Hluk, jako nechtěný zvuk, je znečištění, které často uniká naší pozornosti, ačkoli dokáže způsobit stejně závažné škody jako jiná, více viditelná znečištění. Dlouhodobé vystavení hluku ohrožuje naše zdraví, hlavně duševní. Mozek je totiž vystavován velkému množství vjemů, které jej zahlcují. Práce v hlučném prostředí je méně efektivní, než když máte optimální zvukové pozadí. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí.
Hluk je zvuk, ale asi jako SPAM, je hluk nevyžádaný zvuk. Jsme mu vystaveni na mnoha místech. Typicky okolo silnic, železnic, letišť. Ale také na ulicích rušného města, nebo prostě tam, kde je hodně lidí.
Změny v legislativě a jejich dopady
O pět až třináct decibelů se nařízením vlády č. 433/2022 Sb., které nabylo účinnosti 1. července 2023, zvýšily hlukové hygienické limity pro dopravní stavby. Vzhledem k tomu, že decibel je logaritmická jednotka, kdy zvýšení o 3 decibely znamená dvojnásobnou hlukovou zátěž, vypadá to na první pohled jako skokové zvýšení přípustného hluku. Nařízení totiž uvádí provoz dopravních staveb, nevyjímaje železnice, do souladu s realitou. Tyto stavby byly dosud často kolaudovány na základě výjimky, která mírnila požadavky původních hygienických limitů na hluk někdy i benevolentněji než nové nařízení.
Například u některých tratí a silnic bylo dosud možné na základě výjimky zkolaudovat stavby s hlukovou zátěží 70 dB ve dne a 65 dB v noci pro železniční dopravu a 70/60 dB pro silniční. Novela nařízení o hlukových limitech souvisí především s intenzitou dopravy, která se soustavně zvyšuje a v mnohých případech se už nyní nachází na hranici kapacit stávajících komunikací. Ústavní soud ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl a odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.
Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), jejíž členové se podílejí na projektování i realizacích dopravních staveb dotčených daným nařízením, říká: „Nařízení vychází vstříc tendenci zahušťování výstavby v městských strukturách a de iure narovnává rozvoj dopravy v posledních třiceti letech. Ke snížení hlukové zátěže také přispívají kvalitnější komunikací nebo řízený zákaz vjezdu nákladních aut do měst. Zároveň ale přicházejí méně hlučné technologie elektro či vodíkových pohonů, a to postupně do všech typů dopravních prostředků.“
Čtěte také: Jak na tiché auto
Hygienické limity hluku (HL) nejsou čistě vědeckou záležitostí, nýbrž jsou i předmětem socio-politických nastavení závisejících na systému národních priorit zastoupených zájmových či politických skupin a vyplývajících z komplexních úvah o společenských rizicích, výnosech a nákladech. Přesné zdůvodnění vládního nařízení přinesla i Národní referenční laboratoř pro komunální hluk, která stála za novou legislativou. Podle jejích zástupců nově stanovené limity zajistí další rozvoj území měst, zejména dostavby/zahušťování sídlišť a proluk. Vládní nařízení výrazně změkčuje, tedy zvyšuje limity zatížení hluku obyvatelstva. Byla jsem přítomna jednání starostů obcí, kdy se prvně 25 starostů obrátilo s peticí na premiéra (Petra Fialu) a následně se přidalo 150 dalších představitelů obcí, kteří namítali, že takové zvýšení hlukových limitů je pro občany zatěžující. Upozornila, že žádné vyhodnocení toho, jak se zvýšení limitů hluku podepíše na zdraví lidí, nebylo zpracováno. Proti navýšení limitů se dlouhodobě stavěly desítky obcí v koridorech významných dopravních staveb, například kolem dálnice D8. Za senátory jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která bude nyní nález respektovat, ale zváží další postup při snaze o snížení hlukového zatížení. „Myslíme si, že hlukové limity by neměly být zvyšovány, má to vliv na zdraví,“ upozornila.
ČKAIT v této souvislosti upozorňuje, že jediným oprávněným orgánem pro měření a dodržování hygienických limitů je orgán státní správy - hygienické stanice. Zástupci Inženýrské komory zároveň uznávají, že zvýšení limitů pomůže některým stavbám v zahuštěnější zástavbě pro to, aby mohly být povoleny, realizovány a zkolaudovány. „Přesto jsme přesvědčeni, že zvýšení hlukových limitů se v obcích a v okolí dopravních staveb nijak neprojeví,“ dodává Ing. Špalek. Nařízení stanovuje různé limity pro různé typy budov ve dne a v noci, záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby povolené do roku 2000, anebo později. Limity loni vzrostly v jednotlivých kategoriích o pět až třináct decibelů. Například u dálnic a silnic umístěných a povolených do roku 2000 činil základní denní hlukový hygienický limit šedesát decibelů, od poloviny loňského roku se zvýšil na 68 decibelů.
Nařízení začalo platit loni v červenci. Vláda tehdy zvýšení limitů u starších staveb slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zdůvodňovala tím, že jde o stavby, u kterých už jsou prakticky vyčerpané technické možnosti ochrany a že jde o reakci na faktický stav. Stará hluková zátěž se měla podle původního znění nařízení vlády, které se tímto ruší, uplatňovat jen dočasně, aby bylo možné zrealizovat kompenzační opatření, která v té době nebyla technologicky a finančně proveditelná a jen na některé dopravní stavby postavené před 1. 1. 2001. Za tím účelem byly v těchto - zvlášť povolovaných případech - akceptovány hladiny hluku ve výši 70 dB přes den a 60 dB v noci resp. 65 dB v noci pro hluk z železnic. Tento hlukový limit vždy byl považován za významné zdravotní riziko.
Jak avizuje důvodová zpráva k novému Nařízení vlády, institut staré hlukové zátěže se ruší. Jako představované pozitivum to však vnímat v žádném případě nelze. Stará hlukové zátěž se totiž neruší s tím, že by se povolené dočasné rozvolnění odstraňuje, ale s tím, že se bude již standardně uplatňovat v podstatě na VĚTŠINU dopravních staveb v ČR (s menší korekcí 2 dB) a v podstatě již navždy. Podle nařízení se totiž ty nové, zvýšené hlukové limity, které se mají uplatňovat na dopravní stavby umístěné a povolené před 1. 1. 2001, budou na tyto stavby uplatňovat bez ohledu na jejich v minulosti či kdykoliv v budoucnu prováděné jakékoliv rekonstrukce, opravy či úpravy. Všechny „staré“ dráhy a komunikace postavené před 31.12.2000 tak zůstanou zakonzervovány fakticky v režimu staré hlukové zátěže bez vyhlídky na zlepšení, a to i přesto, že se původně režim staré hlukové zátěže ani na tyto komunikace původně vůbec nemusel vztahovat. Tj. uplatní se na všechny staré stavby „un block“, tj. v mnohem širším měřítku než doposud.
Nové nařízení sice „ruší“ původní režim staré hlukové zátěže, ale fakticky zavádí stejný (takto již jen nepojmenovaný) nový limit snížený jen o pouhé 2 dB oproti původně výjimečnému a velmi specifickému limitu staré hlukové zátěže, a to na všech komunikacích a drahách umístěných a povolených před 1. 1. 2001, tedy na naprosté většině komunikací a drah v ČR. V případě naplnění nových limitů do legislativního maxima tak dojde k zasažení mnohem rozsáhlejších oblastí a značného počtu občanů hlukem, který bude srovnatelný s původním nepřijatelným režimem staré hlukové zátěže. Fakticky teda jde o zakonzervování měkčího režimu staré hlukové zátěže na většině území ČR bez vyhlídky na zlepšení. Přesto, že to přináší velká zdravotní rizika pro významnou část naší populace.
Čtěte také: Třídy zvukové izolace oken: Co znamenají pro vás?
Legislativní rámec a akční plány
- Dne 1. 7. 2023 vešly v účinnost zákony, které novelizují zákon č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví). Tato novela se týká vydávání povolení o provozování nadlimitního zdroje hluku (§ 31 odst. 1 zákona + nový odst. 2).
- Při překračování hygienických limitů hluku může správce zdroje hluku požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis.
- Došlo ke sjednocení hygienických limitů u „starých“ komunikací, a to plošně na 68/58 dB v denní/noční době bez nutnosti komplikovaného posuzování hlukové zátěže v roce 2000.
- ŘSD s. p. z pověření Ministerstva dopravy ČR zajišťuje zpracování akčních plánů pro snižování hluku z automobilové dopravy na definované síti dálnic a silnic I. třídy. Tento postup je dán evropskou směrnicí EC/49/2002 a implementován do národní legislativy vyhláškami MZD č. 315/2018 Sb. a 561/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnosti pro investory silničních staveb v oblasti ochrany přírody.
Korekce hygienických limitů hluku
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví hygienické limity pro hluk pronikající vzduchem zvenčí a ze stavební činnosti uvnitř objektu, a také pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu. Tyto limity zahrnují základní hladinu akustického tlaku A a korekce zohledňující typ chráněného prostoru a denní či noční dobu. V případě hluku s tónovými složkami nebo výrazně informačním charakterem se přičítá další korekce.
| Typ prostoru | Denní doba (dB) | Noční doba (dB) | Korekce pro hluk s tónovými složkami / informačním charakterem (dB) | Korekce pro dopravní hluk (dB) |
|---|---|---|---|---|
| Obytné místnosti | 40 | 30 | -5 | +5 (hlavní pozemní komunikace, dráhy) |
| Operační sály | 40 | 30 | -5 | |
| Pokoje pro pacienty v sanatoriích a nemocnicích | 40 | 30 | -5 | |
| Učebny a pobytové místnosti jeslí, mateřských škol a školských zařízení | 40 | 30 | -5 |
Poznámka: Tabulka je zjednodušená a pro detailní informace je nutné nahlédnout do plného znění nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a jeho příloh.
Faktory ovlivňující hluk a jeho řešení
Hluk spojený s dopravními stavbami je ovlivněn hned několika faktory. Na prvním místě je intenzita dopravy a skladba takzvaného dopravního proudu. Do výpočtu promlouvá rovněž povrch (kryt) komunikace, stejně jako stavební a přírodní okolí. Jde o problém především v intravilánu a extravilánu měst - zvlášť takových, u kterých probíhá nebo se plánuje nová bytová výstavba. Pokud by byly aplikovány starší hygienické limity, prakticky všechny dopravní stavby, včetně kolejových, by musely vést pod zemí. „Přirozeně je ideálním stavem, když se komunikace nebo kolejové dráhy vedou mimo hustěji osídlená místa. Bohužel ne vždy je ale možné trasování komunikací měnit, stejně jako stavební a přírodní okolí,“ objasňuje Ing. Špalek.
I mezi dalšími odborníky na dopravní stavby panuje názor, že vládní nařízení narovnává podmínky v provozu dálnic, silnic, tramvajových nebo vlakových tratí, kdy doposud řada důležitých staveb mohla být realizována jen na základě udělení výjimky z tehdejších hygienických limitů. Změna nemá vést k vyšší dopravní zátěži ani neumožňuje nasazování hlučnějších kolejových vozidel či autobusů. „V posledních letech je na plnění hygienických limitů hluku kladen značný důraz. Od roku 2000 však nepozorujeme výrazná navýšení hlučnosti. Proti stále rostoucí intenzitě dopravy stojí obnova vozového parku - jak silniční, tak i železniční dopravy. Jsou aplikována různá nová technická řešení pro eliminaci potencionální hlukové zátěže. Na železnicích dochází k obnovám na železničním svršku - například bezstyková kolejnice, pružné upevnění, kolejnicové absorbéry,“ vypočítává Ing. Ivan Pomykáček, výrobní ředitel projektové společnosti SUDOP PRAHA a.s.
Jak upřesňuje Ing. Pomykáček, u železniční dopravy dochází k přezbrojování vozů vybavených nekovovými brzdovými špalíky a kotoučovými brzdami, což má vliv na jízdní povrch kola, a je tak snížen hluk ze styku kola s kolejnicí. Za zmínku stojí také homologační proces nových automobilů a požadavek na nižší hlučnost automobilů, než jaká byla například před 30 lety. Nový trend, který vychází z řady průzkumů a výzkumů, je opatřovat průhledné části protihlukových stěn černými polyamidovými vlákny zabudovanými přímo do materiálu PHS, integrovanými černými linkami šíře 2 mm v rozteči 30 mm nebo pruhy, a to buď vodorovnými, nebo ještě lepé svislými (nejčastěji bílé barvy). Rozteč vodorovných pruhů se doporučuje maximálně 50 mm a svislých pruhů maximálně 100 mm. Pro zvýšení bezpečnosti motoristů a snížení pravděpodobnosti střetu vozidel s volně žijícími živočichy je nutné zejména dálnice v celé jejich délce oplotit. Mezi významnou ochranu migračních koridorů živočichů patří místa pro přechod zvěře. Při návrhu těchto míst je velice důležité zejména jejich umístění a parametry konzultovat s pracovníkem ochrany přírody.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Opatření pro snížení hluku při rekonstrukcích objektů
Při provádění rekonstrukcí objektů je třeba zajistit, aby ve vnějším chráněném prostoru okolních staveb, ale i vlastního objektu byla dodržena limitní ekvivalentní hladina akustického tlaku A dle NV 272/2011. Z toho plynou požadavky na maximální hlučnost použitých stacionárních zdrojů (VZT jednotky, výtahy, garáže, náhradní zdroje, kotelny apod.), jejich umístění a uložení. U zdrojů umístěných uvnitř objektů, je třeba zajistit, aby byla splněna limitní maximální hladina akustického tlaku LA,max. Při rekonstrukci objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak ovlivnit nemůžeme, tím máme na mysli hluk z dopravy a je proto třeba zajistit komfort alespoň ve vnitřním chráněném prostoru stavby. Toho je možné dosáhnout použitím adekvátních obvodových konstrukcí - u rekonstrukcí hlavně oken.
Při provádění rekonstrukcí objektů se často do vnějšího prostoru stavby (střechy, fasáda) umisťují nová technická zařízení budovy. Jedná se např. o VZT jednotky, výtahy, tepelná čerpadla, náhradní zdroje apod. U hluku ze stacionárních zdrojů lze provést řadu technických opatření již u zdroje hluku. Buď použitím stroje s nižší hlučností - akustickou emisí (vyzařování akustického výkonu zdrojem hluku) nebo umístěním stroje. Lze provést i opláštění zdroje výrobcem, které bude působit jako tlumič hluku. Další opatření lze provést stavebními konstrukcemi na cestě přenosu - akustickými clonami. Při šíření zvuku konstrukcemi se snažíme zabránit přenosu chvění stroje do stavebních konstrukcí jeho pružným uložením či zavěšením. Šíření zvuku konstrukcí je pro naprostou většinu hlukových problémů s technickým zařízením podstatné, protože často převažuje a je zvláště nebezpečné tím, že hluk se šíří konstrukcí i do místností vzdálených od zdroje hluku. Pružné uložení stroje musí být navrženo odborně s ohledem na rezonanční jevy, v jejichž důsledku by při nevhodném uspořádání mohlo dojít i k zesílení přenosu chvění právě v kmitočtových pásmech, kde je potřebné hluk omezit.
Hluk a vibrace se od zdroje mohou přenášet i po připojeném potrubí (vzduchotechnickém, vodovodním, teplovodním apod.). Všechna zařízení a rozvody musí být dilatačně oddělena, pružně nebo plasticky uložena na jednotlivých konstrukcích tak, aby bylo zamezeno přenosu hluku a vibrací do přilehlých chráněných prostor. Hluku vznikajícímu tímto přenosem lze čelit použitím pružných nebo plastických propojení mezi strojem a potrubním systémem anebo pružným uložením či zavěšením vlastního potrubí tak, aby se zabránilo přenosu chvění do stavební konstrukce. U zdrojů umístěných uvnitř objektů platí všechna výše uvedená pravidla pro zabránění šíření hluku konstrukcemi. Pro zabránění šíření hluku vzduchem se zvyšuje neprůzvučnost konstrukcí obklopující strojovnu či jinou místnost, ve které je zdroj hluku umístěn. Dále je velmi důležité dodržení technologické kázně na stavbě a správné řešení všech detailů. Vhodným dispozičním a provozním řešením budovy lze významně omezit rušivý vliv hluku technického zařízení a předejít tak často obtížně řešitelným problémům s hlukem při provozu budovy. Strojovny nemají být umísťovány v bezprostřední blízkosti chráněných místností.
Při provádění rekonstrukcí objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak zásadně ovlivnit nemůžeme. Tím máme na mysli hluk z dopravy. Při provádění rekonstrukcí objektů by měly být splněny hygienické limity ve venkovním chráněném prostoru předepsané Nařízením vlády č. 272/2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hluk z dopravy je ale často v dané lokalitě vyšší a stavební projektant ani investor nemůže tuto okolnost účinně ovlivnit. Akustické clony jsou v exponovaných lokalitách účinné jen do určité míry a do určité výšky objektů a někdy chybí prostor k jejich umístění úplně, hlavně u stávající zástavby. Často potom nezbývá jiné řešení než pasivní opatření - zvyšování zvukově izolačních vlastností obvodového pláště budov, zejména oken jako nejslabšího prvku. Součástí rekonstrukcí objektů či jejich zateplení bývá výměna okenních výplní. Podklady pro návrh neprůzvučnosti obvodového pláště a jeho částí lze získat na základě měření hluku z dopravy (nejlépe 24hodinového) nebo z teoretických zdrojů - hlukové mapy nebo intenzity dopravy v dané lokalitě (zdroj TSK). Teoretické podklady ale nebývají dosti přesné. Mimo Prahu nebývají teoretické podklady vůbec. Často měření hluku z dopravy v souladu s předepsanou metodikou v dané lokalitě ušetří investorovi značné finanční náklady na pořízení oken, protože reálný hluk z dopravy je nižší než vypočtený z teoretických podkladů. Hodnoty požadované zvukové izolace obvodového pláště v tabulce 2 (ČSN 73 0532) se vždy vztahují k horní hranici příslušného rozmezí hladin akustického tlaku 2 m před fasádou.
Požadovaná neprůzvučnost oken
Požadavek na váženou neprůzvučnost oken Rw umístěných v obvodovém plášti se stanoví podle tabulky č. 3 (ČSN). Určí se z požadavku R´w pro celý obvodový plášť (tab. č. 1) a z poměru ploch oken k celkové ploše obvodového pláště místnosti. Snížení požadavků na neprůzvučnost oken vyplývá z podílů plochy oken na celé ploše obvodové konstrukce v místnosti a uplatní se jen tehdy, jestliže hodnota vážené neprůzvučnosti plné části obvodového pláště je nejméně o 10 dB vyšší, než hodnota vážené neprůzvučnosti okna. Celková plocha obvodové konstrukce v místnosti je plocha obvodového pláště včetně oken při pohledu z místnosti. Požadavky platí i pro jiné prvky obvodového pláště.
O neprůzvučnosti oken rozhoduje více faktorů a je obtížné určit ji výpočtem, proto se neprůzvučnost často měří v laboratoři. Počet a tloušťka skel - v našich klimatických podmínkách se používají minimálně dvojskla; čím větší tloušťka skel tím lépe, ale toto zlepšování neprůzvučnosti je omezeno následnou velkou hmotností okenního křídla. Často se používají skla s akustickými PVB fóliemi. Šířka vzduchové mezery mezi skly - neprůzvučnost vzrůstá se šířkou vzduchové mezery; nejvýhodnější jsou klasická špaletová okna, která běžně dosahují Rw kolem 40 až 50 dB. Připojovací spára - spára musí být řádně utěsněna, jinak dochází k výraznému zhoršení neprůzvučnosti obvodového pláště (složené konstrukce). Nejlepších zvukoizolačních vlastností dosahují špaletová dvojitá okna s mezerou mezi skly 100 až 200 mm. Lze u nich místo jednoduchého zasklení použít dvojsklo. Okna musí mít dobré těsnění a kvalitně provedenou připojovací spáru (zalomené ostění, příp. U oken TZI 4 a více je nutné, aby větrání nebylo zajištěno okny, ale větracími štěrbinami spolu s podtlakovým větráním. V případě, že objekt má hlukem exponovanou jen jednu fasádu přilehlou ke komunikaci, měly by se chráněné místnosti orientovat do klidné zóny nebo by alespoň místnosti směrem ke komunikaci měly mít okna ve dvou stěnách.
Ochrana zdraví před hlukem v pracovním prostředí
Rizika vyplývající z expozice hluku se odstraňují u zdroje anebo se snižují na možné minimum. Snížení rizik je založeno na obecných zásadách prevence:
- vypracování návrhu dispozice pracovišť a pracovních míst
- využití pracovních metod a postupů, které vyžadují menší expozici hluku
- volba vhodného pracovního vybavení zaměstnance
- snížení hluku technickými prostředky
- snížení hluku tlumením, izolací, pomocí ochranných stěn a obkladů z materiálů pohlcujících hluk
- dobrá organizace práce
- omezení trvání a intenzity expozice
- správný režim práce a doba odpočinku - v denních místnostech
Pokud rizikům vyplývajícím z expozice hluku nelze zabránit jinými prostředky, musí mít zaměstnanci k dispozici (a používat) vhodné a řádně přiléhající osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu a to za těchto podmínek: pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje dolní akční hodnotu 80 dB, musí mít zaměstnanec k dispozici chrániče sluchu; pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje horní akční hodnotu 85 dB, musí zaměstnanec používat chrániče sluchu.
Hygienický limit pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní práce rutinní povahy včetně velínu vyjádřená ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 60 dB.
Když pracujete v příliš hlučném prostředí, stěžujte si. Když bydlíte vedle trati nebo máte hlučného souseda, izolujte. Kvalitní protihluková izolace dokáže výrazně omezit i nejvtíravější hluk a zpříjemnit pobyt tam, odkud se nemůžete nebo nechcete odstěhovat. Stát vám totiž moc nepomůže. Z ekonomických nebo dočasných důvodů lze totiž velmi snadno zažádat hygienika o výjimku ze stanovených limitů.
tags: #hlukove #limity #silnicnich #staveb