pod ní zespodu, tedy již z chráněného interiéru.
Je třeba upozornit na to, že nejjednodušší varianta zateplení podkroví, která by se prováděla celá zdola, bez přeskládání krytiny a vložení pojistné hydroizolační vrstvy, nevyhoví z hydroizolačního a tepelně-vlhkostního hlediska pro jakékoliv využití podkroví s vytápěním. U skládané krytiny na střeše s detaily, jako jsou prostupy, vikýře, úžlabí a nároží, lze jen velmi obtížně zajistit, aby za žádných, ani těch nejnepříznivějších okolností nepronikala pod krytinu voda. Skladbu s tepelnou izolací mezi krokvemi je třeba vždy provádět s pojistnou hydroizolační vrstvou montovanou shora.
Pokud se jedná o novostavbu, je třeba pamatovat na to, že materiály pojistné hydroizolační vrstvy z tenkých plastových fólií mívají omezenou odolnost proti UV záření. Při použití skladby nad vytápěné prostory bude při současných požadavcích tloušťka tepelné izolace vždy větší, než je obvyklá výška krokví. V takovém případě se dodatečná tepelná izolace umísťuje obvykle pod krokve. Tímto řešením dojde k částečnému omezení tepelných mostů krokvemi.
Izolace pod a mezi krokvemi
Mezi krokve se vloží tepelně izolační vrstva z minerální izolace o šířce přibližně o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. Tloušťku izolace Unifit zvolíme stejnou jako je výška krokví. Pásy izolace nařežeme na šířku odpovídající světlé rozteči krokví s rezervou 10 až 20 mm. Nařezanou izolaci vkládáme mezi krokve tak, aby kopírovala rovinu krokví.
Pokud tepelná izolace mezi krokvemi sama nedrží, lze ji zajistit po dobu montáže vázacím drátem. Jednotlivé díly a přířezy minerálních desek nebo rolí se vkládají vždy beze spár a v těsné návaznosti na jednotlivé prvky v konstrukci. Kombinace různých typů vláken (skelné a čedičové vlákno) se nevylučuje. Nejprve se pak vkládá lehčí skelná izolace a pod ní následně těžší izolace kamenná.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Pokud výška profilu krokví nestačí pro tloušťku tepelné izolace, lze ji zvýšit pomocí krokvového nástavce, krokvovým závěsem popř. předsazenými latěmi. Podkrokevní izolace se nachází pod krokvemi, tj. v půdním prostoru. V každém případě tedy stojí určitý prostor v horním podlaží a na rozdíl od nadkrokevní izolace ji proto lze instalovat pouze v relativně malé tloušťce. Běžně se používají tloušťky od dvou do šesti centimetrů. Pokud je však dostatek místa, jsou možné i tloušťky do deseti centimetrů.
Pro vnitřní izolaci jsou ideální vysoce výkonné izolační materiály z tuhé polyuretanové pěny s velmi dobrým koeficientem účinnosti, které nabízejí dobrou tepelnou ochranu i při štíhlé konstrukci. Izolace pod krokvemi je užitečná při renovaci střechy, pokud je vnější izolace na krokvích, tzv. nadkrokevní izolace, příliš nákladná nebo pokud je třeba doplnit stávající mezikrokevní izolaci. Zpravidla se instaluje jako dodatečná izolace v kombinaci s mezikrokevní izolací. Primárním účelem izolace pod krokvemi je snížení tepelných mostů přes neizolované krokve a sekundárním účelem je doplnění tepelné izolace mezikrokevní izolace. Zejména u starých budov, kde nejsou neobvyklé nízké tloušťky krokví 14 cm, neposkytuje mezikrokevní izolace dostatečnou tepelnou ochranu v létě ani v zimě, aby zajistila příjemné teploty za přijatelné náklady. Zde je izolace pod krokvemi nezbytná pro současnou tepelnou izolaci a komfortní letní tepelnou ochranu.
Příklad skladby s podkrokevní izolací (puren UKD)
- Střešní krytina a spodní konstrukce.
- Větruvzdorná, parodifúzně otevřená vrstva, která zajišťuje, že vlhkost z izolace mezi krokvemi může unikat ven.
- Izolace mezi krokvemi.
- Podkrokevní izolace puren UKD s oboustranným hliníkovým povlakem.
- Vzduchotěsná vrstva.
- Obklad na straně místnosti, například sádrokartonem nebo dřevem.
Vliv podkrokevní izolace puren UKD na součinitel prostupu tepla (hodnota U)
| Izolace mezi krokvemi (tloušťka, λD) | Bez puren UKD (hodnota U) | S puren UKD (hodnota U) |
|---|---|---|
| 120 mm, 0,034 | 0,36 | 0,21 |
| 140 mm, 0,034 | 0,31 | 0,19 |
| 160 mm, 0,034 | 0,27 | 0,17 |
Na modernizaci střechy s izolací pod krovem lze získat dotaci od Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW). Jednak je dotována kompletní renovace staré budovy minimálně na úroveň úsporného domu KfW 100. Čím lepší je energetický standard po modernizaci, tím více lze žádat o dotace. Za druhé je financována také izolace střešních svahů jako individuální opatření.
Instalace roštu a parozábrany
Na stropní a šikmou trámovou konstrukci (např. kleštiny a krokve) se připevní podkonstrukce. Podkonstrukce je tvořena ocelovými tenkostěnnými R-CD a R-UD profily nebo dřevěnými latěmi. R-CD profily se připevní ke krokvím a ke stropní konstrukci pomocí krokvových závěsů (event. pomocí stavěcích třmenů nebo přímých závěsů).
Rozteč montážních R-CD profilů, popř. dřevěných latí je maximálně 500 mm. Montáž primárního (vrchního) roštu R-CD se provede pomocí krovových závěsů přišroubovaných ke krokvi ve vzájemné rozteči max. rozteč závěsů/krokví je max. Při použití přímých závěsů na šikminách a předstěnách je nutno dodržet vzdálenost rubu opláštění od nosného prvku (krokve, latě) max. 40 mm, u stavěcího třmenu max. Maximální délka vyložení krokvového závěsu délky 125 mm je 75 mm, závěsu délky 150 mm je 100 mm, závěsu délky 170 mm je 120 mm. Stavěcí třmeny přišroubujeme ke spodnímu líci krokvového nástavce pomocí 2 ks šroubů do plechu 421/ 4,2 x 13 (typ LB) na jeden závěs. Max. délka stavěcího třmenu je 65 mm.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Podkonstrukce z dřevěných latí se upevní vhodnými upevňovacími prostředky. Pro vzdálenost krokví do 850 mm je možno použít latě o průřezu 50/30 mm, pro větší vzdálenost krokví (max. však 1 000 mm) latě o průřezu 60/40 mm.
Do dutiny v úrovni stavěcích třmenů před parozábranou můžeme vložit dodatečnou vrstvu minerální izolace. Její tloušťka však může být max. Do vzniklé dutiny je možno vložit dodatečnou vrstvu tepelné izolace - v tl. max. Pro kvalitní fungování reflexe termoreflexní parozábrany je třeba zachovat min. 20mm vzduchovou mezeru, která nesmí být vyplněna tepelnou izolací. Pro vytvoření vzduchové mezery min. 20 mm se používají přímé závěsy.
Na nosný rošt připevníme parozábranu Homeseal LDS 100. K ocelovému roštu se lepí pomocí oboustranných lepicích pásků, k dřevěnému roštu se kotví pomocí sponek. Parozábrana se na dřevěné latě nebo na krokve připevní sponkovačkou. Fólii klademe se vzájemným přesahem 150 mm. Všechna napojení fólií vzduchotěsně slepíme pomocí pásků Homeseal LDS Soliplan. Vysoce účinná parozábrana Homeseal LDS 100 omezí vznik netěsností v místě průniku vrutů. Otvory po sponkovačce v pásech přelepit k tomu určenou lepicí páskou nebo použít řešení bez sponek. Většina izolačních systémů vyžaduje dodatečné kontralatě pod izolací pod krokvemi. U některých izolačních systémů je tato podkonstrukce připevněna přímo ke krokvím a izolace je pak instalována mezi latě. V místě překrytí krokví a latí přesto vznikají drobné tepelné mosty. V jiných systémech jsou latě přišroubovány pod podkrokevní izolaci. Tato varianta zajišťuje tepelnou ochranu bez mezer, ale stojí další prostor. Izolační prvky puren UKD mají jiný přístup. Lišty pro upevnění podkonstrukce jsou již pevně zabudovány do izolačních prvků.
Montáž sádrokartonových desek
Na závěr provedeme záklop konstrukce sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami. Montáž finálního opláštění pomocí šroubů TN25 ve vzájemné rozteči max. Montáž předem připravených pruhů sádrokartonu RF (DF) šíře min. 100 mm přišroubovat na R-CD profily pomocí šroubů TN25 v rozteči max.
Sádrokartonové desky se osazují zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů, popř. montážních latí. Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování příčných spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily či latěmi (spáry desek nesmí tvořit kříž). Upevnění sádrokartonových desek se provádí samořeznými šrouby typu TN délky 25-55 mm. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. Spáry mezi sádrokartonovými deskami a hlavy šroubů se zatmelí. V případě vyšších mechanických nároků je vhodné k opláštění použít sádrokartonové desky RigiStabil (DFRIEH2) nebo sádrovláknité desky Rigidur. Desky RigiStabil se připevňují k podkonstrukci speciálními šrouby RigiStabil (TUN), desky Rigidur šrouby Rigidur, desky Habito® H šrouby Habito (UMN).
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Desky Rigidur se v podkroví montují buď technologií tmelené spáry za použití sádrového tmelu MAX s výstužnou páskou nebo technologií lepené spáry (šířka spáry max. 1 mm) za použití lepidla na spáry Rigidur v kartuši. Šrouby nebo sponky se přetmelí spárovacím tmelem.
Prevence vlhkosti a správná instalace pojistné hydroizolace
Při instalaci kontrolujeme pojistnou hydroizolační fólii Knauf Insulation Homeseal LDS 0,04. Zaměříme se na její správné ukončení, aby odváděla vodu mimo obvod budovy. Pokud jednotlivé pásy hydroizolační fólie nejsou vzduchotěsně slepené, slepíme je dodatečně zdola pomocí LDS těsnících pásků. Zásadou je, že konstrukce by měla být směrem z interiéru do exteriéru vždy difuzně otevřenější, tj. paropropustnější. Důvodem je to, že umožňuje odvádět vlhkost ze střešní konstrukce ven. Vlhkost, která se může do konstrukce dostat například jako kondenzace ze vzduchu v místnosti a zachytit se v izolaci, může zničit tepelnou izolaci a také vést k poškození konstrukce a vzniku plísní. Vlákna minerální vlny jsou v tomto případě obzvláště náchylná vzhledem ke své nízké schopnosti akumulace vlhkosti.
Parozábrana se pak umísťuje pod přídavnou tepelnou izolaci nebo nad ní.
Případová studie - Chyby při realizaci zateplení dvouplášťové střechy
Na objektu, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1998-1999, byla zjištěna řada nedostatků v provedení střešního pláště. Po rekonstrukci byla vytvořena střecha mansardového typu, krytá asfaltovým šindelem, s dvěma sklony (16° a 33°).
Původní projektová dokumentace z roku 1998 předpokládala skladbu střechy z exteriéru: živičná krytina s keramickým posypem, bednění tl. 26 mm, větraná vzduchová dutina, dřevěná konstrukce s tepelnou izolací tl. 120 mm, tepelná izolace mezi latěmi tl. 40 mm, parotěsná fólie (např. DELTA REFLEX) a sádrokartonový podhled na dřevěných latích á 400 mm.
Po provedení sond do střešního pláště bylo zjištěno, že došlo k úpravám a změnám jak nosné konstrukce, tak střešní skladby. Konstrukční řešení dvouplášťové střechy bylo sice ponecháno, ale provětrávaná vzduchová dutina byla vytvořena mezi zavěšeným podhledem a bedněním uloženým na krokvích. Nosná konstrukce střechy je sice tvořena ocelovými rámy, ale ty jsou v podélném směru ztuženy příčlemi, na které jsou uloženy krokve. Tepelná izolace byla uložena z části mezi krokvemi a z části na podhledu.
Dále bylo zjištěno, že plocha přiváděcích větracích otvorů byla nedostačující (osová vzdálenost 2,5 m, průměr 35 mm) a část odváděcích otvorů byla uzavřena asfaltovým pásem. Tyto nedostatky vedly k zatékání do objektu a výskytu plísní na řadě míst.
Při výpočtu realizované skladby byl vypočten součinitel prostupu tepla U = 0,2 W / (m2K). Tepelně technické posouzení střešního pláště prokázalo, že tloušťka tepelné izolace by byla za předpokladu umístění na nosné konstrukci podhledu navržena v souladu s tehdy platnou tepelně technickou normou (U = 0,32 W / (m2K)), ale její nesprávné umístění způsobilo kondenzaci na ocelových prvcích nosné konstrukce.
tags: #izolace #pod #a #mezi #krokvemi #sadrokarton