Pěnový polystyren (známý také jako EPS, z anglického expanded polystyrene) patří mezi plasty, které nás obklopují dnes a denně. Najdeme ho ve stavebnictví jako izolační materiál, v ochranných obalech pro elektroniku, v přepravních boxech na potraviny a v mnoha dalších výrobcích. EPS je lehčený plast vyrobený z polystyrenu, který se za pomoci nadouvadla (pentanu) napění do formy tuhých pěnových bloků nebo výlisků.
Typickým složením EPS je pouhých 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu, který je uzavřen v milionu drobných buněk. Díky tomu má vynikající tepelně-izolační schopnosti, je lehký, voděodolný, pevný v tlaku a skvěle tlumí nárazy. Materiál je lehký, pevný, odolný vůči vlhkosti i plísním a zdravotně nezávadný. Nepodléhá časem rozkladu ani nevyžaduje zvláštní ochranné nátěry.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu. Jedná se o termoplast, což znamená, že při zvýšení teploty nezachovává svůj původní tvar. Podle potřeby se dá vyrobit ve formě prášku, pěny nebo perličkového materiálu.
Charakteristika hoření pěnového polystyrenu
Pěnový polystyren (EPS) používaný ve stavebnictví musí splňovat požadavky evropských bezpečnostních norem. Obsahuje zpomalovače hoření a je navržen tak, aby v kontaktních systémech (např. ETICS) neohrožoval budovu ani její obyvatele.
Při požáru dochází k sublimaci EPS. Teplota tavení polystyrenu je kolem 105 stupňů Celsia, kdežto teplota vzplanutí je 390 stupňů Celsia. Proto dříve, než EPS vzplane, dojde k jeho roztavení a gravitací se na stěně vzdálí od zdroje požáru, pokud jej nezastaví nějaká překážka, například ve formě požárního pruhu z minerální vaty. Díky přísadám zpomalovačů hoření a správné instalaci v konstrukcích je zajištěna jeho požární bezpečnost podle norem.
Čtěte také: Podrobný postup lepení polystyrenu
Výzkumy ukazují, že pěnový polystyren (EPS) při hoření neprodukuje více toxického kouře než jiné běžné materiály, jako je dřevo nebo papír. Toto potvrzují i výzkumy v rámci EUMEPS i Sdružení EPS ČR.
Zpomalovače hoření a nakládání s odpadem
Důležitou roli v požární bezpečnosti hrají zpomalovače hoření. Je však nutné věnovat pozornost historickým souvislostem jejich používání.
Látka HBCDD a její dopady
Polystyrenové izolace vyráběné v letech cca 1988-2015 často obsahovaly látku HBCDD (hexabromcyklododekan) jako zpomalovač hoření. Tato látka byla později klasifikována jako nebezpečný perzistentní polutant (POPs) a od roku 2016 je v EU její použití v nových EPS a XPS výrobcích zakázáno. V praxi to znamená, že starší polystyrenové izolace z období 1988-2015 mohou HBCDD obsahovat, kdežto novější od roku 2016 už ne.
Při demolici či rekonstrukci tak může vzniknout odpadní EPS obsahující HBCDD, který je nutné evidovat zvlášť a nakládat s ním opatrně. Podle vyhlášky o Katalogu odpadů se takový materiál v ČR zařazuje pod katalogové číslo 17 06 04.01 - „Izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání“. Naopak polystyrenové odpady bez HBCDD spadají pod číslo 17 06 04.02.
Není však třeba panikařit - ani polystyren s HBCDD v běžných koncentracích není považován za nebezpečný odpad, protože obsah bromované látky nepřesahuje 3 % (30 000 ppm).
Čtěte také: Postup betonáže na polystyrenovou izolaci
Shrnutí problematiky starého EPS odpadu
Při demolicích vzniká starý polystyren (odpad po mnoha letech), který může obsahovat problematické retardéry hoření. Ten se zatím většinou spaluje (energetické využití), ale nastupují technologie pro jeho recyklaci, jako je například technologie PolyStyreneLoop v Nizozemsku, která umí recyklovat i EPS s HBCDD.
Mýty a fakta o bezpečnosti EPS
Přestože je pěnový polystyren již více než 70 let osvědčeným stavebním materiálem, stále o něm kolují polopravdy, mýty a zastaralé informace. Mnoho lidí si ho plete s jednorázovými plasty, považuje ho za zdraví škodlivý nebo dokonce nebezpečný pro životní prostředí. Zde vyvracíme některé z těchto mylných představ s ohledem na bezpečnost a zdraví.
- Pravda o toxicitě: Pěnový polystyren (EPS) není toxický, neobsahuje azbest, těžké kovy ani halogenové sloučeniny. Používá se také v potravinářství a zdravotnictví - například k přepravě vakcín nebo orgánů.
- Pravda o požární bezpečnosti: Pěnový polystyren (EPS) používaný ve stavebnictví musí splňovat požadavky evropských bezpečnostních norem. Obsahuje zpomalovače hoření a je navržen tak, aby v kontaktních systémech neohrožoval budovu ani její obyvatele. Výzkum ukazuje, že při hoření neprodukuje více toxického kouře než jiné běžné materiály, jako je dřevo nebo papír.
- Pravda o "neprodyšnosti": Pěnový polystyren (EPS) je difuzně mírně otevřený - to znamená, že propouští vodní páru, ale neabsorbuje vlhkost. Tvrzení, že polystyren je „neprodyšný“, je zavádějící. Vlhkost a plísně jsou způsobeny především špatně řešenými tepelnými mosty nebo nevhodně navrženým větráním - nikoliv vinou samotného EPS.
- Pravda o vývoji materiálu: Pěnový polystyren (EPS) se neustále vyvíjí - dnes existují moderní verze, jako je grafitový EPS, které mají ještě nižší tepelnou vodivost (λ < 0,030 W/m-K).
Čtěte také: Postup kotvení polystyrenu na OSB
tags: #horeni #polystyrenu #rovnice