Odlévání epoxidové pryskyřice se v posledních letech stalo velkým hitem. Ať už toužíte po vlastním servírovacím prkénku, epoxidových hodinách nebo rovnou stole s epoxidovou řekou uprostřed, bez správných nástrojů a vědomostí to nepůjde. Tento průvodce vám přináší vše, co potřebujete vědět - od základních informací o epoxidu až po kreativní techniky a specifické postupy. Naučte se, jak epoxidová pryskyřice funguje, jaké má možnosti využití a které materiály a nástroje jsou pro práci s ní nezbytné.
Příprava dřeva pro práci s epoxidovou pryskyřicí
Příprava dřeva rozhoduje o kvalitě výrobku ze dřeva a pryskyřice víc, než se zdá. Vlhké nebo špatně ošetřené dřevo způsobí v pryskyřici bubliny, mapy, deformace i praskliny. Vylévání dřeva epoxidovou pryskyřicí začíná vždy přípravou dřeva.
Proč je důležité suché dřevo?
Epoxidová pryskyřice a voda (ani ve formě vlhkosti) nejdou dohromady. Dřevo obsahuje vlhkost, která se s časem vypařuje. Pokud by se vlhké dřevo zalilo pryskyřicí, vlhkost by neměla kam uniknout, což by mohlo vést k pnutí, praskání pryskyřice nebo deformaci celého výrobku. Dalším důvodem je přilnavost pryskyřice k dřevu. Pryskyřice se nejlépe pojí se suchým a čistým dřevem. Přítomnost vlhkosti ve dřevě by mohla narušit chemickou vazbu a způsobit, že se pryskyřice od dřeva oddělí, což by vedlo k znehodnocení vašeho díla. Dalším negativním projevem jsou bublinky v pryskyřici - vlhkost obsažená ve dřevě se během reakce pryskyřice přeměňuje na plynné skupenství, které vytváří bubliny. Tyto bubliny mohou zůstat uvězněné ve výrobku, což naruší jeho vzhled a sníží jeho kvalitu. Pro práci s pryskyřicí je klíčové, aby dřevo bylo vysušeno na co nejnižší a nejstabilnější úroveň vlhkosti. V ideálním případě by se mělo jednat o 6-10 % vlhkosti. Nejvyšší přípustná vlhkost je 12 %. Ideální vlhkost je kolem 8 %.
Metody sušení dřeva
Sušení dřeva je proces, který snižuje obsah vlhkosti ve dřevě na úroveň, která je vhodná pro jeho zamýšlené použití. Vlhkost se měří v procentech vzhledem k suché hmotnosti dřeva. Vlhkost dřeva lze snadno změřit pomocí elektronického vlhkoměru. Přístroj okamžitě ukáže aktuální hodnotu vlhkosti. Je důležité provést měření na několika místech desky, aby byl výsledek co nejpřesnější.
- Přirozené sušení: Jde o nejjednodušší a nejlevnější metodu. Dřevo je naskládáno venku pod přístřeškem tak, aby mezi jednotlivými kusy mohl volně proudit vzduch. Tento proces trvá dlouho (měsíce až roky) a závisí na klimatických podmínkách.
- Komorové sušení: Jedná se o řízený proces, který se provádí ve speciálních sušárnách. Dřevo je vystaveno kontrolované teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu.
- Vakuové sušení: Moderní a nejrychlejší metoda, při které je dřevo umístěno ve vakuové komoře. Za sníženého tlaku se voda odpařuje při nižší teplotě, což zabraňuje poškození dřeva.
Příprava tvaru a očištění dřeva
Hned na začátku upravíme tvar a délky dřeva na epoxid. Doporučujeme vyskládat si naše kousky dřeva do připravené formy. Ať už budete chtít vyrobit stůl z pryskyřice nebo epoxidové hodiny, začneme aranžováním našich kousků dřeva. Získáme tak představu o výsledku a právě v tuto chvíli zjistíme, že některý kousek je potřeba zakrátit nebo že na toto místo se nám bude hodit úplně jiný kousek dřeva, aby celkový výsledek byl co nejblíže našemu záměru a z naší tvorby vzešel zdařilý kousek.
Čtěte také: Aplikace epoxidové barvy na beton
Máme-li nachystané tvary, délky a výšky dřeva, je potřeba se zbavit prachu po řezání a broušení. To samé platí i o formě, ve které jsme aranžovali naše budoucí dílo. Nejúčinnějším a cenově dostupným prostředkem je malý kompresor. Silným proudem vzduchu se zbavíte ulpělého prachu ze dřeva a prachu a různých zbytků dřeva z formy. Tento krok nepodceňujte a buďte pečliví! Obzvlášť v případě, kdy budete zalévat dřevo na epoxid čirou pryskyřicí. Před zaléváním je dobré dřevo zhruba obrousit s brusnými papíry zrnitosti 80-100, abyste se zbavili možných uvolněných dřevěných vláken (takzvaných „chlupů").
Penetrace dřeva na epoxid
Penetrace dřeva je velmi důležitý krok. Pro penetrování dřeva je určena speciální penetrace, která je navržená tak, aby se dokonale spojila s pryskyřicí na dřevo. Dřevo na epoxid penetrujeme především proto, abychom zabránili vzniku vzduchových bublinek. Dřevo obsahuje poměrně velké množství vzduchu a pokud toto dřevo zalijeme pryskyřicí (kapalinou), ta se začne do dřeva vsakovat a tím vytlačovat vzduch obsažený ve dřevě ven do pryskyřice. Penetrace tomu zamezí tak, že povrch dřeva uzavře a zbrání pryskyřici vsakování. Mimo to, že vyřešíme problém se vznikem (zdrojem) bublinek, nám penetrace vytvoří tzv. přechodový můstek. Penetrace, která se vsákla do dřeva (do hloubky cca 0,1 mm a více) se dokonale spojí s pryskyřicí a spoj je tak pevnější.
Další službou, kterou penetrace na dřevo epoxid může poskytnout je, že zpevní dřevo, které je již načaté hnilobou nebo je již málo pevné stárnutím či erozí počasí. Části dřeva na epoxid, které vykazují toto oslabení, penetrujeme vydatněji a nejlépe ve dvou vrstvách. Pro penetraci použijte speciální epoxidovou penetraci s nízkou viskozitou, která se snadno vsákne do dřeva. Před samotnou penetrací je vhodné abyste dřevo obrousili zrnitostí P180. Připravenou penetraci natírejte v tenké vrstvě na celou plochu dřeva, včetně okrajů a případných prasklin. U vysoce porézních dřevin penetrační nátěr opakujte. Přebytečnou penetraci, která se do dřeva nevsákla, po několika minutách setřete. Nemusíte čekat na úplné vytvrzení pryskyřice. Naopak, pokud je první vrstva pryskyřice ještě lepivá, obě vrstvy se lépe spojí. Pokud je již první vrstva vytvrzená a je to možné, zbruste povrch pro další lití smirkem P240.
Možností, jak uzavřít dřevo, je několik. Pro co nejlepší vytváření vazeb mezi epoxidem i dřevem doporučujeme použít pro penetraci epoxidový systém. Příkladem je Veropal PEN 10, což je kompatibilní a rychlá epoxidová pryskyřice s míchacím poměrem 100:40, která se nanáší v tenké vrstvě na dřevo a vytvrzení trvá cca 4-5 hodin. Vhodná je hlavně, když nemáte mnoho času a chcete se co nejdřív dostat k dalším krokům výroby. Je vhodná jak pro silně nasákavé povrchy, pórovité povrchy či lehce zpráchnivělé dřevo, tak i pro pevné soudržné podklady. Penetraci nanášíme štětcem, necháme na dřevě zaschnout a doporučujeme proces provést 2x (u kůry či velmi porézních materiálů i vícekrát). Penetraci VEROPAL PEN 10 si připravujte (odvažujte) po menších objemech např. 100 ml, abyste ji po cca 2 minutovém zamíchání ihned mohli aplikovat. Občas ji při namáčení štětce mírně promíchejte. VEROPAL PEN 10 si připravte do nádoby se širším dnem, aby byl sloupec pryskyřice co nejnižší (prodloužíte si tím o něco dobu zpracovatelnosti) a rychle štětcem nanášejte na dřevo.
Ideální možností je použití přímo licí pryskyřice, kterou budete odlévat. Jestliže nechvátáte a nebude vám vadit, že vytvrzení bude trvat cca 1-2 dny, pak se používá tato možnost. Opět se zvolená pryskyřice nanáší štětcem na místa, která budou později ve styku s litou pryskyřicí.
Čtěte také: Použití dvousložkové epoxidové barvy
Stabilizační pryskyřice Veropal WSB E-LV se používá hlavně u nesoudržného, ztrouchnivělého, řídkého dřeva nebo v případech, kdy chcete co nejpevnější vazbu (např. kůra atd.). Fixace pryskyřicí se dělá tak, že ve vzdálenostech cca 7 cm vrtáme 3mm vrtáčkem pod mírným úhlem (aby vzduch mohl unikat pryč) skrz kůru do dřeva otvory. Vyfoukáme prach a pak natíráme kůru Veropalem WSB E-LV. Do vyvrtaných otvorů se snažíme dostat co nejvíce pryskyřice.
Výroba a příprava formy
Formu na lití epoxidové pryskyřice můžete vyrobit z různých materiálů - z oceli, plastu (např. polypropylenu, polyethylenu, polykarbonátu atd.), dřeva, mdf desek, lamina, silikonu, nerezu, skla či plexiskla. Nicméně jen velmi málo materiálů nepřilne k pryskyřici - a to polypropylen, silikon, teflon a panenský HDPE.
Materiály pro formu
Nejlepším materiálem je polypropylen, protože nevyžaduje použití separátoru či separační pásky - epoxidové pryskyřice se na něj nelepí (stejně tak je na tom silikon, ale silikonové formy se na stoly používají pouze ojediněle). Polypropylen (PP) je poměrně drahý - počítejte na 1 mm tloušťky desky a 1m² plochy cca 80-100 Kč. Ověřeným dodavatelem těchto materiálů je např. Omniplast nebo Multiplast. Nicméně plánujete-li odlévat opakovaně, určitě se investice do tohoto materiálu na formy vyplatí, minimálně alespoň jako materiálu pro dno formy. Ohledně tloušťky PP desky se běžně používají tloušťky od 2 mm do 10 mm. PP o tloušťce 2-4 mm se používá jednak tak, že se lepí na jiné materiály na formy jako je např. lamino, jednak jako materiál na dno formy (bočnice se pak dělají z levnějšího a rozměrově variabilnějšího dřeva, lamina atd.). V případě této tenké PP desky jako dna formy je odformování odlitku jednodušší. Díky své pružnosti se při odformování odlitku vysune odlitek s formou přes hranu stolu a tlakem na PP desku směrem dolů k podlaze se odlitek snadno odformovává. Celopolypropylenové formy pak velmi usnadňují odlévací práci, nemusí se myslet na separátory atd. V nabídce e-shopu také máme již hotové formy z polypropylenu, které jsou určeny na opakované použití.
V případě, že nechcete použít na formu polypropylen, tak se nejčastěji používají dřevěné desky nebo lamino. Tyto materiály je ovšem nutné v průběhu přípravy formy ošetřit separátorem nebo separačními polypropylenovými páskami. Rozměry formy volíme vždy alespoň o 1 cm větší, než je rozměr, kterého chceme docílit.
Sestavení a utěsnění formy
U dřeva jako materiálu na formu, dřevěné desky nejprve obrousíme (zrnitost P80 nebo P100). Účelem je zbavit se vyčnívajících vláken, aby dřevo nebylo "chlupaté" a dobře na něm držela separační páska. Páska musí perfektně přilnout ke dřevu, protože v případě, že nepřilne a pryskyřice se dostane do dřeva formy, tak zafunguje jako lepidlo. Po očištění té strany desek, které bude uvnitř formy, se musíme rozhodnout, jakým způsobem zajistíme separaci odlitku od formy. Musí být ovšem polypropylenová, aby dobře separovala. Polyetylenové pásky jsou loterie (50 na 50). Pozor také na použití potištěných separačních pásek, aby byl potisk kvalitní a měl přes potisk vrchní vrstvu, neboť v případě, že tomu tak nebude, se může stát, že se potisk obtiskne na odlitek (dá se ale obrousit).
Čtěte také: Aplikace epoxidové pryskyřice na beton
Při použití separační pásky se oblepí vnitřek formy polypropylenovou lepicí páskou, a to jak dno, tak bočnice. Jednotlivé pásy se na dno pokládají vedle sebe s přesahem alespoň 5mm (po odformování tyto přesahy na dně odlitku obtisknou a budou vidět, ale odbrousí se). U bočnic se nejdříve jeden pás dává na spodní hranu bočnice po celé délce s lehkým přesahem, poté se s mírným přesahem oblepuje celá bočnice, hlavně vnitřní část, která bude ve styku s epoxidem. Na vnější části bočnice separační páska zase pomůže k nevsáknutí se tavného lepidla do dřeva a tím k jeho lepšímu sundávání z bočnice po odformování.
Pak se začne forma sestavovat. Nejdříve se tavnou pistolí slepí v rozích jednotlivé bočnice a udělá se z nich rám. Poté se na spodek rámu nanese souvislá housenka silikonového nebo akrylového tmelu a rám se tímto tmelem přitiskne ke dnu formy. Následně tavnou pistolí z vnějšku bočnic naneseme tavné lepidlo po obvodu styku bočnic se dnem formy. Tavné lepidlo zabrání podtečení formy a ztuhlé se velmi dobře při rozebírání formy sundavá. Jakmile to máme, naneseme další vrstvu na právě nanešenou vrstvu a poté ještě jednu vrstvu, tu ale pokládáme spíše vedle první vrstvy s polovičním překrytím s první vrstvou. Dělá se to ve 3 vrstvách proto, že jedna vrstva ve většině případů nestačí a protéká. Lepší je spotřebovat raději pár tavných tyčinek navíc, než když vám pak začne pryskyřice protékat skrz formu a najdete ji pak vyteklou na zemi. Zároveň z vnějšku tavným lepidlem projdeme i jednotlivé spoje mezi bočnicemi (ale jen z vnějšku).
Pro uzavření vnitřních styčných ploch použijeme silikonový nebo akrylový tmel (používejte bílý raději než transparentní, je lépe vidět, kde jste již dali a kde ne a jsou vidět i případné dírky atd.), kterým všechny vnitřní styčné plochy dna a bočnic či bočnic mezi sebou pěkně vytmelíme a uhladíme. U sestavování formy a zajištění separace buďte velmi pečliví, ušetříte si spoustu problémů (zmíněné protečení, pryskyřice na zemi + nepořádek + složité odformování v případě vytvrdnutí). Tyto licí pryskyřice jsou velmi tekuté a mají tendenci si nacházet svoji cestu, byť jen mikrotrhlinami, zejména v raných stádiích lití. Často i u zkušených lidí pracující v oboru roky se stává, že jim sem tam forma proteče, byť třeba málo.
Chemické separátory
V případě, že nechcete použít polypropylenovou separační pásku, mohou se používat pro vytvoření separační vrstvy chemické separátory, a to nejčastěji na bázi vosku, siloxanů, oleje, teflonu atd. Tyto separátory se nanáší přímo na již sestavenou formu (ať už sestavenou podobným způsobem jako je popsáno výše, nebo např. sešroubovanou). Separátor se nanáší nejlépe štětcem nebo hadříkem a na nesavých površích (lamino, tvrdé dřevo, ocel, sklo...) po jeho nanesení by měla zůstávat po chvíli souvislá mikrovrstvička, ve které pak pak dojde po vytvrzení epoxidu k odseparování odlitku od formy. Separátory se nanáší pouze na plochy, kde bude styk epoxidu s formou. Pracujte pečlivě a v celé potřebné ploše, neboť epoxid funguje jako lepidlo a nenaseparovaná část jím bude pevně přichycena. Nejpoužívanějšími separátory tohoto typu se používají separátory na bázi vosku a doporučujeme separátor V11, který je poměrně rychle aplikovatelný i schnoucí a vytváří kvalitní separační mikrovrstvu bílého vosku. Důležité je vždy před aplikací tyto voskové separátory v lahvičce protřepat, protože vosk se v nich usazuje na dno.
Jako další oblíbenou a účinnou variantu separátoru ve spreji nabízíme Veropal RA 100 na bázi siloxanů. Při jeho aplikaci dávejte velký pozor na nanášené množství. Když se jich nanese do formy moc a vy do formy nalijete epoxid, dojde k tomu, že přebytečné množství separátoru vyvzlíná na povrch odlitku a vytvoří mastnou hladinu. V některých případech se dokonce tento přebytečný olej stáhne jakoby do rohů nalité pryskyřice ve formě a vytvoří takové olejové kapsy. Po vytvrzení odlitku se olej vylije, ale v odlitku vám zůstane ta prázdná kapsa.
Míchání a odlévání epoxidové pryskyřice
Epoxidové pryskyřice se prodávají jako dvousložkové: polotekutá pryskyřice a tvrdidlo, které je baleno zvlášť, obvykle v menších nádobách. Je třeba poznamenat, že tyto materiály vytvrzují samovolně v důsledku chemických procesů, které v nich probíhají. Nevyžadují tedy ani UV záření (jako je tomu například u pryskyřic pro 3D tiskárny na bázi SLA), ani zahřívání.
Výběr správné pryskyřice
Při práci s epoxidovou pryskyřicí je důležitý výběr správného materiálu. Pokud bude mít připravovaný epoxidový díl značný objem (tloušťku), je třeba zvolit licí pryskyřici. Ta se vyznačuje o něco delší dobou schnutí, ale umožňuje vytvořit odolnou strukturu o tloušťce až 4 - 5 cm (v závislosti na konkrétním výrobku). Naproti tomu pokud mají být vybrané prvky projektu pokryty pouze tenkou vrstvou pryskyřice, která slouží k vyhlazení povrchu, dodání lesku a vytvoření “skleněného” efektu, bude vhodná epoxidová pryskyřice pro laminování - s kratší dobou schnutí a umožňující několikamilimetrovou vrstvu.
Příprava směsi a pigmentace
Před nanesením (zalitím) vrstvy pryskyřice je třeba ji spojit s tvrdidlem, přičemž je třeba přesně dodržet doporučení výrobce. Nejčastěji se pryskyřice pro laminování kombinuje s tužidlem v poměru 2:1 nebo podobném. Obě složky je pak třeba velmi důkladně promíchat - dokud se nespojí hladce, bez šmouh - a odložit na cca 5 minut. Pozorně se zaměřte, v jakém poměru jsou tyto složky míchány. Při práci s malými objemy je klíčové používat přesné váhy na setiny gramu. Váhy jsou nezbytné pro dosažení přesného poměru a kvalitního výsledku. Pokud by došlo ke špatnému navážení, mohlo by to změnit dokonce poměr složek a dojít tak například k nesprávnému vytvrzení.
Je nutné zajistit dokonalou homogenizaci epoxidové pryskyřice - dokonalé spojení obou složek. Zamíchejte obě složky pomocí míchadla a poté tuto směs přelejte do druhé nádoby, nechte pořádně okapat i zbytky ze stěn a promíchejte znovu. Do připravené nádoby odpovídajícího objemu nejdříve nalijte odvážené množství složky B a do ní pak i odpovídající odvážené množství složky A. V případě pigmentování do směsi přidáváme pigmentový roztok Veropal PR nebo pigmentovou pastu Veropal PP v již námi odzkoušeném poměru, nebo můžete použít metalický, perlescentní nebo alkoholový pigment v závislosti na tom, jakého chcete dosáhnout efektu. Směs poté opatrně promíchávejte buďto ručně rovným míchátkem na epoxid (v případě malých objemů) nebo pomocí míchadla na vrtačce s pomalými otáčkami (v případě větších objemů). Směs mícháme tak, aby se obě složky co nejlépe spojily, a zaměřujeme se také na místa u stěn a u dna nádoby. Doporučujeme takto smíchanou směs ještě přelít do jiné nádoby a míchání zopakovat. Přidávejte pigment po malém množství až do dosažení požadované barvy. Kontrolujte sytost barvy pomocí průhledného kelímku a světla tak, že si vždy trochu z namíchaného epoxidu odlejete.
Upozornění: Při míchání se musí přesně dodržovat výrobcem nastavené míchací poměry. Je to čistá chemie. Jde o navázání přesného počtu volných skupin v pryskyřici s přesným počtem volných skupin v tvrdidle. V případě, že nedodržíte míchací poměr a některé složky bude více, v systému tedy bude více volných skupin nějakého typu. Tím se může stát, že odlitek nesprávně či nerovnoměrně vytvrdne a může být např. trvale pružný nebo příliš křehký.
Teplota a odlévání
Teplota při odlévání by měla být nad 20 - 23 °C. Na tuto teplotu jsou měřeny parametry popsané v technických listech. Přibližně tuto teplotu by měla mít i pryskyřice a forma, proto se doporučuje dát pryskyřici do pracovní místnosti vytemperovat. Při nižší teplotě některé z částí systému vzniká nebezpečí špatného a nerovnoměrného vytvrzování, tvorby bublinek atd. Také místnost po dobu vytvrzování odlitku by měla být udržována při stálé teplotě. Při teplotě pod 19 °C dochází ke zpomalování tvrdnutí a každý stupeň směrem dolů tuto dobu výrazně navyšuje, nicméně pryskyřice vytvrdne. Na druhou stranu každý stupeň nahoru zase vytvrzování urychluje, nicméně je třeba dávat pozor, aby nedošlo k přehřátí pryskyřice, ke kumulaci tepla uvnitř ní a pak následnému vyvření pryskyřice. Teplotu pryskyřice je třeba monitorovat teploměrem a případně při nárůstu zvýšeném nárůstu teploty řešit její ochlazování. V truhlářských dílnách ale většinou není možné udržovat stálou teplotu po celou dobu vytvrzování, teplota tam, zejména v zimě, v průběhu dne kolísá od např. 8 °C do 18 °C. Když se bude teplota zvyšovat k 18 °C, polymerace - tedy vytvrzování - se bude urychlovat. Když bude klesat v noci k 8 °C, bude se zase zpomalovat. Vytvrzování bude probíhat v pomyslné sinusoidě, nicméně když porovnáme výrobek se stejnou dosaženou konverzí vazeb (% vazeb vytvořených) vytvrzovaný při podmínkách teploty v sinusoidě s odlitkem vytvrzovaným při konstantní teplotě, vlastnosti budou mít stejné. Jen to bude mnohem déle trvat.
Po odstátí do připravené formy s ukotveným dřevem začneme opatrně a pomalu lít pryskyřičnou epoxidovou směs. Ideálně ji lijeme přes lakařské sítko 190my, které nám pomůže rozbíjet bubliny (bublina je větší než 190my a o sítko se rozbije). Pomocí horkovzdušné pistole přejíždíme opatrně teplem po povrchu lité plochy. Tím se také eliminují bublinky, neboť snižujeme povrchové napětí hladiny pryskyřice. Pro eliminaci bublin můžete využít i Veropal Bubble Off ve spreji. V případě, že máme vakuovou komoru, vložíme zamíchanou směs v nádobě do komory a necháme odvakuovat. Pozor, ve směsi bude spousta vzduchu a bude to pěnit, tak při zvedání pěny regulujte její výšku upouštěním vakua.
Materiál se při tvrdnutí lehce smršťuje, proto doporučujeme odlít větší množství pryskyřice jako kompenzaci těchto ztrát (tyto ztráty jsou přímo závislé na tloušťce či objemu odlitku). Při odlitku tloušťky 3 cm bude přibližně 1 mm, při odlitku tloušťky 5-6 cm počítáme s 3 mm. První viditelné změny viskozity zesíťováním budou vidět přibližně asi po 6-10 hodinách (v závislosti na okolní teplotě). Následně lze na hladinu vytvrzeného systému skládat různé předměty a zalít je další vrstvou (předměty se fixují nejlépe rychle tvrdnoucí pryskyřicí).
Výpočet objemu pryskyřice
Pro výpočet objemu dřeva platí vzorec: Vd = délka (m) x šířka (m) x tloušťka (mm). Pryskyřice si namíchejte vždy o něco více, než vypočítáte, a to hlavně z důvodu smrštivosti pryskyřice při vytvrzování. Pokud byste pryskyřici tónovali, při případném domíchání extra dávky pro dolití propadlin už se velmi pravděpodobně netrefíte do stejného odstínu. Po vyplnění míchacího poměru použitého epoxidu získáte přímo množství složky A a složky B, které je třeba pro váš projekt navážit. V případě, že dřevo je velmi členité a špatně se měří a odhaduje vylévaný prostor, lze tento prostor vysypat křemičitým pískem o zrnitosti 0,3-0,8 mm (písková filtrace do bazénu, dřevo pak od písku očistěte). Tímto získáte objem sypaného materiálu, který vynásobte faktorem 1,15 eliminující vzduchové kapsy mezi zrníčky a tak získáte objem kapaliny.
| Tloušťka odlitku | Přibližná smrštivost |
|---|---|
| 3 cm | 1 mm |
| 5-6 cm | 3 mm |
Finální úpravy
Pryskyřice umožňuje získat dokonale hladký povrch a dokonale průhlednou vrstvu bez další úpravy. Lze ji však také zpracovat broušením smirkovým papírem, leštěním vodním papírem a lešticí pastou a dokonce i vrtáním. Při frézování se vyhněte příliš velkému ubírání materiálu, aby nedošlo k odštípnutí části odlitku. Je také nutno zvolit správné otáčky a posuv stroje v závislosti na zvoleném nástroji. Při broušení doporučujeme nepřeskakovat zrnitosti a jít v následujícím pořadí: P80, P120, P180, P240, P320, P400, P600, P800, P1000, P1200, P1500, P2000, P2500, P3000.
Pro usnadnění následného čištění je možné si přizpůsobit pracovní plochu. Nejlépe si zakrýt pracovní stůl nějakým igelitem, případně papírem, který poté odstraníte. Pokud chcete trvalou ochranu, doporučujeme tenkou polypropylenovou desku. Co se týče čištění nářadí, lze použít isopropyl alkohol, který je téměř bez zápachu.
tags: #epoxidova #pryskyrice #drevo #forma #informace