Hlavní město Praha se dlouhodobě zaměřuje na modernizaci a sjednocení informačních a navigačních systémů, aby zajistilo co největší komfort pro cestující i obyvatele. V posledních letech se realizují významné projekty, které mají zlepšit orientaci ve městě a poskytnout aktuální informace o dopravě a stavebních záměrech.
Digitální odjezdové panely a jejich rozšiřování
Organizace ROPID dokončila osazování digitálních odjezdových panelů na 15 významných autobusových zastávkách v Praze. V posledních týdnech přibyly nové informační panely například na autobusových zastávkách Budějovická, Anděl, Spojovací nebo Brumlovka. Již delší dobu se s nimi mohou cestující setkat také například na Dejvické, Želivského, Bohdalci, Nádraží Radotín, Kolejích Strahov nebo v rámci terminálu Černý Most.
„I když mají Pražané už delší dobu informace o reálné poloze vozidel MHD ve svých mobilech díky aplikaci PID Lítačka, běžným standardem všech vyspělých měst je zobrazovat tyto informace všem cestujícím přímo tam, kde čekají na tramvaj nebo autobus,“ říká ředitel ROPID Petr Tomčík.
Informace o příjezdech nejbližších spojů jsou na panelech pořízených organizací ROPID poskytovány na základě skutečné polohy vozidel prostřednictvím městské datové platformy Golemio, která je zdrojem těchto informací také pro mobilní aplikaci PID Lítačka nebo vyhledávače spojení, ale i aplikace třetích stran jako například mapy.cz nebo mapy Google. Organizace ROPID nyní vysoutěžila zakázku na dodání až 150 dalších odjezdových panelů, které budou postupně od příštího roku osazovány ve spolupráci s Technologiemi hl. m. Prahy a Dopravním podnikem hl. m. Prahy.
„Digitální odjezdové panely budou v designu nového pražského zastávkového mobiliáře od studia Olgoj Chorchoj a budou tak vzhledově zapadat do jednotné rodiny přístřešků, laviček, košů nebo zábradlí,“ upřesnil Petr Tomčík. Prototyp takového panelu je k vidění od roku 2022 v zastávce Nádraží Klánovice-sever.
Čtěte také: Pravidla pro stavební informační tabule
„Díky skvělé spolupráci s Technologiemi hlavního města Prahy je mnoho zastávek na osazení digitálních panelů již připraveno - základy a elektrické přípojky zde byly budovány už v rámci výměny zastávkových přístřešků,“ dodává Petr Tomčík. Samostatnými odjezdovými panely disponují díky Dopravnímu podniku hlavního města Prahy také zastávky na nových tramvajových tratích do Libuše, Slivence a na Dědinu nebo v rámci nového terminálu Depo Hostivař.
Projekt Čitelná Praha: Jednotný informační a navigační systém
Projekt jednotného informačního a navigačního systému Čitelná Praha se v roce 2024 posunul do další fáze. Rok 2024 přinesl v projektu Čitelná Praha nové navigační prvky. Došlo k významným zlepšením a pilotním projektům, které položily základy budoucí implementace. Bylo instalováno 30 samostatných digitálních panelů na významných zastávkách a 45 panelů v nových přístřešcích zastávek, které realizuje THMP. Dále proběhlo dokončení a celoplošná instalace nových schémat v metru.
Testovací projekty zahrnovaly nové navigační prvky v rámci metra (Chodov - nová grafika cedulí) a povrchové dopravy (Palmovka - tzv. čočka). Bylo instalováno 10 nových pěších obelisků, mimo jiné na Václavském náměstí, Palmovce nebo Štvanici.
Rok 2025 přinese další krok k jednotnému navigačnímu systému s rozšířením povrchové navigace, instalací dalších digitálních panelů a celoplošnou výměnou tzv. čoček. Projekt je realizován ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy, Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Technologiemi hl. m. Prahy a dalšími partnery, včetně Správy železnic.
Klíčové milníky projektu Čitelná Praha:
- 26. 11.: Pražská Palmovka se stává moderním dopravním uzlem. Nové navigační obelisky, inspirované londýnským systémem Legible London, pomáhají chodcům lépe se orientovat v městském prostředí.
- 20. 09.: Na tramvajových a autobusových zastávkách v přestupním uzlu Palmovka testuje ROPID novou podobu tištěných zastávkových informací na označnících, tzv. čoček. Zároveň jsou v zastávkových přístřešcích instalovány nové vitríny pro papírové informace.
- 09. 09.: Železniční zastávka Praha-Dolní Počernice se stala pilotním vlakovým nádražím pro testování nových navigačních prvků Čitelné Prahy s cílem kvalitněji informovat cestující na železnici v Praze. Stávající celostátní systém Správy železnic zde ROPID doplnil tabulemi s trasou linek S, které přes Dolní Počernice jedou.
- 07. 03.: Obelisk a směrovka, nové prvky pěší navigace systému Čitelná Praha, mají za úkol podpořit pěší pohyb po městě. Od léta loňského roku jsou jejich prototypy umístěny u nové Štvanické lávky.
- 15. 01.: Projekt nového systému pražské navigace Čitelná Praha se v roce 2023 překlenul do klíčové etapy. V roce 2024 bude ROPID v těchto aktivitách pokračovat.
- 08. 07.: Digitální panely s aktuálními odjezdy autobusů a tramvají včetně zpoždění byly spuštěny do provozu na prvních 30 přístřešcích MHD v novém městském designu.
Důvody pro sjednocení a modernizaci
V Praze vyrostou nové dopravní stavby. Cestující budou moci využít metro D, vlakové spojení na Letiště Václava Havla a do Kladna nebo nové trolejbusové a tramvajové tratě. Z Podbaby do Bohnic se rychle a pohodlně dopraví lanovkou. Do města tak přibydou nové přestupní stanice a nové zastávky a tím i nové nároky na orientaci cestujících.
Čtěte také: BIM a digitalizace
Hlavní město proto připravilo modernizaci orientačního systému v pražských ulicích. Cestující přehledně provede od nástupiště v metru, přes vestibuly do stanic vlaků a zastávek autobusů a tramvají. Řidiči lépe najdou volná parkovací místa na parkovištích u MHD, které lidé dostanou v modernější a srozumitelnější formě. Schválená realizační studie podrobně definuje, jak bude Jednotný informační systém fungovat. Hlavní město Praha připravuje nové velké infrastrukturní stavby, které budou potřebovat lepší navigaci, nové plány a tedy i systém, který bude přehledný, srozumitelný a dokáže reagovat i na rozvoj dopravních projektů v Praze v dalších desetiletích.
Nastavení stávajícího informačního systému neumožňuje doplnění o novou dopravní stavbu. „Myslíme na komfort cestujících. Aby na nových zastávkách snadno a bez potíží našli cíl cesty a všechny potřebné informace. Čím více dopravních možností v MHD nabízíme, tím přehlednější musí být. Základem jsou srozumitelnost, dobrá viditelnost a aktuální informace,“ říká Petr Tomčík.
Například v momentálně projektovaném moderním dopravním hubu Terminál Smíchov, kde se na jednom místě bude setkávat městská i příměstská železnice, městské i linkové autobusy, metro, tramvaje i P+R parkoviště, bude nutné instalovat propracované orientační prvky, které cestujícím usnadní přestupy mezi všemi těmito druhy dopravy. Stejně tak i nová linka metra D, kde momentálně probíhají geologické průzkumy, způsobí změnu všech dopravních schémat nad dveřmi ve vozech metra a na nástupištích - a to i na již existujících trasách.
„Nechceme zbytečně utrácet za okamžitou plošnou výměnu všech cedulí, takže po realizaci pilotních projektů bude docházet k jejich výměně jen postupně v rámci rekonstrukcí plánovaných z jiných důvodů. Potrvá to tedy delší dobu, ale někdy se s tím začít musí, jinak by se jen zhoršoval stávající nesystém,“ dodává Tomčík. Naopak Jednotný informační systém do budoucna přesně určí, co je třeba v ulicích i ve veřejné dopravě změnit a sjednotit, jak má cílový stav vypadat a jak do systému zapojit co nejvíce on-line informací, které dnes máme k dispozici.
Praha také v posledních letech výrazně pokročila v poskytování on-line informací, které mohou cestující zatím využít pouze ve svých chytrých telefonech. Současný informační systém na zastávkách, označnících, vlakových nádražích i v dopravních prostředcích kvůli své zastaralosti neumožňuje tyto informace dostat k cestujícím. „Současná podoba navigačního systému má kořeny v 70. a 80. letech minulého století. Orientační systém po desetiletí nikdo systematicky nerozvíjel a neaplikoval nejnovější poznatky,“ vysvětluje Tomčík.
Čtěte také: Tipy pro efektivní získávání informací z archivních listů
Praha chystá velké a také krásné veřejné stavby od metra D, přes nové tramvajové tratě až po železnici na letiště. „Nedovedu si představit, že by tu byl informační systém minulého století, který by nepracoval s tím, co dnes umí špičkoví designéři a s množstvím on-line informací, které máme k dispozici,“ dodává Petr Tomčík.
Historie a vývoj Jednotného informačního systému
Projekt Jednotného informačního systému byl zahájen v roce 2017 usnesením bývalé politické reprezentace a následovalo ustanovení Pracovní skupiny. Jejími členy jsou zástupci Institutu plánování a rozvoje, Dopravního podniku hl. m. Prahy a integrované dopravy, kteří se od roku 2017 podíleli na přípravě a výběru dodavatele schválené realizační studie. Realizační studie Jednotného informačního systému hlavního města Prahy, kterou dnes schválili pražští radní, představuje vizi proměny všech důležitých navigačních prvků v Praze, pro jejich sjednocení, lepší srozumitelnost a maximální využití on-line informací přímo v ulicích města. Na Realizační studii hned naváže také graficko-designerská soutěž o konkrétní podobě konkrétních prvků.
Nesourodé jednotlivé prvky vyžadují zvýšené náklady a svou vlastní zvláštní péči. Navigační a informační prvky, které můžete potkat v ulicích a ve veřejné dopravě hlavního města, jako by v některých případech historicky zamrzly. Některé ještě v předrevoluční době, některé v 90. letech. Nikdo je nikdy nesjednotil a vznikají stále nové. Mapy a schémata mají různé podoby, stejně jako navigační a informační cedule v ulicích. Nenápadné vstupy do metra jsou pro ty, kteří město neznají, na řadě míst těžko k nalezení.
„Není možné, aby s každou další stavbou vznikaly další nové varianty orientačního systému. Právě nový Jednotný informační systém přesně určí, co je třeba v ulicích i ve veřejné dopravě změnit a sjednotit, jak má cílový stav vypadat a jak do systému zapojit co nejvíce on-line informací, které dnes máme k dispozici,“ vysvětluje Petr Tomčík.
Zaměření na pěší navigaci
Na orientační a navigační prvky pro chodce jakoby se v Praze v minulosti zapomnělo, případně jsou značené jen náhodně a nesystémově. I to chce nový navigační systém usnadnit, pěší způsob dopravy na krátké vzdálenosti v Praze je tím nejvyužívanějším, a tedy i neprávem opomíjeným. Dnes lidé při cestě pěšky nemají jistotu, že dojdou bez mapy či navigace v mobilu do cíle své cesty. V metru se používají jiné směrovky než na zastávkách tramvaje i v ulicích Prahy. Při cestě pěšky Pražané potkávají různě barevné infotabule, nesourodé piktogramy a v půlce cesty třeba na mostě nebo v parku najednou zjistí, že navigace na váš cíl úplně chybí. Typickým příkladem je oblíbená pěší cesta návštěvníků metropole z historického centra Prahy přes Petřín na pražský hrad. V místech, kde turista opouští MHD a hodlá dál pokračovat pěšky, pak souvislá navigace směrem k petřínské rozhledně nebo na Hrad zcela chybí.
Graficko-designérská soutěž a finanční aspekty
Vizualizace, které jsou součástí této zprávy, jsou orientační a slouží pro lepší představu, jakých prvků se budou změny týkat. Neříkají ale nic o tom, jakou budou mít nové navigační prvky podobu, či jaké nové prvky v ulicích města přibudou. Soutěž vyhlásí organizace ROPID.
„Počítáme s tím, že soutěž vypíšeme už na jaře. Bude veřejná, mezinárodní a budeme v ní hledat tým designérů z mnoha oborů, který bude schopen s Prahou dlouhodobě spolupracovat na vytvoření nové podoby celého informačně-navigačního systému,“ upřesňuje ředitel ROPID Petr Tomčík. Předpokládané náklady na soutěž ve výši maximálně 5,4 milionu Kč jsou jen mikroskopickým zlomkem ceny v porovnání s náklady na velké stavby, jako je například metro D, které město připravuje.
Podstatnou součástí celého projektu je také předpokládaná finanční úspora pro město. O jednotlivé části informačního a navigačního systému se dnes starají různé organizace. Je proto potřeba udělat pořádek v tom, kdo se stará o kterou část systému, jaké má povinnosti, odpovědnost i s jakými rozpočty přesně pracuje.
Zlepšení orientace v přestupních uzlech
Jednou ze slabin současného navigačního systému je značení složitých přestupních uzlů v uliční úrovni. Pokud cestující opustí stanici metra, tak v uliční úrovni chybí návazné značení pro pěší cíle v okolí, ale také např. na železniční dopravu a navazující spoj.
„Pomůže jim k tomu jednotný systém číselných a písmenných kódů, kterými by byl označen nejen každý výstup z metra a jeho vestibulu, ale i každá zastávka povrchové dopravy. Díky tomu i cestující neznalý daného prostředí rychle a lehce, bez zbytečného bloudění najde ten správný výstup z metra a následně správnou zastávku. K tomu jim pomohou i nové mapy okolí a schémata přestupních uzlů,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP), a doplňuje: „Rekordmanem v počtu exitů je stanice metra Můstek, která jich má celkem 17, třeba Karlovo náměstí „jen“ 9, a po otevření výtahu v květnu přibude 10. Předloni jsme si v pilotním provozu ověřili, že číslování exitů cestujícím při přestupu z metra na povrchovou dopravu skutečně pomáhá. Proto jsme v rámci pravidelné obnovy navigačního systému čísla výstupů doplnili do navigací už ve 26 stanicích metra. Uvádějí je všechny relevantní on-line vyhledávače spojení.“
Rozvoj PID Lítačky a význam železnice
Velký rozvoj čeká také aplikaci PID Lítačka. Ta je dnes hlavním on-line nástrojem pro cestování veřejnou dopravou v Praze i v regionu. Lidé v ní najdou spojení, získají informace o výlukách nebo si koupí on-line své jízdenky.
Železnice bude hrát čím dál větší roli i při cestách po Praze, hlavně tam, kde není metro. Bude důležité, aby lidé snadno našli cestu na nejbližší vlakovou zastávku. Ze zastávek jako jsou například Podbaba, Eden nebo budoucí Zahradní Město je a bude cesta do centra tím nejrychlejším způsobem vůbec. Navíc Praha počítá se zavedením dalších ryze městských vlakových linek (například v oblasti Zahradního Města a Malešic), blíží se také stavba železnice na pražské letiště, která výrazně zlepší spojení do centra města i v rámci samotné Prahy 6.
Pilotní projekty a budoucí testování
Současně s přípravou graficko-designérské soutěže poběží také testování nově navrhovaných prvků v rámci pilotních projektů. Vytipováno bylo 5 přestupních uzlů (Florenc, Palmovka, Budějovická, Háje a Nádraží Holešovice), kde se otestují nové informační a navigační prvky včetně jejich podoby. Cestující zde najdou digitální panely s on-line informacemi o dopravě, nové mapy okolí, komplexní navigaci v rámci přestupního uzlu či směrovky na okolní cíle. Pilotována bude také pěší trasa z Pařížské ulice na holešovické výstaviště nebo ucelené trasy tramvajových linek do Modřan a do Holyně.
Mapový portál Praha zítra?
Mapový portál Praha zítra? nabízí základní přehled aktuálních stavebních záměrů, jež budou formovat budoucí tvář Prahy. Jak bude vypadat Vltavská filharmonie, Nový Hlavák, Rohanský a Libeňský ostrov nebo dopravní terminál Smíchov? Které nové mosty propojí břehy Vltavy a jak se promění pražské brownfieldy?
Aplikace Praha zítra?, provozovaná Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), umožňuje vyhledávat stavební záměry buď přímo na mapě, podle místa, nebo podle názvu a filtrovat je podle fáze realizace či jednotlivých městských částí. Každý projekt má svou vlastní kartu, která obsahuje základní informace, podrobný zákres umístění, obrazovou dokumentaci a stručnou textovou anotaci. Cílem mapového portálu Praha zítra? je zprostředkovat tyto informace veřejnosti.
„Jsem velmi rád, že se nám podařilo zprovoznit tuto aplikaci, na které jsme poslední roky na IPR pracovali. Slibujeme si od ní, že usnadní všem Pražanům orientaci v tom, co se děje či může dít v okolí jejich bydliště, ve čtvrti, kam se třeba stěhují nebo ve které se často pohybují,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč a doplňuje: „O velkých projektech se lidé často dozví z médií, ale důležité jsou i ty zdánlivě malé zásahy, které mohou mít na kvalitu života Pražanů velký dopad.“ Mezi stěžejní projekty, které aplikace představuje, patří například Vltavská filharmonie, Městský okruh a 4. okruh.
„Tým CAMPu se nyní stará o to, aby v aplikaci byly všechny projekty aktuální a je tedy garantem veškerého obsahu. Ve druhé fázi chceme vyzvat všechny občany a investory, aby nám pomohli aplikaci spoluvytvářet a skrze připravovaný nástroj doplňovali, co se v jejich okolí plánuje.“
Tabulka: Přehled klíčových projektů informačních systémů v Praze
| Projekt | Popis | Hlavní aktéři | Stav/Fáze |
|---|---|---|---|
| Digitální odjezdové panely | Osazování digitálních panelů na autobusových a tramvajových zastávkách s reálnými informacemi o příjezdech. | ROPID, THMP, DPP | Probíhá osazování (15 dokončeno, dalších 150 v plánu) |
| Čitelná Praha | Jednotný informační a navigační systém pro MHD a pěší, včetně nových obelisků a schémat. | ROPID, IPR, THMP, DPP, Správa železnic | Pilotní projekty a instalace prvků (2024-2025) |
| Mapový portál Praha zítra? | Interaktivní portál s přehledem aktuálních a plánovaných stavebních záměrů v Praze. | IPR | V provozu, průběžná aktualizace |
| Modernizace orientačního systému v metru | Nové grafiky cedulí a číslování výstupů v rámci stanic metra. | DPP | Probíhá (26 stanic metra doplněno čísly výstupů) |
| Rozvoj aplikace PID Lítačka | Rozšíření funkcí a informací pro cestování veřejnou dopravou v Praze a regionu. | ROPID | Průběžný rozvoj |
tags: #informacni #panely #staveb #prahy #přehled