Majitelé chalup a chat stojí při opravách či rozšiřování obytných ploch velmi často před nutností opravit či vybudovat podlahu přímo na zemině. Správně udělané podlahy přispívají ke snížení tepelných ztrát a vyššímu komfortu bydlení. Zvláště u starších domů je při opravách podlah důležitá hydroizolace a kvalitní betonový podklad.
Zatímco v minulosti byla skladba těchto podlah velmi jednoduchá a často sestávala jen z vrstvy izolačního zásypu pod prkny nebo dokonce z udusané hlíny, v současné době je standardem podlaha z několika vrstev hydroizolace, tepelné izolace, betonu a nášlapné vrstvy z různých materiálů. Beton se rovněž stabilizuje pojistnou kari sítí a v případě potřeby je nutné zahrnout do podlahových vrstev i opatření proti radonu.
Skladba podlahy na terénu
Budete-li skládat jednotlivé vrstvy od terénu směrem k finální nášlapné vrstvě, začne se obvykle zhutněnou drenážní vrstvou štěrkopísku nebo kameniva silnou 150 až 200 milimetrů. Na tuto vrstvu se položí vrstva podkladního betonu o síle 100 milimetrů, zpevněná kari sítí.
Na dostatečně ztuhlý beton přijde hlavní hydroizolační vrstva z vhodného typu asfaltových pásů. Zhruba pětimilimetrová vrstva slouží rovněž jako radonová izolace.
Poté následuje tepelná izolace, která se dělá zpravidla z polystyrenu o tloušťce 60 až 120 milimetrů podle konkrétních podmínek stavby či doporučení projektanta. Na polystyren by měla přijít další pětimilimetrová pojistná hydroizolační vrstva buď z asfaltových pásů, nebo vhodné hydroizolační fólie.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Následuje roznášecí vrstva betonové mazaniny, silná 50 až 60 milimetrů, kterou je rovněž vhodné pojistit kari sítí. Po vyzrání betonu je vše připraveno k položení finální nášlapné vrstvy.
Pro betonování používejte spíše sypkou směs s minimálním množstvím vody, aby se dobře vyrovnával povrch.
Podlaha v garážích, sklepech a technických místnostech
U sklepů, garáží a technických místností lze využít i jednodušší kombinaci vrstev betonové mazaniny, hydroizolace a potěru. Zpravidla se doporučuje položení betonové mazaniny o síle kolem 100 milimetrů na vyrovnaný podklad (kamenivo, štěrkopísek) s pojištěním roviny vodicími latěmi nebo hranolky.
Ty se vyrovnají s pomocí váhorysu, který zaměříme pomocí hadicové nebo laserové vodováhy. Horní hrana latí nebo hranolů je v úrovni budoucí horní vrstvy mazaniny.
Při betonování se směs rozprostírá a hutní nejdříve kolem latí či hranolků, čímž docílíme jejich pevného zafixování. Latě či hranolky poté slouží jako vodicí podklad pro vyrovnání vrstvy betonové mazaniny do roviny, kterou vytvoříme strháváním pomocné latě nebo prkna trhavými pohyby zleva doprava po vodicích latích. Po vyrovnání povrchu je třeba vodicí latě odstranit, vzniklý prostor doplnit betonem a doplněná místa zarovnat ocelovým hladítkem.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
V garážích, dílnách či sklepech lze na vyzrálou vrstvu betonové mazaniny položit hydroizolaci a buď na ni, nebo i rovnou na mazaninu nanést hladký betonový potěr, který může sloužit jako finální nášlapná vrstva podlahy. Potěr se nanáší v tloušťce 20 až 30 milimetrů a při vytváření roviny se postupuje stejně jako u betonové mazaniny. Beton tedy klademe mezi vodicí latě odpovídající tloušťky, rovinu vytvoříme nejdříve hrubším srovnáním pomocí lžíce nebo hladítka a poté strháváním pomocí prkna. Po vyrovnání povrchu doplníme a srovnáme beton i do spár po odstraněných latích.
V garážích nebo místnostech, které se používají pro zpracování výpěstků ze zahrady či v jiných typech prostor s možností odtékání vody po podlaze je někdy vhodné udělat beton ve spádu, ať už ke vchodu (voda odteče pod vraty), nebo do kanálku. Pro vytvoření sklonu použijeme rovněž vodicí latě, které se zafixují v příslušném úhlu a směru k vratům garáže či odtokovému kanálku.
Mazanina i betonový potěr se srovnávají do roviny pomocí vodicích a strhávacích latí.
Nová betonová vrstva na starou
Hladkou vrstvu betonového potěru, která může sloužit jako nášlapná vrstva či roznášecí podklad například pod PVC krytiny, plovoucí podlahy nebo podlahy z prken či palubek, lze udělat na čerstvý beton, ale i na vrstvu starého betonu. Jde vlastně o nejrychlejší a nejjednodušší obnovení a zvýšení užitné hodnoty staré podlahy bez nutnosti vkládání hydroizolace nebo vrstev tepelné izolace.
Nejlepší soudržnosti potěru s mazaninou docílíte při nanášení mazaniny na čerstvě vyzrálý podkladový beton.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Jestliže se potěr nanáší na starý beton, je nutné jeho povrch důkladně očistit a v případě potřeby zdrsnit. Několik dnů před nanášením potěru je nutné starou vrstvu mazaniny opakovaně vlhčit a těsně před betonováním se na ni ještě nanáší vrstvička cementové kaše. To alespoň doporučují tradiční receptury, ale soudržnost obou vrstev je možné pojistit rovněž vhodným adhezním můstkem, který se rovněž rozetře po povrchu těsně před betonováním.
Na starý a ne příliš kvalitní beton by měl přijít potěr v tloušťce alespoň 30 milimetrů, v celé ploše navíc vyztužený ocelovým pletivem.
Zvláště v případě, kdy bude potěr sloužit jako nášlapná vrstva, je velmi důležité nanášet potěrový beton ve správné konzistenci. Nesmí být příliš řídký a vodnatý, protože voda s nejjemnějšími částečkami vystoupí v prosychající vrstvě betonu na povrch a oslabí ji. Alternativou jsou samonivelační stěrky, které jsou sice výrazně dražší než potěr, ale k vyrovnání podlah je lze použít v tenčí vrstvě.
Nákladnější, ale účinnou vyrovnávací alternativou k běžným betonovým potěrům jsou samonivelační stěrky.
Teracová podlaha
V řadě starších domů najdete zejména na chodbách takzvanou teracovou mazaninu. Její vytvoření dříve patřilo mezi standardní řemeslné dovednosti většiny zedníků, dnes ji ovšem zdaleka neumí každý. Přesto stále patří k velmi pevným, kvalitním a na pohled zajímavým variantám úpravy povrchů podlah.
Dělá se na dokonale rovný, očištěný a zdrsněný podklad z betonu. Na ten se mezi latě rozprostře zhruba centimetrová vrstva betonového potěru. Na tu se rozprostírá vrstva směsi z cementové malty, jednobarevné či různobarevné mramorové drtě a barvy.
Podlaha na terénu - tepelná izolace
Dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy, přes 150-200 mm pro nízkoenergetické až po 200-300 mm pro pasivní domy.
Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků (izolace na terénu apod.) se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnové polystyren. Tyto materiály mají při plnoplošném působení zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost.
Vlastní návrh podlahy musí zohlednit základní vstupní údaje, kterými jsou velikost a typ zatížení, pevnost podkladní tepelné izolace a tuhost roznášecí desky. Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave“ na měkkém podkladě.
Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m2 tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50-60 mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150 mm (tl. 50 mm), nebo W4 200/200 (tl. 60 mm).
Kari síť v roznášecí vrstvě
Častým dotazem nejenom laické veřejnosti bývá, zda-li do roznášecí vrstvy podlahy patří kari síť. Pokud se to pokusíme zjednodušit a věnujeme se podlahám s běžným zatížením tj. v rodinných domech apod., můžeme roznášecí desky těžkých plovoucích podlah rozdělit na desky betonové a anhydritové.
V případě betonových desek navrhujeme vzhledem k malé pevnosti betonu v tahu výztuž (nejčastěji kari síť) vždy, výjimečné případy (malé podlahy apod.) bez výztuže je třeba vždy doložit statickým posudkem. Výztuž ukládáme osově do středu desky.
Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100Z) vzniká největší dotvarování běžné podlahy zejména pokládkou na nerovný podklad. Působící zatížení tak nepřenáší izolační deska plnoplošně, ale pouze bodově (např. z 20-50 % plochy).
Desky izolantu je třeba pokládat tak (např. Ideálním řešením není ani pokládka EPS na podsyp s větší zrnem. Také velká zrna podsypu se dokáží do tepelné izolace zatlačovat, než se vyrovná napjatost v konstrukci. Z tohoto důvodu se například v systémech Rigidur požaduje mezi podsyp a tepelnou izolaci vždy vložit alespoň tenkou pevnou desku Rigidur.
Příklad z praxe
Vždy je velmi poučné si teoretická doporučení ukázat na příkladu konkrétní stavby. V současnosti je v řešení sedlá podlaha rodinného domku na Ostravsku. Podlahová konstrukce je dle vyjádření majitele již několik měsíců stará a stále sedá, současné sednutí se pohybuje až do cca 7 mm.
V rámci řešení předmětné podlahy rodinného domu byly v laboratoři Isover provedeny zkoušky zatížení tlakem skladby podlahy bez desky podlahového topení a s deskou za účelem ověření deformace při zatížení s napětím 0,02 MPa. Výsledky jsou více než výmluvné tj. plnoplošně podepřené desky Isover EPS 100Z tl. 2×50 mm vykázaly při zatížení 2000 kg/m2 deformaci okolo 1 mm (deklarovaná hodnota max. 2 %, tj. max. 2 mm), zatímco stejná skladba doplněná touto podivnou deskou podlahového topení se spodními výstupky vykázala při shodném zatížení deformaci 6× vyšší! Z toho vyplývá, že předmětná deska PT je pro tento typ skladby podlahy zcela nevhodná.
Zateplení podlahy má svoji nezastupitelnou funkci při vytváření komfortu. Správná skladba podlahy zajistí akustickou a tepelnou pohodu. Zateplení podlahy na terénu nesmíte podceňovat, je třeba se soustředit na kvalitní zateplení podlahy.
Tepelné ztráty do země či chladných sklepů, mohou tvořit až 25 % všech tepelných ztrát v souvislosti s vytápěním interiéru domu. pokud máte podlahu na terénu v nepodsklepeném domě.
Polystyren pro zateplení podlahy
Pro zateplení podlahy používejte polystyren typu Z. Jedná se o základní polystyren na zateplení konstrukcí, u kterých není vyžadována vysoká přesnost rozměrů desky. Kromě toho jsou levnější než polystyren typu F, který zaručuje maximální přesnost rozměrů desek a který se používá pro zateplení fasády.
Po dokončení rozvodů vody a elektřiny můžete pokračovat zateplením podlahy na terénu. Nejdříve odstraňte z betonové desky nečistoty a prach. Pro lepší přilnavost betonového podkladu použijte penetrační nátěr, který aplikujte válečkem, štětcem nebo stříkáním.
Tip: Plánujete vlastní projekt? Na konci článku najdete formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí.
Následně podklad hořákem a horkovzdušnou pistolí natavte asfaltovou hydroizolaci. Poté můžete začít s pokládkou tepelné izolace. Pro eliminaci tepelných mostů pokládejte dvě vrstvy polystyrenu na sebe s překrytím spáry.
Pro eliminaci tepelných mostů položte PE fólii a spoje slepte páskou. Nakonec položte kari síť a můžete začít s betonáží podlahu.
Postup zateplení podlahy s podlahovým topením je stejná jako u zateplení podlahy na terénu. Na trhu existují speciální systémové desky tepelně-izolačních desek, které umožňují ukládání topného systému do podlahy.
Při rekonstrukci podlahy je důležité udělat novou hydroizolaci, abyste zabránili vzlínání zemní vlhkosti do skladby podlahy. Zvolená skladba podlahy se odvíjí od toho, zda se jedná o podlahu v přízemí na terénu (na zemině) či o podlahu na stropě. Níže je uvedena skladba podlahy na terénu a skladba podlahy na trámovém stropu.
Pokud máte starou podlahu pokládanou přímo na zeminu, setkáváme nejčastěji s budováním nové podlahy od základů. Dříve se podlahy pokládali přímo na zeminu a skládala se ze zásypu štěrkem nebo sutí a dřevěným záklopem z prken. Tyto vrstvy se většinou nechají odstranit, protože mohly držet vlhkost.
Při rekonstrukci podlahy jistě zvažte zatáhnutí hydroizolace také pod stěny. Pro hydroizolaci se používají různé materiály v podobě folií, lepenek nebo pásů.
Pokud se rozhodnete pro rekonstrukci podlahy na trámovém stropě, je lepší využít suchou metodu. Místo klasického betonu můžete použít lehčí materiály z OSB desek nebo sádrovláknitých podlahových desek.
Další tipy a triky
- Pro vyrovnání podkladu můžete použít samonivelační stěrky, které se provádí na očištěný podklad s ošetřenými trhlinami.
- Zateplení podlahy přispívá nejen k úsporám tepla, ale poskytuje i vítaný komfort tepla od nohou.
- Pro zvýšení zvukové izolace podlahy můžete použít speciální materiály, jako je například minerální vata.
Sanace vlhkého zdiva a podlahové konstrukce
Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových.
Napojení hydroizolace v podlaze na dodatečně provedené hydroizolační opatření ve stěnách, pokud byla provedena jejich sanace některou z mechanických metod (např. podřezáváním zdiva, probouráváním zdiva či HW systémem) je nutné z důvodu zajištění celistvosti hydroizolačního povlaku.
Nutnost provedení dodatečné tepelné izolace v podlaze může vyplynout z požadavků na hodnotu součinitele prostupu tepla U, jež jsou uvedeny v ČSN 73 0540-2 [3], a které jsou v současné době také na podlahové konstrukce situované na terénu poměrně vysoké.
Nutnost dodatečného provedení protiradonového opatření v podlaze může vyvstat zejména u nepodsklepených místností, jestliže jsou zde situovány pobytové prostory (definice - viz Vyhláška č. 268/2009 Sb. [4]), a pokud v nich byla zjištěna koncentrace radonu vyšší, než je směrná hodnota objemové aktivity radonu v interiéru, která je uvedena ve Vyhlášce č. 422/2016 Sb. [5] a činí 300 Bq/m3 (pro stávající stavby i pro nové stavby). Konkrétně se zde jedná o dodatečné provedení protiradonové izolace, která je zároveň hydroizolací.
Pokud v rámci projekčního návrhu sanačních prací vyvstane potřeba k celoplošnému zásahu do podlahy situované na terénu (tedy v suterénu u podsklepených objektů, nebo v 1. nadzemním podlaží u nepodsklepených objektů), pak je nutno zvážit možnost, resp. nutnost dodatečného vložení tepelné izolace do podlahy.
Pokud je to možné, je vhodné položit tepelnou izolaci ne způsobem doposud obvyklým (viz obr. 1), ale přímo na zeminu (viz obr. 2). Oproti obvyklému způsobu (viz obr. 1) je skladba s tepelnou izolací uloženou přímo na zemině (viz obr. 2) výhodná z hlediska průběhů parciálních tlaků a tedy i kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce.
V souvislosti s prováděním sanací vlhkého zdiva se v České republice běžně používá větraných vzduchových mezer pod podlahami, které jsou v kontaktu s podložím. Větrané vzduchové mezery je možno použít také jako ochranu proti radonu pronikajícímu z podloží.
Způsob zastropení musí respektovat případný památkový charakter objektu. Před několika lety se na českém trhu objevily různé typy tvarovek určených pro tento účel. Způsob řešení podlahové dutiny pomocí zmíněných tvarovek spočívá v provedení podkladní betonové vrstvy, popřípadě pouze zhutněného štěrkopískového podsypu.
tags: #hydroizolace #podlahy #na #terénu #postup