Když se obchodní korporace dostane do úpadku, ještě to neznamená její neodvratný konec. Existují tři základní řešení této situace. Statutární orgány korporací mají povinnost podat insolvenční návrh, je-li jejich korporace v úpadku. Konkurz firmy je situace, kdy obchodní korporace není schopna splácet své dluhy a stojí před insolvenčním řízením. Důvody pro konkurz mohou být různé, včetně špatného hospodaření, neúspěšných investic, náhlých změn trhu nebo ztráty klíčových zákazníků či dodavatelů.
Konkurz jako likvidační řešení úpadku
Konkurz je základní a nejčastější způsob řešení úpadku. Jeho podstatou není záchrana firmy, ale její likvidace. Cílem je co nejrychleji a nejvýhodněji zpeněžit veškerý majetek dlužníka. Po zjištění úpadku soud vydá usnesení, kterým prohlásí na majetek dlužníka konkurz. Insolvenční správce plně přebírá řízení a sepíše veškerý majetek firmy.
Proces běžného konkurzu
- Ztráta kontroly: Okamžikem prohlášení konkurzu ztrácí dlužník veškerá oprávnění nakládat se svým majetkem.
- Ukončení činnosti: Provoz firmy je zpravidla utlumen a ukončen.
- Rozprodej majetku: Insolvenční správce postupně rozprodává veškerý majetek firmy - budovy, stroje, zásoby, pohledávky.
- Uspokojení věřitelů: Výtěžek z prodeje se po odečtení nákladů řízení rozdělí mezi věřitele. Běžné uspokojení věřitelů v ČR je 1-4 %.
Po zpeněžení veškerého podstatného majetku sestaví správce rozvrhové usnesení. Po splnění rozvrhu a podání konečné zprávy insolvenční soud řízení ukončí. Následně může dojít k návrhu na výmaz z obchodního rejstříku. Firma v konkurzu je obchodní korporace, která prochází insolvenčním řízením. Pro zaměstnance a věřitele firmy v konkurzu může mít konkurz vážné důsledky. Zaměstnanci mohou ztratit svá pracovní místa, zatímco věřitelé často nedostanou zpět celou částku svých pohledávek. Akcionáři mohou ztratit hodnotu svých investic, protože akcie společnosti se obvykle stávají bezcennými po prohlášení konkurzu.
Role insolvenčního správce v konkurzu
Insolvenční správce zejména vykonává činnost ke zjištění, zajištění a soupisu seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Tento převod majetku je podmínkou, jež musí nezbytně předcházet uspokojení věřitelů. Zpeněžení majetkové podstaty provádí insolvenční správce, lze k němu však přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu a po první schůzi věřitelů. Výjimkou jsou věci bezprostředně ohrožené zkázou či znehodnocením; výjimku i z jiných důvodů může povolit též insolvenční soud.
Zákonem je stanoven zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty pro některé osoby, a to i pro případ, že ke zpeněžení majetku došlo dražbou. Níže uvedené osoby nesmí nabýt majetek z majetkové podstaty, ani na ně tento majetek nesmí být převeden ve lhůtě 3 let od skončení konkursu.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Uspokojení věřitelů
Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku. Na základě toho vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna.
Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty. Tito věřitelé mají možnost významně ovlivňovat průběh insolvenčního řízení. Pro přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku (konkursem nebo reorganizací) musí vždy na schůzi věřitelů hlasovat nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.
Sanační konkurz: Záchrana a prodej podniku
V České republice existují dva základní typy konkurzu: sanační konkurz a běžný konkurz. Sanační konkurz je zvláštní forma konkurzu, která se zaměřuje na restrukturalizaci dluhů a zachování provozu podniku a jeho prodej jinému právnímu subjektu. Hlavní rozdíly mezi sanačním a běžným konkurzem spočívají v cílech a výsledcích. Sanační konkurz usiluje o zachování a „restrukturalizaci podniku“ a jeho prodej jinému subjektu, zatímco běžný konkurz často vede jen k likvidaci společnosti.
Výhodou sanačního konkurzu je možnost pokračování činnosti a zachování pracovních míst, zatímco nevýhodou může být delší doba trvání procesu a větší administrativní zátěž. Reorganizace je sanační variantou insolvence firmy, charakterizovanou zpravidla postupným uspokojováním pohledávek věřitelů při zachování provozu podniku, zajištěnou opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.
Reorganizace jako sanační varianta
Reorganizace je označována za sanační variantu insolvence. V konkurzu jde primárně o rychlé zakonzervování základních firemních majetkových hodnot a jejich rychlý prodej s tím, že výtěžek prodeje je následně rozdělen věřitelům poměrným způsobem. Při tomto procesu však zpravidla dochází k vedlejším škodám na „civilistech“, jako je ukončení provozu podniku, propuštění zaměstnanců a ztráta goodwillu. Tyto negativní dopady snižují hodnotu majetkové podstaty a tím i uspokojení věřitelů.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Podstatou reorganizace je zachování provozu podniku upadnuvší firmy, tedy zachování hodnoty going concern a tím goodwillu firmy. Jako jakási „vedlejší výhoda“ oproti ukončení provozu podniku typickému pro konkurz stojí v reorganizaci zachování pracovních míst a stávajících obchodních vztahů. Sanace se manifestuje v přežití hlavní hodnoty firmy, tj. v přežití jejího podniku; ať už se tak stane v rámci stávající struktury upadnuvší firmy, kdy nový vlastník nabude obchodní podíl na ní a ona přežije jako celek (tzv. share deal), nebo ať obchodní závod vstoupí do korporátní struktury (a účetní bilance) investora, který jej koupí jako majetkovou hodnotu (tzv. asset deal).
Podmínky pro reorganizaci
Realizace obou sanačních řešení je ze zákona podmíněna testem nejlepšího zájmu věřitelů. Ten spočívá v tom, že soud nemůže aprobovat uskutečnění reorganizace v případě, že by s věřiteli stejného postavení nebylo zacházeno spravedlivě a pokud by věřitelé neměli získat alespoň stejné (lépe ještě vyšší) plnění než v konkurzu. Reorganizace firmy musí mít jak od svého počátku (povolení), tak ve svém průběhu (reorganizační plán) podporu věřitelů, vyjádřenou jejich hlasováním na schůzi věřitelů. Tato hlasování jsou testem legitimity reorganizace, neboť vyjadřují vůli těch, pro které je insolvenční řízené vedeno a kteří v něm mají být uspokojeni.
Následuje test legality reorganizace, kdy podmínkou jejího uskutečnění je schválení reorganizačního plánu soudem, přičemž soud může pozitivně rozhodnout za předchozího splnění testu legitimity, testu nejlepšího zájmu věřitelů, a dále zejména za podmínky souladu s právními předpisy a absence nepoctivého záměru dlužníka.
Případy úspěšné reorganizace
Míra uspokojení věřitelů za současné záchrany upadnuvší firmy nezná hranic, svědčí o tom příběh insolvence SAMETEX. V této insolvenci českého výrobce sametu se podařilo cestou reorganizace dosáhnout 100% uspokojení zajištěných, ale i nezajištěných pohledávek věřitelů. Reorganizovaná sanovaná firma dnes pod svým novým italským vlastníkem patří k předním evropským výrobcům sametu, manšestru a plyše a dělá čest tradičnímu českému textilnímu průmyslu. Předpokladem zde byla existence unikátního a na trhu zajímavého produktu, který byl celosvětově konkurenceschopný.
Tato reorganizace se realizovala formou share deal, tj. odkoupením obchodního podílu původního vlastníka investorem, spojeným s odkoupením pohledávky zajištěného věřitele a její kapitalizací zvýšením základního kapitálu dlužníka, a dále uhrazením pohledávek nezajištěných věřitelů částečně z čerstvých peněz investora a částečně kapitalizací investorem nabytých pohledávek věřitelů. Vzhledem k nedostatku pracovního kapitálu pro provoz podniku dlužníka na začátku reorganizace bylo zapotřebí i provozního úvěru, který je možné poskytnout v insolvenci privilegovanou prioritní formou tzv. úvěrového insolvenčního financování. Aktuální kritický nedostatek pracovního kapitálu ze začátku reorganizace se tak podařilo stabilizovat a následně se podařilo i stabilizovat provoz podniku na samofinancovatelnou úroveň. Samozřejmostí bylo uplatnění úsporných opatření, jako zejména utlumení nerentabilních provozů a radikální snižování nákladů.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
Příběhem životaschopného produktu je rovněž insolvence JAWA Divišov, světově proslulého výrobce plochodrážních závodních motocyklů. Plochodrážní motocykly Jawa se navíc staly unikátními tím, že továrna za svoji šedesátiletou historii nashromáždila jedinečný zkušený tým a specifické výrobní zařízení, za jehož pomoci byla schopná obsáhnout kompletní výrobu závodních strojů, přičemž časem se stala jediným světovým výrobcem kompletního motocyklu, tj. motocyklu včetně rámu. Jedinečný a oceňovaný byl také následný servis pro závodníky přímo na dráze.
Prodej podniku v sanačním konkurzu (Asset Deal)
I v rámci likvidačního konkurzu existuje sanační prvek, a to prodej podniku jako fungujícího celku novému majiteli. Klíčovou výhodou je, že na nabyvatele nepřecházejí původní dluhy dlužníka vzniklé před účinností smlouvy. Získání podniku (přesněji řečeno získání určitých částí majetku a smluvních vztahů cestou Asset Deal), který je zastupován správcem konkurzní podstaty, po zahájení konkurzního řízení poskytuje řadu výhod obzvláště z hlediska právního ručení. Nabyvatel neručí za závazky, které vznikly před zahájením konkurzního řízení. Týká se to vedle nekrytých platů a mezd dotyčných zaměstnanců zejména tzv. aspirantů (například přísliby důchodů), které nákupem z insolvence mohly být pozastaveny. Právě u zavedených společností s tím může být spojená finanční výhoda značná.
Kromě toho existují v zahájeném konkurzním řízení úlevy v oblasti snižování personálu, který může nabyvatel společnosti využít. Řád konkurzního řízení obsahuje předpisy, které usnadňují správci konkurzní podstaty, aby se oddělil od zaměstnanců. To se opírá o jeden z paragrafů zákona o konkurzu, podle něhož výpovědní lhůta pro ukončení pracovního poměru se zkracuje na tři měsíce (mimo rámec konkurzu může výpovědní lhůta dosáhnout podle doby délky pracovního poměru až sedm měsíců).
Úskalí a rizika prodeje podniku v konkurzu
Při všech jmenovaných výhodách existuje ale také řada záporů při koupi společnosti v konkurzu. Na prvním místě je třeba jmenovat časový tlak. Koupě společnosti z insolvence představuje zpravidla příležitost, která se nabízí jen po krátkou dobu. Po podání žádosti na zahájení konkurzního řízení ze strany správce konkurzní podstaty nebo věřitele má zpravidla správce konkurzní podstaty tři měsíce (tak dlouho mají zaměstnanci nárok na vyplácení mzdy v důsledku insolvence), aby podnik poznal, zhodnotil jeho výši majetku a závazky a zjistil pro existující závazky poskytnuté záruky a našel možné zájemce.
Jestliže se pak nenajde realistická vyhlídka na sanaci společnosti, požádá správce konkurzní podstaty o obchodní řízení, a to většinou bezprostředně po zahájení konkurzního řízení. Pokud k tomu nedojde, začne společnost vykazovat jevy, které budou upozorňovat na jeho rozklad. Nejschopnější pracovníci si začnou hledat nové místo, zákazníci uzavírají smlouvy s jinými dodavateli atd. Novému zájemci o společnost tedy nezbývá příliš času uskutečnit Due Diligence, aby společnost poznal, a vyjednat smlouvu o koupi společnosti. K tomu přistupuje ještě okolnost, že správce konkurzní podstaty, který společnost také blíže nezná, se musí spolehnout na informace, které mu poskytuje management, nebo které lze odvodit z dokumentů společnosti.
Další problém představuje v této souvislosti zajištění práv věřitelů. Oprávnění disponovat podnikem v konkurzu s ohledem na movité předměty ve společnosti dlužníka, které je třeba zpeněžit, není neomezené a obsahuje taková aktiva, na něž má třetí osoba právo vyřazení (Aussonderungsrecht). Takové právo zaručuje například výhradní vlastnictví, jak stanoví každý dodavatel ve všeobecných obchodních podmínkách. Tyto předměty nesmí správce konkurzní podstaty prodat a musí je vydat věřiteli na jeho vyžádání.
Konkurz je důležitým procesem, který může mít značné důsledky pro firmy, jejich zaměstnance, věřitele a akcionáře. V České republice existují dva typy konkurzu: sanační konkurz a běžný konkurz, které se liší svými cíli, procesy a výsledky. V případě, že se firma dostane do finančních potíží, je důležité včas se obrátit na odborníky, krizové manažery, kteří mají s obdobnými situacemi praktické zkušenosti. Pokud s tím zkušenosti sami nemáte, žádný poradce to za vás nevyřeší. Krizový manažer ano.
| Typ konkurzu | Cíl | Výsledek pro podnik | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Běžný konkurz | Likvidace podniku a uspokojení věřitelů | Zánik společnosti, rozprodej majetku | Rychlé ukončení provozu | Ztráta pracovních míst, nízké uspokojení věřitelů |
| Sanační konkurz / Reorganizace | Restrukturalizace dluhů, zachování provozu a prodej podniku | Zachování podniku (jako celku nebo jeho částí), nový vlastník | Zachování pracovních míst, vyšší uspokojení věřitelů, přežití podniku | Delší proces, vyšší administrativní zátěž, nutnost podpory věřitelů |
tags: #sanacni #konkurz #prodej #celeho #podniku #informace