Vyberte stránku

Hlína je přírodní a zcela ekologický stavební materiál, který se používal již ve starověku. Paradoxně se dnes stává ideálním materiálem pro úpravy stěn i v moderních interiérech, včetně panelových domů. Lidé tráví více než dvě třetiny svého života v interiéru, proto by kvalita a zdravotní nezávadnost vnitřního prostředí měla být prioritou. Hliněná omítka vrací do našich domovů přírodu a stejně jako dřevo, kámen nebo vlna působí pozitivně na naši psychiku.

Benefity hliněných omítek

Hliněné omítky nabízejí širokou škálu benefitů, které přispívají ke zdravému a příjemnému bydlení:

  • Schopnost regulovat vzdušnou vlhkost: Hliněné omítky absorbují vodní páry ze vzduchu za zvýšené vlhkosti a za nižší vlhkosti nasáklou vlhkost se zpožděním vypouštějí. Díky difúzní otevřenosti omítky tak dýchají a udržují optimální mikroklima v interiéru.
  • Výborná akumulace tepla: Hlína má v tomto směru podobné vlastnosti jako šamotová kamna. Omítka do sebe akumuluje teplo, které poté vyzařuje, a v létě naopak chladí. Ideální jsou tyto omítky též pro stěnové vytápění.
  • Vhodné pro alergiky: Hliněné omítky dokáží pohlcovat škodlivé látky ze vzduchu, včetně cigaretového kouře. Lze dokonce říci, že hlína je pro své vlastnosti léčivá.
  • Zvukově izolační vlastnosti: Mají výborné zvukově izolační vlastnosti, což přispívá k lepší akustice v místnosti.
  • Potlačení vysokofrekvenčního záření: Hliněné omítky potlačují vysokofrekvenční záření a konzervují a chrání dřevěné konstrukce dřevostaveb.
  • Estetika a hřejivost: Hliněná omítka je příjemná na dotek a v přírodní podobě je teplá na pohled. Působí útulně, uklidňuje a ohřívá prostor.
  • Ekologické a recyklovatelné: Jelikož jsou hliněné omítky složené pouze z hlíny, písku, přírodních pigmentů a případně dalších organických příměsí, jsou plně recyklovatelné a mají nízkou uhlíkovou stopu.

Hliněné omítky si postupně hledají cestu do moderních interiérů. Většina lidí je má zaškatulkované jako součást pouze přírodních domů, chalup, rustikálních či organických interiérů v odstínu hnědé. Není tomu ale tak. Ve skutečnosti mohou být dokonale rovné, hlazené i leštěné a decentní. A dají se použít v jakékoliv moderní stavbě.

Co je finální hliněná omítka?

Finální hliněná omítka je poslední, nejjemnější vrstva hliněné omítky, která se zpravidla nanáší na hrubou hliněnou omítku či na jiný vhodný podklad. Jiným podkladem může být stavební lepidlo nebo původní vápenná/vápenocementová omítka. V případě vápenné/vápenocementové omítky je na místě dát si velký pozor na soudržnost. Finální hliněná omítka je tedy ta část omítky, kterou máme v hotovém interiéru denně na očích.

Nejpodstatnějším rozdílem mezi finální a hrubou hliněnou omítkou je zrnitost písku. Pro finální omítku je ideální velikost zrna písku do 2mm. Některé finální omítky mohou mít ještě menší zrnitost písku nebo ho nemusí obsahovat vůbec. Množství a druh písku nám ovlivní zrnitost finální omítky. Další, co nám může velmi ovlivnit vzhled finální vrstvy, je způsob závěrečné úpravy povrchu. Mluvíme o filcování a nebo o hlazení.

Čtěte také: Jak na dokonalý povrch hliněné omítky

Typy povrchových úprav

Filcovaný povrch

Filcovaný povrch je nejběžnější povrchová úprava hliněné omítky. K jejímu provedení používáme různé typy molitanových hub. Jejich tvrdost a hrubost si volíme podle druhu omítky a zkušeností realizátora. Filcování provádíme nejčastěji dvakrát za mokra a jednou za sucha. Filcování za sucha je důležitý krok, který výrazně omezí sprašování finální hliněné omítky. Filcovaný povrch bývá na omak hrubý a dá se snadno provádět s jakýmkoli druhem hliněných omítek.

Hlazený povrch

Hlazený povrch je složitější disciplína, časově i fyzicky náročnější. Pokud ji chcete dělat profesionálně, potřebujete různé druhy hladítek - plastové, japonské, benátské aj. U hlazených povrchů obecně platí, čím menší zrnitost materiálu, tím lépe se hladí. Při hlazení nejlevnějších typů finálních hliněných omítek je výsledek nejistý, zdlouhavý a pracný. Jen těžko se dá vytvořit celistvý hladký povrch. V tomto případě je lepší sáhnout po dražších a jemnějších materiálech. Finální vrstva bude příjemná na omak a nebude sprašovat. Kvůli své náročnosti (dražší materiál i práce) tento finální povrch není tak častý jako filcovaný.

Barevná škála a dekorativní možnosti

Obrovskou výhodou finálních hliněných omítek je jejich přírodní barevná škála. Přirozená barva hliněné omítky se pohybuje v odstínech hnědé. Hnědé jíly jsou získávány povrchovou těžbou, jsou dostupnější, snadněji zpracovatelnější, a proto levnější. Přejeme-li si světlejší odstíny, lze jich dosáhnout přidáním hlubinných kaolinických jílů nebo přidáním přírodních pigmentů. Hliněná omítka může hrát různými barvami, od modré, přes hnědou, červenou a růžovou, po žlutou. Pohybujeme se ale v zemitých tónech. Základ tvoří asi 15 odstínů, do kterých lze přidat pigment a barevnou paletu rozšířit. Hledáme-li oblíbenou bílou možnost, nemusíme se vzdávat hliněné omítky. Bílé dosáhneme přidáním kaolinových jílů a bílých písků nebo speciálním nátěrem.

Pigmentace hliněných omítek se provádí buď při výrobě nebo dobarvením hotové směsi přímo na stavbě. Při přidávání pigmentu na stavbě hrozí, že se při dalším míchání nedodrží poměr a výsledná omítka bude mít jiný odstín. Proto všem doporučujeme vybrat si z barevné škály předpřipravených hliněných omítek.

Pokud si přejeme mít zajímavou dekorativní vrstvu, můžeme uvažovat o přidání organické složky - plevy, levandule, kopretiny, pazdeří a podobně. Další možností, jak se dá obohatit finální štuková vrstva je přidání anorganické složky - rozdrcené skleněné kuličky, perleťové vsypy, barevná sklíčka a kamínky. Hliněné omítky, jako například obraz „Kamenná“, mohou být vytvořeny takřka bez výjimek z čistě přírodních materiálů - hlíny, písku, štěrku a včelího vosku, s otisky listů kosatce bahenního nebo kapradiny pigmentované okrovým jílem. Hlína na zdi může být obarvena do černa prachem z břidlice a uhlí.

Čtěte také: jak aplikovat hliněné omítky

Příprava a aplikace finální hliněné omítky

Realizace hliněných omítek není složitější než práce s běžnými omítkami. Práce s nimi je příjemná a jejich aplikace nenáročná. Nejsou potřeba žádné ochranné pomůcky. S materiálem se snadno manipuluje, vyhlazuje, upravuje a udržuje. Před samotnou aplikací finální hliněné omítky je však důležité zajistit dokončení všech předcházejících kroků a dodržení technologických postupů.

Co je potřeba mít hotovo před aplikací

  • Hrubá omítka je dokončena ve všech místech a je vyzrálá.
  • Hotové veškeré rohy a další detaily, jako kvalitní provedení ostění oken a dveří (špalety), modelace venkovních a vnitřních rohů.
  • Spoje různých materiálů opatřeny armovací síťkou.

Finální hliněná omítka se realizuje na vyschlý a vyzrálý podklad. Je-li podkladem hliněná malta, její vyzrání přichází ve stejný čas jako vyschnutí. Vyschnutí poznáme tak, že podklad má všude stejnou barvu. Při vysychání se mohou objevit vlásečnicové trhliny a praskliny, které není třeba řešit. Pokud se někde objeví větší trhlina, je důležité zjistit, jestli se omítka neoddělila od podkladu. Pokud ano, je nutné toto místo opravit ještě před nanesením finální hliněné omítky.

Mějte na paměti, že finální vrstva, kterou natahujete, je pouze krycí - ne vyrovnávací. Pokud máte někde větší nerovnosti, je potřeba je odstranit. Boule oškrabeme pomocí škrabáku na omítku a "lavóry" vyplníme správným množstvím malty. Celoplošně, pomocí škrabáku, odstraníme přebytečné kousky malty, které vznikly při natahování hrubé omítky.

Stavební připravenost ostatních řemesel

Nezapomínáme ani na stavební připravenost ostatních řemesel. Práce, bez které nejsme schopni realizovat finální hliněnou omítku, je osazení parapetů. Dále je potřeba mít hotové obklady a dlažbu (pro zdárnou realizaci koupelny nebo jakékoli místnosti s tvrdou podlahou) a osazení zárubní (doporučujeme). Hotové dřevěné olištované podlahy jsou vítané, ale nejsou překážkou pro aplikaci finální hliněné omítky.

Je důležité si uvědomit, že hliněný štuk je finální úprava. Proto všechny nedokonalosti - spáry u obložek, u lišt, fabion u obkladu - by měla vyřešit hliněná omítka. Po vás už nepřijde žádný malíř, který tyhle drobnosti doladí a povrch sjednotí nátěrem. Opravy a dodělávky na hliněných omítkách jsou náročná záležitost a je lepší jim předcházet. Rozhodně se nepouštějte do aplikace finální hliněné omítky bez osazených parapetů. Bez hotových obkladů se do práce raději ještě nepouštějte. A bez ostatních kroků s rizikem, které se dá snést. Očekávejte ale práci navíc.

Čtěte také: Estetika a zdraví s hliněnými omítkami Picass

Přípravné práce pro finální vrstvu

  • Mějte k dispozici dostatek směsi stejné šarže (ideálně o 10 % více), což zajistí barevnou stálost.
  • Transportujte materiál na jedno místo, například blízko zdroje vody.

Potřebné vybavení

  • Olepovací a zakrývací materiál (pásky, igelity, linoleum, starý koberec, geotextilie atd.)
  • Nádoba na mísení (kalfas aspoň 120l)
  • Míchadlo nebo vrtačka s "metlou" na míchání maltových směsí
  • Minimálně dva čisté kýble (na vodu a na materiál)
  • Základní omítkářské nářadí (lžíce, žufan, nerezové hladítko - velké i menší, lžíce na detaily - slza, zalamovací nůž)
  • Houby na filcování (nejlépe mořskou houbu, jemnou houbu a obyčejnou kuchyňskou)
  • Hladítka (v případě hlazené omítky)
  • Zárožák (zahnutá štětka s držátkem)
  • Lešení

Technologický postup pro finální hliněnou omítku

Co je třeba dodržet

  1. Důkladně si olepte vše, co nechcete zašpinit.
  2. Dbejte technologického postupu na materiálu nebo se poraďte se zkušenějším.
  3. Podklad si navlhčete.
  4. Udržujte nářadí čisté.
  5. Míň je někdy víc. Nesnažte se udělat všechny omítky najednou.
  6. Při jedné práci se snažte udělat stěnu "od rohu do rohu".
  7. Finální filcování je dobré provést dvakrát až třikrát. První filcování po uschnutí zapraví hrubé nerovnosti. Druhé filcování vytvoří požadovaný povrch. A třetí odstraní přebytečná zrníčka písku.
  8. Doporučujeme omítku nanášet ve dvou vrstvách následujících chvíli po sobě (podle míry navlhčení). Výsledný vzhled bude lepší.

Na co si dát pozor

  • Správná hustota směsi je ani hustá ani řídká, zkrátka tak akorát. Něco mezi smetanou a pomazánkovým máslem. Asi jako hustější puding.
  • Kolem oken, dveří a jiných prvků (dřevěný překlad, vystupující cihla nebo kámen) si dát velmi záležet.
  • Při filcování zvolit správnou chvíli. Moc brzo znamená rýhy. Moc pozdě dřinu a přidávání vody. Správná chvíle nastane, když omítka lehce vytváří sametovou strukturu, snadno se zaplňují důlky a mizí nerovnosti. Na povrch vystupují zrníčka písku a plocha se sjednocuje.
  • Snažte se nanášet stejnoměrnou vrstvu co nejmenším množstvím tahů.

Nejčastější chyby v technologickém postupu

  • Příliš hustá směs - horší zpracovatelnost, větší spotřeba.
  • Příliš řídká směs - horší zpracovatelnost, větší odpad.
  • Špatně rozfilcovaný detail kolem pantů oken a dveřní části.
  • Po uschnutí finální omítky nepřefilcováno na sucho nebo neometeno.

Hliněné omítky v moderním interiéru

Hliněné omítky se výborně hodí do ložnic, dětských pokojů, hotelových pokojů a všude, kde se spí. Krásně se s nimi žije i v obývacích pokojích či domácích kancelářích, kde trávíme mnoho času. Vypadají krásně v koupelnách - zde ale pozor, nejsou vhodné pro přímý styk s vodou - za umyvadla, vany, do sprchových koutů je vhodná stěrka. Důležité je myslet na detail. Při výběru omítky do modernějšího interiéru jsou rohy a ostění oken podstatným tématem. S hliněnou omítkou totiž nelze docílit ostrých rohů vzhledem k menší hranové pevnosti oproti konvenčním omítkám.

Základem pro hliněné omítky mohou být standardní povrchy jako například sádrokarton, pórobetonové tvárnice, vápenopískové, keramické, pálené i nepálené cihly, OSB desky, kámen, dřevo a dokonce i stávající konvenční omítky nebo konvenční hrubé omítky. Je tedy možné aplikovat hlínu do interiéru dřevostaveb, paneláků, bytových domů i komerčních prostor.

Výroba hlíny na pozemku vs. hotové směsi

Je rozdíl, jestli si na vlastní zahradě nakopeme hlínu a použijeme ji na hliněnou omítku, nebo jestli si koupíme hotovou směs přímo od výrobce. Michal Navrátil, specialista na hliněné materiály, uvádí, že hlína z daného pozemku tam pocitově patří a má energii toho místa. Z 95 % hlín, které jsou na pozemku, lze bez problému udělat hrubou omítku, stačí jen mít zkušenost, zpracování je ale zdlouhavé. Pokud si celý dům stavíme svépomocí a máme čas, proč to neudělat? Pokud je to jen jedna stěna, je lepší si hotovou směs koupit. Pro celý dům bez dostatku peněz se nabízí si omítku udělat sám.

Světový trend v omítkách se rozděluje do dvou směrů: jedni výrobci se snaží vyrábět čistou hliněnou omítku bez příměsí, aby zachovali její přírodní charakter, druzí přidávají přírodní příměsi, aby omítka měla vlastnosti jako například vápenná a byla dostupná co nejvíce lidem. Pokud si člověk chce udělat finální omítku z místa, tak mu nemůže vadit, že bude tmavá, hnědá. Pokud si nechce ztmavit interiér a chce omítku světlou, tak už to sám nedokáže. Velká část lidí si dělá hrubé omítky a ty finální si koupí. Důležité je vyhnout se snaze udělat domácí omítky co nejjílovější.

Dostupnost a výrobci

Materiál je v Česku dnes už dostupný velmi dobře. Sortiment hliněných omítek je soustředěn především v rukou menších, úzce specializovaných dodavatelů, ale najdeme je i v nabídce lídra na trhu, společnosti Cemix. Výhodou silné značky je špičková kvalita výrobků, podpořená dlouhodobým testováním a vývojem, profesionálním technickým poradenstvím nebo spolehlivou a flexibilní dodávkou.

Příklad systému hliněných omítek Cemix

Omítkový systém se skládá z:

  • Hliněného spojovacího můstku Cemix 4610: Zajišťuje přídržnost omítky k podkladu.
  • Základní vrstva hliněné omítky 4611 (ruční zpracování) nebo 4612 (strojní zpracování): Nanáší se v maximální vrstvě 20 mm.
  • Vrchní vrstva 4613 štukové hliněné omítky: Nanáší se ve vrstvě cca 2 mm. I ta má přirozený hnědý odstín a jemnou strukturu. Vytvrzení omítky na 1 mm trvá opět jeden den.

Jemnou hliněnou omítku lze použít buď jako součást kompletního omítkového systému, nebo jako povrchovou úpravu běžných omítek. Hliněné omítky lze použít jak na nepálené cihly, tak na pálené zdicí prvky.

Hliněné omítky jsou originální povrchy stěn, jež působí velmi pozitivně na klima interiérů a tedy i na nás samotné. Jako materiál má hlína velmi jemný charakter a působí kladně na všechny naše smysly. Používání nepálené hlíny má zásadní ekologické výhody oproti průmyslově upraveným materiálům.

tags: #hlinene #omitky #obrazy #informace

Oblíbené příspěvky: