Trendem ve výstavbě rodinných domů je snižování jejich tepelných ztrát a výstavba tzv. nízkoenergetických nebo „pasivních“ domů. Souběžně se zvyšováním kvality tepelné izolace „obálky“ objektu vzrůstá význam odstranění pokud možno všech tepelných mostů.
Význam odstranění tepelných mostů v nosných konstrukcích
Jedním z nejvýraznějších tepelných mostů je spojení nosných stěn se základy. Izolační bloky FOAMGLAS® PERINSUL uložené v patě stěny tyto tepelné mosty dokonale odstraní. Pokud projektant nebo investor důsledně neřeší přerušení tepelných mostů pod všemi stěnami, nemůže nikdy dosáhnout nízkých tepelných ztrát požadovaných pro nízkoenergetické či pasivní domy.
Velikost tepelných ztrát patou nosných stěn a příček, které stojí na studené základové desce, lze velmi snadno spočítat. Například u domku s půdorysem 10 x 10 m (zastavěná plocha 100 m2) tvoří plocha obvodových stěn při jejich tloušťce 25 cm celou desetinu zastavěné plochy (4 x 10 x 0,25 =10 m2)!
Nebezpečí kondenzace a plísní
Vedle samotného úniku tepla se v zimním období v místě tepelného mostu výrazně snižuje teplota vnitřního povrchu konstrukce. Pokud teplota vnitřního povrchu konstrukce poklesne pod hranici rosného bodu, dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na povrchu. Choulostivým místem je již zmiňovaná pata nosné stěny, zejména pak místa styku dvou stěn - kouty. Vlhkost, která zkondenzuje v konstrukci a na jejím povrchu, vytváří ideální podmínky pro růst plísní. Plísně ve stavebních konstrukcích jsou nejen neestetické, ale především mají negativní dopad na hygienu prostředí.
Izolační bloky FOAMGLAS® PERINSUL
Technicky dokonalým řešením, které bez přerušení propojí tepelnou izolaci podlahy objektu s tepelnou izolací jeho fasády, jsou izolační bloky FOAMGLAS® PERINSUL.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Vlastnosti a použití
- Pro výrobu bloků PERINSUL jsou používány nejvyšší pevnostní třídy pěnového skla FOAMGLAS®.
- Bloky PERINSUL jsou vyráběny ve dvou pevnostních třídách:
- S - Standard - CS ≥ 1600 kPa (pevnost v tlaku dle EN 826 - příloha A)
- HL - High Load - CS ≥ 2750 kPa (pevnost v tlaku dle EN 826 - příloha A)
- Toto řešení je možné spolehlivě staticky posoudit dle EN 1996-1-1 (Eurocode 6 - Návrh zděných konstrukcí).
- Bloky PERINSUL prošly rozsáhlými zkouškami a certifikací, na základě které získaly Evropské technické schválení ETA.
- Jeho součástí jsou i ověřené a garantované hodnoty charakteristické pevnosti zdiva v tlaku pro kombinace s různými zdicími materiály.
- Bloky izolace FOAMGLAS® jsou ve výrobně na ložných lících opatřeny ochrannou vrstvou kašírování.
- Bloky mají standardní délku 450 mm a volitelné šířky, které odpovídají šířkám běžně používaných zdicích materiálů.
- Výrobní tloušťky (výšky) bloků jsou od 50 do 150 mm, standardně 50 nebo 115 mm.
- Hlavním účelem bloků FOAMGLAS® PERINSUL je odstranění tepelných mostů.
- Vedle vysoké a trvalé únosnosti mají bloky FOAMGLAS® PERINSUL také velmi nízkou tepelnou vodivost (typ S - l ≤ 0,050 W/mK, typ HL - l ≤ 0,058 W/mK).
- Tepelná vodivost bloků PERINSUL je díky parotěsnosti a nenavlhavosti materiálu FOAMGLAS® v čase zcela neměnná.
- Velmi kvalitní tepelná izolace tak může dokonale a bez přerušení propojit tepelnou izolaci podlahy a tepelnou izolaci obvodového pláště.
- Použití bloků FOAMGLAS® PERINSUL není omezeno pouze na založení nosných obvodových stěn či příček, ale jsou vhodné i na přerušení řady dalších staticky zatížených tepelných mostů (pod přizdívkami, pod atikami, pod balkónovými dveřmi, pod lokálními břemeny apod.).
Skladby střech a izolace pod vazníky
Při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů je klíčová správná skladba střechy a její izolace. Součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U
| Konstrukce | Požadovaná min. hodnota U (W/m2.K) | Doporučená hodnota U (W/m2.K) |
|---|---|---|
| Strop pod nevytápěnou půdou | 0,30 | 0,20 |
| Stěna k nevytápěné půdě lehké konstrukce | 0,30 | N/A |
| Šikmá střecha do 45° s podkrovím | 0,24 | N/A |
Z uvedeného plyne, že by bylo vhodné dostat se alespoň na hodnotu 0,15 a to ve všech případech, u šikmé střechy trochu lépe.
Materiály a kombinace izolací
Nepovažuje se za vhodné kombinovat v jedné skladbě minerální vlnu (MV) a expandovaný polystyren (EPS), především ne tak, aby polystyren byl za MV směrem k exteriéru. Na paronepropustné izolaci je riziko kondenzace. Kolem pozednice bude vhodnější použít MV z důvodu snazšího provedení a neuzavření dřeva do polystyrenu. I tak je třeba zakryté dřevěné prvky impregnovat (Lignofix apod., lze použít transparentní), bude se jednat o krokve, pozednice, svislou konstrukci stěny a vaznici. Pohledové plochy stropních trámů být nemusí.
Parozábrana a vzduchotěsnost
Parozábrana je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby, kde by se mohla hromadit nebo zkondenzovat. Všude, kde bude izolace na minerální bázi, je nutné použít parozábranu. Nevýhodou může být poměrně členité vedení rovin zateplení z hlediska provádění a vzduchotěsného napojení. Parozábrany v různých plochách na sebe musejí navazovat a vzájemné spoje nebo napojení fólie na zděné a betonové konstrukce pečlivě dolepovat samolepicími těsnícími pásky.
K mezeře mezi palubkovým obkladem a parozábranou: chápe se jako instalační prostor vymezený latěmi, kudy lze vést například rozvod elektroinstalace. Parozábrana je pak perforována jen v místech uchycení latí, nikoli v každé palubce. A hlavně vedení instalací neprochází skrz parozábranu. Mezeru (kolem 4 cm) lze pak rovněž vyplnit tepelnou izolací na bázi MV. Takže instalační dutinu provést.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Příklady skladeb izolace pod vazníky
- Betonový strop a EPS 32 cm: desky položit ve dvou vrstvách tak, aby byly přeložené spáry, netěsnosti u stěn dořešit nízkoexpanzní PU pěnou. Výhodou EPS bude položení v souvislé vrstvě bez přerušení nějakým roštem. Součinitel prostupu tepla U při této tloušťce běžného EPS s tepelnou vodivostí λ 0,039 W/m.K bude kolem 0,12 W/m2.K.
- Výplň svislých vazníků s parozábranou (například zevnitř): palubky - instalační mezera 4 cm - parozábrana - výplň mezi sloupky 16 cm MV - 16 cm MV za sloupky. Při použití tuhých desek za sloupky možno vyskládat bez roštu, výhodou by tedy byla souvislá vrstva izolace. Součinitel prostupu tepla U této skladby s MV o tepelné vodivosti λ 0,040 W/m.K bude s orientačním započtením vlivu dřevěných sloupků kolem 0,15 W/m2.K. Zvýšení lze dobře dosáhnout výplní instalační mezery MV.
- Šikmina (vytápěného prostoru): palubky - instalační mezera 4 cm - parozábrana - výplň v roštu pod krokvemi 14 cm MV - 18 cm MV mezi krokve. Součinitel prostupu tepla U této skladby s MV o tepelné vodivosti λ 0,040 W/m.K bude s orientačním započtením vlivu dřevěných krokví a dřevěného roštu pod krokvemi kolem 0,17 W/m2.K. S výplní instalační mezery MV 4 cm cca 0,15. Doporučuje se přidat na tepelné izolaci ještě cca 4 cm, tedy celkem 4 + 18 + 18 cm.
- Nevytápěná pochozí půda (například): palubky - instalační mezera 4 cm vymezená latěmi - OSB desky na pero a drážku s tmelenými spoji a přelepením spojů parotěsnou páskou (splní funkci parozábrany, lze případně ještě pojistit parotěsnou fólií) - dále jako na betonovém stropě 32 cm EPS. Parozábranu zde proto, aby vzdušná vlhkost nepronikala do spár v EPS deskách. Rozdíl od betonového stropu - ten je do jisté míry parotěsný. V případě křížového roštu s MV ve dvou vrstvách přidat na tloušťce (zhoršení vlivem roštu) na cca 2 x 20 cm MV. Spodek stejně včetně OSB a parotěsné fólie, pochozí vrstvu z prken na sraz (ne OSB), aby skladba mezerami mezi prkny odvětrávala.
Moderní řešení střech s vazníky a integrovanou požární ochranou
U jedno- až dvoupodlažních obytných budov se střešní konstrukce s příhradovými vazníky a minimální požární odolností nejčastěji řeší prováděním zavěšených podhledů ze sádrokartonu (SDK), které mají klasifikaci EI15. Existuje však i řešení, ve kterém se požární ochranná vrstva střešní konstrukce posouvá nahoru až pod nosné střešní vazníky. V tomto případě pak není nutné zajištění požární odolnosti u finálních interiérových podhledů ani rozvodů instalací a jejich prostupů.
Požární odolnost příhradového vazníku
Pro zajištění požární odolnosti příhradové střešní konstrukce je klíčová ochrana nosného vazníku zespodu.
- Ochrana styků příhradového vazníku: Je závislá na obou použitých materiálech - na deskovém obkladu zespodu přišroubovaném přímo k vazníkům a na tepelné izolaci volně nafoukané na deskový obklad (celulózová či dřevovláknitá izolace o min. tl. 200 mm - požární podmínka).
- Řešení plochy požárněodolného obkladu mimo vazníky: Obklad z deskového materiálu je možné provádět tzv. nekonečným způsobem, kdy jsou poté spoje mimo podpory. Funkční řešení spočívá v použití deskového obkladu ukončeného speciálně upraveným stykem desek, kde základním dobře viditelným rozdílem je silný a dlouhý spoj pero a drážka, deska je označována jako OSB Firestop P+D STRONG. Desky se kladou zespodu přímo na vazníky bez prořezu systémem nekonečného kladení a připevňují se vruty. Při správném kladení desky vytvářejí tzv. T-spoje.
- Prostupy požárněodolným obkladem: Součástí řešení požárního obkladu musí být detaily prostupů, kterým se nelze vyhnout. Zejména napojení na komínové těleso, kde jsou vyžadovány prostupové sady výrobců komínů. Deskový obklad je dotažen k prostupové komínové sadě na bázi vermikulitu o tl. 50 mm.
Kromě zajištění požární odolnosti je další nespornou výhodou i možnost zajištění vzduchotěsnosti celé střešní konstrukce: jednotlivé styky desek mezi sebou se utěsní pomocí lepicích pásek používaných pro OSB desky a celý podhled se zároveň napojí na okolní konstrukce. OSB Firestop jako deskový materiál s nehořlavou cementovou povrchovou úpravou je vzduchotěsný a je tak vhodným řešením jako hlavní vzduchotěsná vrstva pro realizace staveb s vysokými požadavky na vzduchotěsnost s cílem dosažení hodnot n50 nižších, než jsou požadavky na pasivní stavby (n50 = max. 0,6 h-1).
Volbou desek OSB Firestop P+D Strong a jejich připevněním pomocí vrutů k vazníkům se vyřeší požárněodolný obklad a staticky ztužující vrstva, díky samolepicím páskám na OSB desky také i vzduchotěsná a parobrzdná vrstva (použití foliových parozábran v této konstrukci již tak není nutné). Na takto připravenou konstrukci potom stačí pouze nafoukat tepelnou izolaci o tloušťce obvykle 400 mm (min. však 200 mm - požární podmínka).
Dřevěné příhradové vazníky a bungalovy
Asi není pochyb o tom, že ve výstavbě rodinných domů se v současné době velmi často uplatňuje princip bungalovů, tedy přízemních domků se střechou nižšího sklonu. Z konstrukčního hlediska je pro české bungalovy charakteristická především lehká střecha nízkého sklonu, v drtivé většině případů s nosnou konstrukcí z fošnových příhradových vazníků. Navíc prostory pod lehkou střechou bungalovu, obdobně jako pod klasickým zatepleným krovem, je třeba z pohledu dimenzování DHV považovat za obytný prostor pod střechou.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Spolehlivé řešení doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) vyžaduje použít jako podklad prkenné bednění. Dřevěné bednění se spolupodílí na zavětrování subtilní vazníkové konstrukce, lze jej také považovat za bezpečnostní prvek proti vniknutí do objektu skladbou střechy. Návrh střešní konstrukce bungalovu se také musí vyrovnat s vlhkostním režimem ve střešní dutině.
Větrání střešní dutiny
Pravidla pro navrhování a provádění střech označují jako střešní dutinu prostor mezi DHV (popř. krytinou) a tepelněizolačním pláštěm nad interiérem. V případě bungalovu je střešní dutina umístěna nad lehkým podhledem, parozábranou a tepelnou izolací a shora je ohraničena doplňkovou hydroizolační vrstvou nebo její podkladní konstrukcí. Obvykle jedinou vzduchotěsnicí vrstvou mezi interiérem a střešní dutinou je lehká ve spojích slepovaná fólie, která zároveň plní funkci parotěsnicí. Je tedy velmi pravděpodobné, že do střešní dutiny bungalovu bude pronikat více vlhkosti difuzí nebo prouděním interiérového vzduchu netěsnostmi ve spojích fólie a jejím napojením na navazující konstrukce. Větrání střešní dutiny se musí s touto vlhkostí dobře vypořádat, aby nebyla ohrožena trvanlivost nosné dřevěné konstrukce nebo DHV.
Izolace s PIR deskami
Jednotlivé kroky montáže měkké tepelné izolace mezi vazníky, roštu s vložením minerální tepelné izolace, tuhých desek z PIR a parotěsnicí fólie jsou důležité pro dosažení optimálních tepelněizolačních vlastností. PIR izolace má velmi dobré tepelněizolační vlastnosti (λD = 0,022 W/mk). Ve skladbě vytváří souvislý tuhý podklad pro kvalitní provedení parotěsné vrstvy. Rozvody elektroinstalace jsou vedené v prostoru SDK roštu. Minimum perforací parozábrany společně s tuhým podkladem vytváří předpoklad pro její vzduchotěsné provedení.
Cena tepelné izolace na bázi PIR se pohybuje kolem 5 000 Kč/m3, tedy rozhodně více v porovnání s běžnými typy tepelných izolantů (EPS, minerální vata). Jednou z výhod PIR desek je nízká hodnota součinitele tepelné vodivosti. Nižší tloušťka skladby konstrukce v mnoha případech umožní snížit objekt o 1 řadu zdiva při dodržení minimální požadované světlé výšky. Především u dobře zateplených objektů často vede použití PIR desek ke snížení konstrukční výšky objektu.
Systémová řešení pro střechy bungalovů
Jednou z nejčastěji realizovaných variant je zateplení minerální vatou v úrovni spodního pasu vazníku a pod ním, s parozábranou lehkého typu a s opláštěním SDK deskami na jednoduchém SDK roštu. Parozábrana se v tomto případě nachází přímo pod sádrokartonem a je perforována jak množstvím kotevních prvků SDK desek, tak elektroinstalačními kabely vedenými nad parozábranou. Perforaci parozábrany považujeme za velkou nevýhodu této varianty. O něco lepší je řešení s použitím dvojitého SDK roštu.
Další používanou skladbu tvoří OSB desky kotvené do dolní pásnice vazníků, tepelná izolace umístěná nad deskami a opláštění sádrokartonem na jednoduchém systémovém roštu. Funkci parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy zde plní OSB desky s přelepenými spoji, variantně také lehká fólie, která je na OSB desce připevněná a slepená. Při správné volbě OSB desky a vhodných lepicích pásek / tmelů a s kvalitním řešením detailů lze toto řešení považovat za spolehlivé. Jako tepelná izolace se v tomto případě často používá foukaná tepelná izolace - ať už minerální, dřevovláknitá nebo celulózová.
Uspořádání materiálů tepelněizolační vrstvy je navrženo tak, aby tepelná izolace nebránila větrání u obvodové stěny. Shora je tepelná izolace chráněna fólií DEKTEN PRO, která brání prochlazování minerální tepelné izolace vlivem proudění vzduchu a chrání izolaci před usazováním prachu a nečistot.
Kolmo na vazníkovou konstrukci je umístěn dřevěný rošt, který jednak umožňuje vložení další vrstvy tepelné izolace, slouží také ke kotvení navazujících vrstev. Následující tepelněizolační desky TOPDEK 022 PIR jsou velmi tuhé a zajišťují perfektní podklad pro provedení parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy z lehké fólie DEKFOL N AL 170 SPECIAL. Spoje fólie jsou slepeny a k podkladu přitlačovány KVH hranoly 60/40. V místech kotvení hranolů je fólie navíc těsněna systémovou butylkaučukovou páskou, což je dalším předpokladem pro vytvoření trvale těsné vrstvy. SDK rošt je kotven již pouze do KVH hranolů a elektroinstalační kabely jsou vedeny pod lehkou fólií. Ta je tedy perforována pouze minimálně.
Příhradové vazníky a jejich výhody
Mezi moderní krovy se stále více zařazují dřevěné příhradové vazníky. Tyto dřevěné konstrukce domu jsou také všeobecně známé pod názvy příhradové vazníky, sbíjené vazníky nebo vazníkové krovy.
Výhody vazníkových krovů
- Spočívají ve tvarech a možnostech variability střech a možnostech použití střešních krytin.
- Na dřevěné příhradové vazníky lze použít klasické betonové nebo pálené tašky, šindele nebo lehké střešní krytiny s minimálním sklonem střechy.
- Další výhodou příhradových vazníků je přenos zatížení ze střechy do obvodového zdiva.
- V takovém případě není potřeba středových nosných stěn.
- Realizace vazníkové střechy je rychlejší (samotné vazníky se skládají mimo stavbu ve výrobě), méně nákladná na montáž a z konstrukčního hlediska snadněji proveditelná.
Podle směrnice Evropské unie bude rok 2020 zlomový pro výstavbu pasivních a nízkoenergetických budov. Všechny novostavby budou stavěny v pasivním stylu a od roku 2021 dokonce jako nulové. Při zastřešování pasivních a nízkoenergetických budov se používá termín pro vazbu střech „Aktivní vazníková soustava“.
Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)
Jedná se nejčastěji o difúzně propustnou fólii, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy, včetně tepelné izolace, ale i volný půdní prostor. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace, která by tímto mohla ztratit své tepelně-izolační vlastnosti. Typ doplňkové hydroizolační vrstvy a způsob její montáže navrhuje projektant v závislosti na sklonu střechy, způsobu využití podkroví.
tags: #izolace #obvodoveho #zdiva #pod #vazniky #informace