Při stavbě nebo rekonstrukci domu z Ytongu se často řeší otázka vhodné fasádní omítky. Neexistuje pouze jedno nejlepší řešení, každý omítkový systém má své přednosti a nevýhody. Důležité je zvážit typ zdiva, požadované vlastnosti omítky a celkový rozpočet. Níže naleznete souhrn informací a zkušeností s fasádními omítkami na Ytong.
Vnější tepelněizolační omítka Ytong
Vnější tepelněizolační omítka Ytong, pod technickým označením Ytong BASE TP400, je suchá směs složená z anorganických pojiv, plniv a tepelněizolačních přísad, hygienicky nezávadných zušlechťujících přísad. Byla vyvinuta speciálně pro tepelněizolační tvárnice Ytong. Je určena pro ruční i strojové zpracování s vynikající zpracovatelností.
Použití a vlastnosti
- Používá se pro vytváření vnější omítky (možno použít i jako jádrovou vnitřní omítku), která slouží ke zvýšení tepelněizolačních vlastností stěn, snížení hluku a rizika šíření požáru.
- Díky svým hydrofobním a paropropustným vlastnostem napomáhá odstranit vlhkost, čímž zamezuje vzniku plísní na povrchu stěn.
- Zvyšuje tepelněizolační vlastnosti stěn a urychluje finální úpravy.
- Kromě toho, že zvyšuje tepelně izolační vlastnosti stěn, napomáhá i odstraňovat vlhkost ze stavby.
- Navíc snižuje riziko vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce a zrychluje finální úpravy stěn.
Příprava podkladu a aplikace
Při aplikaci omítek na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutné z povrchu odstranit prach. Podklad není nutné penetrovat. Podklad musí vyhovovat platným normám - musí být pevný, čistý, suchý, nezmrzlý, bez prachu, oleje apod. Zdivo není nutné penetrovat.
Postup aplikace:
- Do čisté nádoby nalijeme požadované množství vody (7,5-8 l vody pro 1 pytel 20 kg) a do ní za stálého míchání přidáváme suchou směs.
- Používáme samospádovou míchačku nebo stavební míchadlo. Mícháme do té doby, než bude mít omítka optimální konzistenci. K rozdělání malty je nutné použít pitnou vodu nebo vodu odpovídající ČSN EN 1008.
- Takto zpracovanou směs necháme odstát min. 5 minut a znovu důkladně promícháme.
- Omítku naneseme na stěnu ručně zubovou stěrkou se zubem o rozměrech 10x10mm, nebo strojově v tloušťce cca 5-6mm a následně srovnáme zubovou stěrkou se zubem výšky 10x10 mm. Doporučujeme nanášet nebo pročesávat se sklonem stěrky 45°.
- Do srovnané vrstvy vtlačíme Ytong výztužnou tkaninu. Překrytí styků musí být minimálně 10 cm.
- Výztužná tkanina musí být uložena přibližně v 1/3 tloušťky omítky od vnějšího povrchu. Výztužná tkanina musí být uložena v ½ až ⅓ tloušťky omítky od vnějšího povrchu.
- Následně naneseme druhou vrstvu této omítky systémem „mokré do mokrého“. Mřížku následně překryjeme a vyrovnáme další vrstvou omítky.
- Po konečném vyrovnání omítky nesmí být výztužná tkanina obnažena a celková tloušťka omítky nesmí být menší než 5 mm.
- Po zaschnutí (cca 5 - 7 dnů) je možné na takto upravený podklad nanášet finální vrstvu.
Příprava podkladu a aplikace venkovní omítky musí být provedena ve smyslu všeobecných zásad dle ČSN EN 13914-1. Pokud si chce být realizační firma jistá, doporučuje společnost Xella, která venkovní omítku Ytong dodává, na vnější část zdiva z tvárnic Ytong a Silka nanášet vždy venkovní systémové omítky Ytong. U fasád je základem kvalitní podklad a ten je díky kombinaci zdiva Ytong a Silka a systémové venkovní tepelněizolační omítce Ytong hotový.
Další poznámky k aplikaci
- Při aplikaci omítky na tepelně-izolační materiály (EPS, XPS, MW, PIR desky,...) musí být pod omítku vytvořen podklad na cementové nebo vápenocementové bázi.
- Na takto vytvořený podklad se pak nanáší malta, určená k lepení a stěrkování příslušného typu izolačních desek, která je vyztužena výztužnou tkaninou.
- Aplikace omítky na cementotřískové desky je možná přímo bez penetrace, na materiály na bázi dřeva (např. OSB desky) se omítka nenanáší přímo.
Finální vrstvy fasádních omítek
Podle použitého pojiva lze vnější omítky dělit na omítky minerální a dále moderní pastovité silikonové, akrylátové a silikátové. Z širokého spektra omítek se na vnější stěny nejčastěji kombinují vnější systémové tepelněizolační omítky Ytong se silikonovou nebo silikátovou omítkou. Pak už zbývá vyřešit barevnost krycí vrstvy. A tady vám dají maximální volnost moderní silikátové nebo silikonové omítky.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Silikátové omítky
- Mají vynikající paropropustnost a lze je použít u všech druhů zateplovacích systémů.
- Mezi možné nevýhody těchto omítek patří nižší pružnost a vodoodpudivost.
- Jejich finální kvalita může být někdy velmi závislá na přípravě podkladu a pečlivé aplikaci, v opačném případě může u některých odstínů dojít k tvorbě tónově odlišných polí.
- Na druhé straně je omítka díky velmi zásaditému pojivu přirozeně odolná proti plísním a mechům (na rozdíl od silikonových a akrylátových omítek, do nichž se algicidní a fungicidní látky přidávají uměle a působí v nich pouze po omezenou dobu).
Silikonové omítky
- Patří ke špičce mezi šlechtěnými omítkami.
- Mezi jejich přednosti patří téměř neomezený výběr barev, pružnost, vodoodpudivost, paropropustnost a nižší špinivost.
- I do tohoto typu omítek mohou být přidávány fungicidy pro zvýšení odolnosti omítky proti biotickému napadení. Úprava je však opět časově omezená, dokud se přípravky nevyplaví deštěm.
Doporučené řešení pro vnější stěny Ytong a Silka
U vnějších jednovrstvových stěn (bez fasádního zateplovacího systému) Ytong a Silka se v praxi skvěle osvědčila skladba se dvěma vrstvami tepelněizolační vnější vápenocementové omítky Ytong, doplněné o výztužnou tkaninu a penetrační nátěr. Jako vnější pohledová vrstva se v těchto případech používá silikonová nebo silikátová omítka.
Diskuse o perlinke a alternativních řešeních
Názory na nutnost použití perlinky se různí. Zedníci a "odborníci" se v zásadě dělí na dvě skupiny: ty, kteří tvrdí, že perlinka je v každém případě všude nezbytná, a ty druhé, kteří umírněně doporučují síťku jen v místech větších instalací a překladů všeobecně. Obecně platí, že kvalitnější materiál tolik nepraská, levnější praská více. Proto rozhodně perlinku dávat alespoň tu nejlevnější.
Zkušenosti s perlinkou
Mnoho stavebníků se rozhodlo pro vlastní experimenty. Například jeden z nich zkoušel na stěnách v garáži a na vnitřní stěně v obytné části následující postupy:
- Pokus 1: garáž - lepidlo, perlinka, lepidlo (vzor síťky pozorovatelný), štuk Hasit 651, nabílena 2 krát řídkým vápnem.
- Pokus 2: garáž - štuk Hasit 651 tloušťka 5mm.
- Pokus 3: obyt. prostor - sádrová omítka Salith PI 2-3mm.
Výsledek: Nikde nic neprasklo. S perlinkou je víc práce a je to dražší. Co je ovšem podstatnější je fakt, že provedení s lepidlem a perlinkou je po zaschnutí na omak mnohem studenější než zbylé postupy. Hasit je ve výsledku zbarvený do okrova, Salith spíše do šeda, ale malba vše změní. Jen Salith potřebuje jeden nátěr navíc. Taky rychleji schne než Hasit.
Jiná zkušenost poukazuje na to, že "Český zedník" má tendenci všechno řešit lepidlem, přitom je to materiál nacpaný chemií, tvrdý a křehký. Určitě nedopusťte lepidlo - perlinku - lepidlo - štuk.
Čtěte také: Vlastnosti fasádních cihlových pásků
Kdy je perlinka vhodná?
Vkládání perlinky stačí na kritická místa, přechody materiálů atd. Celoplošné vložení perlinky je vhodné například u dlouhé tenké příčky dělené dveřmi. Přechody materiálů u překladů ap. Celoplošně by měla smysl jen např. u dlouhé tenké příčky dělené dveřními otvory.
Alternativy perlinky
Někteří doporučují používat armovací přísadu místo perlinky - Salith MHF-P3. Je cenově přístupná (5 mm přímo na zdivo bez perlinky za cca 47,- bez DPH za m2), normálně se vyfilcuje, natře akrylátovou fasádní barvou válečkem nebo se na ni dá dát i pastovitá strukturální omítka. Je k použití na porobeton i betonové skořepiny. Patrně nejekonomičtější řešení na trhu.
Obejdete se bez perlinky do určité míry, když použijete elastickou omítku - dobré zkušenosti jsou s vápennými omítkami. Když navíc použijete správnou (= difúzně otevřenou) vnitřní malbu, dosáhnete i zlepšení klimatu v místnostech. Ještě lepším řešením jsou hliněné vnitřní omítky.
Vnitřní omítky na Ytong
Uzavřete povrch a zbytková vlhkost - až 30% z výroby - dramaticky snižuje tepelně izolační vlastnosti zdiva a to na několik topných sezón. Ideální řešení jsou sádrové omítky, které mají stejný difúzní odpor jako Ytong, Qpor atd.
Typy vnitřních omítek
- Salith P3/P2: Zatím mi jako nejlepší řešení vnitřních omítek přijde Salith P3. Syn tak má udělané omítky a dva zedníci zvládli bungalov 225 m2 za dva dny. Akorát ta první zubatá vrstva se nesmí nechat vytvrdnout, ale musí mít takovou optimální tuhost. Jeden stavebník Ytong pořádně navlhčil a natáhl vrstvičku Salith P3, po zaschnutí šla na řadu další vrstva Salith P2 a tu zafilcoval. Má to dva roky a nikde to nepraská a nejsou s tím žádné problémy.
- Sádrové omítky: Na trhu jsou 2 omítky, které lze aplikovat už od 4 mm - Rigips Rimat 100 DLP a Baumit Ratio Slim. Ty jsou ideální na zpracování i cenu, pokud nemusíte dorovnávat křivost stěn a vejdete se do cca 5 - 6 mm. Musíte-li srovnávat nerovností kvůli svislosti atd, vyjdou už levněji strojní sádrové omítky s min vrstvou 8 - 10 mm. Musíte ale mít omítačku, přívod tlakové vody 380 v atd. Tenkovrstvé sádrové omítky nepotřebují při správném dodržení technologického postupu broušení podkladu a penetraci. Výsledný kletovaný povrch má stejné vlasnosti jako SDK, takže např. v podkroví není žádný rozdíl povrchů.
- Suché omítky (SDK desky): Jedná se o "přilepení" SDK desek přímo na stěnu z interiéru. Zdá se to celkem výhodné, nejenom cenově. Osobně jsem silně uvažoval nad použitím suchých omítek při stavbě synova domu z porfixu. Zde především převažovaly výhody z hlediska proveditelnosti svépomocí. Co se týká výsledného efektu SDK suchých omítek, je naprosto skvělý a svépomocí si uděláte lepší omítky, jako klasicky od průměrného zedníka. Musíte lepit celoplošně a použít zubové hladítko takových rozměrů, aby SDK desky byly přilepeny aspoň 70 - 80 % plochy. Při dokonalé rovinnosti stěn z Ytongu se Vám to podaří ještě více. Pak to nemá chybu.
Příprava a aplikace Salith omítek
Vše doporučuji dělat v kýblu míchadlem nebo vrtačkou na malé otáčky, neboť z míchačky dostanete jen málo z toho, co tam nasypete. Pod zeď si natáhněte něco hladkého, aby jste materiál mohli recyklovat, poněvadž než získáte základní zručnost, je rozmístěn nejen na stěně a to v poměru 2:1 ve prospěch podlahy. Materiály mají oba jemné zrno. Salith se dá po zaschnutí zjemnit ometením či přetažením brusnou mřížkou na SDK.
Čtěte také: Aplikace betonové fasádní stěrky
Obecné rady a zkušenosti
Stavět pomocí jednovrstvého obvodového zdiva bez zateplení, nebo klasickou cestou se sendvičovou konstrukcí a zateplením? Ytong vnější omítka tepelněizolační pod technickým označením Ytong BASE TP400 je určena pro ruční i strojní zpracování s vynikající zpracovatelností. Výhodou jednovrstvého zdiva je zpracování zdiva v jednom pracovním kroku s minimem pracovníků a bez nutnosti dalších pracovních postupů. Zdivo samo o sobě je odolné a má prakticky neomezenou životnost. Zdivo zvládne i povodeň a odolává požáru. Při správné skladbě a realizaci přitom jednovrstvé zdivo vyhoví i podmínkám stanoveným pro obvodové stěny domů s téměř nulovou spotřebou energie a pasivní domy.
Srovnání materiálů a problémů
Například Porfix dříve Qpor popraskal nejen v příčkách, ale i v nosných zdech. V nosných popraskal jen málo a to ve spárách. Příčky praskaly i svisle a to tak, že jsem protáhl strunu z jedné strany na druhou. Porobeton Ostrava také velmi nepřesný, a ulámané rohy - reklamaci řeším. Nejlepší je Ytong a špatný ještě není Greisel Klimanorm.
Doporučení pro specifické situace
Pokud stavíte chatu, která nebude v zimě obývaná, tj. může tam i mrznout, je třeba zvážit odolnost omítek vůči mrazu. Suchou omítkou na Ytongu je docela rychlovka až na detaily (špalety), každopádně to bude nejlevnější řešení. Dělal jsem to na broušené zdivo a jedna zeď byla z klasické cihly, dávali jsme buchty (kvůli rovinnosti). Mám to dva roky a nikde to nepraská a nejsou s tím žádné problémy, znovu už bych to ale nedal a to především z důvodu kotvení do zdi, to je opravdu problém.
Na vnější stranu se pak dává stejně zateplení, které většinou není dostatečně průvzdušné. A pokud chce někdo více izolovat dům (NED, PD), pak se stejně snaží dům "hermeticky" uzavřít. Navíc se zavře zevnitř, tudíž do něj nepůjde tolik vnitřních par. Je pak asi vhodné zajistit dostatečné odvětrání domu (např. rekuperací).
| Typ omítky | Vlastnosti | Výhody | Nevýhody / Poznámky |
|---|---|---|---|
| Ytong BASE TP400 | Tepelněizolační, paropropustná, hydrofobní | Zvyšuje tepelnou izolaci, snižuje vlhkost a riziko plísní | Vyžaduje specifický postup aplikace |
| Silikátová omítka | Vynikající paropropustnost, odolnost proti plísním | Přirozeně odolná proti plísním a mechům | Nižší pružnost, vodoodpudivost, citlivost na přípravu podkladu |
| Silikonová omítka | Pružnost, vodoodpudivost, paropropustnost, nižší špinivost | Široký výběr barev, dlouhodobá odolnost | Umělé fungicidy s omezenou účinností |
| Salith P3/P2 | Sádrová, jemné zrno, rychle schne | Rychlá aplikace, dobrá zpracovatelnost | Vyžaduje jeden nátěr navíc, studenější na omak s perlinkou |
| Rigips Rimat 100 DLP / Baumit Ratio Slim | Tenkovrstvé sádrové omítky | Aplikace od 4 mm, ideální na rovné stěny | Dražší při nutnosti srovnávat nerovnosti |
| Suchá omítka (SDK desky) | Přilepení SDK desek | Vynikající výsledný efekt, možnost svépomocí | Nutné celoplošné lepení, rovinnost podkladu |
tags: #fasadni #omitka #na #ytong #informace