Realizace domu začíná jeho hrubou stavbou. Je to okamžik, kdy projekt dostává reálný tvar a pro stavebníky znamená uzavření prostřední etapy. Pro banky pak jasný signál, že nemovitost už má hodnotu a lze ji financovat. Cesta k jejímu dokončení může být rychlejší a jednodušší, než se často říká.
Co je hrubá stavba a co jí předchází?
Stavba rodinného domu se obvykle dělí do tří hlavních fází. Nejprve vzniká spodní stavba, tedy základy, které zajišťují stabilitu celého domu. Na začátku přichází zemní práce, vyhloubení základových pasů, betonáž a případně realizace základové desky. Nesmí chybět ani hydroizolace, která chrání dům proti vlhkosti a spodní vodě. Tato část je sice ze všeho nejméně viditelná, ale o to důležitější. Správné založení ovlivňuje stabilitu a životnost celé stavby.
Z pohledu banky se v této fázi obvykle ještě nejedná o „nemovitost“ v právním slova smyslu. Proto se spodní stavba hradí většinou z vlastních prostředků, případně z prvních záloh hypotéky.
Hrubá stavba je okamžik, kdy se dům začíná ukazovat v celé své podobě. Hrubé stavební práce zahrnují obvodové i vnitřní nosné stěny, zděné příčky, stropy a schodiště. Součástí bývá i komín a nakonec krov se střešní krytinou. Teprve v okamžiku, kdy je dům pod střechou, je chráněný před povětrnostními vlivy a dá se říct, že prostřednictvím vnější obálky získal finální tvar.
Faktem však je, že pod pojem hrubá stavba ne vždy patří stejné prvky či práce. Například zateplení nebo schodiště sem mohou, ale nemusí být zahrnuty - to záleží na konkrétní situaci a realizační firmě. Největší rozdíl je ale mezi zděnými a montovanými domy a vyplývá z rozdílných technologií výstavby.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Rozdíly mezi zděnými a montovanými domy
- Zděné domy: U zděných domů zahrnuje hrubá stavba kompletní základové konstrukce, nosné zdivo, příčky, stropy a zastřešení.
- Montované domy (např. dřevostavby): U dřevostaveb se za součást hrubé stavby obvykle nepovažuje spodní stavba, tj. základy včetně horizontálních rozvodů a hydroizolace. Dřevostavby se montují (obvykle z hotových sendvičových panelů) na už hotovou betonovou základovou desku, kterou zrealizuje jiná firma (tu může zabezpečit stavebník ve vlastní režii nebo dodavatel domu). U montovaných domů bývají také, na rozdíl od zděných, součástí hrubé stavby například vnitřní rozvody a finální povrchové úpravy stěn v interiéru (ty jsou obvykle součástí sendvičových panelů), jakož i fasáda včetně zateplení.
Pokud chcete realizaci hrubé stavby zadat stavební firmě, měli byste se dohodnout na přesném rozsahu prací. Stejně byste měli postupovat i při porovnávání cen při výběru dodavatele. Optimální je nechat si vyhotovit cenovou nabídku na základě tzv. výkazu výměr (nebo i „slepého rozpočtu“), který obsahuje všechny položky se stanovenými množstvími. Takto získáte od každé firmy rozpočet na stejné práce ve stejném rozsahu, tedy detailní cenové nabídky, které můžete zodpovědně porovnat.
Cena hrubé stavby
Kolik vás bude hrubá stavba stát? Odpověď na ni zajímá asi každého, kdo plánuje stavět, ale odhad sumy není vůbec jednoduchý. Berte uvedené cenové odhady pouze jako orientační.
- Montované dřevodomy: Hrubá stavba kvalitního montovaného dřevodomu s plochou 120 m² stojí kolem 2 milionů korun, což je asi 60 % stejného domu zrealizovaného kompletně na klíč.
- Zděné domy: U zděných domů bývá tento poměr opačný - za hrubou stavbu zaplatíte přibližně 40 až 50 % z celkové ceny domu.
- Cena zdicího materiálu: Ten tvoří řádově 10 až 15 % z celkové ceny stavby - bez ohledu na to, zda si vyberete cihly, nebo porobeton.
Pro orientační výpočet, kdy ještě není projekt, se hodí kalkulačka dostupná na webech výrobců. Jde o interaktivní webovou aplikaci, která vás během pár minut dovede k soupisu potřebného materiálu, a to včetně jeho nacenění. Pokud už máte projektovou dokumentaci, stačí ji nahrát - do dvou pracovních dnů vám zašleme položkový rozpočet.
Jak ušetřit na hrubé stavbě?
Na čem byste rozhodně šetřit neměli, je kvalita konstrukčních materiálů. Ty se totiž na domě nedají vyměnit. Jde přitom o investici ne na celý život, ale na víc generací. Vyšší cena za kvalitní materiál, ze kterého se dá postavit energeticky úspornější dům, se vám během jeho životnosti několikanásobně vrátí ve formě ušetřených nákladů na vytápění či chlazení.
I při hrubé stavbě se však ušetřit dá, respektive spíše zbytečně nepřeplatit. Klíčová je dobrá příprava, jejíž důležitou součástí je kvalitní projekt. Ušetřit se dá například i tím, že dům bude mít kompaktní tvar bez zbytečných výstupků a samoúčelných výklenků. Jejich realizace je totiž spojená s množstvím detailů, které jsou náročné na materiál a čas. Členitý tvar domu je kromě toho nepříznivý i z hlediska energetických ztrát a potřeby energie na vytápění.
Čtěte také: Tipy a triky pro dokonalou hrubou omítku
Dalším důvodem, pro který se v souvislosti s cenou stavby hovoří o potřebě kvalitního projektu, je typický „český sport“ - snaha na projektu ušetřit. Právě to často vede k dodatečným nákladům během realizace a užívání stavby. Pokud se totiž staví pouze na základě projektové dokumentace, která sloužila na vydání stavebního povolení, je třeba na stavbě často improvizovat, a to může být příčinou chyb, jejichž náprava znamená dodatečné náklady. Určitě se tedy vyplatí investovat do kvalitní realizační projektové dokumentace, které se bude realizační firma držet, protože pokud se nebudou dělat zbytečné chyby, nebude se plýtvat časem ani stavebním materiálem.
U samotného procesu výstavby je nejlepší zaměřit se ne na šetření, ale na „neplýtvání“, to znamená na hlídání si nákladů a dodržování rozpočtu a termínů. Do celkové ceny hrubé stavby vstupuje několik faktorů, nejen cena stavebního materiálu, ale i cena práce realizační firmy. Výběrem vhodné realizační firmy se vyhnete případným stavebním odchylkám. Tím ušetříte peníze za opravy na vaší stavbě.
Konkrétním způsobem, jak ušetřit, může být volba jednoplášťových stěn - náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce jsou ve srovnání se zateplenou stěnou s polystyrenem nižší. Výběr materiálu, který použijete na hrubou stavbu, je třeba opravdu dobře zvážit. Jeho cena by přitom neměla být nejdůležitějším kritériem.
Jak dlouho trvá hrubá stavba?
Ani tato otázka není o nic jednodušší než otázka ceny a stejně tak ji ovlivňuje množství okolností, jako je velikost a složitost domu, počet podlaží, použité technologie.
- Zemní práce a základy: Asi tři-čtyři týdny jsou potřebné na zemní práce a základy, z čehož osm dní potřebuje beton na to, aby získal 80 % výsledné pevnosti a mohlo se ve stavbě pokračovat.
- Vrchní hrubá stavba (dřevostavba): Například u dřevostavby trvá montáž kompletní vrchní hrubé stavby asi čtyři až osm týdnů, realizaci celé vrchní stavby na klíč zvládne zkušená firma asi za tři měsíce. Je však třeba říci, že tomu předchází několikaměsíční příprava, protože než se panely dostanou na staveniště, musí je výrobce nejdříve zhotovit.
- Vrchní hrubá stavba (zděný dům): Ani doba potřebná na hrubou stavbu běžného zděného domu není výrazně odlišná. Stěny a strop bungalovu mohou být hotové asi za dva týdny, přibližně stejnou dobu počítejte na zastřešení. Ve finále se tak dostanete na dva až tři měsíce, za které se dá zvládnout hrubá stavba jednoduchého přízemního domu od základů až po střechu.
Zrychlení výstavby
Hrubou stavbu lze urychlit, resp. zabezpečit, aby netrvala déle, než je potřebné. I zde je důležitá příprava - promyšleně navržený dům a realizační projekt, v němž jsou vhodně vyřešeny všechny detaily. Podstatná je také dobrá organizace prací. Beton „nepustí“ - na dosažení výsledné pevnosti potřebuje 28 dní, ale i tuto technologickou přestávku lze využít. Pokud je montážní podepření stropu vhodně uspořádané, mohou se příčky vyzdít v čase potřebném na vyzrání betonu, kdy je strop ještě podepřený.
Čtěte také: Vše o hrubé venkovní omítce a jejím postupu
Dobrý výběr stavební firmy a materiálu může také významně přispět ke zkrácení doby výstavby:
- Přesné zdicí materiály: Umožňují zdění na tenkovrstvou maltu nebo zdicí pěnu - tyto technologie šetří materiál i čas.
- Automatizované zdění / KMB robotické stěny: Výstavbu hrubé stavby zkrátí klidně i na jediný den. Na stavbu se dopravují jako hotové stěnové panely. Tyto flexibilní pojízdné domečky jsou velice populární především v USA a v západní Evropě.
- Jednovrstvá konstrukce: U jednovrstvého zdiva se už následně nezatepluje, volba tepelněizolačního zdiva Porotherm může být tedy strategickou volbou, alespoň pokud je zdivo opatřeno vnitřní omítkou.
- Kompletní stavební systém: Výhodné je stavět z materiálů od výrobce, který nabízí nejen cihly, ale i překlady, stropy či komíny s vyřešenými konstrukčními detaily.
Většina mokrých procesů se musí realizovat v čase, kdy ani noční teploty neklesnou pod +5 °C. Konkrétní načasování výstavby samozřejmě vyplývá i z konkrétní situace - z velikosti a náročnosti stavby, počtu podlaží, použitých technologií, z termínu vybavení stavebního povolení či podmínek hypotéky.
Možné scénáře výstavby v závislosti na ročním období:
- Začnete na jaře a do podzimu dům úplně dokončíte. Podmínkou je dobrá příprava a zkušená stavební firma. V takovém případě může být jednoduchý, přízemní a nepříliš velký zděný rodinný dům kompletně hotový za šest až devět měsíců - od základů až po nastěhování.
- Začnete na jaře a do podzimu dokončíte hrubou stavbu (ideálně včetně střechy), kterou necháte přes zimu „vymrznout“.
- Začnete na jaře a do podzimu dokončíte hrubou stavbu včetně střechy a výplní stavebních otvorů, tedy oken a dveří. V zimě tak můžete dům temperovat a pokračovat ve stavebních pracích uvnitř.
- Na podzim uděláte základy, které budou mít v zimě čas pořádně vyzrát a ustálit se. Na jaře, po skončení mrazů, potom můžete pokračovat s hrubou stavbou.
I když tradičně bylo zvykem nechat stavbu v zimě „vymrznout“, dnes to mnozí odborníci nepovažují za potřebné. Někteří sice doporučují dopřát hrubé stavbě v zimě čas, aby si „sedla“ a zbavila se přebytečné vody, jiní však upozorňují, že při dnešních technologiích není zimní přestávka nutná. Stavbu necháváme ‚vymrznout‘ proto, aby se ukončily procesy schnutí a odpařila se voda, která by mohla později kondenzovat na stěnách či mezi izolací a zdivem. Dům je tedy dobré nechat vymrznout tehdy, když jsou použity mokré procesy, jako je klasická malta. Ale pokud zdíte z cihel například s technologií PUR pěny, není tzv. vymrznutí stavby nutné.
Zdění na cementové malty se má realizovat při teplotách nad 5 °C, při mrazech nižších než -5 °C je zakázané. V mírné zimě s teplotami mezi 0 a +5 °C můžete využít při zdění tzv. zimní směsi.
Stavební povolení a ohlášení stavby
Málokdo ví, že pro stavbu domu, ve kterém lze plnohodnotně bydlet, není bezpodmínečně potřeba stavební povolení. Často stačí pouze tzv. ohlášení stavby (podle § 105 stavebního zákona). Existuje také kategorie staveb pro bydlení, které stavební povolení dokonce nepotřebují vůbec.
Na základě části stavebního zákona 103 odst. 1 je zřejmé, že stavební povolení ani ohlášení nepotřebují tyto stavby:…stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci……je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,§ 105, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.
Obytné místnosti musí splňovat několik kritérií. Jedním z nich je minimální podchozí výška 2,3 m. Výhodou staveb pro které nepotřebujete stavební povolení ani ohlášení je, že nemusíte čekat na rozhodnutí stavebního úřadu. Zároveň odpadá podstatná část projekčních prací, které potřebujete pouze pro administrativní úkony na stavebním úřadě. Rozhodně však doporučujeme se plně informovat na stavebním úřadě ohledně vaší konkrétní situace. Možnosti vaší stavby záleží na individuálním charakteru parcely.
Domy, které nepotřebují stavební povolení, zákon omezuje zastavěnou plochou do 25 m2 a maximální výškou 5m. Je tedy zřejmé, že lze postavit například chatu s podkrovím, které má dostačující pochozí výšku. Vyhrajeme-li si s chytrým a efektivním řešením interiéru, můžeme docílit moderního stylového bydlení. Jak říká stavební zákon, stavební povolení, či ohlášení stavby nevyžadují jednak některé stavby pro rekreaci, ale i některé stavby pro trvalé bydlení. Vždy záleží pouze na terminologii a na interpretaci jednotlivých pojmů.
Dle ustanovení paragrafu 103 odst. 1 písm. e) bodu 16. platí, že:stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně.Těmito výrobky rozumíme různé maringotky, mobilheimy, nebo prefabrikované buňky pro bydlení. Vždy nelze jasně definovat hranici mezi výrobkem plnícím funkci stavby a stavbou samotnou. Mezi výrobky plnící funkci stavby lze zařadit také tzv. „Tiny houses“, což je anglický výraz pro mobilní domeček postavený na přívěsu. Dalším specifickým druhem alternativního bydlení jsou hausbóty a jiné plující objekty.
Detail soklu a jeho zateplení
Jeden velmi často diskutovaný konstrukční detail je při návrhu novostaveb detail soklu. Snad se již stalo zažitým pravidlem, že nezateplený sokl je synonymem pro vznik tepelného mostu, a to je velký problém kvůli riziku vzniku plísní ve vnitřním koutu mezi podlahou a stěnou. Zároveň pro dosažení nízké energetické náročnosti budovy se pro minimalizaci tepelných ztrát používá velká tloušťka izolace do podlahy např. i 200 mm.
V praxi se často setkáváme s tím, že sokl je nutné u novostavby zateplit. To je někdy podpořeno i termovizním snímkováním. V místech soklu je na termovizním snímku vidět vyšší povrchová teplota, než je povrchová teplota zdiva. Toto zjištění se velmi jednoduše prezentuje, zejména laikům, jako tepelný most. Následně přichází odůvodnění, že sokl je potřeba zateplit, aby se předešlo tepelným únikům a prochládání zdiva v interiéru (často se hrozí zvýšenou vlhkostí a plísněmi).
Problém však není tak černobílý, jak se na první pohled může zdát. Zároveň se musí rozlišovat různé konstrukční a materiálové řešení stavby. Určitě bude velký rozdíl mezi starou stavbou a novostavbou.
Pokud se budeme dále zabývat termovizním snímkováním spodní části staveb, poté zjistíme, že nezateplený sokl „svítí“ na stavbě rodinného domu i na stavbě nevytápěného zahradního domu. Pokud provedeme výpočet rozložení teplot typickým detailem při ustáleném vedení tepla pro prokázání splnění požadavku na vnitřní povrchovou teplotu a podrobně zkoumáme teploty při vnějším povrchu konstrukce, poté si můžeme všimnout, že vnější povrchová teplota soklu je mírně vyšší v případě nezatepleného soklu než obvodové zdivo, a v případě zatepleného soklu je povrchová teplota soklu v podstatě stejná jako zdiva.
Proč nezateplený sokl „svítí“ na termovizních snímcích?
Tepelný izolant na soklu se vyznačuje nízkou tepelnou vodivostí, nízkou objemovou hmotností a malou teplotní setrvačností, tedy změna povrchové teploty vnějšího povrchu izolantu je na změnu vnější teploty velmi rychlá. Naproti tomu u nezatepleného soklu je teplotní setrvačnost betonu mnohem větší, a tudíž se teplota povrchu mění pomaleji. Poté je rozdíl mezi vnější povrchovou teplotou stěny a soklu u nezatepleného soklu větší. To je také důsledkem toho, že teplotní pole je spojité a prochládání soklu ovlivňuje i přilehlé zdivo. Další jev, který hraje roli, je „odvádění“ tepla z teplejšího podzákladí k vnějšímu povrchu betonu nezatepleného soklu.
Z ekonomického hlediska se zateplení soklu nemusí vůbec vyplatit (prostá návratnost investice do extrudovaného polystyrenu je více než 30 let). Další podstatnou věcí je to, že nemá smysl do podlahy používat masivní tloušťku zateplení, neboť tepelný tok do konstrukce podlahy je malý. Zvyšování tloušťky tepelného izolantu stavbu prodražuje nejen samotnou investicí do potřebného objemu izolantu, ale i vícenáklady na ostatní konstrukce, kdy je nutné splnit např. požadavek na světlou výšku místností. Musíme počítat s větším objemem zdicích prvků na obvodové i vnitřní zdivo, s tím spojené vícenáklady na zhotovení a přesun hmot a dále komplikace při realizaci, neboť se rozhodí skladebný výškový modul (obvykle 250 mm).
Pozitivní přínos v případě zateplení soklu můžeme nalézt v použití výrazně menší tloušťky zateplení ve skladbě podlahy. Nemá smysl kombinovat zateplení soklu s velkou tloušťkou (> 140 mm EPS) izolantu ve skladbě podlahy i pro nízkoenergetické domy. V případě nezatepleného soklu je provedení konstrukce jednoduché a trvanlivé např. s využitím štípaného ztraceného bednění. Zároveň pokud se zdivo přesazuje přes sokl, únosnost v patě stěny klesá (nemusí však být problém). Další nezanedbatelnou vlastností je zajištění vzduchotěsnosti detailu, kdy je nutné zatřít stavebním lepidlem styčné spáry mezi přesazenými zdicími prvky. U jednovrstvých zděných konstrukcí, které vyhovují doporučeným požadavkům na U podle ČSN 73 0540-2, je možné bez problémů provést detail soklu bez zateplení. U zděných konstrukcí se zdicími prvky s vysokou tepelnou vodivostí (beton, vápenopísek) je nutné samotné zdivo zateplit včetně soklu, aby nedošlo k prochládání konstrukce i na straně interiéru.
Je zřejmé, že pro optimalizaci a typizaci konstrukčních návrhů detailů soklu v návaznosti na stanovení energetické náročnosti budov je potřeba provést více výpočtů se zavedením obvykle používaných vlastností konstrukčních materiálů, zemin a okrajových klimatických podmínek.
Praktické aspekty provedení soklu
Někdy lidé touží po něčem, co není moc praktické, ale z určitého důvodu žádané nebo moderní. Problém tohoto detailu spočívá v tom, že tenkovrstvé omítky na fasádě, zejména u zateplovacího systému, mají určitou zrnitost a při ostřiku vody, například když prší, dochází velmi snadno k znečištění omítky. Navíc voda je už ve své podstatě špinavá. Technicky se to týká pásma omítky zhruba do výšky 30 cm. Ačkoliv může být na fasádě ta nejlepší a nejdražší omítka na trhu, znečištění se nezabrání a tento detail nevypadá na domě moc pěkně. Čištění omítky musí být proto časté, ale stejně není jednoduché docílit vzhledu původní kvality. Kromě toho se tak snadno dostanou na povrch omítky částečky řas nebo plísní, což povede k biotickému znečištění. Celou věc zhoršuje ještě ta skutečnost, že většinou se jedná o světlé omítky.
Dalším důvodem proč takové řešení nedoporučovat je klasické čištění chodníku či terasy. Proto se doporučuje do výšky cca 30 cm udělat sokl z jiného materiálu, ideálně hladkého. Například formou nátěru nebo s designem umělých kamínků tmavých odstínů. Jestli ale někdo trvá na tom, aby omítka byla dotažena až dolů, může zvolit následující řešení. V principu je nutné, aby byl zateplovací systém protažený až na základovou desku, čili do určité hloubky pod úroveň chodníku, podle toho, zda je nebo není dům podsklepen. Přičemž v systému zateplení by měl být klasický izolant nahrazen takovým, který je nenasákavý a dobře odolává odstřikující vodě (například soklové desky). Směrem nahoru by měla být výška tohoto izolantu zhruba 50 až 60 cm (od úrovně chodníku). To je pásmo, kde hrozí největší nebezpečí průsaku vody do desky. Ideální je, přidat do této skladby také hydroizolaci, nejlépe stěrkovou. Tato skladba se soklovým izolantem a hydroizolací zabrání vzlínání vody a nedochází k tak silnému poškození.
| Varianta | Tepelný tok [kWh/rok] | Rozdíl v nákladech [Kč/rok] (při vytápění zemním plynem) |
|---|---|---|
| Nezateplený sokl | 500 | - |
| Zateplený sokl | 167 | 417 |
Z výsledků vyplývá, že při zatepleném soklu je tepelný tok konstrukcí podlahy 3× menší! Pokud však porovnáme finanční náklady na vytápění za 1 otopnou sezónu, pak je rozdíl pouze 417 Kč/rok při uvažování vytápění zemním plynem. Z ekonomického hlediska se zateplení soklu nemusí vůbec vyplatit (prostá návratnost investice do extrudovaného polystyrenu je více než 30 let).
tags: #hruba #stavba #bez #soklu #informace