V poslední době získalo dřevo při nejrůznějším použití na fasádách opět na významu, aby bylo u budov - privátních nebo veřejných - dosaženo individuálního vzhledu. Fasáda je jediným prvkem budovy, který definitivně vytváří rozhodující první dojem. Dřevěná fasáda představuje ochranu základní konstrukce před vlivy prostředí, zároveň je důležitým designovým a estetickým prvkem budovy. Dřevo jako základní materiál pro fasádu umožňuje mnoho druhů obkladů a použití různých profilů a barev. V kombinaci s kamenem, sklem nebo kovem jsou jeho vlastnosti ještě více zdůrazněny. Dřevěná fasáda může mít desítky a desítky podob podle toho, jaký zvolíte materiál a postup práce.
Typy dřevěných obkladů fasád
Použití latí a prken ze dřeva, ať už čtyřstranně hoblovaných nebo palubek, má jako ochranná vrstva obytných a účelových budov všech druhů dlouhou tradici. V různých dimenzích, profilech a způsobu obložení nabízejí bezesporu nekonečné množství variant. Podle dimenze a profilu rozlišujeme následující skupiny materiálu:
Latě
Latě s relativně malým průřezem (maximálně 4 x 8 cm) vytvářejí obzvlášť jemně členěný vzhled domovního pláště. Mohou být připevněny jak horizontálně, tak vertikálně, přičemž odstup mezi jednotlivými latěmi by měl být minimálně 7 mm (doporučuje se ≥ 10 mm). Při horizontálním položení je nutno použít latě se skosenou horní a spodní hranou, aby se zlepšil odtok vody. Fasádní latě jsou více používané u vertikálních fasád.
Palubky
Palubky existují v různých profilech pro vytvoření rozličného vzhledu. Nejjednodušší formou profilu je čtyřstranně hoblované prkno s pravoúhlým průřezem. Čtyřstranně hoblovaná prkna mohou být podobně jako fasády z latí položena svisle nebo vodorovně. Zvláště strukturovaný vzhled může být docílen tím, že některá prkna upevníme na fasádu užší stranou. Další formu obložení čtyřstranně hoblovanými prkny představuje překrývaná fasáda, kdy jednotlivá prkna leží jako šupiny přes sebe. Překrývaná fasáda je většinou montována vodorovně, svislé obložení je spíše výjimkou. Protože při běžném vodorovném položení je každé prkno částečně chráněno prknem přes něj ležícím, vzniká u neošetřených prken charakteristické „pruhovité“ zašednutí. Další profily běžně používané na fasády se díky svému provedení vyznačují spojením pero - drážka na dlouhé straně prkna. Tím je vytvořen uzavřený fasádní plášť. Obložení palubkami může být jak horizontální tak vertikální, ale i šikmé resp. diagonální. Pokud je plánováno obložení palubkami, je nutno dbát na to, aby byly použity speciální softlinové profily se zaoblenými hranami.
Fasády z nehoblovaných prken
Další možností je použití nehoblovaných prken. S touto variantou fasád se můžete setkat nejčastěji ve skandinávských zemích, kde tvoří u rodinných domů drtivou většinu. Výhodou fasády z nehoblovaných prken je přirozenější vzhled domu a vyšší životnost, než kdyby jste použili hoblované palubky. Hoblováním se totiž nejvíce poruší dřevní vlákna a životnost fasády se tím mírně snižuje.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Modřínové fasádní prkno
Modřínové fasádní prkno je frézováno do různých profilů, tlouštěk a délek. Tvar do rovnoběžníku je nazýván rhombus a používá se u horizontálních fasád. Může být i opatřeno perem a drážkou sloužící k podélnému spojování fasádních prken do plochy, tento druh prkna se nazývá palubka. Užší fasádní profil je nazýván fasádní lať. Dřevěná modřínová fasádní prkna jsou vždy jedinečná a okouzlí každého, komu je dřevo blízké, svými krásnými vlastnostmi: přirozenou rozmanitostí a živým vzhledem, odolností, dobrými konstrukčními vlastnostmi, ekologickým postojem a rychlostí, která je při stavbě umožněna.
Buněčná struktura modřínu je přesná a odlišná od ostatních druhů stromů. Modřín neabsorbuje vlhkost stejným způsobem jako například borovice. Modřín je velmi odolný vůči mechanickému opotřebení. Charakteristickým rysem modřínu jsou silně vyvinuté rozdíly mezi zimními a letními nárůsty dřeva. V jádru kmene červenohnědé dřevo střídá světle hnědé, tím dává modřínu jedinečnou pohledovou strukturu, která pohladí oči každého milovníka přírodních materiálů. Když je modřín vystaven povětrnostním vlivům, postupem času zešedne a dlouhou dobu minimálně mění svou strukturu.
Proto je modřínové fasádní prkno vhodné jako obklad, a to nejen dřevostaveb. Můžete je použít u domů postavených doslova z jakéhokoli stavebního materiálu. Modřínové fasádní prkno je vhodné jak pro obytné domy a velké veřejné budovy, tak pro obchodní a obytné budovy.
Modřín evropský vs. modřín sibiřský
Modřín Sibiřský i Modřín Evropský pochází ze stejné vědecké klasifikace třídy jehličnany, řád borovicotvaré, čeleď borovicovité, rod modřín. Druhé botanické jméno u modřínu vždy identifikuje místo jeho výskytu, tedy původu - Modřín Evropský roste v Evropě a Modřín Sibiřský roste převážně v Rusku v Sibiřské oblasti, ale i v Mongolsku a Číně. Tedy jedná se o dřevinu stejného rodu, stejného složení pryskyřice odolné proti plísním, houbám a UV záření. Je pravdou, že Modřín Sibiřský roste v prostředí drsnějšího klimatu, tedy pomaleji roste a má tím lepší konstrukční vlastnosti. U nás se na dřevěné bezúdržbové fasády používá nejčastěji sibiřský modřín, který má dobrou trvanlivost a oproti českému modřínu vyšší tvarovou stálost.
Kvalita a trvanlivost fasády z modřínu
Kvalitu dřevěné modřínové fasády určuje správný výběr druhů stromů, správné opláštění a profesionální provedení detailů. Správná integrace dřeva má klíčový význam pro trvanlivost dřevěného fasádního pláště. Pokud jsou respektovány konstrukční zásady ochrany a také skutečnost, že je třeba dřevěnou modřínovou fasádu provzdušňovat, nemusíte si dělat s trvanlivostí vaší fasády starosti. Životnost modřínového fasádního prkna se pohybuje v rozmezí 20 až 30 let, pokud je správně udržováno a instalováno.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Kvalita dřeva a třídění
Doporučuje se zvolit vhodný materiál, ze kterého mají být desky vyrobené. Právě sibiřský modřín má vlastnosti typické pro exotické dřeviny. Výborně odolává hnilobě, dřevokaznému hmyzu i vlhkosti. Navíc má opravdu hezkou barvu.
Normy pro palubky
Podle následujících norem je potřeba zohlednit požadavky na rozměrovou toleranci a toleranci výrobce, na třídění, vlhkost dřeva atd.:
- Palubky z jehličnatého dřeva podle EN 14519
- Palubky z listnatého dřeva podle EN 14951
Tyto normy na výrobek nabízejí možnost dohodnout třídění podle třídy A, třídy B nebo takzvané „volné třídy“. Tato mezi smluvními partnery volně dohodnutelná třída umožňuje, že mohou být speciální požadavky zákazníka dány písemně. Palubky na fasády se používají jak s povrchovou úpravou, tak i neošetřené. Přitom jsou požadavky na třídění rozdílné. Prkna, která budou povrchově upravena, vyžadují obecně přísnější třídění, aby se zabránilo poškození povrchové úpravy např. díky vystupující pryskyřici.
Rozměry
Palubky určené pro fasády by měly být silné minimálně 19 mm (pro překrývanou fasádu minimálně 25 mm) a široké 80 - 150 mm. Užší prkna vykazují lepší dlouhodobé chování.
Poloha letokruhů
Z hlediska polohy letokruhů je běžné použití kombinovaného zboží, skládajícího se z prken radiálních s kolmými letokruhy, poloradiálních i tangenciálních s ležatými letokruhy. Při přímém působení povětrnostních vlivů se mohou u tangenciálních prken tvořit odlupčivé trhliny, třísky a může dojít k poškození povrchové úpravy. Dále se u těchto prken v daleko větší míře objevují koncové trhliny. K doporučení jsou proto pro fasády s vysokými nároky prkna radiální a poloradiální. Tato kvalita představuje ostatně mnohem náročnější výrobu a je spojena s podstatně vyššími vícenáklady.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Vlhkost dřeva
Vlhkost dřeva na fasádách se v ročním průměru pohybuje v závislosti na stanovišti, expozici atd. mezi 12 % a 16 %. Toto rozmezí by v zabudovaném stavu nemělo být překročeno. Nehoblovaná modřínová prkna jsme schopni dodat řezaná z odležených modřínových kmenů na rámové pile (katru) nebo na pohledové ploše na kotoučových pilách mající na stranách hladící nože, který povrch lehce ohladí. Takto nařezaná modřínová prkna můžete rovnou nainstalovat na fasádu, kde pozvolna doschnou díky zafixování pomocí vrutů na fasádě po cca 50cm, což zamezí tvorbě markantních nerovností dřeva. Také můžeme modřínová prkna nařezat s půl ročním předstihem, než se budete fasádu montovat, necháte volně proložené a po 6 měsících můžete materiál s vlhkostí cca 15-20% namontovat nebo pro Vás prkna dosušíme na požadovanou vlhkost 15-20%, v tomto případě je nutné počítat s nerovnostmi vysušeného nehoblovaného materiálu, který není pevně zafixovaný.
Montáž modřínového fasádního prkna
Montáž je poměrně jednoduchá. "Dřevěná krytina se montuje na rošt, který se připevňuje k fasádě. Musí se pouze dodržet, aby nikam nezatékala voda. A taky aby byla fasáda dobře odvětrávaná. Samotné montáži musí samozřejmě předcházet určitá příprava. Jde především o izolaci a úpravu podkladu. Dodržováním těchto kroků zajistíte správnou instalaci modřínového fasádního prkna, která bude estetická a dlouhodobě funkční.
Příprava a plánování
- Projektová dokumentace: Před zahájením montáže je nezbytné mít přesný projekt od architekta, který zahrnuje skladbu roštu, izolační vrstvy a detaily konečné fasády.
- Materiály: Pro montáž doporučujeme používat nerezové spojovací materiály, aby se předešlo korozi a znečištění dřeva. Hřebíky se nedoporučují pro sibiřský modřín; místo toho je lepší použít vruty.
Tipy k upevnění
Upevnění by mělo na jednu stranu zabránit zkroucení prken, na druhé straně by ale v určité míře mělo umožnit změnu rozměrů (způsobenou bobtnáním a sesycháním), aby bylo co nejvíce zabráněno tvorbě trhlin ve dřevěných prvcích. V zásadě je možné upevnění dřevěných prvků z horní nebo spodní strany. Viditelné upevnění představuje nejčastěji používaný způsob montování dřevěných fasád. U viditelně upevněných, povrchově upravených dřevěných prvků by po montáži měla být místa upevnění překryta nátěrem. Z nejrůznějšího spojovacího materiálu ve stavebnictví jsou používány hlavně hřebíky a vruty. Hlava spojovacího materiálu nesmí nad povrch dřevěného prvku vyčnívat a nesmí být ani zaražena hlouběji.
Hřebíky, vruty nebo příchytky?
- Hřebíky by se měly zatloukat do hloubky nejméně 35 mm.
- Vruty poskytují výhodu rozebíratelného upevnění pro sanační práce. Vrut by měl být zašroubovaný do hloubky minimálně 25 mm. Zápustný vrut by měl být buď křížový nebo ještě lépe torx. Používat se mohou pouze vruty s částečným závitem. Vruty s vrtným hrotem a frézovacími drážkami na hlavě snižují riziko rozštípnutí a mohou být umístěny blíže ke kraji.
- Ve zvláštních případech jsou fasádní prvky montovány také pomocí příchytek nebo speciálních upevňovacích háčků. S vhodným upevňovacím systémem je možné upevnění na zadní straně.
Perfektní ochrana proti korozi
Dlouhodobá antikorozní ochrana spojovacích prvků je nutná. Při působení povětrnostních vlivů je tak zabráněno povrchovému zbarvení, které je způsobeno korodujícími kovovými částmi nebo zbarvení v důsledku chemické reakce s látkami obsaženými v jádře (např. dub). Spojovací materiál z ušlechtilé oceli poskytuje nejlepší a nejtrvalejší ochranu proti zabarvení. Pro jádrové dřeviny, např. dub nebo modřín, by měly být používány pouze spojovací prvky z ušlechtilé oceli. U povrchově ošetřených spojovacích prvků (např. galvanické pozinkování) je při montáži nutno počítat s porušením ochranné vrstvy. V zásadě nejsou spojovací prvky bez antikorozní úpravy vůbec doporučovány.
Počet a rozestupy upevnění
Počet upevnění ve směru šířky prkna je závislý na rozměru. Do 120 mm šířky prkna je jedno uchycení, od 120 mm šířky prkna jsou uchycení dvě, vždy ve třetině šířky prkna. Na délku prkna by měla být mezi spojovacími prvky vzdálenost maximálně 100 cm. Vzdálenost od kraje kolmo na vlákna by měla být minimálně 1,5 cm. V podélném směru vláken by měla být dodržena vzdálenost od kraje minimálně 5 cm. Při použití vrutů s vrtným hrotem může být tato vzdálenost redukována v závislosti na dřevině. K uchycení tvrdých dřevin je pro hřebíky a vruty nutné předvrtání, aby se zabránilo popraskání (výjimka: vruty s vrtným hrotem).
Zajištění odvětrání
Díky tomu, že jsou dřevěné modřínové fasády k domu připevněny pomocí nosného roštu, vzniká mezi dřevěným obkladem a samotnou stavbu větraná mezera. Pro zděný i dřevěný dům je tak odvětrávaná fasáda bezpečné řešení, protože i když někde ve stěně dojde ke zvýšení vlhkosti, může se větranou mezerou vlhkost ze stavby vypařit. Odvětrání představuje ze stavebně fyzikálního hlediska dodatečné zajištění a je tedy z tohoto důvodu doporučováno. Jako minimum je nutno počítat na jeden metr konstrukční výšky podlaží 1 cm odvětrání, 4 cm jsou v každém případě dostačující. Větrací otvory musí být zakryty ochrannou mřížkou proti drobným zvířatům (vzdálenost ok minimálně 3 mm, maximálně 5 mm).
Za určitých krajních podmínek lze od zadního větrání upustit, existují fasády větrané i nevětrané. Protože dřevěnou fasádu nemůžeme nikdy označit jako stoprocentně těsnící, je nutno pamatovat na druhou rovinu odvádějící vodu, např. formou difúzní odvětrávací šachty. Vykazuje-li dřevěná fasáda otevřené spáry, musí být šachta vedoucí za nimi dostatečně rezistentní proti UV - záření. Spodní konstrukci je nutno dimenzovat podle statických hledisek. Odvětrávané fasády: Modřínová fasádní prkna se často používají na odvětrávané fasády, které umožňují cirkulaci vzduchu mezi obkladem a konstrukcí budovy.
Mezera nahoře a dole vytváří komínový efekt, který zajišťuje spolehlivé odvětrání. Proč je to důležité? Difúzně otevřené stavby a jejich stěny umožňují prostup par a vlhkosti stěnou. Vzduchová mezera za dřevem nám umožňuje cirkulaci vzduchu a tím nám prodlužuje životnost fasády. Pokud tam vznikne nějaká vlhkost nebo se tam dostane, tak má dřevo možnost rychleji vyschnout. Možná už někdo viděl dřevěné fasády z palubek - často můžeme vidět, pokud je ta fasáda neodvětraná a je udělána špatně, že se ta prkna začnou křivit po krátké době a fasáda se trochu zvlní. Prkno jako materiál se samozřejmě bude vždy trochu hýbat, protože to není žádný plastový profil, ale mělo by to být zase v nějakých mezích. Mezi soklem a fasádou je mezera, kde to může nasávat vzduch. Nahoře pod střechou je také podobná mezera. Nahoře je přes mezeru lišta, protože to nebylo úplně podle estetických představ majitele. Ale ta mezera tam nahoře opravdu je. Možností jak to udělat je více a některé způsoby jsme si už ukazovali. V některých případech už jenom samotné prkno má kolem sebe vzduchovou mezeru.
Montážní postup
- Upevnění: Obložení by mělo být připevněno ke každému sloupku nebo podkladu pomocí vrutů umístěných maximálně 60 cm od středu.
- Umístění prken:
- Vodorovná instalace: Začněte odspodu a postupujte nahoru. Okraje s drážkami by měly směřovat dolů.
- Svislá instalace: Začněte v jednom rohu s drážkou směrem k přilehlé zdi.
- Zajištění odvětrání: Je důležité zajistit, aby mezi jednotlivými prkny byla mezera pro odvětrání, což pomůže prodloužit životnost fasády.
Péče a údržba fasád z nehoblovaných prken
Palubky ve fasádě jsou právě v moderní architektuře vystavovány povětrnostním vlivům bez potřebné stavební ochrany. Aby mohla dlouhodobě plnit svou funkci, potřebují nátěry pravidelnou péči a údržbu. Minimálně jednou ročně je doporučována kontrola, u celé fasády se prověřují poškození povrchové úpravy, jako jsou trhliny, mechanické narušení, stopy po krupobití, zabarvení, odloupávání, zamodrání atd. Na základě výsledku se rozhodne, zda je údržba resp. renovace fasády žádoucí.
Péče (údržba) probíhá po odpovídajících předcházejících úpravách (čištění, broušení) ochranným nátěrem. Údržba musí být prováděna v pravidelných intervalech na ještě neporušených plochách, dříve než se objeví viditelná poškození. Intervaly údržby závisí na způsobu povrchové úpravy a na intenzitě povětrnostních vlivů. Povrchy, které byly ošetřeny lazurou, po ochranném nátěru ztmavnou. Zesvětlení těchto ploch je možné pouze krycím nátěrem.
Při renovaci (opravě) se odstraní stávající poškození a obnoví se tak funkčnost povrchu. K tomu jsou zapotřebí nákladnější práce než při údržbě. Lazurou ošetřené plochy musí být renovovány velkoplošně, aby se zabránilo barevným rozdílům. U krycích nátěrů jsou možné také opravy menších ploch. Laky vhodné na údržbu a renovaci by měly být určeny výrobcem. Pravidelná údržba, jako je kontrola a případné ošetření povrchu, může výrazně prodloužit životnost fasády.
Ošetřit modřínové fasádní prkno nebo nechat zešednout?
Modřín nepotřebuje povrchovou úpravu ve venkovních podmínkách, protože bez přímého kontaktu se zemí vydrží asi 20 až 30 let bez rozpadu. Neošetřený modřín zešedne asi za 2-3 roky díky slunečnímu záření a vlhkosti. Barva se nejprve mění od bodů, které jsou nejvíce vystaveny povětrnostním vlivům, a vyrovná se v závislosti na podmínkách během několika let. Šednutí dřeva lze zpomalit ošetřením dřeva transparentními konzervačními prostředky na dřevo. Vnější obklad vyrobený z modřínu také nemusí být povrchově upraven, protože materiál modřín vydrží namáhání UV zářením a vlhkostí. Během let však dřevo zešedne. Pamatujte, že během šednutí může být tón povrchu modřínové fasády nerovný.
U neošetřených fasád tak nevyhnutelně dojde k zašednutí. Zabránit se tomu dá pouze vhodnou povrchovou úpravou. Povrch fasády vyrobené z tohoto materiálu se nemusí nijak ošetřovat. Doporučuje se ale natřít alespoň olejem, aby se prodloužila životnost. Plášť domu je totiž vystavený větru, dešti a musí odolat změnám vlhkosti i teplot. To ovšem zvládne jen dobře vyprojektovaná a smontovaná fasáda. Pokud má dřevo vypadat stále jako nové, je nutné ho pravidelně natírat, obvykle asi po čtyřech až sedmi letech, podle typu nátěru a dřeviny. Aby povrchy modřínu zůstaly odolné a atraktivní, je důležité je každoročně kontrolovat, zda nejsou poškozené. V případě potřeby z povrchu dřeva pomáhá omytí nečistoty.
Pokud se o fasádu svého domu nechcete starat a každých pár let ji natírat krycí barvou nebo lazurou, musíte nechat dřevo přirozeně měnit. Dřevo totiž díky slunečnímu záření fotodegraduje (oxiduje) a mění tak svou barvu ze světle hnědo-žluté na šedou. Tento proces probíhá postupně a nerovnoměrně. Na jižní straně fasády bude dřevo zešedlé dříve než na severní a pokud má střecha přesahy, zešedne dříve dole než ve vrchních částech. Šednutí-oxidace dřeva je přirozený proces, který však nijak nesnižuje jeho kvalitu ani trvanlivost. Lidé se často bojí náročné údržby, zašedlého dřeva a degradace materiálu. Své klienty se proto snaží přesvědčit, že přirozené šednutí fasády vlivem slunečního záření není nic negativního. "Možná pro souseda, ale my obdivujeme přirozenost dřeva jako přírodního materiálu a jeho proměny v čase."
Zpracování a ochrana
Díky velkému podílu jádrového dřeva má modřín větší trvanlivost než borovice a smrk, aniž by dosáhl stejné trvanlivosti jako borovice impregnovaná tlakem. To je zvláště výrazné tam, kde je dřevo v přímém kontaktu s půdou nebo cihlami / betonem. V těchto oblastech je nutné použít dřevo impregnované tlakem, aby se dosáhlo přijatelné trvanlivosti. Modřín lze impregnovat tlakem, a to by mělo být provedeno vždy, pokud bude dřevo v přímém kontaktu s půdou nebo cihlou / betonem. Tlaková impregnace je však pouze ve vnějším běli, a proto je ochranný účinek omezený. Veškeré dřevo musí být v maximální možné míře chráněno „strukturální ochranou“, což znamená, že plánujete a stavíte tak, aby bylo dřevo odvětráváno a voda byla odváděna tak, aby materiál mohl vyschnout. Dřevo je přírodní materiál a nakonec zešedne. Je dobré chránit dřevo za sucha vhodnými prostředky na ochranu dřeva - buď lakem nebo transparentními prostředky na dřevo. Je důležité však vědět, že se modřínové fasády obtížně ošetřují prostředky na ochranu dřeva na bázi vody.
Vlastnosti modřínu
Výsledkem pomalejšího růstu než jiné jehličnany jsou úzké roční letokruhy se vzdáleností mezi letokruhy pouze mezi 1-1,5 mm. Kromě toho existuje jasný rozdíl mezi jádrovým a bělovým dřevem a podíl jádrového dřeva může často činit více než 90%. Jádrové dřevo je samo o sobě trvanlivé a dřevo modřínu evropského se proto často používá jako náhrada za dřevo impregnované tlakem. Modřín je po celou dobu růstu levotočivý, na rozdíl od smrku a borovice, které jsou nejprve levotočivé a poté pravotočivé. To znamená, že se modřín více kroutí, což klade větší nároky na upevnění modřínové fasády. Suky jsou černohnědé a ve dřevě se mohou objevit kapsy z pryskyřice.
Tabulka: Srovnání hoblovaných a nehoblovaných modřínových prken
| Vlastnost | Hoblovaná prkna | Nehoblovaná prkna |
|---|---|---|
| Vzhled | Hladký, elegantní | Přirozenější, rustikálnější |
| Životnost | Mírně snížená (porušení vláken) | Vyšší (neporušená dřevní vlákna) |
| Údržba | Často vyžaduje pravidelné nátěry pro zachování vzhledu | Může zešednout přirozeně, minimální potřeba ošetření |
| Cena | Vyšší kvůli zpracování | Levnější varianta |
| Kroucení | Méně výrazné (dle kvality hoblování) | Může se více kroutit (klade větší nároky na upevnění) |
tags: #fasada #z #nehoblovanych #prken #informace