Před stavbou nebo kompletní rekonstrukcí střechy je vhodné zvážit všechny možnosti a parametry střechy. Patří sem i konstrukční řešení krovu. Ve stavebnictví existuje odvěký boj mezi architekty, projektanty a investory. Architekt má nápad a vizi, projektant musí vymyslet, jak to postavit, a investor to celé zaplatí. V případě rodinných domů v tom potom musí i bydlet. Bohužel se často stává, že to co vypadá skvěle na papíře, je hůře a náročněji proveditelné v reálu a hlavně platí: Každý složitý a nepromyšlený detail stavbu prodražuje!
Investor si tedy musí ještě dříve, než se pustí do spolupráce s architektem říci, jakou cestou se chce vydat. Zda zvolí stavbu tvarově členitou, která bude možná budit obdiv, ale bude také finančně náročná, anebo půjde raději cestou kompaktní ekonomické stavby s jednoduchou střechou s promyšleným a účelným tvarem. Vydat se může samozřejmě také cestou středu, nezvolit to nejjednodušší řešení, ale ani to nejnáročnější. Krov je konstrukce, která nese střechu. Nejpoužívanějším materiálem s ideálními vlastnostmi pro konstrukce krovů je dřevo. Provedení krovu závisí na velikosti i typu stavby a samozřejmě na plánovaném tvaru střechy. Dřevostavbám nedává hezký tvar jenom jejich prostorové řešení formou stěn, ale vše dolaďuje střešní konstrukce. Dalo by se říct, že střecha dělá dům.
Rozdělení střech a jejich specifické názvosloví
Tvar střechy se odvíjí nejen od územního plánu jednotlivých měst a obcí, ale je dán také umístěním stavby podle nadmořské výšky. Výběrem tvaru střechy se dá také docílit potřebné velikosti podstřešního prostoru. Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou (dřevo)stavbu.
Typy střech
- Pultová střecha: Dřevostavby s pultovou střechou mají jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty. Pultové střechy jsou charakteristické sklonem pouze na jednu stranu.
- Sedlová střecha: Konstrukce tohoto tvaru má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapními a štítovými hranami. Sedlová střecha patří k nejběžnějším střešním krytinám v celém Česku.
- Valbová střecha: Střechy tohoto typu mají na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy.
- Polovalbová střecha: Od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
- Mansardová střecha: U tohoto typu střechy jsou čtyři střešní roviny. Dvě roviny jsou mezi hřebenem a okapem z každé strany a mají zpravidla jiný sklon.
- Stanová střecha: Jedná se o střechu, která má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu. Taková střecha pak má připomínat tvar čtyřbokého jehlanu.
- Pilová střecha: Jedná se o soustavu opakujících se pultových nebo sedlových střech.
- Zelená střecha: Ve skladbách střechy jsou umístěné vrstvy zeminy nebo substrátu, které umožňují vysázet zeleň na povrchu střechy.
Střešní konstrukce uzavírá rodinný dům z jeho horní části a chrání celou stavbu před venkovními klimatickými vlivy. Mezi tyto vlivy patří srážková voda, sníh a vítr.
Vazníková konstrukce
V současné době se stále častěji používají příhradové střešní vazníky, které jsou vhodným řešením pro malé bungalovy i větší haly. Jeho hlavní výhodou je možnost relativně rychlé a přesné výstavby. Vazníkové střechy jsou obecně vhodnější pro malé sklony v rozmezí 20-25 stupňů. Vazníkové krovy lze zhotovit na budovách různých tvarů. Lze je použít i na budovy s netradiční architekturou. Kromě toho je jednou z jejich hlavních výhod nižší hmotnost, což ve svém důsledku znamená jednodušší konstrukci nosné konstrukce. Po výčtu hlavních výhod vazníkových krovů se možná ptáte, kde jsou jejich nevýhody. Nejvýznamnější nevýhodou je, že vazníkový krov nelze využít jako obytný prostor. Mezi nevýhody patří i to, že tento typ krovu lze rozumně použít na střechách s menším sklonem, zhruba do 25 stupňů.
Čtěte také: Pultové střechy: Výhody a nevýhody
Vazníkové konstrukce se využívají především u rodinných nebo bytových domů s nízkými sklony střech, a všude tam, kde nebudou využívány půdní prostory. Chcete-li využít vazníky v objektu s podkrovními prostory, je nutné doplnit nosnou konstrukci o vnitřní podporu. Kromě rodinných a bytových domů vazníky najdete na různých halových objektech, supermarketech, skladech a přístřešcích. Vazníky lze využít i u nástavby na panelové domy, nebo zastřešení stávajících plochých střech. Oproti klasickým krovům vazníky dovedou zastřešit téměř jakýkoli půdorys, s jejich pomocí se dají vytvořit střešní konstrukce libovolných tvarů s rozpony až 30 m. V porovnání s klasickou konstrukcí docílíte až 40% úspory dřeva. Vazníky poskytují rychlejší možnost montáže, kterou je možné provádět i v zimních měsících. Využívají se na střešní a stropní vazníky, nosné trámy, či například na bednící prvky pro betonářství.
U krovu s vazníky je jeden z hlavních prvků vazný rám, neboli vazník, který je hlavním nosníkem krovu a na kterém spočívají všechny ostatní části krovu. Vazníkové konstrukce krovů mohou být buď sbíjené hřebíky, anebo příhradové vazníky spojované styčníkovými deskami s prolisovanými trny - Gang-nail. Vazníkové konstrukce sbíjené hřebíky jsou výhodné u půdorysů s menším rozpětím (přibližně do 12 metrů), umožňují estetičtější řešení konstrukcí, ovšem nejsou dostatečně pevné a přesné a jejich realizace je zbytečně náročná. Gang-nail nabízejí modernější a efektivnější řešení. Jedná se o fošnové přířezy různých tlouštěk a délek, které jsou navzájem spojené zalisováním ocelových styčníkových desek s prolisovanými trny. Spoje jsou oproti sbíjeným styčníkům únosnější a méně poddajné. Výrobou dřevěných příhradových vazníků spojovaných styčníkovými deskami s prolisovanými trny (gang-nail) se zabývá firma KARPEN PLUS s.r.o.
Vazníky lze zastřešit každý půdorys domu. Obvykle i takový, kde klasický krov potřebuje výpomoc ocelovými průvlaky a sloupy. Rozumným návrhem půdorysu lze však zjednodušit konstrukci vazníkového krovu a ušetřit finance. Nejvýhodnější je tvořit půdorys nosných stěn uzavřenými obdélníky. Střechu je dobré ušetřit zbytečných nároží a úžlabí. Toho lze dosáhnout úpravou přesahu nebo sklonu tak, aby nebyl narušen požadovaný půdorys. Příhradové vazníky lze s výhodou použít i tam, kde se obvykle používá ocelová vaznice a klasický krov z krokví. Proveditelná je sedlová střecha s nosným vazníkem vedeným pod hřebenem. Na tento nosný vazník se připojí boční podkrovní vazníky, které nahradí klasické krokve. Vazníky vyšší než zhruba 2800 mm je nutné po výšce rozdělit z přepravních důvodů. Je vhodné upravit sklon střechy tak, aby výška hřebenu nad věncem nepřesáhla 2500-2800 mm. Výška okapu je optimální 150 mm až 180 mm. Příliš nízký okap není vhodný pro jeho nízkou únosnost. Účinná výška vazníku nad podporou je také malá. Ve spojení s krátkým přesahem a nízkým sklonem střechy je to neřešitelný detail. Optimálním návrhem tohoto detailu vznikne únosný, dobře fungující a ekonomický vazník. Výška vazníku nad podporou na straně okapu by se měla pohybovat kolem 1/10 až 1/20 rozponu vazníku dle sklonu. Minimálně však 350 mm. Při volbě tvaru a délky přesahu by se mělo přihlédnout ke zvolenému sklonu. Při správném tvaru nebývá problém u sedlového vazníku vytvořit přesah 1,5 až 2 metry. Obvykle ale bývá do 1 metru od nosné obvodové zdi. Problém při velkém přesahu nastává u valbové střechy. Z klasických krovů se zachovalo řešení přesahu krokví (horním pasem vazníku). Při klasické tloušťce vazníku 50 mm je délka přesahu limitována použitým materiálem oproti klasickému krovu s dvojnásobnou šířkou krokve nebo větší. Přesah lze řešit hoblovanými příložkami. Nejvhodnější základní roztečí vazníků je 1000 mm. Vazník je optimálně zatížen při klasické skladbě střechy a nízké sněhové oblasti. Následné laťování je provedeno bez zbytečného prořezu a latě jsou správně napojené na vazníku. V optimálně navržené sedlové střeše není problém vytvořit prostor pro ukládání lehkých sezónních potřeb. Zatížení by mělo být rovnoměrné a maximálně takové, na jaké byly vazníky navržené. Obvykle do 80 -100 kg/m2. Takový prostor není trvale obyvatelný. Obvykle bývá široký 2-3 metry a dlouhý podle počtu sedlových vazníků. Úložný prostor není možné vytvořit ve vaznících, které jsou příliš nízké. Také ve valbové střeše není pro takovou úpravu příhodná situace, protože není možné upravit výplet vazník.
Příhradové vazníky jsou v posledním desetiletí stále oblíbenějším řešením. Tento typ krovu je tvořen lehkými prefabrikovanými prvky, tzv. vazníky. Díky tomu lze příhradovým vazníkem dosáhnout výrazných úspor materiálu, což se pozitivně promítá do celkových nákladů na příhradovou konstrukci.
Porovnání vazníkové a klasické konstrukce krovu
| Kritérium | Vazníková konstrukce | Klasický krov |
|---|---|---|
| Cena | Cenově výhodnější, nižší spotřeba řeziva, rychlejší montáž | Vyšší náklady na materiál a delší doba montáže |
| Využití podkroví | Nelze využít jako obytný prostor (vyžaduje vnitřní podporu pro využití) | Umožňuje maximální využití podkrovního prostoru |
| Sklon střechy | Optimální pro sklony 20-25 stupňů (do 25 stupňů) | Vhodnější pro sedlové střechy s větším sklonem (nad 20 stupňů) |
| Hmotnost | Nižší hmotnost, jednodušší konstrukce nosné konstrukce | Vyšší hmotnost |
| Rychlost montáže | Rychlá montáž (prefabrikované prvky), možné i v zimě | Delší doba montáže |
| Tvary střech | Velmi variabilní, zastřeší téměř jakýkoliv půdorys (rozpony až 30 m) | Závisí na velikosti, sklonu a proporcích budovy |
| Použití | Malé bungalovy, větší haly, rodinné/bytové domy s nízkými sklony, supermarkety, sklady, přístřešky, nástavby na panelové domy | Tradiční stavby s velkým rozpětím, rekonstrukce historických objektů, novostavby s obytným podkrovím |
Dnes se tradiční krovové soustavy používají spíše při rekonstrukcích historických objektů. U novostaveb dominují novodobé hambalkové krovy nebo krovy s vaznicemi, které umožňují maximální využití podkrovních prostor. I když jsou vazníkové konstrukce cenově výhodnější, těší se klasické krovy stále velké oblibě. Nedá se říct, že krov je výhodnější či lepší než vazníky nebo naopak. Vázané krovy i příhradové vazníky mají ve stavebnictví svoje dané místo. Po zhodnocení výhod obou řešení doporučujeme posoudit je s ohledem na typ budovy nebo zamýšlený typ střechy. Před konečným rozhodnutím zvažte nejen finanční náklady, ale také možnosti budoucího využití půdního prostoru.
Čtěte také: Funkčnost a design pultové střechy
Hambálkový krov se běžně používá u tradičních staveb s velkým rozpětím střechy a je vhodný pro vytváření obytného podkroví. Skládá se ze dvou krokví uložených na pozednicích. Podélné ztužení krovu zajišťují šikmé přibité prkna v rovině střešního pláště. Existují dva hlavní typy hambálkových krovů - s posuvným a neposuvným hambálkem. Krov je postaven z vazných trámů, pozednic, vaznic, krokví, sloupků, kleštin a pásků. Takový tradiční krov se hojně využíval v minulosti, ale používá se i dnes, i když jeho procentuální zastoupení na stavbách rodinných domů pomalu klesá. Nahrazován je příhradovými dřevěnými vazníky, které se hodí zejména pro stavbu bungalovů a domů bez obytného podkroví. Realizace vazníkové střechy je rychlejší (samotné vazníky se skládají mimo stavbu ve výrobě), méně nákladná na montáž a z konstrukčního hlediska snadněji proveditelná.
Důležitost kvalitní projektové dokumentace
Na základě projektové dokumentace a statického výpočtu se zpracuje návrh krovu v programu SEMA, na který navazuje strojová výroba na CNC centru Hundegger. Jednotlivé části konstrukce krovu jsou tak opracovány již ve výrobní hale. To výrazně zkracuje čas na sestavení krovu a zvyšuje přesnost montáže. Moderní technologie navíc umožňují přesné statické výpočty a optimalizaci využití materiálu. Přestože moderní výpočty umožňují efektivní návrh krovů, v praxi se často setkáváme s nekvalitní projektovou dokumentací. Mnoho projektů obsahuje pouze základní informace, chybí důležité detaily nebo dokonce statické výpočty. Častým problémem je také nedostatečné kotvení jednotlivých prvků. Pokud například projekt neobsahuje přesné detaily spojů, tesaři volí standardní metody, které ale nemusí odpovídat konkrétnímu statickému řešení.
Novodobé krovové soustavy umožňují v maximální míře využít dispozice podkrovních prostorů a novými výpočtovými metodami lze minimalizovat výrobní i montážní náklady (maximální využití materiálových charakteristik dřeva a spojovacích prostředků). Pro svoje statická a konstrukční specifika je však potřeba těmto konstrukcím věnovat zvýšenou pozornost - ve fázi návrhu a projekce i ve fázi samotné realizace. Součástí projektové dokumentace stavby by proto měla být dostatečně podrobná prováděcí dokumentace krovu, včetně všech jeho specifických detailů. Samozřejmostí by měla být kontrola provedení krovu v průběhu realizace. Je nezbytné mít kvalitní projektovou dokumentaci - včetně podrobného statického výpočtu a detailů spojů. Žádejte záruky.
Vliv půdorysu na cenu a funkčnost střechy
Tvar střešní konstrukce a její typ významným způsobem ovlivňuje cenu celé střechy. Nevhodně zvolený typ může prodražit nejen samotnou konstrukci, ale i montáž střešní krytiny. Mezi nejdražší typ střešní konstrukce patří členitá valbová střecha, kde je mnoho nároží a úžlabí. Problém představují také velké přesahy a příliš dlouhý přesah nároží (nad 1500mm). U sedlových střech správného tvaru není zpravidla problém ani s přesahem příhradového vazníku až 1,5 metru od nosné obvodové stěny. Jinak je tomu ovšem u valbové střechy. Mezi dražší konstrukce patří také střechy s velkým sklonem (nad 30°- 35°) a výškou více než 2,8 metru.
Základním předpokladem bezproblémové konstrukce je tvar půdorysu domu. Půdorys nosných stěn by měl být jednoduchý, složený z uzavřených obdélníků. Střešní konstrukce by měla mít přiměřený sklon a výšku příhradových vazníků v hřebeni do 2800 mm. Nejlevnějším typem střešní konstrukce jsou nižší sedlové nebo pultové střechy, kde je nejnižší spotřeba řeziva a minimální počet typů příhradových vazníků. Tvar vazníků je optimalizovaný z hlediska únosnosti a funkce. Výše uvedené faktory můžete jako investor ovlivnit a po dohodě s architektem postavit tu nejjednodušší a nejvýhodnější, ale přitom funkční variantu. Co ale ovlivnit nemůžete, jsou přírodní vlivy. Pokud stavíte dům v oblasti, kde hrozí větší zatížení sněhem, musí být konstrukce střechy stabilnější, aby tíhu sněhu unesla.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o pultových střechách
Pultová střecha z vazníků: Moderní trend
Současným trendem rodinných domů jsou stavby, které se svou dispozicí a tvarem zastavěné plochy přibližují čtvercovému půdorysu. Tvar střech je řešen jako stanová střecha s malým sklonem cca 20-22 °. U rodinných domů s malým sklonem střechy volí stavebník krov se sbíjenými dřevěnými vazníky. U všech domků byla v projektu navržena sestava s hlavním středovým sedlovým vazníkem, uloženým v diagonální ose na dva protilehlé rohy. V druhé diagonální ose byly řešeny dva pultové vazníky, uložené na roh obvodového zdiva a stykované na hlavní sedlový vazník.
Příklady nekvalitní realizace a jejich důsledky
V projektu byl řešen tvar vazníků, dimenzování a spoje. Zbývající dva krovy byly provedeny z vazníků sbíjených hřebíkovými spoji, ale v jiném statickém schématu, než bylo projektem deklarováno. Výběr realizační firmy byl investorem proveden ve vazbě na nejlevnější cenovou nabídku a náhodným sestavením montážní čety z jednotlivých řemeslníků. Výroba vazníků - použité řezivo: výmět, zakorněné, neomítané, nehraněné.
- Hřebíkový spoj je proveden zcela náhodně a v každém spoji je jiná poloha hřebíků bez jakékoliv geometrie. Hřeby ve spoji tvoří vlastně jakýsi shluk libovolně zatlučených hřebů různých délek a různých profilů. Nejsou dodrženy vzdálenosti hřebů od sebe ani od okraje.
- Při výrobě vazníku si výrobce pravděpodobně vůbec neproměřil polohu pultových vazníků ve vazbě na hlavní středový vazník a koncové stojiny měly jinou výšku než vazník středový v místě styku obou vazníků. Nestejná výška obou prvků v místě styku byla montážníky vyrovnána náhodně.
- Pozoruhodným způsobem bylo provedeno stykování pultových vazníků na hlavní vazník.
- Osazení pultových vazníků na střední hlavní diagonální vazník bylo provedeno mimostředně, a to v každém styku s jinou osovou výstředností. Důsledkem je zvlnění dolní pásnice hlavního středového vazníku a následná deformace pultových vazníků jejich ohnutím ve svislé rovině.
Zde prezentované vady jsou pouze vadami základními a zásadními, které vedou ke vzniku dalších vad na stavebním díle a ovlivňují kvalitu díla a navazujících prací.
Další prvky střešního pláště
- Doplňková hydroizolační vrstva (DHV): Jedná se nejčastěji o difúzně propustnou fólii, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy, včetně tepelné izolace, ale i volný půdní prostor. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace, která by tímto mohla ztratit své tepelně-izolační vlastnosti. Typ doplňkové hydroizolační vrstvy a způsob její montáže navrhuje projektant v závislosti na sklonu střechy, způsobu využití podkroví.
- Parozábrana: Parozábrana je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby, kde by se mohla hromadit nebo zkondenzovat. Zvýšená vlhkost v tepelné izolaci následně napáchá velké škody. Kromě toho, že snižuje tepelněizolační schopnost izolace, může také způsobit tvorbu vlhkých map na podhledu, podpořit bujení plísní a hub a v neposlední řadě může narušit i statiku krovu.
- Střešní krytina: Střešní krytiny se obecně dělí na těžké a lehké. „Z toho plyne, že vlastní hmotnost lehké eternitové krytiny tvoří jen 5,5 procenta zatížení. V případě, že na stejný dům použijeme střešní tašky od KM Beta, budou se na zatížení podílet 18,5 procenty. Tento nárůst hmotnosti střechy o zhruba 0,3 kN/m2 znamená, že ve vztahu k celkové hmotnosti střešního souvrství je vlastní hmotnost střešní krytiny poměrně nevýznamná,“ shrnuje statik Ing. Střešní krytina je prvek, který dokáže navodit pocit domova. Zvenku i zevnitř. Střešní krytina, stejně jako celý dům, má sloužit vám i vašim potomkům. A nejlépe i jejich potomkům. U nás v KM Beta prochází každá střešní taška našimi náročnými testy odolnosti.
- Střešní vikýř: Střešní vikýř lze definovat jako otvor vyčnívající nad rovinu střechy. Plní dvě funkce - větrání a prosvětlení podstřešního prostoru. Jeho nespornou výhodou je zvětšení obytné plochy, protože v místech, kde se nachází nízká šikmina střechy, neprojdete bez sehnutí. Mezi nevýhody patří zejména jejich nákladovost, protože je potřeba více materiálu. Je zakončen jednou sešikmenou střešní rovinou. Je zakončen sedlovou stříškou, takže se hodí zejména pro sedlovou střechu. Vyznačuje se řadou oken vedle sebe, čímž může navazovat dojem nástavby. Svou šířkou přesahuje výšku a může sahat přes celou šířku střechy.
tags: #pultova #strecha #z #vazniku #pudorys #informace