Rozhodli jste se, že svému domu dáte nový osobitý kabátek, který jej nejen zkrášlí, ale také mu dodá vynikající zvukovou a tepelnou izolaci? Dřevěná fasáda je skvělá volba po mnoha stránkách. Je nejen esteticky přitažlivá, ale také funkční. Dřevo jako přírodní materiál nabízí výborné izolační vlastnosti, přirozenou regulaci vlhkosti a skvělou schopnost přizpůsobit se různým architektonickým stylům. Navíc je montáž dřevěného obkladu svépomocí reálnou možností pro každého zručnějšího kutila, který si chce ušetřit náklady a mít radost z vlastnoručně odvedené práce. Teď už zbývá ji jen správně namontovat.
1. Příprava před montáží
1.1 Výběr a kontrola materiálu
Vždy si kupujte pouze materiál, který má vysoký stupeň kvality, a ujistěte se, že znáte stupeň kvality a charakteristiky zakoupeného materiálu. Než začnete obložení montovat, ujistěte se, že vyhovuje vašim požadavkům. Nemontujte žádný výrobek, který je poškozen nebo vizuálně nevyhovující. Vždy vybírejte dřevo s certifikací kvality a vhodnou povrchovou úpravou. Pro venkovní použití je klíčové, aby bylo dřevo impregnované a chráněné proti UV záření a vlhkosti.
Typy dřevin pro fasádní obklady:
- Smrk: Cenově dostupný, ale méně odolný vůči povětrnostním vlivům. Velice univerzální. Vhodný pro exteriér.
- Modřín (Sibiřský modřín): Pro svoji medově žlutohnědou barvu, vysokou odolnost a životnost (nad 100 let) a příznivou cenu patří sibiřský modřín, hned po levném smrku, mezi nejvyhledávanější dřeviny na fasády. Kromě fasád je sibiřský modřín pro svoji hustotu (cca 750 kg/m³) a tvrdost (3,0 Brinnela) vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru. Připevňování pomocí hřebíků u sibiřského modřínu není vhodné, doporučuje se použití vrutů.
- ThermoWood: Tepelně upravené dřevo s vysokou odolností proti hnilobě a škůdcům. Thermo dřeviny není potřeba povrchově upravovat, a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí jako jsou terasy, bazény, jezírka apd.
- Cedr: Dražší varianta, ale s výbornými vlastnostmi a minimální údržbou.
- Exotické dřeviny: Massaranduba, Jatoba, Ipe (Lapacho), Garapa, Tatajuba, Quaruba Tinga, Louro Tomaquaré, Tigerwood (Jižní Amerika), Teak, Eben, Bangkirai, Kapur, Kempas, Meranti, Merbau, Kokos, Bambus (Jihovýchodní Asie), Abachi, Dusie, Wenge, Iroko, Mahagon (Afrika).
- Dub: Elitní klasika s nejvyšším jakostním stupněm. Perfektní vzhledem i kvalitou, prakticky bez vad.
Jakostní třídy palubek:
- Nejvyšší jakostní stupeň: Deska nemá prakticky žádné vady, zářezy a jiné nedokonalosti. Vyznačuje se jednotnou barvou, krásnou texturou.
- První třída (třída A): Hladká a krásná deska s živými suky o průměru až 15 mm každých 1,5 metru.
- Druhý stupeň (třída B): Deska nižší kvality s výmoly, prasklinami, pryskyřičnými kapsami, defekty.
Pro venkovní práce jsou vhodná prkna o tloušťce 18-40 mm a pro vnitřní práce do 18 mm. Šířka použitého materiálu je obvykle 80-170 mm, délka až 6000 mm.
1.2 Aklimatizace dřeva
I když jsou fasádní obklady určené pro venkovní použití, jedná se o přírodní materiál reagující na prostředí. Dřevo může nabobtnat nebo se seschnout tím, že pohlcuje vlhkost nebo vysychá tak dlouho, až se jeho obsah vlhkosti dostane do rovnováhy s okolním vzduchem. Umožníte-li dřevu dosáhnout rovnováhy dříve, než ho namontujete, omezí se další práce dřeva na minimum.
Doporučená vlhkost pro venkovní použití je 12% - 19%. Nejlepší je počkat, až palubky dosáhnou stejné vlhkosti, jakou mají jiné dřevěné prvky z venkovní strany domu. Vše ověříte pomocí vlhkoměru. Podle vlhkosti dřeva se pak liší pracovní postup. „Pokud je vlhkost obkladu 17% - 20%, můžete palubky při montáži dorážet k sobě. Když je vlhkost nižší, musíte je povolovat, aby se při stoupající vlhkosti nevyboulily.“
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Postup aklimatizace:
- Obložení ze dřeva sušeného v sušárně (12-18% vlhkosti): Tyto výrobky jsou nejlépe připraveny k okamžitému použití. Pokud obložení během dopravy na stavbu nenavlhlo, může se okamžitě montovat, s výjimkou horkého a suchého prostředí, kde se obvykle vyžaduje jeho uskladnění v dobře větraném prostředí po dobu 3 až 5 dnů.
- Obložení sušené na vzduchu nebo v sušárně (cca 19% vlhkosti): Tyto výrobky je třeba nechat aklimatizovat na podmínky okolního prostředí tak, že jednotlivé díly obložení narovnáme svisle na proklady umístěné v pravidelných vzdálenostech v suchém skladovacím prostředí po dobu 7-10 dnů.
- Obložení z nevyzrálého nebo mokrého dřeva: Vyžaduje delší čas pro aklimatizaci. Jednotlivé díly oddělte svisle umístěnými proklady takovým způsobem, aby byly vždy dva díly vedle sebe a po dobu nejméně 30 dnů je uložte do dobře větraného suchého prostředí, ve vlhkých podmínkách i déle.
1.3 Skladování palubek
Dokud není dřevo namontováno, potřebuje ochranu před působením přímého slunečního záření, nasáknutím vodou, nečistotami a dalšími vlivy. Obložení uskladněte ve vodorovné poloze nad zemí za použití prokladů a ochrany před vlhkostí, aby nedocházelo k absorpci vlhkosti od spodu. Přikryjte ho krytem nepropouštějícím vodu, který zdvihnete uprostřed tak, aby se na krytu nevytvářely kaluže vody. Neutěsňujte zcela, neboť je třeba, aby mohl vzduch dobře cirkulovat. Ideální je obložení před použitím uskladnit v uzavřené budově, například v garáži. Před montáží je doporučeno skladovat dřevo v originálních obalech na suchém místě.
1.4 Ochranné nátěry
Před montáží (na stavbě) se doporučuje nanést svrchní nátěr na všechny povrchy (včetně koncových částí). Druh nátěru se určí v závislosti na požadovaném vzhledu. Palubky natírejte před montáží, minimálně jednou vrstvou i z rubové strany. Když nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, napusťte palubky takovým přípravkem ještě před nanášením nátěru. Nejvíce se používají tenkovrstvé lazury, oleje a vosky. U většiny nátěrových hmot jsou nutné dvě vrstvy.
Vlákna na konci všech dřevěných výrobků absorbují kapaliny 250x rychleji než ostatní dřevěné strany. Všechny řezy musí být bez ohledu na to, v jakém ročním období se montáž provádí, ošetřeny nátěrem. Stoprocentní akrylovolatexové základní nátěry jsou přípustné, jsou-li podle svého výrobce schopny poskytnout příslušné ošetření. Tam, kde teploty klesají pod 10 °C, ať už během aplikace nebo během tuhnutí, použijte k ošetření koncových vláken obnažených v důsledku řezů provedených při montáži alkydový olejový základní nátěr na dřevo. Uříznuté díly ošetřené na koncích alkydovým olejovým základním nátěrem mohou být namontovány před zaschnutím, aniž by se tím narušila účinnost ochrany.
Také hranoly roštu ošetřete ochranným nátěrem proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním, stejně jako fasádní palubky.
2. Příprava podkladu a konstrukce
Montáž dřevěného obkladu začíná důkladnou přípravou podkladu. Bez správného základu nebude obklad nikdy dobře držet a může dojít k jeho poškození. Dřevěné fasádní obklady slouží nejlépe, jsou-li správným způsobem namontovány na vhodné kostře. Konstruktivní (stavební) ochrana dřeva zabrání tomu, že dřevo zůstane trvale mokré. Tak zajistíte účinně a bez chemie to, že ve vaší dřevěné fasádě nevznikne žádný prostor pro škůdce. Příležitostné, krátkodobé zatížení vlhkostí (déšť) není žádný problém, dokud druh konstrukce zajistí to, že voda nepronikne do dřeva a po každém zvlhčení zase rychle uschne.
Čtěte také: Vlastnosti fasádních cihlových pásků
2.1 Čištění a vyrovnání fasády
- Očistěte fasádu - odstraňte nečistoty, prach, staré nátěry nebo omítku, která by mohla bránit uchycení roštu.
- Zkontrolujte rovinnost - pomocí vodováhy nebo laseru ověřte, zda je stěna rovná. Nerovnosti je třeba vyrovnat. Větší nerovnosti, jako jsou kameny či zbytky omítky, odstraňte, menší vyrovnejte dřevěnými klínky umístěnými pod nosné latě, v místě upevnění hmoždinkami.
2.2 Instalace roštu
Fasádní profil se na fasádu montuje na dřevěný rošt. Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru a aby mohl nahoře unikat. Fasáda tak bude odvětraná a nebude se za ní držet vlhkost. Pomocí kontra laťování, které je vodorovně namontováno na svislé základní laťování, vzniká za fasádními profily dutina, kterou cirkuluje suchý proud vzduchu. Dbejte na neomezenou možnost přívodu a odvodu vzduchu. Důležitá je také vzdálenost jednotlivých příček roštu. Rozteč roštu by tedy měla být přiměřená tloušťce fasádního profilu. Přihlédnout je třeba také k tomu, zda je profil obkladových palubek s perem a drážkou nebo bez nich.
Rošt se tvoří nejčastěji z impregnovaných latí (např. 40×60 mm). Latě se připevňují svisle nebo vodorovně podle směru obkladu. Pro svislé kotvení se většinou používá dlouhá vodováha. Přikotvíte si okrajové latě, ostatní pak připevňujete podle šňůry napjaté mezi ty okrajové. K vytvoření vzduchové vrstvy mezi obložením a krycím materiálem (např. izolační pěnová deska) lze použít rošt. Typické stavební izolační panely mají nominální opláštění 1,3 cm. Laťování musí být dostatečně tlusté, aby umožnilo proniknutí hřebíku do dřeva do hloubky 3,2 cm.
Aby neunikalo teplo, neměly by se hranoly šroubovat zvenčí přímo do zdi. Místo jednoho silného hranolu můžete použít dva či více tenčích. Ten první přišroubujte na hmoždinku do zdi, další připevníte na ten první. U větších hranolů lze hmoždinkami přidělat na zeď kovové úhelníky a na ně přikotvit hranoly. Úhelníky pak překryjete izolací.
2.3 Parozábrana a izolace
Pokud je obklad součástí zateplení, je nutné správně nainstalovat parozábranu a tepelnou izolaci (např. minerální vata). Izolační vrstva proti výparům namontovaná na teplé straně stěny zabraňuje pohybu výparů, avšak není dokonalá. Zbytkovým výparům musí být umožněno uniknout ven. Fólie namontovaná na vnější straně obložení pomáhá zabránit dešti a sněhu v pronikání zdmi, avšak umožňuje unikání výparů. Doporučuje se stavba zdí s izolací proti dešti, obzvláště při montáži k tuhé pěnové desce.
Správná stavba zdí zahrnuje i použití stavební fólie (jako je například fólie DuPont Tyvek Drainwrap) nebo stavebního papíru, který propouští plyn a izolační vrstvy proti výparům. Základní uspořádání izolace proti dešti, která se skládá ze dvou vrstev nebo přepážek oddělených vzduchovou vrstvou, má několik variant, jež poskytují různé úrovně účinnosti ochrany proti dešti. Je třeba rozlišovat mezi odvodňovacími dutinovými stěnami, jednoduchými nebo otevřenými ochrannými vrstvami proti dešti a izolací proti tlakové vodě. Pojmem „izolace proti dešti“ se obvykle myslí vnější opláštění, za nímž je dutina, která se odvodňuje a větrá směrem ven (plocha vnitřní stěny zahrnuje i vzduchovou vrstvu), a sada utěsnění jednotlivých úseků omezujících velikost dutiny. Vnější izolační vrstva odklání kinetickou sílu deště, zatímco vnitřní přepážka zůstává chráněná. Větraná dutina používá gravitaci a oplechování k odvedení vody, která pronikne vnější stěnou, od citlivých povrchů a spojů.
Čtěte také: Aplikace betonové fasádní stěrky
2.4 Oplechování a utěsnění
Před montáží obložení se ujistěte, že došlo k montáži oplechování, které zabraňuje pronikání vlhkosti do zdiva a prostoru střechy. Oplechování je důležitá součást zabezpečení zdiva proti pronikání vlhkosti. Oplechování odvádí proudy vody směrem od budovy do stanovených drenážních kanálů. Vodorovné oplechování pokládejte tak, aby přesahovalo v místech všech zásahů do zdí (tj. okolo všech oken a dveří) a na všech místech změny materiálu nebo změny směru jeho pokládání (např. lišty, prvky proti vodě nebo zabudování jakéhokoliv alternativního materiálu). Oplechování by mělo být vždy zahnuto směrem dolů a mělo by zajišťovat odtok vody ode zdi. Obložení nebo obruby by měly končit asi půl centimetru nad okrajem oplechování. V místech, kde se setkává oplechování s obrubou nebo jinými materiály, nepokládejte žádné těsnění.
Účelem oplechování oken a zárubní dveří je zachytávat vodu v prostoru za obložením a odvádět ji směrem ven. K utěsnění mezer okolo oken, dveří, rohů a dalších venkovních spojů vystavených působení vody použijte vysoce účinný těsnicí materiál na bázi pryskyřičného latexu, pryskyřice, pryskyřičného silikonu, polyuretanu, polysulfidu nebo termopolymerové gumy. Čistý silikon a čisté těsnicí materiály nejsou pro dřevěné fasádní obložení vhodné a nedoporučují se. Tento způsob utěsnění nepředstavuje trvalé řešení a vyžaduje pravidelnou údržbu. Jestliže nebudete utěsnění kontrolovat a udržovat, může dojít k jeho poškození. V důsledku toho začne zachytávat vodu a vytvářet tak značné problémy s vlhkostí. Nepoužívejte tedy tuto formu řešení jako jedinou překážku působící proti vlhkosti. Neaplikujte těsnicí materiál v místech, kde by mohl zabránit odvádění vlhkosti (např. na spodní hranu okenního oplechování).
3. Montáž fasádních palubek
3.1 Nářadí a spojovací materiál
Pro úspěšnou montáž dřevěného obkladu svépomocí budete potřebovat následující vybavení:
- Vrtačka a šroubovák
- Pila (ideálně pokosová nebo kotoučová)
- Vodováha, metr, tužka
- Hmoždinky a vruty (nerezové nebo pozinkované)
- Montážní klipy (v případě skrytého uchycení)
- Impregnace, lazura nebo olej na dřevo
- Ochranné pomůcky (rukavice, brýle)
Pro upevňování jsou nejlepší volbou nerezové spojovací materiály, obzvláště v případě, kdy budete obložení natírat průhledným nebo poloprůhledným mořidlem. Ostatní druhy upevnění včetně elektrolyticky pokovených a mechanicky pozinkovaných se nedoporučují. Mohou zkorodovat a rozpadnout se a také nepříznivě reagovat s přírodními konzervačními látkami přítomnými ve dřevě, což by mohlo mít za následek skvrny a šmouhy. Pro obklady ze sibiřského modřínu se doporučuje použití vrutů. Připevňování pomocí hřebíků není u sibiřského modřínu vhodné. Spojovací hřebíky nebo vruty musí procházet 3 cm do podkladního hranolu. Velikost vrutů či hřebíků, které je třeba použít, závisí na druhu a tloušťce obložení. Hřebík musí procházet každou patou drážky.
3.2 Směr pokládání a uchycení
Při montáži palubek v interiéru i v exteriéru můžete volit mezi dvěma základními směry - horizontální (vodorovná) nebo vertikální (svislá) pokládka. Směr montáže obložení se volí v závislosti na velikosti místnosti.
Vodorovné pokládání:
Při vodorovném pokládání obložení začněte ve spodní části plochy a postupujte směrem vzhůru, přičemž okraje s drážkami směřují dolů. První prkno je klíčové. Musí být dokonale rovné, protože určuje směr celé fasády. Palubky s perem klademe vždy perem vzhůru. Fasádní palubky s perem a drážkou lze kotvit do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky, nebo nastřelovacími hřebíčky o délce 45 mm či více (tzv. skrytý způsob). Lze je připevňovat i jedním, nebo dvěma vruty (podle šíře palubky) z nekorodující pevnostní ocele (tzv. viditelný způsob). Obložení z cedru a ThermoWoodu o šířce až 15 centimetrů můžete přibíjet skrytě tak, že hlavičky hřebíků nebo vrutů nebudou vidět, avšak obložení musíte připevnit vždy k nosnému sloupku. Širší obložení lze připevňovat pomocí dvou hřebíků na jeden díl.
Svislé pokládání:
V případě svislého pokládání obložení začněte v jednom rohu takovým způsobem, aby okraj s drážkou směroval k přilehlé zdi. Pomocí vodováhy zajistěte přesné položení prvního prkna. Je možné, že okraj s drážkou prvního prkna bude pro zajištění dokonalého spojení potřebovat upravit. Obložení se připevňuje k vodorovným latím, které se nachází mezi sloupky nebo k latím pod omítkou. Stejně jako v případě vodorovného pokládání obložení můžete jednotlivé kusy o šířce až 15 centimetrů připevňovat tak, že hlavičky hřebíků nebudou vidět, avšak v případě širších prken obložení budou viditelné.
Způsoby kotvení palubek:
- Skrytý způsob: Kotvení palubek do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min. 45 mm. Nebo nerezové příchytky se připevní na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt. Toto je neviditelný způsob kotvení, efektní, ale finančně náročný.
- Viditelný způsob: Palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující oceli.
Palubky nikdy nestahujte, při vyšší vlhkosti by mohlo dojít k vyboulení fasády. Na koncích palubek si předvrtejte otvory pro šroub, případně je kotvěte minimálně 5 cm od konce, zabráníte tím praskání profilů.
3.3 Zakončení a detaily
Úprava rohů:
Pro obkládání vnějších rohů se používají dvě metody. Jejich výběr závisí hlavně na požadovaném vzhledu, ale také na zkušenostech a dovednostech stavebníka.
- Překrývaný způsob (Rohová prkna): Všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, které dohromady vytvoří masivní rohovou lištu. Tloušťka rohového prkna bude záviset na tloušťce obložení. Nejběžnější tloušťky se pohybují v rozsahu 1,9 až 3,1 cm. Rohová prkna se pokládají na opláštění tak, že obložení je těsně přisazeno k úzkému okraji prken. Rohová prkna a konce obložení se přibíjejí hřebíky k rohovým sloupkům, které zajišťují dřevo jako spoj bez požadavků na údržbu. Nevýhodou je zatékání vody při dešti a větru, špatné vysychání a krátká životnost.
- Přiznaný způsob (Rohy s pokosem): Palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly. Rohy s pokosem nabízejí profesionální úpravu. Používají se nejčastěji pro vodorovně pokládané obložení (např. zkosené obložení). Rohy s pokosem vyžadují kvalitní tesařské dovednosti. Všechny díly musí do sebe těsně zapadat po celé hloubce pokosu. Výhodou je vysoká životnost.
- Segmentový způsob: Používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.
Pokud vám zkušenosti či jiné okolnosti neumožňují použít techniku pokosené hrany, je možné obložení ve vnitřních rozích dokončit pomocí latě 5x5 cm. Může být připevněno i k přilehlým zdem a to pomocí latě, která zakrývá spoj.
Zakončení fasády:
Spodní a horní zakončení fasády doporučujeme opatřit mřížkou (plastovou nebo hliníkovou), tím zabráníte vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu za palubky. Mřížky se dají použít plastové, stejně jako se používají na střechy na kontralatě, nebo hliníkové.
Protože dřevo řezané napříč vláknem pohlcuje vlhkost podstatně rychleji než podélné dřevo, musí být strany čel u fasádních profilů chráněny před pronikající vlhkostí. Nahoru směřující strany čel chraňte dostatečně velkými střešními přesahy, zakrytím z plechu nebo podélným dřevem. U konců čel směřujících dolů usnadníte rychlé odtékání vody zaříznutím pod 15°- 20° (okapnice), kde může voda odkapávat. Na plochy okrajových řezů vždy nanášejte základní nátěrovou barvu nebo mořidlo. Pokud budete palubky zkracovat, řezy důkladně přetřete povrchovým nátěrem. Právě jimi vniká vlhkost do palubek nejrychleji.
4. Údržba a nejčastější chyby
4.1 Údržba fasádních palubek
Dřevěný obklad vyžaduje pravidelnou údržbu, aby si zachoval svůj vzhled a funkčnost. Správně udržovaná dřevěná fasáda může vydržet 20-40 let v závislosti na typu dřeva a klimatických podmínkách. Po dokončení montáže je nutné ošetřit palubky speciálními ochrannými nátěry. Doporučuje se obnovit nátěr každé dva roky olejem pro zvýšení životnosti. Pravidelně kontrolujte stav fasády a v případě potřeby provádějte opravy nebo obnovu nátěru, aby se zajistila dlouhá životnost modřínového obkladu.
Případné prasklé suky nebo drobné trhliny na ploše, které norma povoluje, je možné zamaskovat pružným tmelem. Jelikož podlahové palubky bývají často hodně namáhané a za nějaký čas již povrch nevypadá příliš vzhledně, je potřeba je po určité době renovovat. Celá plocha podlahy se přebrousí a nanese se nová vrstva povrchové úpravy.
4.2 Nejčastější chyby při montáži
Při montáži dřevěného obkladu svépomocí se často opakují některé chyby. Vyvarujte se následujících problémů:
- Nedostatečná ventilace: Bez větrací mezery dochází ke kondenzaci a hnilobě.
- Chybějící impregnace: Neošetřené dřevo rychle degraduje.
- Nesprávné uchycení: Příliš těsné šrouby mohou způsobit praskání dřeva.
- Nedodržení dilatačních mezer: Dřevo se roztahuje a smršťuje, bez mezer může dojít k deformaci.
- Špatné napojení prken: Nevhodné překrývání nebo spojování může vést k zatékání vody.
- Montáž na vlhký nebo nerovný podklad: Podklad musí být čistý, suchý a rovný. Vlhkost změřte hygrometrem -ideál je pod 12 %.
- Skladování na vlhkém místě nebo přímo na zemi: Skladujte na suchém, větraném místě. Palubky pokládejte na podložky, aby nebyly v přímém kontaktu se zemí.
Každá drobnost může hrát při montáži dřevěné fasády roli a pokud něco odbyjete, může se vám to v budoucnu vymstít zatékáním, rezivěním a dalšími problémy. Dřevo je živý materiál a mnohdy má svou hlavu, proto si v případě jakýchkoliv nejasností nechte raději poradit od zkušenějších a vždy pracujte s doporučeným vybavením. Experimentování se v tomto případě nevyplatí, a to doslova. Ověřené postupy a kvalitní materiál zajistí krásný vzhled vaší nové dřevěné fasády a její dlouhou životnost.
Přehled doporučených vzdáleností roštu pro různé tloušťky palubek
| Tloušťka palubky | Rozteč roštu (max.) |
|---|---|
| 18 mm | 60 cm |
| 20 mm | 70 cm |
| 22 mm | 80 cm |
| 24 mm | 90 cm |
| 26 mm | 100 cm |
| 28 mm | 110 cm |
| 30 mm a více | 120 cm |
tags: #postup #montaze #fasadnich #palubek