Diplomová práce se zaměřuje na hodnotu goodwillu i značky vybraného stavebního podniku a v současnosti užívaných metod pro jejich stanovení. Problematika Goodwillu jako nedílné součásti hodnoty stavebního podniku je tématem, které bylo úspěšně obhájeno studentkou Zuzanou Lipovskou v rámci její diplomové práce. Práce si kladla za cíl prozkoumat goodwill a jeho souvislosti s hodnotou stavebního podniku.
Goodwill - Teoretické vymezení
V teoretické části práce jsou popsány základní teoretické pojmy, které se vztahují k problematice goodwillu, značka, stavební podnik a jejich hodnota. Dále jsou představeny metody výpočtu goodwillu a značky a metoda řízeného rozhovoru. V závěru teoretické části je popsáno marketingové plánování.
Goodwill je definován v účetních předpisech jako jedna ze složek nehmotného majetku. Fakticky jde o pojem, který před rokem 2003 spadal do opravné položky k nabytému majetku, která již není v účetních předpisech definována, ale rozpadla se do dvou samostatných položek. Jednou z nich je právě goodwill spadající do dlouhodobého nehmotného majetku a druhou je oceňovací rozdíl k nabytému majetku, který spadá od roku 2003 do dlouhodobého hmotného majetku.
Definice Goodwillu dle účetních předpisů
Goodwillem se pro účely účetních předpisů rozumí kladný nebo záporný (dříve známější jako tzv. badwill) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nebo jeho části ve smyslu zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.), nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace (společnosti), s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky.
Obdobně je goodwill definován v zákoně o daních z příjmů s tím, že ZDP rozlišuje: goodwill nabytý koupí a goodwill nabytý vkladem nebo přeměnou. Při stanovení goodwillu se tedy nevychází z účetní hodnoty majetku u prodávajícího (v případě koupě), vkládajícího (při vkladu obchodního závodu či jeho části) či zanikající korporace (při přeměně), ale jednotlivé složky majetku je nutno individuálně přecenit. Goodwill vzniká u nabyvatele obchodního závodu či jeho části.
Čtěte také: Možnosti zpochybnění stavebního povolení ze strany účastníka
Kladný a záporný goodwill
Je-li rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nebo jeho části a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky kladný, odpisuje se podle účetních předpisů do nákladů. V opačném případě, tedy je-li rozdíl záporný, se odpisuje do výnosů. Budeme se zabývat goodwillem a jeho odpisy do nákladů z hlediska daňové uznatelnosti těchto odpisů.
Ocenění v účetnictví nabyvatele
Jednotlivé složky majetku a závazků nabytého obchodního závodu či jeho části se v účetnictví nabyvatele ocení s ohledem na jejich reálnou hodnotu a v tomto ocenění se u nabyvatele zaúčtují. Hodnota goodwillu je pak prostým matematickým propočtem podle následujícího vzorce:
ocenění (části) obchodního závodu - (součet přeceněných hodnot složek majetku - závazky) = goodwill
Pro goodwill jako nehmotný majetek není účetními předpisy stanovena žádná hodnotová hranice, tedy o goodwillu se účtuje vždy, pokud výsledkem uvedeného výpočtu není nula. ZDP však v případě goodwillu nepřebírá účetní postup a pro goodwill nabytý koupí uvádí v § 23 odst. 15 ZDP speciální postup jeho zahrnování do nákladů či výnosů.
Příklad stanovení goodwillu
Poplatník zakoupil část obchodního závodu. Sjednaná cena je 5 000 000 Kč.
Goodwill bude tedy 5 000 000 - (3 700 000 - 300 000) = 1 600 000 Kč.
Změna kupní ceny
Případná následná změna výše kupní ceny se již do ocenění jednotlivých složek majetku nepromítne, ale o vzniklý rozdíl se upraví hodnota goodwillu.
Charakteristika Goodwillu
Goodwill je nadhodnota, která může být zaplacena při koupi obchodního závodu a jejímž prostřednictvím jsou oceněny nehmotné položky jako je např. dobrá pověst, bonita zákazníků, kvalita personálu, výhoda polohy nebo odbytové sítě či úroveň organizace, jedná o něco abstraktního, neuchopitelného. Goodwill se může vztahovat k výrobku, obchodnímu závodu, k poskytovaným službám apod. Vytvoření goodwillu předpokládá u výrobků jak jejich dokonalou jakost, tak jejich náležitou technickou nebo uměleckou úroveň, vnější vzhled a další vlastnosti, které vedou na trhu k získání obliby u zákazníků.
Malé společnosti stojí především na nápadech svých zaměstnanců, nepotřebují ke své výrobě velké haly a drahé stroje, mohou mít tržní hodnotu několikanásobně vyšší než je součet jejich aktiv snížený o firemní závazky. Takovéto postavení podniku si zpravidla vyžaduje delší dobu a značné úsilí i po stránce propagační a komerční. Ocenění nehmotných hodnot obsažených v goodwillu, jeho přesné a spolehlivé vyčíslení je velmi obtížné. Opakem je badwill (záporný goodwill), který vzniká, jestliže je zaplacená částka po odečtení dluhů nižší, než je hodnota majetku obchodního závodu.
Účetní aspekty Goodwillu
Goodwillem se podle § 6 odst. 3 písm. c) PVZÚ rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním:
- obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu (koupě) nebo
- obchodního závodu nabytého vkladem (vklad) nebo
- oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace (přeměny)
a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy.
Musí se jednat o goodwill odvozený, který vznikl při získání obchodního závodu za úplatu, vkladem nebo při přeměnách obchodních korporací, aby mohla být hodnota goodwillu zjištěna a goodwill aktivován. O goodwillu vytvořeném vlastní činností se neúčtuje jako o DNM, protože v jeho případě nejde o identifikovatelný zdroj, který by byl kontrolován podnikem a u něhož je možné spolehlivě stanovit pořizovací cenu.
Kladný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů na účet 557 - Odpis kladného goodwillu a aktivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a záporný goodwill do výnosů na účet 647 - Odpis záporného goodwillu a pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku. Goodwill může vznikat i při přeměnách společností kromě změny právní formy.
Rozdíl mezi goodwillem a oceňovacím rozdílem k nabytému majetku
Někdy se v praxi chybně zaměňuje goodwill s oceňovacím rozdílem k nabytému majetku. Rozdíl je v tom, že oceňovací rozdíl obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy. Rozdíl je v ocenění majetku:
- u goodwillu se jedná o rozdíl mezi oceněním obchodního závodu a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy,
- u oceňovacího rozdílu se jedná o rozdíl mezi oceněním obchodního závodu a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky sníženým o převzaté dluhy.
Účetní operace ke goodwillu a oceňovacímu rozdílu jsou v kapitole Účetní odpisy. Pokud nabyvatel provede individuální přecenění jednotlivých složek majetku, považujeme zjištěný rozdíl za goodwill. Při pořízení goodwillu používáme účty 372 - Dluhy z koupě obchodního závodu nebo 379 - Jiné dluhy. Na účtu 372 je zachycován dluh na straně kupujícího při koupi obchodního závodu nebo jeho části. Pro účely účtování odpisů goodwillu existují ve směrné účtové osnově samostatné účty, účet 557 - Odpis kladného goodwillu a aktivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a účet 647 - Odpis záporného goodwillu a pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku.
Goodwill a zákon o daních z příjmů
Od roku 2004 je zahrnování goodwillu do základu daně řešeno v zákoně o daních z příjmů samostatně a účetní postup se nepoužije. Právní úprava zákona č. zahrnování hodnoty goodwillu do základu daně je upraveno v § 23 odst. 15 ZDP a je obdobné jako pro oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu nebo jeho části.
- § 25 odst. 1 písm. zi) ZDP vylučuje z daňově uznatelných nákladů hodnotu kladného goodwillu, pokud byl nabyt vkladem nebo přeměnou.
- § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 5 umožňuje z výnosů vyloučit hodnotu záporného goodwillu, pokud se jedná o nabytí vkladem nebo přeměnou.
Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. (dále PVZÚ):
- § 6 odst. 1 PVZÚ definuje obsah položky rozvahy B.I - Dlouhodobý nehmotný majetek.
- § 6 odst. 3 písm. c) PVZÚ definuje způsob stanovení goodwillu a jeho účetní odpisování.
Goodwill je jednou ze složek dlouhodobého nehmotného majetku bez ohledu na výši jeho ocenění. Prováděcí vyhláška o účetnictví také pamatuje na situaci, kdy dobu použitelnosti goodwillu nelze odhadnout. Tehdy účetní jednotka rozhodne o době odepisování goodwillu, ať už kladného, či záporného, sama. Doba odepisování pak nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců. Aby mohla být hodnota goodwillu zjištěna a mohlo dojít k jeho aktivaci, musí jít o tzv. goodwill odvozený, tzn. pokud byl goodwill vytvořen vlastní činností, neúčtuje se o něm jako o nehmotném majetku. Podle zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) není goodwill nehmotným majetkem. Kladný i záporný goodwill nabytý koupí obchodního závodu je podle ZDP zahrnut do nákladů (výnosů) rovnoměrně po dobu 180 měsíců v poměrné výši, která připadá na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období.
Goodwill účtujeme na účtu 015 - Goodwill, ať se jedná o záporný, či kladný. Oprávky ke goodwillu evidujeme na účtu 075 - Oprávky ke goodwillu a vyjadřují kumulovanou výši dosavadních účetních odpisů za celou dobu zjištění goodwillu. Jak již bylo řečeno, účetní jednotka rozhoduje o době odpisování goodwillu v případě, kdy nelze odhadnout dobu použitelnosti goodwillu.
V souvislosti s goodwillem je důležité zmínit účet 027 - Oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Aktivní i pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku je odpisován rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů/výnosů. Při přeměně obchodní korporace je oceňovací rozdíl odpisován do nákladů/výnosů od rozhodného dne přeměny.
Goodwill v kontextu přeměn obchodních společností
Problematika přeměn obchodních společností a družstev (obchodních korporací) je upravena zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Přeměny mohou být uskutečněny:
- fúzí
- sloučením - kdy dochází k zániku obchodní společnosti nebo družstva (obchodní korporace) nebo více obchodních korporací a přechodu jmění zanikající obchodní korporace na nástupnickou obchodní korporaci, která vstupuje do právního postavení zanikající obchodní korporace.
- splynutím - kdy dochází k zániku dvou nebo více obchodních korporací a přechodu jejich jmění na splynutím nově vzniklou nástupnickou obchodní korporací, která vstupuje do právního postavení zanikajících korporací.
- rozdělením
- rozštěpením - rozdělovaná obchodní korporace zaniká. Jmění zanikající obchodní korporace včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních korporací,
- odštěpením - rozdělovaná obchodní korporace nezaniká. Vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických obchodních korporací.
- převodem jmění na společníka - Obchodní společnost může být zrušena bez likvidace a jmění obchodní společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden přejímající společník.
- změnou právní formy - goodwill nemůže vzniknout. Mezi nepravou změnu právní formy znamená i častý proces převodu podnikání z OSVČ na společnost s ručením omezeným. Tento proces sice není klasickou změnou právní formy, ale v některých aspektech se jí podobá. Právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce. Dochází pouze ke změně jejich vnitřních právních poměrů a právního postavení jejích společníků. Obchodní společnost může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní korporace.
Právní účinky přeměn nastávají dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Den, od něhož se jednání zanikající obchodní korporace (resp. zanikajících obchodních společností nebo družstev) nebo rozdělované obchodní korporace z účetního hlediska považuje za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní korporace (nebo nástupnických obchodních společností nebo družstev) nebo přejímajícího společníka, se nazývá "rozhodný den". Rozhodný den nemůže předcházet o více než dvanáct měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den přeměny může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.
Vyžaduje-li zákon o přeměnách ocenění jmění, promítne se toto ocenění do konečných účetních závěrek zanikajících účetních jednotek sestavených ke dni předcházejícímu rozhodný den, a tím následně do zahajovací rozvahy nástupnické účetní jednotky, popřípadě nástupnických účetních jednotek. Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a dluhů reálnou hodnotou na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace provedeného k rozvahovému dni pro ocenění. Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou neúčtuje.
Příklad - koupě obchodní společnosti, obchodního závodu - převod za úplatu
Společnost X a. s., prodává část společnosti - obchodní závod společnosti Y a. s., za smluvní cenu 9.000 Kč.
Společnost Y a. s. - ocenění nakoupeného závodu v účetních cenách prodávající společnosti X a. s.
| Položka | Hodnota (Kč) |
|---|---|
| Majetek (netto aktiva) | 9 800 |
| Závazky | 2 100 |
Výpočet rozdílu:
Majetek (netto aktiva) - závazky = 9.800 - 2.100 = 7.700
Kupní cena - rozdíl = aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku 9.000 - 7.700 = 1.300
Praktické aplikace a marketingové strategie
V praktické části práce jsou zpracovány vybrané metody ocenění hodnoty goodwillu a hodnoty značky firmy. Následně jsou stanoveny tři hypotézy a otázky pro metodu řízeného rozhovoru, které jsou testovány. Na základě zjištěných analýz jsou v závěru práce navrženy marketingové strategie na udržení a posílení hodnoty goodwillu a značky firmy.
Diplomová práce je zaměřena na porovnání hodnot goodwillu u dvou stavebních podniků. V praktické části jsou zpracované vybrané metody na určení hodnoty goodwillu. Následně je stanovených pět hypotéz a otázky, které jsou testovány.
tags: #goodwill #stavebního #podniku