Hydroizolace plochých střech je klíčová pro ochranu budovy před vlhkostí a prodloužení její životnosti. Plochá střecha stavebních objektů podstupuje negativnímu vlivu povětrnostních podmínek. Přesně proto potřebuje kvalitní ochranu před vlhkostí.
Proč je hydroizolace plochých střech důležitá?
Ploché střechy jsou stále populárnější díky svému modernímu vzhledu a praktickému využití. Nicméně jejich konstrukce je náchylnější k problémům s vlhkostí. Bez správné hydroizolace může voda pronikat do konstrukce, což vede k poškození budovy, růstu plísní a dalším problémům. Kvalitní hydroizolace je proto nezbytná pro zajištění dlouhé životnosti střechy a ochranu vašeho majetku.
Vnitřní a vnější izolace střechy
Při výběru izolace (rovné) střechy se často setkáte se dvěma pojmy - vnitřní a vnější izolace. Vnitřní izolace střechy vám pomůže hlavně s tepelnou ztrátou. Její vliv na zabránění pronikání vlhkosti je však minimální. Může trochu pomoct s předcházením vzniku kondenzace v prostorách pod střechou, nicméně u plochých střech je tato role zcela minoritní. Vnější izolace střechy naopak představuje první obrannou linii proti povětrnostním vlivům, jako je déšť, sníh nebo škodlivé UV záření. Tato vrstva chrání konstrukci před pronikáním vody a je nezbytná právě u plochých střech, kde se může snadno držet voda. Správně provedená vnější izolace zajistí, že konstrukce zůstane suchá a chráněná po mnoho let.
Kdy a proč je potřeba střechu izolovat?
Hydroizolaci střech je vhodné provést nejen při výstavbě nového objektu, ale i při rekonstrukci stávající střechy a opravě spojů. Vlhkost a zatékající voda mohou způsobit vážné problémy, jako je koroze kovových prvků, poškození dřevěných konstrukcí, snížení izolačních schopností střešních materiálů a růst plísní.
Bez kvalitní izolace ploché střechy může dojít k poškození konstrukce, což následně vyžaduje nákladné opravy. Hydroizolace nejen prodlužuje životnost střechy, ale také chrání zdraví obyvatel tím, že zabraňuje vzniku plísní a hub. Dalším důvodem je ochrana před škodlivými účinky UV záření a chemickou erozí, která může časem degradovat střešní materiály.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Pokud si tedy všimnete prvních známek zatékání nebo plánujete rekonstrukci střechy, je na izolaci ploché střechy nejvyšší čas.
Jak vybrat správnou hydroizolaci?
Výběr vhodné hydroizolace závisí na několika faktorech, jako je typ střechy, klimatické podmínky a rozpočet. Zde jsou klíčové kroky, které vám pomohou vybrat tu nejlepší možnost:
- Určete typ střechy: Ploché střechy mohou být nepochozí, pochozí nebo zelené. Každý typ vyžaduje jiný druh hydroizolace.
- Vyberte materiál: Mezi nejčastější materiály patří asfaltové pásy, PVC fólie, EPDM membrány nebo polyuretanové nátěry. Každý z těchto materiálů má své výhody a nevýhody.
- Zohledněte klimatické podmínky: Pokud žijete v oblasti s extrémními teplotami nebo častými dešti, zvolte materiál, který je odolný vůči těmto vlivům.
- Porovnejte ceny a kvalitu: Investice do kvalitní hydroizolace se vyplatí, protože levné materiály mohou vést k častým opravám.
Typy hydroizolace rovné střechy
Při výběru vhodného materiálu pro hydroizolaci máte hned několik možností. Každý materiál má své specifické vlastnosti a výhody:
- Tekutá guma Kanada: Je jedním z nejuniverzálnějších řešení díky své vysoké flexibilitě a roztažnosti. Tento gumoasfalt na střeše vytváří bezešvou a voděodolnou membránu, která se snadno aplikuje pomocí štětce, válečku nebo nástřiku. Materiál je vhodný jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce střechy.
- Tekutý plast: Je moderním řešením, které je odolné vůči UV záření a chemikáliím. Vyniká svou dlouhodobou životností a schopností vytvořit odolnou hydroizolační vrstvu, která chrání střechu před vnějšími vlivy. Navíc ji můžete aplikovat i když mrzne nebo prší, co je při akutním zatékání velká výhoda.
- Barevná tekutá guma: Například Alfema TG500, je ideální volbou nejen pro hydroizolaci, ale také pro estetické vylepšení střechy. Nabízí širokou škálu barev a je vhodná i jako nátěr hliníkové střechy nebo jiných typů krytin. Její odolnost vůči povětrnostním podmínkám a flexibilita z ní dělá oblíbené řešení.
Používané materiály a jejich vlastnosti
- Asfaltové pásy: Používají se v podzemní i nadzemní části stavby. V podzemní i nadzemní části stavby slouží jako podklad pod asfaltové pásy, zlepšují jejich přilnavost. Dále se používají na vysprávku malých trhlin a spár.
- Asfaltové penetrační nátěry: Asfaltový film vzniklý nátěrem je nepropustný pro vodu. Samostatně použitý penetrační nátěr však nelze považovat za hydroizolaci.
- Asfaltové hydroizolační stěrky: Díky vyššímu obsahu plniv jsou hustější, a dají se tak nanášet v silnějších vrstvách. Aplikují se pomocí ocelového hladítka. Používají se pro trvalou izolaci stavebních konstrukcí, které jsou ve styku se zemní vlhkostí a prosakující vodou (nevhodné pro tlakovou vodu). Chrání beton před agresivní vodou. Mohou být užity také jako izolace plochých střech.
- Kaučukové fólie: Používají se pro hydroizolační systém plochých střech i pro izolaci spodní stavby, a to včetně izolace proti vodám působícím hydrostatickým tlakem. Jejich hlavními přednostmi před asfaltovými hmotami je jejich vysoká pevnost v tahu, vysoká tažnost, dokonalá vodotěsnost. Kaučuk se vyznačuje vysokou pružností. Je odolný proti stárnutí a povětrnostním vlivům a má dobrou chemickou odolnost proti anorganickým látkám.
- Plastové fólie: Použití plastových fólií je stejné jako u fólií kaučukových. Ve stavební praxi se používají různé typy plastových fólií.
Co budete k hydroizolaci potřebovat?
Pro úspěšnou izolaci na plochou střechu budete potřebovat několik základních věcí. Nejdůležitější je samozřejmě vybraný hydroizolační materiál, ať už se jedná o tekutou gumu, gumoasfalt nebo tekutý plast.
Dále budete potřebovat penetrační nátěr, který zlepší přilnavost materiálu k podkladu. Aplikační nářadí, jako jsou štětce, válečky nebo stříkací zařízení, a také čisticí prostředky, například tlakovou vodu nebo kartáče pro důkladnou přípravu povrchu. Pro ošetření spojů a detailů je vhodná geotextilie.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Postup instalace hydroizolace
Správná instalace je stejně důležitá jako výběr materiálu. Zde je podrobný postup, jak nainstalovat hydroizolaci na plochou střechu:
- Příprava povrchu: Povrch střechy musí být čistý, suchý a rovný. Odstraňte veškeré nečistoty, staré vrstvy izolace a opravte případné trhliny.
- Aplikace základního nátěru: Některé materiály vyžadují základní nátěr, který zlepšuje přilnavost hydroizolace.
- Pokládka hydroizolační vrstvy: Postup závisí na zvoleném materiálu. Například asfaltové pásy se taví pomocí hořáku, zatímco PVC fólie se svařují horkým vzduchem.
- Utěsnění spojů: Důkladně utěsněte všechny spoje a přechody, aby byla zajištěna vodotěsnost.
- Kontrola a testování: Po dokončení instalace proveďte vizuální kontrolu a případně test těsnosti, například pomocí vody.
Izolace střechy postup
- Nejdřív důkladně zkontrolujte celou střechu a případně identifikujte všechna poškozená místa nebo problematické oblasti, kde dochází k zatékání. Zaměřte se na praskliny, spáry, spoje nebo odlupující se části stávajícího povrchu. Všechna tato místa je nutné ošetřit ještě před aplikací nové vrstvy.
- Odstraňte veškeré poškozené materiály a očistěte povrch střechy. Zajistěte, aby povrch byl čistý, suchý a zbavený prachu, mastnoty a volných částic. Pokud je povrch starší nebo se drolí, aplikujte penetrační nátěr. Penetrace je potřeba hlavně u starých asfaltových pásů, ale doporučuje se provádět ji vždy, protože zajišťuje lepší přilnavost hydroizolační vrstvy.
- Nyní přichází na řadu aplikace samotného hydroizolačního materiálu. Pokud opravujete spoje, praskliny nebo spáry, naneste první vrstvu tekuté gumy a vložte do ní geotextilii. Ta překlene poškozená místa a zajistí jejich dlouhodobou pevnost a vodotěsnost. Následně naneste další vrstvu tekuté gumy, aby byla páska zcela zakryta.
- Pro celoplošnou aplikaci nanášejte tekutou gumu štětcem, válečkem nebo stříkací technikou v rovnoměrné vrstvě. Je důležité nanést alespoň dvě vrstvy materiálu a mezi jednotlivými nátěry nechat dostatečný čas na zaschnutí, obvykle 24 hodin.
- Nakonec zkontrolujte celou střechu a ujistěte se, že je vrstva aplikována rovnoměrně a bez bublin nebo prázdných míst. Tímto postupem vytvoříte odolnou a dlouhotrvající hydroizolaci, která ochrání vaši střechu před vodou i povětrnostními vlivy.
Kdy je ideální hydroizolaci provádět?
Nejlepší období pro hydroizolaci ploché střechy je jaro nebo léto, kdy jsou teploty stabilní a pohybují se mezi 5 °C a 30 °C. Důležité je vyhnout se dešti a vysoké vlhkosti, protože tyto faktory mohou negativně ovlivnit schnutí většiny materiálů.
Časté chyby při hydroizolaci
Při instalaci hydroizolace se často objevují chyby, které mohou vést k problémům. Zde jsou nejčastější z nich:
- Nedostatečná příprava povrchu: Pokud povrch není správně připraven, hydroizolace nemusí dobře přilnout.
- Špatné utěsnění spojů: Nedostatečně utěsněné spoje mohou způsobit průnik vody.
- Použití nekvalitních materiálů: Levné materiály mohou mít kratší životnost a horší odolnost.
- Nedodržení technologických postupů: Každý materiál má specifické požadavky na instalaci, které je nutné dodržet.
Údržba hydroizolace
Pravidelná údržba je klíčová pro zajištění dlouhé životnosti hydroizolace. Zde je několik tipů:
- Pravidelné kontroly: Provádějte vizuální kontroly alespoň jednou ročně a po každé extrémní události, jako je silný déšť nebo vítr.
- Čištění: Odstraňujte nečistoty, listí a jiné předměty, které by mohly poškodit hydroizolaci.
- Opravy: Pokud objevíte poškození, opravte ho co nejdříve, aby se zabránilo dalšímu šíření problému.
Spádování ploché střechy
Plochá střecha musí mít dostatečný spád, jinak hrozí výskyt stojaté vody na jejím povrchu a s tím spojené další problémy. Konkrétně se doporučuje spád 2 %. Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2% (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2% považují za střechy zvláštní).
Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplýne konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
Tepelná izolace ploché střechy
Nejen, že zateplení ploché střechy vyžaduje legislativa. Jde také o způsob, jak zlepšit technické parametry konstrukce. Co vám přinese izolace ploché střechy?
- Úspora energií: nezateplenou střechou uniká podstatná část tepla a izolace tepelné ztráty sníží.
- Příjemná teplota v interiéru: zateplení funguje i v létě, kdy brání přehřívání vnitřních prostor.
- Odhlučnění: izolace utlumí zvuky přicházející zvenčí nebo naopak hluk vycházející z budovy.
- Požární odolnost: dle tloušťky izolace lze zvýšit požární odolnost konstrukce na požadovanou úroveň.
Desky z čedičové vlny jsou pro zateplení ploché střechy ideální. A to hned z několika důvodů: mají vynikající tepelně-izolační vlastnosti, skvěle tlumí hluk, jsou paropropustné i vodoodpudivé a nehořlavé.
Polystyren skvěle izoluje teplo, má vysokou pevnost v tlaku, tahu i ohybu. Je lehký a má velkou odolnost proti prošlápnutí. Desky Isover EPS patří k nejpoužívanějším izolantům plochých střech.
Typy plochých střech
Volba druhu ploché střechy závisí na parametrech vnitřního prostředí - teplotě vnitřního vzduchu θ i [° C] a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu φ i [%] a případných požadavcích na provoz na střeše.
- Jednoplášťová střecha: Střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí jedním střešním pláštěm.
- Dvouplášťová střecha: Střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí dvěma střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovou vrstvou.
- Několikaplášťová střecha: Střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí několika střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovými vrstvami.
- Jednoplášťová střecha větraná: Jednoplášťová střecha, v jejíž skladbě je systém větracích kanálků napojený na vnější ovzduší.
- Jednoplášťová střecha nevětraná: Jednoplášťová střecha, v jejíž skladbě není systém větracích kanálků napojený na vnější ovzduší.
- Dvouplášťová střecha větraná: Dvouplášťová střecha, jejíž vzduchová vrstva je napojena na vnější prostředí.
- Dvouplášťová střecha nevětraná: Dvouplášťová střecha, jejíž vzduchová vrstva je vůči vnějšímu prostředí uzavřena.
Jednoplášťové ploché střechy jsou nejrozšířenějším typem plochých střech. více možností využití jejich povrchu (střechy pochůzné, pojížděné, zelené).
Historie plochých střech
Ploché střechy se začaly realizovat především v oblastech s malými srážkami. Nejstarší ploché střechy jsou známy již v egyptské architektuře z poloviny 3. tisíciletí před Kristem, kde jsou jimi zastřešeny skupiny mastab (hrobových staveb pro egyptské dvořany a úředníky). Konstrukce plochých střech se zde skládaly z kamenných desek, kladených na sraz nebo na pero a drážku. Podobným příkladem je také terasový zádušní chrám královny Hatšepsut v Dér-el-Bahrí z doby Nové říše egyptské.
Ploché střechy je možno nalézt také v architektuře Asýrie, Babylónu, Mezopotámie, Persie a Indie. V Asýrii a Babylónii vznikly tzv. visuté zahrady, které byly založeny na speciálních stupňovitých zděných konstrukcích, které podepíraly klenby. Je znám například jeden ze sedmi divů světa - visuté zahrady královny Semiramis v Babylónii. V Persii byla nosnou konstrukcí ploché střechy dřevěná kulatina podepřená perskými kládami. Jako vodotěsná krytina býval používán asfalt, který se těžil z Mrtvého moře (Bitumen Judaicum).
V Americe byly použity ploché střechy na indiánských sídlech (tzv. pueblech). Ta jsou dodnes zachována v údolích řek Rio Grande a Little Colorado. a kulatiny. Také v Evropě mají ploché střechy poměrně dlouhou tradici. V Řecku do 7. až 6. století před Kristem byly chrámy kryté dřevěnými kulatinami, na které byla položena udusaná hlína. V římské architektuře jsou známy vily s terasami na střechách. V jiných evropských zemích se z důvodů klimatických podmínek používaly pouze šikmé střechy.
V 18. století znovu objevuje asfalt řecký lékař Eirynnius, a to v podobě asfaltové horniny. Koncem 18. a začátkem 19. století se začínají objevovat předchůdci dnešních asfaltových pásů. Začátkem 19. století byla vynalezena dehtová lepenka. Tato skutečnost ovlivnila rozvoj plochých střech především v Německu.
V moderní architektuře patří k průkopníkům plochých střech především známý architekt Le Corbusier, který při formulaci pěti základních znaků funkcionalistické architektury definuje jako jeden z nich obytnou střechu se zahradou. Zhruba od 30. let minulého století se plochá střecha stává trvalým architektonickým prvkem. V posledních třiceti letech prošlo navrhování a provádění plochých střech velkým technickým vývojem.
tags: #hydroizolace #rovne #strechy #materialy #postupy