Vyberte stránku

Voda v objektu je velkým problémem a vlhkostí je ohrožena zejména spodní část staveb. Cílem hydroizolace stavebních konstrukcí je hlavně zabránění přístupu vody do konstrukce a zároveň zabránění vstupu vodních par či plynů. Při posuzování hydroizolací se stále ještě setkáváme s názorem, že u nepodsklepených staveb stačí uvažovat s namáháním hydroizolace pod podlahami přízemí zemní vlhkostí a obvod stavby je třeba chránit před odstřikující vodou.

Principy návrhu a hydrofyzikální namáhání

Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu. Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby. Pro správnou volbu izolace je nezbytné vycházet z následujícího třídění:

Tabulka 1: Základní třídění hydrofyzikálního namáhání

Označení Popis namáhání
O Vodní pára - kondenzace v důsledku rozložení teplot.
A Vzlínající voda - šíření kapilárním vzlínáním v pórovitém prostředí.
B Volně stékající voda - stékání po povrchu při zanedbatelném tlaku.
C Proudící nebo hnaná voda - stékání při působení tlaku větru či proudu vody.
D Tlaková voda - voda působící hydrostatickým vnitřním tlakem.

Kudy se vlastně dostává vlhkost do stavební konstrukce? Často si neuvědomujeme, že v podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí. Proto je nezbytné v podmínkách tlakové vody do hydroizolační koncepce volit více hydroizolačních konstrukcí a opatření.

Tabulka 2: Třídy požadavků na stav vnitřního prostředí

Třída Příklady prostor Požadavek na povrch
P1 Muzea, galerie, nemocnice Povrchy musí být absolutně suché.
P2 Pobytové místnosti, prodejny Povrchy musí být suché.
P3 Garáže, domovní technika Povrchy mohou být vlhké, nesmí stékat voda.

Výškové osazení objektu a výška izolace nad terénem

Určitě vás zajímá, jaká je minimální výška hydroizolace nad terénem. Ještě v 70. a 80. letech se v oborových normách pro hydroizolace uváděla minimální výška vodorovné hydroizolace nad terénem. Hydroizolace musí být vytažena minimálně 150 mm nad úroveň terénu, přičemž moderní doporučení a praxe často zmiňují, že svislá izolace má být vyvedena minimálně 30 cm nad úrovní upraveného terénu. Výška hydroizolace nad terénem musí být v mnoha případech minimálně 300 mm pro zajištění dostatečné ochrany před odstřikující vodou.

Nepodsklepené stavby, v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2, se doporučuje výškově osadit tak, aby vodorovná hydroizolační konstrukce byla v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu. Terén nebo zpevněné plochy kolem objektu se musí do vzdálenosti alespoň 1 m od objektu svažovat a sklon má být nejméně 2 %.

Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?

Materiálové řešení: Od asfaltu po tekuté stěrky

Výběr hydroizolačních materiálů je v dnešní době velmi široký. Webertec 915 je asfaltová izolační stěrka pro hydroizolace sklepních stěn, podlah, základových zdí ve styku se zeminou či podzemních garáží. Tato stěrková hydroizolace je velmi rychlá a nevznikají zbytečné spáry. Mezi další možnosti patří:

  • Asfaltové pásy: Tradiční řešení, kde se používají pásy ze skelné rohože, hliníkové fólie nebo polyesterového rouna.
  • PVC-P fólie: Pásy se mezi sebou spojují horkovzdušně a dodávají se v různých tloušťkách.
  • Tekutá guma: Moderní, snadno aplikovatelný materiál pro vodotěsnou izolaci základů, sklepů i podlah, který dokonale přilne i ke starému a nerovnému zdivu.

Vodotěsné izolace z asfaltových hydroizolačních materiálů vyžadují pozornost k teplotní odolnosti. Teplotní odolnost oxidovaných asfaltových materiálů je do 70 °C, u modifikovaných je to i 100 °C a více. Tato vlastnost dělá tyto materiály citlivé na protlačení nopy, pokud není použita vhodná ochrana.

Časté chyby a rizika v realizaci

Výše popsané řešení s vodorovnou a svislou izolací má dvě slabá místa. Jedno z nich je po celém obvodu stavby - etapový spoj. Etapový spoj mezi vodorovnou a svislou hydroizolací na obvodu stavby má malé šance na dosažení těsnosti pro tlakovou vodu, naopak je velká pravděpodobnost, že voda nateče na vodorovnou hydroizolaci a vsákne se do paty stěn. Druhým slabým místem jsou spoje mezi hydroizolací a rámem vstupních dveří nebo dveří na terasu.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy voda valící se ze svahu naplnila podsyp a spáry dlažby. Na vodorovnou hydroizolaci se všemi prostupy a etapovým spojem pak voda působí hydrostatickým tlakem. Pokud se hydroizolace v oblasti soklu neprovede správně, objevují se skvrny vzlínající vlhkosti na vnitřních stěnách. Při opravě je pak nutné vše odkopat, obnažit a přeizolovat. Hydroizolaci je přitom nutné mechanicky přikotvit pomocí dotmelené přítlačné lišty a z vnější strany ochránit tepelnou izolací na bázi XPS - extrudovaného polystyrénu.

Specifika sanace starších objektů

U starších staveb se vlhkost objevuje nejčastěji kvůli vzlínání vlhkosti z podloží nebo kondenzaci. Jestli se vám na stěnách objevují mokré mapy, plísně nebo opadává omítka, je nejvyšší čas zakročit. Možnosti řešení zahrnují:

Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci

  • Chemická injektáž: Vytvoření nové vodorovné izolace bez nutnosti velkých stavebních zásahů pomocí hydrofobní látky.
  • Mechanické podřezání: Fyzické přerušení vzlínání vložením nerezového plechu nebo plastové fólie.
  • Elektroosmóza: Využití slabého elektrického proudu k pohybu vody v kapilárách směrem zpět do země.

Osvědčená byla po staletí praktikovaná řešení zděných staveb s porézní omítkou odříznutou nad terénem nebo stavby s viditelným soklem z kamene dobře zabraňujícím vzlínající vodě. Dnes však musíme řešit komplexní interakci obvodové stěny a terénu, což lze považovat za jeden z nejdůležitějších detailů stavby.

Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž

tags: #hydroizolace #nad #teren #kompletní #informace

Oblíbené příspěvky: