Pronikání vody do zdiva skrze nedostatečně izolované základy patří mezi nejčastější příčiny vlhkosti v domě. Základy lze přitom alespoň částečně izolovat i dodatečně a bez bourání.
Význam a výzvy dodatečné hydroizolace
Je důležité si uvědomit, že dodatečná hydroizolace nemůže zcela nahradit stavební opatření, která se dělají u novostaveb. I částečné zvýšení odolnosti základů proti vodě však vlhkostním poměrům stavby prospěje. Často se to týká právě majitelů venkovských chalup, kde je vlhkost výsledkem založení stavby na neizolovaných kamenech nebo původně nedostatečné a postupem času zvětralé hydroizolace základů domů stavěných před lety svépomocí.
Základy se přitom izolují nejen proti zemní vlhkosti, ale i proti tlakové vodě či radonu, a hydroizolaci je nutné považovat za nezbytný standard. Je ale důležité zdůraznit, že vytvoření dodatečné bariéry proti vodě v základech nevyřeší vlhkost ve zdech. Může pouze přispět k jejímu snížení a podpořit účinnost dalších stavebních zásahů a využití technologií vedoucích k odvlhčení domu. Od základů se obvykle začíná, ať už volíte metodu podřezání zdiva, injektáž, či vysoušení.
Odizolování základů stavby
V principu není odizolování základů nijak složité, ale počítejte s tím, že jde o poměrně pracnou záležitost. Je třeba mít se na pozoru před některými nástrahami, které s sebou zásah do založení stavby může přinést. Nepodceňujte je, protože nevhodně zvolený postup může způsobit i statické narušení domu.
Postup a materiály
Základy domu je vždy nutné alespoň částečně odkopat. Nejúčinnější bariérou proti vodě je montáž pásů nopové fólie. Je nutné klást ji do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu. Horní hranu upevníte ke zdivu speciální lištou. Ta okraj poměrně tuhé plastové fólie udrží na fasádě a zabrání zapadání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Kombinace materiálů
Chcete-li se však inspirovat obvyklým postupem profesionálních firem při sanaci základů, nezůstávejte jen u nopové fólie. Je vždy dobré opravit po odkopání základů i obnažené zdivo. Obvykle to znamená vyplnění spár a vyrovnání zdi cementovou maltou či stěrkou a následné nanesení vrstvy hydroizolační stěrky na odhalené základy i část zdiva, která bude následně opět přihrnutá zeminou.
Základ a spodní část zdiva je rovněž dobré zateplit a oddělit od zeminy deskami z extrudovaného polystyrenu (XPS). Ten je na rozdíl od běžného EPS polystyrenu nenasákavý, odolný vůči vlhkosti, plísním i škůdcům, vyznačuje se vysokou pevností v tlaku, takže ho nepoškodí ani opětovně přihrnutá zemina či kamenivo. Aby však zůstaly zachované veškeré kladné vlastnosti tohoto materiálu, doporučují výrobci desky zbytečně neřezat. Volte rozměry, které bude možné upevnit k základům pouze s nejnutnější mírou řezání.
Teprve na desky se pak upevňuje finální vrstva tvořená už zmíněnou nopovou fólií. Ta vytvoří odvětrávání a zároveň mechanickou ochranu jednotlivých vrstev systému izolace základů.
Hydroizolačním bitumenovým nátěrem základů nic nezkazíte, ale vyrovnejte předtím nerovnosti cementovou stěrkou.
Základy a spodní část stavby je vždy lepší izolovat z vnější strany domu, protože právě odsud čelí stavba náporu vlhkosti nejvíce. Ale pokud je dům podsklepený, je vhodné izolovat i vnitřní podzemní část, nejlépe uzavřenou vrstvou izolace stěn a podlahy z asfaltových pásů.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Možná úskalí a doporučení
Přílišné odvlhčení
Majitelé starých chalup vědí, že i sebelépe míněná kombinace moderních materiálů s tradičními bývá sázkou do loterie a stavební zásahy někdy nadělají víc škody než užitku. Pro některé druhy zdiva, zejména pro hliněné kotovice, ale i pro porézní kámen typu vápence, je určitá míra vlhkosti nezbytná a úplné vysušení by mohlo způsobit popraskání zdí.
Opatrně je třeba postupovat i při odkrývání základů, které mohou být někdy jen ze skládaných kamenů, případně mohou být mělké nebo provedené z nekvalitního a nearmovaného betonu. Narušení základů při sanačních pracích může rovněž vyvolat praskání, v horším případě i zřícení zdi. Předejít tomu lze pouze trpělivým sanováním základových pasů či kamenů po částech. Veškeré práce v takovém případě dělejte postupně, vždy po zhruba dvoumetrových až čtyřmetrových úsecích.
I příliš rychlé a náhlé odvedení vody od základů například pomocí kombinace položení drenážního systému a vložení dodatečných hydroizolací může způsobit problém v podobě vysychání jílové vymazávky ve starých kamenných základech či pohybu různých dodatečných přizdívek obvodového zdiva, o nichž ani nemusíte vědět.
Někdy přivodí kvalitní, ale příliš mělké izolace základů nežádoucí efekt v podobě odvedení vody pod dům, kde pak může narušovat základy ze spodu či ohrožovat sklepy, a tím nabourávat stabilitu obvodového zdiva.
Částečně podsklepený dům a hydroizolace
Realizace hydroizolačního souvrství u podsklepeného rodinného domu, či stavby občanského typu je klíčová. Podsklepení stavby může být provedeno v celém půdorysném rozsahu stavby či pouze částečně. Částečné podsklepení se zpravidla realizuje u rodinných domů umístěných ve svažitém terénu.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Před samotnou realizací hydroizolačního souvrství je nutné dbát zvýšené pozornosti správného návrhu a typu hydroizolačního souvrství, a to s přihlédnutím na návrh namáhání vodou (hydrofyzikální namáhání), včetně radonového zatížení stavby. Na základě těchto návrhů a posouzení se následně navrhují i ostatní, neméně důležité konstrukční detaily hydroizolace spodní stavby - např. opracování prostupů, přechod hydroizolace z vodorovné plochy na svislou část, opracování dilatačních spár, opracování „anglických dvorků“ atd. Při návrhu hydroizolace spodní stavby je potřeba také brát v úvahu budoucí možnou kontrolu těsnosti hydroizolace spodní stavby, v horších případech její opravu (sanaci) a to z důvodů možného poškození.
V podmínkách tlakové vody není vhodné částečné podsklepení, to ztěžuje přístup k případné opravě hydroizolačních konstrukcí a tím zhoršuje spolehlivost hydroizolační koncepce.
Příklad postupu realizace sklepa
Sklep může být realizován následujícím postupem: deska sklepa - vodorovná hydroizolace - ochranný betonový potěr - stavba sklepa - strop sklepa - svislá hydroizolace - zásyp, hutnění - deska pro nepodsklepenou část - hydroizolace desky pro nepodsklepenou část. Hydroizolace pro celý dům je často realizována fólií Fatrafol.
Tímto postupem bude deska nepodsklepené části domu oddilatována od stropu sklepa hydroizolací.
Zateplení částečně podsklepeného domu
Při zateplení částečně podsklepeného rodinného domu, kde je jedna strana v úrovni zeminy a druhá strana deska cca 2m nad zemí (sklep je ze ztraceného bednění 40, RD je z 30 cihly zateplen 15 polystyrenem), je vhodné na straně, kde bude přihrnuta zemina, dát XPS 6-8 cm do úrovně čisté podlahy, na které bude 12 cm polystyren a 8 cm beton. S podlahovým vytápěním je pak možné přes to přetáhnout zbytek izolace, tj. v místě přetažení bude 9 nebo 7 cm pod úroveň čisté podlahy.
Řešení prosakování vody ve sklepě
Při intenzivním dlouhotrvajícím dešti může docházet k prosakování vody mezi základovou deskou sklepa (betonová monolitická odizolovaná deska cca 1,8 až 2 m pod úrovní terénu) a stěnou (betonové ztracené bednění 500x200x250 mm vnější strana ošetřena tekutou lepenkou a přiložena nopová folie). Prosakování se často zaznamenává nejprve u zdi sklepa, která je blíže vyššímu terénu.
V systému sanace vlhkého zdiva - podsklepená stavba - vnější obvodová zeď je možné injektáž (např. VYSUŠ ZEĎ KRÉMEM) aplikovat i do betonové konstrukce v úrovni podlahy. Za předpokladu, že je svislá hydroizolace technologicky v pořádku, je potřeba uvažovat pouze s úpravou vodorovné izolace. Povětšinou to znamená odstranění podlahového souvrství podél obvodové zdi tak, aby bylo možné provedení dodatečného vytažení vodorovné izolace 200 mm nad injektáže.
Pokud by ale svislá hydroizolace nebyla technologicky správně, a mělo by se postupovat ze strany interiéru, pak by bylo nutné úroveň injektáže zhotovit v úrovni nad okolním terénem a na vodorovné hydroizolace napojit svislé hydroizolace aplikované zevnitř.
Principy návrhu ochrany stavby před nežádoucím působením vody
Tato publikace má sloužit jako pomůcka pro navrhování a posuzování konstrukcí a opatření určených k ochraně staveb před nežádoucím působením vody vyskytující se především na povrchu nebo pod povrchem terénu. Principy a zásady vycházejí ze směrnice ČHIS 01:2013 Hydroizolační technika - Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti.
Směrnice podporuje stanovení požadavků na míru ochrany stavby proti vodě, obsahuje zásady pro navrhování hydroizolační koncepce jako souboru architektonického a konstrukčního řešení, hydroizolačních konstrukcí a hydroizolačních opatření určených k zajištění ochrany stavby před nežádoucím působením vody v daných podmínkách. Směrnice předepisuje, jak stanovit návrhové namáhání vodou na základě hodnocení rizik proniknutí vody do stavby.
Směrnice zavádí třídění hydroizolačních konstrukcí podle jejich hydroizolační účinnosti a podle spolehlivosti v různém namáhání vodou, umožňuje mezi sebou porovnat hydroizolační konstrukce různých hydroizolačních principů (povlaky, masivní konstrukce, skládané hydroizolace atd.), ale také různé ceny.
Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou s co nejvyšší spolehlivostí.
Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na rozhodnutí a návrhy architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí.
V podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí. Proto je nezbytné v podmínkách tlakové vody do hydroizolační koncepce volit více hydroizolačních konstrukcí a opatření.
Návrhové namáhání vodou
Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby. Stanoví se podle objemu vody nebo četnosti výskytu a podle vrstvy, v jaké se voda vyskytuje.
Tabulka 1 - Základní třídění hydrofyzikálního namáhání
| Označení | Popis |
|---|---|
| O | Vodní pára: Konstrukce je namáhána vodní párou, která v důsledku rozložení teplot v konstrukci nebo na jejím povrchu kondenzuje. |
| A | Vzlínající voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána výhradně vodou šířící se přilehlým pórovitým prostředím (zemina, stavební materiál) kapilárním vzlínáním. |
| B | Volně stékající voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou volně stékající po povrchu konstrukce při působení zanedbatelného vnitřního tlaku (hydrostatického) a zanedbatelného vnějšího tlaku (tlak větru, tlak soustředěného proudu provozní vody). |
| C | Proudící nebo hnaná voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou volně stékající po povrchu konstrukce při působení zanedbatelného vnitřního tlaku (hydrostatický tlak ve vrstvě vody) a nezanedbatelného vnějšího tlaku (tlak větru, tlak soustředěného proudu provozní vody apod.). Podrobnější rozlišení se provede podle tabulky 2. |
| D | Tlaková voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou, která působí vnitřním tlakem (hydrostatický tlak ve vrstvě vody), popřípadě se současným působením vnějšího tlaku. Podrobnější rozlišení se provede podle tabulky 2. |
Tabulka 2 - Stanovení návrhového namáhání vodou
| Množství vody | Výskyt vody | Místně krátkodobě (málo) | Místně dlouhodobě nebo plošně krátkodobě (středně) | Stálý zdroj nebo plošně dlouhodobě (mnoho) |
|---|---|---|---|---|
| Voda v malé vrstvě odtékající; tloušťka vrstvy v řádu jednotek milimetrů | B | voda stékající po doplňkové hydroizolační konstrukci, voda volně stékající plošnou svislou drenáží na suterénní stěně | ||
| C | voda zkondenzovaná na povrchu konstrukce, voda stékající po dobře spádované střeše bez překážek, kapající technologická voda, jejíž zdroj lze zavřít, odstřikující a odtékající srážková voda | odstřikující a odtékající technologická voda (spádované okolí bazénu) | NNV3 | |
| Voda stojící nebo tekoucí ve vrstvě; tloušťka vrstvy v řádu jednotek centimetrů nebo do úrovně napojení hydroizolační konstrukce na navazující konstrukce | D | voda B nebo C, která narazila na lokální překážku, ale nehromadí se, úžlabí na šikmé střeše, voda stékající k prostupu v doplňkové hydroizol. | NNV4 | NNV5 |
Požadavky
Pro klasifikaci požadavků na stav vnitřního prostředí lze použít třídy uvedené v tabulce 3. Třídy by měl stanovit investor.
Tabulka 3 - Třídy požadavků na stav vnitřního prostředí
| Druhy chráněných prostor | Příklady | Třída pož. |
|---|---|---|
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. Obvykle zároveň prostory s požadavkem na stav vnitřního prostředí. | Muzea, galerie, archivy, nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením | P1 |
| Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. Obvykle s požadavkem na stav vnitřního prostředí. | Pobytové místnosti, prodejní prostory, suché sklady | P2 |
| Prostory ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Požadavek je třeba doplnit rozsahem vlhkých ploch. | Garáže, prostory s domovní technikou | P3 |
| Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. Vnikání vody neovlivňuje trvanlivost konstrukcí. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Požadavek je třeba doplnit množstvím pronikající vody. | Garáže s dostatečnými opatřeními pro ochranu vozidel a osob před vodou, kolektory | P4 |
Pro záznam vůle investora umožnit budoucí dotěsňování hydroizolačních konstrukcí za provozu se použijí třídy ochrany stavby před následnou stavební činností uvedené v tabulce 4.
Tabulka 4 - Třídy ochrany stavby před stavební činností
| Třída ochrany | Popis |
|---|---|
| F | Objednatel stavby umožní i po uvedení stavby do užívání přístup k hydroizolačním konstrukcím nebo k vyústění jejich kontrolních a těsnicích prvků a umožní provedení prací na dotěsnění / aktivaci hydroizolačních konstrukcí (včetně poskytnutí potřebných ploch pro manipulaci s materiálem a nástroji). Provádění prací je možné bez rizik poškození vnitřního vybavení nebo zařízení nebo bez nepřípustného omezení provozu. |
| X | Objednatel stavby neumožní případné dotěsňování hydroizolačních konstrukcí. Provádění prací není možné bez rizik poškození vnitřního vybavení nebo zařízení nebo bez nepřípustného omezení provozu. |
Projektant má stanovit třídy požadavků na míru ochrany konstrukcí stavby před vodou na základě znalostí o vlivu vody a vlhkosti na únosnost a trvanlivost a funkčnost chráněných stavebních konstrukcí a materiálů, ze kterých jsou materiály vytvořeny.
Tabulka 5 - Třídy požadavků na stav chráněných konstrukcí
| Přípustné působení vody na konstrukci a její materiály (nezahrnuje statické působení) | Obvyklé důvody uplatnění požadavku, příklady | Třída požadavků |
|---|---|---|
| Konstrukce je bezpodmínečně ve stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Vniknutí vody do konstrukce způsobí na konstrukci nenahraditelné nebo neodstranitelné škody (např. historický krov, stěna s freskou). | K1 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, vlhkostní režim konstrukce vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540. | Konstrukce obsahuje materiály degradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti (např. desky z minerálních vláken). | K2 |
| Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, výjimečně a jen krátkodobě je v konstrukci nebo její části voda, konstrukce musí dostatečně rychle vyschnout do stavu přípustné sorpční vlhkosti. | Konstrukce obsahuje materiály nedegradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti, ale měnící užitné vlastnosti (např. pěnové plasty). | K3 |
| Konstrukcí proniká voda, v konstrukci nebo její části je dlouhodobě voda. | Voda vnikající do konstrukce nemá vliv na vlastnosti materiálů a trvanlivost konstrukce. | K4 |
Životnost
Pro stanovení návrhové životnosti hydroizolační konstrukce je rozhodující, v jaké stavbě je zabudována (viz tabulku kategorií návrhových životností) a jak je opravitelná nebo vyměnitelná.
Tabulka 6 - Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce
| Kategorie předpokládané životnosti stavby | Roky | Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce | ||
|---|---|---|---|---|
| Opravitelné nebo snadno vyměnitelné | Opravitelné nebo vyměnitelné s určitým větším úsilím | Plná životnost | ||
| 1 - krátká | 10 | 10 | 10 | 10 |
| 2 - střední | 25 | 10 | 25 | 25 |
| 3 - normální | 50 | 10 | 25 | 50 |
| 4 - dlouhá | 100 | 10 | 25 | 100 |
Tabulka 7 - Stanovení kategorie návrhové životnosti stavby
| Kategorie návrhové životnosti | Charakteristická návrhová životnost (roky) | Příklady |
|---|---|---|
| 1 | 10 | Dočasné konstrukce |
| 2 | 10 až 25 | Vyměnitelné konstrukční části |
| 3 | 15 až 30 | Zemědělské a podobné konstrukce |
| 4 | 50 | Konstrukce budov a jiné běžné konstrukce |
| 5 | 100 | Konstrukce historicky významných budov, mosty a ostatní inženýrské konstrukce |
Pro suterény obvykle platí, že životnost hydroizolační konstrukce musí být shodná s návrhovou životností celé stavby.
Architektonické, stavební a statické řešení objektu
Ke spolehlivosti hydroizolační koncepce přispívá jednoduchý tvar podzemní části budovy a základová spára umístěná v jedné výškové úrovni. V podmínkách tlakové vody by neměly být v konstrukci suterénu vytvářeny dilatační spáry. Pokud je jejich návrh nezbytný, nemají být zalomené, nesmí být vedeny kouty nebo rohy půdorysu stavby.
Pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustných zeminách nelze zajistit absolutní spolehlivost ochrany před pronikáním podzemní vody. Proto se do podzemních částí budov pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustném prostředí bez odvodnění, v přímém kontaktu vnější obalové konstrukce s okolním horninovým prostředím nemají umísťovat prostory s požadavky P1 a P2.
Je-li návrhová hladina podzemní vody v malé vzdálenosti nad úrovní základů suterénu, mělo by být upraveno výškové osazení objektu do terénu tak, aby hladina nezasahovala stavbu.
Podsklepený objekt budovaný pod svahem má být orientován tak, aby tvořil co nejmenší překážku povrchové a vodě stékající po svahu a podpovrchové vodě prosakující po sklonitých a vodu vedoucích vrstvách horninového prostředí (vícekřídlé dispozice nenatáčet otevřenou stranou proti svahu).
Objekt postavený na jiných než vysoce propustných zeminách na pozemku, kde se likviduje dešťová voda vsakem do zeminy, nemá být podsklepen.
Osazení stavby, především polohu podlah a vstupů prvního nadzemního podlaží vůči terénu, je nutné přizpůsobit místním klimatickým podmínkám. Podsklepené stavby, v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2 se doporučuje výškově osadit tak, aby horní povrch nosné konstrukce nad prvním podzemním podlažím byl v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu. U podsklepených staveb s ostatními chráněnými prostory v prvním nadzemním podlaží se takové výškové osazení doporučuje.
Nepodsklepené stavby, jejichž podzemní části jsou chráněny proti působení povrchové a podzemní vody a v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2, se doporučuje výškově osadit tak, aby vodorovná hydroizolační konstrukce pod prvním nadzemním podlažím byla v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu.
Terén nebo zpevněné plochy kolem objektu se musí do vzdálenosti alespoň 1 m od objektu svažovat od objektu a alespoň v tomto rozsahu musí být účinně odvodněn. Sklon terénu nebo zpevněné plochy kolmo k nejbližší stěně objektu má být nejméně 2 %.
Liniové podzemní stavby, jejichž dno se svažuje ke stavbě, obvykle přivádějí ve svých zásypech vodu k objektu. V takovém případě je třeba navrhnout opatření pro zachycení a odvedení této vody, nebo s takto přiváděnou vodou počítat v namáhání stavby.
Statické řešení objektů musí být takové, aby v jejich částech pod hladinou vody neprocházela výztuž skrz povlakovou hydroizolaci. Doporučuje se neodvodňovat střechy podsklepených objektů na terén v blízkosti stavby. Doporučuje se zvážit, zda je suterén zasahující pod hladinu podzemní vody nezbytný.
tags: #izolace #částečného #podsklepení