Hydroizolace u rodinných domů slouží k tomu, abychom zabránili průniku zemní vlhkosti do útrob domu. Spousta chalup nemá základy izolované proti vodě a působení vlhkosti se tak může stát noční můrou. Alespoň některá opatření však můžete podniknout, aniž byste museli bourat či podřezávat.
Problémy starších staveb a řešení
U novostavby je kvalitní hydroizolace standardem. Problém ovšem nastává se starší stavbou, která má základy proti vlhkosti izolované jen nedostatečně nebo je případně nemá vůbec. Je třeba se smířit s tím, že plnohodnotnou hydroizolaci lze dodatečně udělat jen obtížně. Můžete však podniknout některá opatření, která působení vody a vlhkosti na dům alespoň zmírní.
Dodatečným odizolováním základů však můžete problému s vlhkostí v domě předejít nebo ho alespoň omezit. Řešení problému lze zadat některé z mnoha specializovaných firem. Náklady se vám však přinejmenším zdvojnásobí a odborníci vám často nenabídnou nic, co byste nezvládli sami. Než se ovšem sami do práce, je vhodné ujasnit si některé detaily.
Hydroizolace základů nebo různá stavební opatření, která mohou její účinnost posílit či provizorně nahradit, není totéž jako opatření proti vlhkosti ve zdech. Je-li však dům vlhký i ve zdech, bude zřejmě tak či onak nutné začít od základů a dostat vlhkost z domu kombinací všech možných opatření a zásahů včetně drenáže, vysoušení či podřezání zdí a jejich podražení plechy či asfaltovými pásy, nebo dalšími metodami.
Účelem hydroizolace základů je ochrana stavby nejen proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale také například proti radonu.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Dům někdy vlhko potřebuje
Souboj s vlhkostí je u starého domu poměrně ošemetná věc. Nikdo ji sice v domě nechce, ale pro určitý typ tradičních stavebních materiálů může úplné vysušení domu skončit katastrofou. Buďte opatrní zvlášť v případě hliněných domů, jejichž zdi z vepřovic či kotovic obvykle stojí na nízkých kamenných základech, spojených rovněž hlínou. Ale pozor také na základy v oblastech s porézním kamenem, například s různými typy vápence.
Postup při odkrývání základů
Drtivá většina sanačních opatření, souvisejících s dodatečnou hydroizolací, předpokládá odkrytí základů. Stará chalupa totiž pravděpodobně nebude mít armované betonové základy v dostatečné hloubce, a jestliže odhalíte základy po celém obvodu stavby nebo se při kopání rýhy pro drenáž či výkopu pro dodatečné odizolování dostanete až pod ně, může vám zeď popraskat, případně i spadnout. Předejít tomuto riziku lze tak, že budete dělat výkopové a sanační práce tohoto typu postupně, po třech či čtyřech metrech. Práce se tím samozřejmě zkomplikuje, ale omezíme tak nebezpečí, že se odhalené nestabilní základy pohnou.
Zvláště u starých domů ve svahu může hrozit i nebezpečí náhlého rozdělení stavby na „suchou“ a „mokrou“ právě v důsledku dodatečné hydroizolace, což může zapříčinit například vysychání spojovací hliněné malty mezi kameny nebo vyschnutí a nežádoucí pohyb materiálu sypaného při původní stavbě mezi vnější a vnitřní kamenné či smíšené zdivo. Je dobré mít tato možná nebezpečí na paměti zvláště v případě, kdy přesně nevíte, z čeho byla vaše chalupa kdysi postavena.
Voda pod domem
U některých typů staveb se může stát i to, že dodatečná pečlivě udělaná hydroizolace sice ochrání základy, ale způsobí odvedení vody pod dům. Voda pak jde až pod základy, může narušit sklepy a postupně ohrozit celou stavbu, což opět platí zvláště pro chalupy ve svahu. Pokud by takové nebezpečí mohlo hrozit, povolejte raději ke konzultaci statika.
Opatření k dodatečné hydroizolaci
A jaká opatření k dodatečné hydroizolaci základů vlastně připadají v úvahu? Především už zmíněné vytvoření bariéry proti vodě z nopové fólie. Ta se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu, její horní hranu pak přichytíte ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Drenáže odvádějí vodu
Aby se nápor vody snížil, je třeba ji odvést. K tomu slouží drenáž. Drenážní systém odvede vodu ze základů a může vás zbavit problému s vlhnutím zdí. Aby však drenáž neudělala víc škody než užitku, musí se udělat správně. V podstatě jde o vytvoření jednoduché bariéry, která vodu z podmáčeného terénu zachytí a odvede mimo dům.
Drenáž základů je jedním z nejúčinnějších opatření při boji s vlhkostí v domě. Spolu s dalšími kroky může přispět k odvlhčení domu a zabránit postupné destrukci fasád i vnitřních omítek a zdiva. Samotná drenáž však problém s vlhkostí obvykle nevyřeší, kombinovat ji s jinými postupy je nutné při náporu vlhkosti z dešťové vody i při působení zemní vlhkosti, kvůli které vlhnou stěny.
Drenážní výkop se vyplní kamenivem (většími kameny), na němž je uložena vrstva menších kamenů, horních asi pět centimetrů tvoří vrstva hlíny, která se nakonec zatravní. Jinou možností je zakončení drenážního příkopu kameny, dlažbou nebo hrubým štěrkem. Aby hlína shora nepropadala mezi kameny, klade se pod ni geotextilie.
V současné době se nejvíce používají perforované drenážní roury uložené na dně výkopu, které jsou pak zasypány hrubým štěrkem a zahrnuty zeminou. Drenážní trubka se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. Horní konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Výkop by měl být od základů vzdálen aspoň 80 cm. Je nutné vyhloubit ho k patě základů, ale ne o moc hlouběji, aby se podloží pod základy nenarušilo příliš rychlým vysycháním. K odhaleným základům se pak může upevnit tzv. nopová fólie, přečnívající mírně nad povrch.
Dodatečná tepelná izolace
Při výkopu kvůli odhalení základů se vyplatí zvážit i dodatečnou tepelnou izolaci. Izolant by měl vždy respektovat materiál základů a zvláště při kombinaci s hydroizolací je nutné brát v úvahu zmíněná rizika, související s náhlým odvedením vody od starého domu.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Specialisté z pražské firmy Trumf, která se zabývá renovacemi a sanacemi staveb, postupovali při sanaci sklepních prostor jednoho z památkově chráněných domů tak, že nejdříve dodatečně izolovali jeho základy. Obvodovou stěnu odkopali až na základovou spáru, obnažené opukové zdivo základů domu nejdříve doplnili a vyrovnali cementovou stěrkou a dále ošetřili asfaltovou hydroizolační stěrkou. Pro zateplení základů použili extrudovaný polystyren. Finální vrstvu vytvořila nopová fólie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu.
Vnitřní a vnější izolace
Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody. Jestliže to není možné - například když potřebujete dodatečně izolovat hluboký sklep - lze udělat izolaci i z vnitřní strany. V takovém případě je nutné vytvořit celistvou a uzavřenou vrstvu izolace na stěnách i podlahách, nejčastěji z asfaltových pásů.
Na dodatečnou vnější i vnitřní hydroizolaci základů či spodní stavby můžete použít rovněž některou z asfaltových (bitumenových) izolačních stěrek. Například výrobce asfaltové stěrky Profi dicht 1K FIX upozorňuje, že stěrka dokáže na rozdíl od asfaltových pásů vytvořit bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité a složitě tvarované základy. Potřebuje však povrch bez ostrých výstupů a nesoudržných částic, takže například spáry a prohlubně v kamenných základech by bylo nutné vyplnit maltou. Stěrka se pak nanáší ve dvou vrstvách špachtlí nebo hladítkem, po zaschnutí je dobré zakrýt ji geotextilií nebo polystyrenem a teprve poté zahrnout základy zeminou.
Je povzbudivé sledovat, jak se stále více uplatňují hlediska spolehlivosti v úvahách projektantů, především v navrhování ochrany podzemních částí staveb před nežádoucím působením vody. Pro projektanty registrované v programu DEKPARTNER je zdarma k dispozici pomůcka pro výběr hydroizolační konstrukce vhodné pro spodní stavbu.
tags: #hydroizolace #domu #ve #svahu #postupy