Rekonstrukce domu, zejména starších staveb, přináší řadu výzev, mezi které patří i efektivní hydroizolace. Vlhkost zdiva je častým problémem, který může vést k degradaci konstrukcí, vzniku plísní a zhoršení obytného komfortu. Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu.
1. Úvod do problematiky hydroizolace starších domů
Starší domy byly často stavěny bez moderních izolačních technologií, což znamená, že jejich zdivo je náchylné k pronikání vlhkosti. Voda se může dostávat do konstrukce jak ze země (vzestupná vlhkost), tak i z atmosféry (srážková voda). Při rekonstrukci domu je proto klíčové věnovat pozornost správné aplikaci hydroizolace, která zabrání dalšímu poškozování stavby. Pokud není precizně vyřešené odizolování proti zemní vlhkosti či spodní vodě, riskujeme funkčnost celého domu a jakékoliv následné práce mohou přijít vniveč. Pojem sanace zdiva zahrnuje takový zásah do zdiva, spodní zástavby nebo zdiva v přízemí, který povede k trvalému snížení vlhkosti ve zdivu tím, že fyzicky zamezí dalšímu pronikání vzlínající vody ze zeminy nebo srážkové vody nad terénem do stavebního materiálu.
1.1 Důsledky vlhkého zdiva
Mnohé starší obytné budovy v našich městech a vesnicích mají vlhké zdivo. Příčina vlhkého zdiva je dána povahou stavebních materiálů, které absorbují jak vzlínající vodu z půdy, tak vodu, která na ně dopadá. Na omítku působí dešťová voda i kouřové plyny z ovzduší, vytvářejí se na ní skvrny a výkvěty plísní. Omšelé fasády a silně narušené omítky dokumentují vysoký obsah vlhkosti ve zdivu a vnitřních prostorách. Účinkem vlhkosti se pozvolna rozpadávají stavební hmoty, čímž jsou značně omezeny tepelněizolační vlastnosti zdiva.
Obývání vlhkých místností je zdraví škodlivé a věci zde uložené v důsledku zvýšené vlhkosti podstatně rychleji chátrají. Na vlhkých stěnách je růst plísní patrný žlutými, zelenými i černými skvrnami a zatuchlým zápachem, zvlášť rozpoznatelným při vstupu do budovy. Plísně znečišťují ovzduší a mohou vyvolávat astmatické záchvaty, bolení hlavy, pocity nevolnosti, vyvolat onemocnění kůže a plic. "Plíseň" přitom ani nemusí být přímo v objektu; její spóry se mohou dostat do místností i zvenčí. To způsobuje zejména u dětí větší výskyt alergií, onemocnění horních cest dýchacích a poruch imunity.
2. Diagnostika stavu zdiva a příčin vlhkosti
Prvním krokem, ještě před tím, než začnete provádět jakékoliv zásahy, jež mají mít za následek odvlčení domu, by mělo být provedení dodatečného vlhkostního průzkumu. Než se přistoupí k samotné hydroizolaci, je nutné identifikovat zdroj vlhkosti. Ten Vám má poskytnout základní informace, z jakých zdrojů objekt vlhne a jak moc je zdivo zavlhčeno. Vlhkostní průzkum v postačující kvalitě je Vám schopen sestavit odborník v oblasti sanací vlhkého zdiva. Dobře zpracovaný vlhkostní průzkum vám dá návod, na co se zaměřit a jaká opatření proti vlhkosti provést. K diagnostice staveb a měření vlhkosti zdiva se používá například mikrovlnný měřicí přístroj, který zvládne povrchové měření i měření hloubkové do několika desítek centimetrů. Přitom mají být zohledněny faktory technické, ale i hledisko ekonomické a požadavky památkové péče. Směrnice WTA poskytují vodítko pro posuzování zdiva a přehled diagnostických metod.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
3. Typy vlhkosti a jejich řešení
Vlhkost může mít různé zdroje a podle toho se volí i způsob hydroizolace:
3.1 Vzlínající vlhkost
Vzniká kapilárním vzlínáním vody ze země. Nejčastější problém u starších domů bez vodorovné izolace. Dům trpěl vzlínající zemní vlhkostí z podzákladí, protože původní vodorovné hydroizolace byly již zcela dožilé a neplnily svůj účel. Chybějící hydroizolace způsobuje, že se vlhkost šíří kapilárním vzlínáním ze základů do zdiva.
Řešení:
- Podřezání zdiva a vložení izolační vrstvy (např. PE fólie, nerezové plechy)
- Injektážní metody (chemická clona)
- Elektroosmotické systémy
3.2 Srážková voda
Voda pronikající z exteriéru, např. kvůli špatné fasádě nebo nefunkčním okapům. Suterénní prostory a jejich obvodové stěny byly vystaveny působení vlhkosti z boku od přilehlé zeminy. Nepropustná zemina v okolí objektu brání rychlejšímu vsakování dešťových srážek do podloží a srážková voda pak dočasně tlakově působí na obvodové zdivo suterénu. Občas tedy docházelo i k pronikání tekoucí vody zdivem. Dalším problémem zjištěným v suterénu byla kolísající hladina spodní vody. Objekt se nachází v blízkosti řeky. Lokální závady, jako jsou špatně zaústěné okapové svody, byly již před samotnou návštěvou naším sanačním technikem, majitelem odstraněny. Velkým problémem u starých domů bývá nedostatečně dimenzovaný nebo degradovaný systém odvodu srážkové vody ze střechy. Ta, pokud není korigována, teče nekontrolovaně k základům domů, které může podmáčet.
Řešení:
- Hydrofobní nátěry fasády
- Oprava nebo výměna okapového systému
- Oprava trhlin a spár v obvodovém plášti
- Odvodnění kolem domu
3.3 Kondenzace
Vnitřní vlhkost vznikající špatným větráním nebo tepelnými mosty. V suterénních prostorách může docházet na zdivu ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu.
Řešení:
- Zlepšení ventilace (např. rekuperace)
- Dodatečné zateplení s parobrzdou
4. Krok za krokem: Hydroizolace při rekonstrukci starších objektů
4.1 Příprava stavby
Než začnete s hydroizolací, je nutné:
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
- Odstranit staré omítky a nánosy. Stejně tak bylo oklepáno prakticky všechno zdivo v suterénu a ve většině místností ve sklepě byla odstraněna původní betonová podlaha.
- Očistit zdivo od solí a biologických nečistot.
- Nechat zdivo vyschnout (případně použít vysoušeče). Po důkladném vyschnutí, ke kterému pomůže stavební vysoušeč, přijde na řadu základní nátěr.
4.2 Výběr vhodné metody hydroizolace
Výběr závisí na typu zdiva, míře poškození a rozpočtu. Dodatečnou hydroizolaci stavby je možné řešit několika způsoby, vždy ale platí, že o vhodnosti zvoleného řešení by měl rozhodnout odborník na základě podrobného průzkumu stavby. Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací.
Níže je uvedeno srovnání nejběžnějších metod:
| Metoda | Popis | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| Podřezání zdiva | Mechanické přerušení kapilární cesty a vložení izolační vrstvy | Trvalé řešení, vysoká účinnost | Vysoká cena, zásah do konstrukce |
| Injektáž | Vstřikování hydrofobní látky do zdiva | Rychlá aplikace, bez destrukce | Nižší účinnost u silně poškozeného zdiva |
| Elektroosmóza | Vytváření elektrického pole, které odpuzuje vodu | Bez stavebních zásahů | Vyšší provozní náklady, nižší účinnost |
4.2.1 Podřezání zdiva
Jedním z řešení je odstranění vlhkosti mechanickým zásahem. Typicky se jedná o podřezání zdiva. K tomu se využívá řetězová nebo diamantová pila, většinou se řez provádí v ložné spáře zdiva, realizovat lze ale i podříznutí smíšeného zdiva nebo betonové stěny (pomocí diamantové pily). Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska. Do spáry se poté instalují malé klínky a spára se vyplňuje rozpínavou maltou. U podřezání zdiva je nutné dodržet statické zásady a postupovat po etapách, aby nedošlo k narušení stability stavby.
4.2.2 Vrážení nerezových desek
Další možností je vrážení nerezových desek do zasaženého zdiva. Hydroizolační vrstvu tvoří v tomto případě nerezové desky vlnitého plechu, které se zaráží do ložné spáry zdiva. Jednotlivé desky jsou do zdiva zaráženy strojně nebo ručně pneumatickým kladivem. Krajní vlny plechů se napojují překrytím, čímž vznikne kompaktní hydroizolace. Výhodou této metody je dlouhá doba životnosti hydroizolace, zdivo ale musí mít pravidelnou vodorovnou spáru a odborník také musí posoudit, zda stavbě neuškodí rázy vznikající při zaražení plechů.
4.2.3 Chemická injektáž
Veškeré původní zdivo domu bude doplněno o novou vodorovnou hydroizolaci pomocí technologie chemické injektáže akrylátovými gely. Tyto gely utěsňují zdivo zcela. Byly použity z důvodu možného rizika výskytu tlakové vody v suterénu. Injektáže budou v podsklepené části domu provedeny v úrovni podlah sklepa a v nepodsklepené části v úrovni podkladních betonů podlah přízemí. Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovou metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
4.3 Ochrana proti boční vlhkosti: Svislá hydroizolace
Svislá izolace se provádí hlavně za účelem odvětrání a izolace sklepních prostor nebo dalších prostor pod úrovní terénu. Jde o metodu, která zcela izoluje spodní stavby a na sto procent zabraňuje pronikání vlhkosti z půdy do podzemních prostor. Fólie, která se k izolaci používá, navíc vytváří vzduchovou odvětrávací dutinu mezi půdou a izolovanou konstrukcí. Hydroizolace se provádí vnější, ale také vnitřní. Uvnitř budov jde o hydroizolační stěrky. V případě, že je nutné udělat dodatečnou hydroizolaci zdiva, které je ve styku s půdou, se vždy dává přednost provedení z vnějšku budovy. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojené na vodorovnou izolaci budovy, která je funkční. Vodorovná izolace by měla být vytvořená pomocí přímých sanačních metod jako je chemická injektáž, aktivní elektroosmóza nebo podřezání zdiva. Svislá izolace zdiva pak brání vlhkosti dostávat se do zdi z boku.
4.3.1 Vnější svislá hydroizolace
Kolem suterénu je plánován odkop až na úroveň podlahy sklepa a v nepodsklepené části do přibližně 50 cm od úrovně terénu. Na dno výkopů budou umístěny drenáže do dvou samostatných větví pro hluboký a mělký odkop. Drenáže budou napojeny do zasakovací jímky na zahradě dál od objektu. Když vytvoříte svislou hydroizolaci z vnějšku budovy, je ideální ji ochránit proti poškození, které by mohlo nastat při zpětném zásypu půdou. Dále je vhodné ji chránit proti povětrnostním vlivům a proti zatížení vodou. Ochrannou vrstvou může být plošný geodrén. Ten slouží jako tepelná izolace a zároveň má odvodňovací funkci. Dále lze jako ochrannou vrstvu použít nopové fólie nebo desky z extrudovaného polystyrenu. Tvarovaná nepropustná nopovaná fólie odděluje stavbu od vlhkého okolního prostředí. Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu ) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. Svislá izolace zdiva nad terénem se provede do výšky min. 300 mm. Mělo by dojít k provedení nové povlakové nebo stěrkové hydroizolace; důležitá je ochrana pomocí nopové fólie se slepením ve spoji a s možností odvětrání nad terén pomocí systémové větrací lišty.
Technologický postup vnější svislé hydroizolace:
- Odkopání zeminy kolem objektu pod úroveň základů (postupně dle statických požadavků).
- Očištění obnaženého obvodového zdiva, případné vyzdění a celková oprava zdiva.
- Ukotvení a svaření hydroizolační fólie.
- Izolace veškerých přípojek a jejich přelepení bitumenkaučokovou páskou.
- Ukotvení vrchní nesavé geotextilie.
- Položení a vyspádování odvodňovací drenáže.
- Napojení drenáže do kanalizace.
- Zasypání drenáže 30 cm vrstvou štěrku.
- Položení ochranné nesavé geotextilie na štěrkovou vrstvu.
- Zasypání výkopu kolem objektu zeminou popřípadě štěrkem do výše okolního terénu, postupné hutnění zeminy.
- Nakotvení ochranných ukončovacích odvětrávacích lišt.
- Konečná úprava terénu.
4.3.2 Vnitřní svislá hydroizolace
Pokud nelze sklepní prostory izolovat zvenku, musíte sklep odizolovat v několika vrstvách zevnitř. Obvodového zdivo uprostřed suterénu, na které z druhé strany přiléhá zemina a není možné jej odkopat zvenčí, bude injektováno v úrovni stropu. Od stropu po podlahu suterénu bude poté provedena vnitřní svislá hydroizolace za pomoci minerální hydroizolační stěrky. Pro hydroizolaci vnitřní strany zdiva uvnitř objektů je vhodná silikátová hydroizolační hmota. Dále se používají asfaltové stěrkové hmoty, jejichž výhodou je plošné nanesení, kdy se nevytváří žádné spoje. Dalším plusem stěrek je velmi dobrá odolnost proti vodě. Používají se také modifikované asfaltové pásy. V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. V suterénních prostorech, kam proniká tlaková či tekoucí voda, je technologie provedení svislé hydroizolace zdiva ideálním řešením. V případě, že je potřeba provést sanaci sklepních prostor svislou izolací zdiva, ke kterému je z vnější strany zamezen přístup nebo se jedná o tvarově složité plochy, lze provést izolaci z vnitřní strany objektu pomocí minerální stěrky. Aplikace minerální stěrky zajistí tzv. zkřemenění a to nejen hydroizolační vrstvy, ale i netěsných stavebních hmot. Celý tento proces svislé hydroizolace zdiva pomocí minerální stěrky nakonec vede k tomu, že se hydroizolační vrstva spojí se stavební hmotou a stane se její součástí. Izolace vlhkého zdiva tak končí také úspěchem.
Postup vnitřní svislé hydroizolace:
- Nejprve je nutné odstranit veškeré vrstvy omítky a odkrýt zdivo.
- Zeď důkladně očistit od zbytků omítky a prachu.
- Nechat zeď vyschnout.
- Po důkladném vyschnutí následuje základní nátěr.
- Po základním nátěru následuje izolační stěrka.
- K uzavření dutých míst se pak aplikuje cementový vyrovnávací tmel, kterým se zakryjí nerovnosti.
4.4 Obnova omítek a interiérových povrchů
Po dokončení hydroizolace je nutné obnovit omítky. Veškeré další povrchové úpravy zdiva budou provedeny klasickými sanačními omítkami. V interiéru je vhodné použít paropropustné nátěry a materiály, které umožní zdivu „dýchat“. V suterénu budou dále použity provětrávané podlahy ze systému tvarovek z tvrdého pvc. Na ně bude proveden základový beton nových podlah. Odvětrání systému dutinových podlah bude přes nevyužívaný komínový průduch ze suterénu. Přívody vzduchu do systému provětrávaných podlah budou skrz drážky ve zdivu z interiéru suterénu, případně přes jádrové vrty z exteriéru, podle tahu komínového tělesa. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy.
5. Specifika hydroizolace u různých typů starých staveb
5.1 Kamenné domy
Kamenné zdivo má nepravidelnou strukturu a vysokou nasákavost. Podřezání je obtížné, doporučuje se:
- Chemická injektáž s vyšší viskozitou.
- Vnější hydroizolace a drenáž.
5.2 Hliněné a smíšené stavby
Citlivé na vlhkost, nesnáší cementové materiály. Řešení:
- Vápenné omítky.
- Hydrofobní nátěry na přírodní bázi.
- Odvodnění základů bez zásahu do konstrukce.
5.3 Historické objekty
Vyžadují šetrný přístup a často i souhlas památkářů. Doporučení:
- Reverzibilní metody (např. injektáž).
- Minimální zásahy do konstrukce.
- Spolupráce s odborníky na památkovou péči.
6. Nejčastější chyby při hydroizolaci starých domů
- Nesprávná diagnóza příčiny vlhkosti.
- Použití nevhodných materiálů (např. cementové omítky na hliněné zdivo).
- Chybějící drenážní systém.
- Nedostatečné vyschnutí zdiva před aplikací izolace.
- Nedodržení technologických postupů.
- Velmi častým nedostatkem bývá návrh hydroizolace proti zemní vlhkosti a gravitační vodě (dešťová voda) v případě založení stavby v hloubce nad 2 metry v jílovitých zeminách - jílech (většina jílovitých zemin je totiž těžce propustná pro vodu), aniž by byl zabezpečen nepřímý hydroizolační princip, tedy odvedení vody z obvodu objektu pomocí drenážního systému. Gravitační voda, která nemá možnost odtoku od základové spáry, v tomto prostoru zůstává a stává se vodou tlakovou, na kterou navržená hydroizolace není dimenzovaná.
- Velmi častým nešvarem z hlediska projektové dokumentace bývá opomenutí detailů hlavně u prostupů. Detail však často bývá podceněn i po zhotovení hydroizolace.
- U hydroizolací způsobených špatným podkladem se obvykle místo propadá, vytvoří se vlhká mapa a okolí je protkané sítí drobných trhlinek (v počátku vlásečnicových). Jako hlavní příčinu lze označit nekvalitně zhotovený podkladní beton, může se jednat také o působení agresivní vody na nechráněnou podkladní vrstvu betonu. Ta pak způsobuje rozklad cementových částic a následnou ztrátu pevnosti. V tomto případě je oprava velmi složitou záležitostí.
- Další možná závada bývá způsobena tzv. sednutím obvodové stěny a základu a projevuje se zvlhnutím přechodu mezi svislou a vodorovnou částí hydroizolace. Je specifická tím, že se obyčejně projevuje po celém obvodu objektu. Často následuje odklopení ochranné přizdívky od suterénní stěny a tlak nezajištěných zemin vede k poškození přizdívky i hydroizolace.
- Nejvíce rozšířenou závadou je však nesprávná výška vyvedení hydroizolace nad terén a nevhodný detail jejího ukončení. Zde existuje mnoho příčin - hydroizolace je navržena i zhotovena ve správné výšce, tj. minimálně 150 mm nad budoucím upraveným terénem, ale překáží dalším úpravám přízemní části, tj. soklu. Následkem toho dochází k jejímu odříznutí. Může být také vyvedena v dostatečné výšce, ale není dostatečně utěsněn detail ukončení, takže za hydroizolaci proniká voda.
7. Doporučené produkty a materiály
Na trhu existuje mnoho produktů pro hydroizolaci. Mezi osvědčené patří:
- SikaMur® InjectoCream - injektážní krém proti vzlínající vlhkosti.
- Mapei Idrosilex - hydroizolační nátěr.
- Knauf Sanova - sanační omítkový systém.
- Bitagit, IKO, Vedag - asfaltové pásy pro izolaci základů.
- FATRAFOL - izolační systém českého výrobce firmy Fatra a.s. vzhledem k výborné chemické odolnosti vůči převážné většině anorganických kyselin, zásad a jejich solí určena především k izolacím pozemních a podzemních částí staveb proti agresivní tlakové a prosakující vodě a dále jako izolační vrstva izolačních systémů proti pronikání kapalin a výluhů do spodních vod.
- ALKORPLAN - hydroizolační fólie vyrobené z měkčeného PVC (mPVC). Fólie ALKORPLAN se vyznačují vynikající svařitelností a odolností proti agresivním vlivům počasí.
- SIKAPLAN - hydroizolační fólie vyrobená kalandrováním z měkčeného polyvinylchloridu (PVC) a zesílená polyesterovou výztužnou tkaninou. Nacházejí uplatnění zejména v oblasti střešních fólií, ale i v oblasti izolací spodní stavby proti zemní vlhkosti, izolací vodohospodářských staveb, mostů, tunelů, záchytných olejových van, nádrží na chemikálie a mnohých dalších.
- VIPLANYL - poplastovaný plech, jehož hlavní oblastí využití jsou ukončovací a kotvící plechové prvky při aplikacích PVC hydroizolačních fólií.
- Nopovaná fólie z vysokohustotního polyethylenu - odolná vůči tlakové vodě, agresivním látkám, alkoholům, organickým kyselinám, ropným produktům a vnikání radonu do budov. Vytváří dlouhodobou mechanickou ochranu hydroizolaci spodních staveb.
Náročnost realizace hydroizolace spodní stavby je vysoká a jakákoliv závada se jen těžko lokalizuje a je velmi náročná ekonomicky. Z těchto důvodů je nutné investorům nabízet tzv. vícestupňové hydroizolační systémy a u náročných a důležitých staveb také kontrolní a sanační systémy. Dvojí hydroizolace je vždy účinnější než sólová.
tags: #hydroizolace #zdiva #rekonstrukce #informace