Hydroizolace je proces a systém používaný k zabránění pronikání vody nebo vlhkosti do stavebních konstrukcí, jako jsou střechy, stěny, podlahy a základy budov. Hydroizolační vrstva je ve většině případů očím skrytá. Přesto má pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí zásadní význam. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění i přímého prosakování vody. Díky hydroizolaci se voda nedostane do konstrukčních prvků, ve kterých nemá co dělat. Ve vnitřních i venkovních částech stavby je takových míst řada. Způsob ochrany proti průnikům vody se přitom u jednotlivých typů konstrukcí liší. Hydroizolace zabraňují pronikání vody do konstrukcí staveb, zejména přes ploché střechy, balkony a základy domu.
Typy hydroizolace a jejich specifika
Existuje několik různých typů hydroizolace, včetně střešní hydroizolace, fasádní hydroizolace, hydroizolace podlah, hydroizolace základů a další. Pro hydroizolaci se používají různé materiály, jako jsou hydroizolační fólie, membrány, asfaltové pásy, polymerní nátěry, silikonové těsnění a další.
Hydroizolační materiály dle původu
Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové třídíme do dvou skupin (dle původu materiálu) na syntetické a živičné.
Syntetické materiály
- PVC folie: Několik mm silné, velmi odolné, UV stabilní, pružné a v některých případech i pochozí folie, které se svařují za tepla. Používají se nejčastěji na plochých střechách a nebo terasách - mohou být pak buď holé nebo na nich může být např. dlažba na terčích a nebo dřevěný či WPC rošt. Na tyto folie prakticky nelze lepit další vrstvy jako např. dlažbu apod. Hydroizolační fólie na bázi PVC (polyvinylchlorid) je určena pro izolace staveb proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, včetně izolace základů, stěnových konstrukcí, podlah nebo základové desky, k zabránění průniků hydrostatickým tlakem nebo z jedné části konstrukce do druhé.
- Folie kašírované textilií: Tento speciální typ je na rozdíl od výše uvedených folií výrazně tenčí, přesto také velmi odolný a nakašírovaná vrstva textilie umožňuje nalepení následných vrstev, typicky dlažby. K podkladu se lepí buď kvalitními cementovými lepidly (musí být hydraulicky vytvrzující, tedy schopné vytvrdnout i bez přístupu vzduchu) a nebo speciálními hydroizolačními lepidly, jako např. Schönox iFix. Výhodou tohoto řešení nemusí být jen celková kvalita a odolnost, která se většinou za dané peníze uplatní na terasách a balkónech, ale v kombinaci s Schönox iFix vytváří ultra rychlé řešení třeba i pro koupelny, neboť již za 2 hodiny po přilepení pásů k podkladu je možné na ně lepit obklady a dlažby.
- HDPE a LDPE hydroizolační fólie IZOVIL: Jedná se o polymerní geosyntetické izolace, vyráběné v souladu s danými harmonizovanými evropskými normami se značkou CE. Obě provedení jsou vyráběna v maximálních šířích 5,30 m s možností řezání na 2,65 m a tloušťkách od 0,15 do 2,50 mm s možností výroby nejen hladkého povrchu, ale i s texturovaným povrchem. Výroba je jednovrstvá nebo KO extrudovaná (vícevrstevná) v černém i barevném provedení.
- Zemní hydroizolační fólie se signální vrstvou: Fólie umožňuje rychle detekovat případnou perforaci a na svém povrchu má výraznou barvu. Využití signalizační vrstvy zvyšuje celkovou bezpečnost hydroizolačního systému, protože umožňuje okamžitou reakci na možné komplikace. To snižuje riziko úniků nebo prosakování, jež by mohly způsobit poškození stavební konstrukce nebo znečištění prostředí.
- Geotextilie: Ty samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.
Živičné materiály
- Asfaltové pásy: Úplná klasika. Nejpoužívanějším typem živičných hydroizolací je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalená asfaltem. Plynovým hořákem na PB nahřejete pásy a natavíte je na betonové podklady. Pásy využijete pro hydroizolaci venkovních stavebních konstrukcí a základových desek. Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby: chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu. Řemeslníci provádí hydroizolaci stavebních základů zpravidla pomocí asfaltových pásů, které nahřívají plynovým hořákem a lepí na napenetrovaný betonový podklad.
Tekuté hydroizolace
- Hydroizolační stěrky a nátěry: Jsou vhodné pro vnitřní a venkovní použití, ale nejčastěji je využijete v koupelně. Jednoduše je aplikujete štětcem či válečkem na podkladní vrstvu. V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací. Na výběr máte mezi jednosložkovými a dvousložkovými hydroizolacemi.
- Jednosložková hydroizolace: Je připravená k okamžitému použití a po zaschnutí vytváří elastickou voděodolnou vrstvu.
- Dvousložková hydroizolace: Na bázi polymerové pryskyřice schne rychleji. Vyžaduje však náročnější přípravu, která souvisí s promísením dvou složek.
- Tekutá obdoba asfaltových pásů: Tento druh poměrně vyčnívá z řady a mj. k zabránění hromadění vlhkosti ve stavebních konstrukcích pod keramickými obklady a dlažbami, omezení kondenzace vodních par v důsledku rozdílných teplot a zamezení vzniku plísní je vhodné podklad ošetřit tekutou plošnou hydroizolací v kombinaci s izolačními pásy, které se aplikují do koutů, rohů a pod dilatace.
Krystalizační hydroizolace
Velmi specifický typ s řadou výhod, ale i nevýhod. Materiál se nanáší na vodou nasycený podklad a nadále se musí udržovat vlhký až mokrý po dobu mnoha hodin až jednotek dnů. Během této doby do struktury podkladu (betonu) prosakují speciální polymery, které v něm následně krystalizují, čímž ucpou všechny volné dutinky a kapiláry a vytvoří tak nepropustnou vrstvu přímo v tělese, které izolujeme. Takže sice také vytváříme povlak na povrchu, ten ovšem slouží "pouze" k transportu krystalizačního materiálu do struktury. Mezi výhody patří např. to, že taková vrstva se jen těžko může poškodit a mj. to, že to dost dobře funguje proti negativnímu tlaku vody, neb výše zmíněná voda uvnitř izolovaného předmětu si "sama" dále vytahuje utěsňující krystaly, které tím pádem pronikají o to hlouběji do struktury.
Nevýhodou je nepružnost a tedy neschopnost zvládat trhliny a prasklinky ve struktuře, dále je poměrně složité vyřešit utěsnění dilatačních spár a napojení na různé objekty, jako jsou guly, chrliče, rámy dveří, přechody podlaha/stěna, atp. Nelze také vždy na 100% zaručit dlouhodobou přídržnost naaplikované vrstvy, proto to není ideální volba např. pod dlažbu. Když dojde k pozdějšímu uvolnění dané vrstvy, z hlediska hydroizolace to již nevadí, protože krystaly již jsou ve struktuře a tedy izolace pak i nadále funguje. Nicméně pokud by vám s ní odpadla dlažba či obklad, radost mít asi nebudete.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Přísady do betonu
Další možností je namíchání speciální směsi přísad do betonu již při tvorbě daného objektu, tak aby byla výsledná struktura rovnou vodotěsná. To ovšem není v běžných podmínkách snadné. Přísady do betonu jsou velká alchymie a ideální je nachat si takovou směs vyrobit rovnou v betonárce. Nejkvalitnější beton je "silniční" a dále pak "vodostavební". Známou přísadou, se kterou by měl jít vyrobit vodotěsný beton je Xypex.
Klíčové faktory pro výběr hydroizolace
Nejdůležitější je samozřejmě to, co potřebuji zaizolovat, z čehož většinou automaticky vyplyne vše ostatní. Pokud tedy potřebuji vyřešit např. hydroizolaci koupelny v soukromém bytě, na které bude dlažba a obklad, pak je vše jasné: je to interiér, běžná/nízká zátěž, není třeba ani prodyšnost, ani pochůznost ani odolnost proti UV.
1. Interiér nebo exteriér?
To je důležité pro volbu odolnosti, pružnosti a prodyšnosti. V interiéru může být prakticky cokoliv z našeho sortimentu. Obecně se dá říci, že do exteriéru jsou vhodné prodyšné typy hydroizolací.
2. Voda či vlhkost v izolovaném podkladu?
Toto je zcela zásadní věc, neb voda a vodní páry v zaizolovaném podkladu stoupají směrem nahoru a když narazí na vrstvu hydroizolace, vytváří na ní nemalý tlak - je to pak tak trochu jako takový "papiňák". A když přijde zima a mráz, namáhání a destrukce jen zesilují. Toto je tak častý neduh venkovních betonů, které nebyly odizolovány ze spodu a ze stran, často i bez jakékoliv drenáže a oddělení od okolní zeminy, takže kromě vody ze shora pěkně cucají vodu ze stran a ze spodu. A ta pak dříve či později úspěšně odděluje celá na vrch naaplikovaná souvrství, často i s kusy samotného betonu.
3. Jaké bude zatížení hydroizolace?
- Bude vystavena jen občasné spršce, nebo bude trvale pod vodou, např. v bazénu či septiku? Je třeba zásadní rozdíl zda se chystáte izolovat sprchový kout v bytě se dvěma obyvateli a nebo sprchy ve fitness centru či spa.
- Bude izolace vystavena pozitivnímu nebo i negativnímu tlaku vody? Negativním tlakem je myšleno, že voda bude působit směrem z podkladu, na kterém je izolace nanesena. Příkladem může být např. vana bazénu, které někdo "zapomněl" udělat vnější izolaci vůči okolnímu terénu, ve kterém se prakticky vždy vyskytuje větší či menší množství vody, i kdyby jen občas.
- Hrozí, že by se v podkladu mohly vytvářet praskliny?
4. Z čeho je podklad, na který hydroizolaci aplikuji?
Zbývá pak ještě doplnit, na jaký druh podkladu se bude hydroizolace aplikovat. Zmínili jsme již výše anhydrit, ale jsou i další speciality - např. pokud jdu izolovat něco ošetřené nějakou "černou věcí", tedy něčím na bázi asfaltu, bitumenu či živice, musím zvolit kompatibilní materiál. Cementové materiály se např. nemohou aplikovat přímo na anhydritový podklad - je nutné zvolit buď necementovou alternativu a nebo případně použít uzavírací penetraci, která ale není součástí standardního řešení, neb pod většinu (cementových) hydroizolací se nepenetruje. On by ostatně v potenciálně mokrých či vlhkých prostorech anhydrit vůbec být neměl, nicméně v praxi se s tím často setkáváme.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Aplikace hydroizolace
Správná aplikace hydroizolace je klíčová. Důležitost údržby: Hydroizolace může být vystavena opotřebení a stárnutí. Vodotěsný pružný přechod různých konstrukcí, hydroizolací a pásů. V prostoru sprchového koutu i kolem vany dochází k přímému kontaktu vody s obkladem a dlažbou. Ty samy o sobě stoprocentně neochrání podklad proti vsakování. Voda se k němu může dostat přes špatně uzavřené spárovací hmoty a silikony. Rohy, okraje žlabů a další namáhaná místa doporučujeme zpevnit a utěsnit pomocí hydroizolačních pásek či bandáží. Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto ji doporučujeme aplikovat po celé ploše stěn a podlah. Aplikaci hydroizolační vrstvy doporučujeme všude, kam proniká pára a může zatéct voda. Ochranu si zaslouží stěny a podlahy na toaletě, v technické místnosti, kuchyni nebo domácím wellness.
Postup aplikace tekuté hydroizolace (např. v koupelně):
- Na vyrovnaný, suchý, pevný a čistý podklad se nanese penetrační nátěr. Ten se důkladně promíchá a nanese na podklad neředěný nebo ředěný vodou v max. poměru 1 : 1 v rovnoměrné vrstvě štětkou nebo válečkem.
- Po zaschnutí penetračního nátěru se zaizolují rohy, dilatační spáry a styky stěna - stěna, stěna - podlaha. Izolační páska se vlepí do dostatečné vrstvy hydroizolace a důkladně se přitlačí. Při ukončení těsnicího pásu je třeba udělat přesah přibližně 100 až 150 mm, který se vloží do hydroizolace a zapracuje stěrkou. Jako alternativu lze použít samolepicí butylovou izolační pásku, která se přilepí přímo na podklad.
- Přechody odtoků, odpadových trubek a jiných instalačních vedení přes stavební konstrukci se zaizolují izolační manžetou, která se vlepí do vrstvy hydroizolace. Před navlečením na odpadovou trubku je třeba zjistit, zda je otvor na manžetě dostatečně velký.
- Po dostatečném vyschnutí první vrstvy (přibližně 1 hod.) se nanese druhá vrstva, která musí dostatečně překrýt první nátěr včetně izolačních pásů a manžet.
- Po vyschnutí druhého nátěru (přibližně 1 až 2 hod.) se může začít lepit obklad nebo dlažba.
Hydroizolace specifických stavebních částí
Ať chcete před průniky vody ochránit vnitřní prostory nebo vnější stavební konstrukce, výběr správného typu materiálu nepodceňujte.
Ploché a šikmé střechy
Zvýšenou ochranu proti prosakování vyžadují zejména ploché střechy, na kterých se hromadí větší množství vody. Ochranu zajistí různé materiály od asfaltových pásů přes PVC folie po tekuté lepenky. Ochranu však vyžadují i šikmé střechy - krytina ze skládaných prvků není sama o sobě vodotěsná. Proto se na hydroizolaci nahlíží v širších souvislostech.
Balkony a terasy
Postup hydroizolace balkonů a teras je podobný jako u plochých střech. Cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do samotného podkladu i okolních částí stavby. Zvýšenou ochranu proto musíte věnovat hydroizolaci zdiva. V současnosti se hydroizolace balkonů a teras řeší nejčastěji pokládkou PVC fólií.
Bazény a zahradní jezírka
Bazény i zahradní jezírka mají vysoké požadavky na hydroizolaci. Jsou dlouhodobě v přímém kontaktu s vodou, navíc jsou často mechanicky namáhané a vystavené náročným klimatickým vlivům, jako jsou velké teplotní rozdíly, déšť, kroupy či sníh. Na rozdíl od tepelné izolace bazénu je hydroizolace nezbytná, protože chrání konstrukci před únikem vody.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Hydroizolační zemní fólie pro izolací jezírek, rybníků a nádrží je UV stabilní, velmi pružná, což usnadňuje její instalaci na nerovném terénu a v jezírcích s nepravidelnými tvary.
V níže uvedené tabulce naleznete přehled nejčastěji používaných hydroizolačních materiálů a jejich typické použití.
| Typ hydroizolace | Materiál | Typické použití | Vlastnosti |
|---|---|---|---|
| Povlaková (syntetická) | PVC fólie | Ploché střechy, terasy, bazény, základy, jezírka | Odolná, UV stabilní, pružná, svařitelná za tepla |
| Povlaková (syntetická) | Fólie kašírované textilií | Terasy, balkony, koupelny (pod dlažbu) | Tenká, odolná, umožňuje lepení dalších vrstev, rychlé schnutí |
| Povlaková (syntetická) | HDPE/LDPE fólie | Zemní izolace proti vlhkosti a tlakové vodě, základy, podlahy | Vysoká hustota, pružnost, hladký/texturovaný povrch, možnost signální vrstvy |
| Povlaková (živičná) | Asfaltové pásy | Základové desky, venkovní konstrukce, ploché střechy | Odolné proti mechanickému poškození, natavují se plynovým hořákem |
| Tekutá | Jednosložková hydroizolace | Koupelny, interiéry, místa bez systémové povlakové izolace | Připravená k okamžitému použití, elastická voděodolná vrstva |
| Tekutá | Dvousložková hydroizolace | Koupelny, interiéry, místa bez systémové povlakové izolace | Rychlejší schnutí, vyžaduje promíchání dvou složek |
| Speciální | Krystalizační hydroizolace | Betonové konstrukce (proti negativnímu tlaku vody) | Proniká do struktury betonu, nepružná, obtížné řešení spár |
| Integrovaná | Přísady do betonu (např. Xypex) | Vodotěsný beton (základy, bazény) | Vytváří vodotěsnou strukturu betonu přímo při výrobě |
tags: #hydroizolace #predsazeny #plast