Knižnice školy týnišťské byla založena v roce 1836 zásluhou dvou vzdělaných pánů Josefa Vladimíra Pelikána a Josefa Krasoslava Čižinského.
Historie a stěhování knihovny
V roce 1883 byla založena Čtenářsko-ochotnická beseda.
Fond knihovny 20. 2. 1922 byl přemístěn do Husovy veřejné knihovny. V témže roce převzala knihovnu už profesionální pracovnice paní Jana Vacinová.
Knihovna tehdy sídlila na náměstí v učňovské škole podniku Elitex.
Prostoru bylo málo, tak se besedy pořádaly v Jednotném závodním klubu.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Na snímku je vlevo obecná škola (dnes DDM), kde podnik Elitex vzdělával své učně. Zde byla umístěna první městská knihovna. Vpravo v Jiruškově vile mělo sídlo Čapkovo újezdní muzeum.
Knihovna také spolupracovala s Čapkovým újezdním muzeem na pořádání muzejních výstav a také s Klubem důchodců.
V roce 1974 získala knihovna čestné uznání Ministerstva kultury ČSR.
V roce 1982 zahájila Městská lidová knihovna provoz v nově adaptované budově v Jiruškově vile, kam byla přemístěna.
Když jsem tam jako čerstvá maturantka v roce 1962 nastupovala, byla knihovna umístěna se svými asi 5000 svazky v jedné místnosti bývalé školy na náměstí.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Zbytek budovy zabírala učňovská škola podniku Elitex. Školnici a správcovou zastávala "bábinka Šrámková", velice vitální paní ve věku 83 let. Živě ji vidím před sebou, jak se svou hůlkou prohání po chodbách rozjívené učně.
Po několika letech se škola přestěhovala do závodu, podnik začal budovu upravovat na mateřskou školu a naše knihovna se stěhovala do sousedního "Jiruškova domu".
Obsadili jsme celé přízemí a ve zbytku domu byl umístěn depozitář muzea.
Staří pánové, kteří se tam 1x měsíčně jako muzejní rada scházeli, byli moc milí, ale pár nepříjemnostem jsme se nevyhnuli.
První průšvih nastal, když jednou v zimě nezavřeli ve svých prostorách přívod vody a vyplavili nám kancelář a část skladu. Sušení promáčených písemností a zdí zabralo fůru času a práce.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
K dalšímu pozdvižení došlo, když se naší čtenářce ztratilo dítě, které nechala spát v kočárku před knihovnou. Dlouho jsme holčičku hledali, zoufalá matka přivolala VB, nakonec se dítě našlo spokojeně si hrající v muzeu, které pánové zapomněli zamknout.
Brzy poté se muzeum odstěhovalo a k naší nesmírné radosti nám město nechalo upravit celou budovu, takže jsme získali krásné a konečně vyhovující prostory. Práce bylo nad hlavu, ale vyplatilo se. Nová knihovna lákala hodně nových čtenářů, přibývaly knihy, spokojenost na všech stranách.
Rok 1993 byl rokem velkých změn. Budova knihovny v Jiruškově vile byla v restituci vrácena původnímu majiteli.
Až do doby, kdy byl dům vrácen původnímu majiteli a ten se ho rozhodl prodat. Pravda je, že ho nabídl k odkoupení městu, ale nový starosta rozhodl, že ne. Nepomohly žádné argumenty poloviny zastupitelů ani protesty čtenářů, a tak jsme se stěhovali do školky U Dubu.
4. 2. 1994 knihovna obnovila svou činnost v nově adaptovaném zařízení bývalé mateřské školy U Dubu. Takto vypadala mateřská škola U Dubu. Zvládli jsme tentokrát hodně náročné stěhování a začali se zabydlovat.
S nástupem moderní techniky byla knihovna vybavena počítači a dalšími vymoženostmi. V roce 2002 proběhla výměna oken v dospělém oddělení knihovny.
Vedení knihovny a její rozvoj
Odchodem paní Jany Vacinové do důchodu v roce 2000 přezvala knihovnické žezlo paní Jarmila Vašátková. Iniciativou nové paní ředitelky se z krásné knihovny stalo ještě krásnější kulturní zařízení. Interiér byl postupně obnovován tak, aby co nejvíce vyhovoval nejen čtenářům a návštěvníkům, ale i zaměstnancům knihovny.
Když jsem v roce 2000 zaujala pracovní pozici po paní Vacinové a místo půjčování v dospělém oddělení trávila většinu času v kanceláři v prvním poschodí budovy v sídlišti U Dubu, často jsem nad některými pro mne nezajímavými výkazy myslela na to, jak je o moc příjemnější být přímo se čtenáři.
Kompenzaci jsem pak ráda nacházela v setkáních se zajímavými hosty, kteří knihovnu navštívili - ať to byli spisovatelé, výtvarníci, novináři, historici, cestovatelé, hudebníci nebo mnoho dalších zajímavých profesí. Bylo z nich cítit zaujetí jejich prací a svůj elán pak předávali i nám.
A na co v neposlední řadě ráda vzpomínám? Na knihy - bez nich by byl můj život prázdný…i když už stojím na opačné straně výpůjčního pultu, stejně pořád ráda čtu a navštěvuji různé knihovny v okolí a zúčastňuji se jejich zajímavých besed, přednášek, výstav a dokonce jsem v jedné absolvovala jeden semestr Univerzity třetího věku.
Kontroverze kolem fasády knihovny
Minulý týden Deník informoval o „nevyvedeném" nápise na fasádě týnišťské knihovny.
Není asi žádným tajemstvím, že „dobrý grafik“ pravděpodobně žádný návrh fasády knihovny v Týništi nad Orlicí nemá. V článku jsme vám k této chybě shrnuli do časové osy vznik tohoto přešlapu, vývoj, dopad celé situace a v neposlední řadě i komentáře našich sledujících.
Chtěli bychom tímto článkem apelovat na Městskou knihovnu i starostu Týniště nad Orlicí, aby se zamysleli nad situací vzhledu Městské knihovny.
Návrh na vzhled fasády Městské knihovny v Týništi nad Orlicí byl vytvořen v tabulkovém editoru Excel.
Odlišný vzhled znaků v textu je jednou ze základních chyb, které se v grafickém designu vyskytují.
Vývoj a zrání grafické chyby
18. 10. Uveřejnění zákazky na opravu fasády knihovny v Týništi nad Orlicí. Nový návrh byl vytvořen v tabulkovém editoru Excel bývalou ředitelkou J. Vašátkovou.
6. 11. Výsledek se k nám rychle dostal a poprvé jsme ho sdíleli v příspěvku již 6. 11. 2016.
11. 11. „Řešíme to,“ okomentovala situaci stručně autorka návrhu, bývalá ředitelka knihovny J. Vašátková. (Rychnovsky.denik.cz)
15. 2. Po několik let jste nám stále posílali nové a nové fotografie knihovny do zpráv. Museli jsme se na místo vydat osobně, abychom se přesvědčili, že je tento kousek opravdu skutečný.
Na místě se nám podařilo komunikovat s již bývalou ředitelkou B. Pokornou. K nápisu se moc nechtěla vyjadřovat. Kontaktovali jsme tedy samotné město Týniště nad Orlicí, knihovnu i stavební úřad.
2. 3. Na popud výzvy se nám ozval aktuální starosta Týniště nad Orlicí, Libor Koldinský. Vyjádřil se k situaci následovně: „Nejde to sice dobou vzniku za mnou, zdědil jsem to, ale beru si za své tento úlet napravit. Pravda, asi jsem s tím měl začít trochu dříve, ale myslím, že lepší než vůbec. Aktuálně jsem zadal vypracovat dobrému grafikovi nový návrh, takže věřím, že po nové realizaci se toto místo nebude zařazovat mezi grafický odpad.
1. 2. Další dva roky uplynuly jako voda v Orlici a my jsme se jeli osobně přesvědčit, jak celá situace dopadla a zda se podařilo najít „dobrého grafika“. Zmínka o této chybě se dostala i do 5. dílu pořadu Identita od České televize.
Nejen, že se vzhled této fasády nepodařilo napravit celých 8 let, ale také se za poslední 3 roky „dobrému grafikovi“ nepovedlo vytvořit slibovaný nový návrh.
Dopad a budoucí kroky
Jaký dopad může celá situace mít? Chyba bohužel stále není opravena. Aktuální vzhled má vliv na budoucí zákazníky knihovny a také na důvěru ve vedení města. Neschopnost města napravit tuto chybu působí nedůvěryhodně.
Oprava vzhledu Městské knihovny by byla významným krokem k vylepšení image celého města. Není pochyb o tom, že odstranění tohoto nedostatku by přineslo pozitivní změnu a zvýšilo důvěru obyvatel v informační, kulturní a vzdělávací schopnosti, které knihovna popisuje na svých stránkách.
Za 8 let jsme jen u nás měli na příspěvky s knihovnou přibližně 3 500 reakcí, několik stovek komentářů a okolo 100 000 zobrazení (ke dni 1. 7. 2024).
I přesto, že by mělo být vytvoření nového grafického návrhu relativně jednoduché, zdá se, že se zde setkáváme s nesmírně komplikovaným úkolem. Existuje mnoho možných důvodů, některé z nich mohou být i absurdní.
Možná se starosta rozhodl, že chybný design je skvělým turistickým lákadlem a rozhodl se ho ponechat jako zajímavou turistickou atrakci. Možná knihovna věří, že neustálé diskuse o chybě udržují veřejnou pozornost a zvyšují tak povědomí o místní knihovně.
K našim příspěvkům o knihovně přispíváte i vy. Vaše komentáře jsou plné různých názorů, ať už vtipných, sarkastických, ironických či absurdních.
Otázky k zamyšlení
- Proč se situace ohledně chybného nápisu neřešila dříve, i přes tlak veřejnosti už od roku 2016?
- Jaký je aktuální stav plánování a realizace nového návrhu vzhledu knihovny od doby, kdy se starosta ujal této záležitosti?
- Jaká opatření byla přijata, aby se zajistilo, že nový návrh bude v souladu s profesionálními standardy grafického designu?
- Co je důvodem zpoždění v realizaci nového návrhu, když byl vyjádřen záměr tento problém napravit již v roce 2021?
- Myslíte si, že tyto nedostatky mohou ovlivnit vnímání knihovny obyvateli a návštěvníky města?
tags: #fasada #mestske #knihovny #tyniste #nad #orlici