Příprava rozvodů v železobetonových stěnách, zejména těch pohledových, představuje specifickou výzvu v moderní výstavbě. Zatímco u cihelných zdí je dodatečné vytváření drážek poměrně snadné, u železobetonu je to složitější a často nepřipadá v úvahu, zvláště pokud stěna nebude omítnutá. Klíčem k úspěšné realizaci je důkladné plánování a správný výběr materiálů a technologických postupů.
Plánování a příprava rozvodů v železobetonu
Při projektování budov je nezbytné pamatovat na stavební úpravy, které jsou nutné pro hospodárné provedení elektrických rozvodů a elektronických komunikací. Stavební konstrukce musí umožnit provedení elektrických rozvodů a umístění vývodů v místech, kde jsou tyto rozvody a vývody z hlediska provozu nezbytné. Všechny vnitřní elektrické rozvody musí vyhovovat normě ČSN 33 2130 ed. 3. Vedení se zásadně ukládají jako skrytá. Pouze v nebytových prostorách a při dodatečné montáži je možno vedení ukládat na povrchu.
Rozvody ve stěnách ze ztraceného bednění
Pokud jde o rozvody ve stěnách ze ztraceného bednění vyplněného betonem, nepřipadá v úvahu dodatečné sekání, protože stěna nebude zevnitř omítnutá. Zdi se staví tak, že se na sebe zámkovým systémem nastaví 4 řady ztraceného bednění, a poté se do nich hrne beton. V tento moment by již měly být ve ztraceném bednění elektrické rozvody.
Není ovšem jasné, v čem konkrétně ty rozvody budou, aby přežily mix z betonárky. Nejde ani o přežití kabelů, které mohou být v Kopoflex hadici, ale o technologickou montáž. Důležité je kvalitní spojkování, protože protáhnout kabel po betonáži je nemožné. U ztraceného bednění je možnost trasy jen vertikálně. Dobré projekty mají technologické stoupačky, jak dostat mezi patry vodu, odpady, topení, elektriku a telekomunikaci, vyřešeny.
Rozvody v podlahách a stropech
V moderních stavbách je prováděno velké množství rozvodů (VZT, voda, topení, elektro…). Pro tato vedení a jejich křížení je nutno připravit prostor. Ideálním řešením je vést tyto rozvody v rámci podlah, na nosné konstrukci stropu. Je nutné pamatovat na to, že rozvody by neměly narušovat konstrukci stropu, ani roznášecí vrstvu podlahy.
Čtěte také: Vše o elektroizolačních hmotách
V jednom konkrétním případě byly rozvody umístěny v tepelně izolační vrstvě z cementové lité pěny Poriment®. Výhodou je dobré obtečení rozvodů a vytvoření pevné vrstvy pro roznášecí vrstvu z potěru. Tloušťka vrstvy činila 10 cm v 2. NP a 15 cm v 1. NP. Konstrukčně nejdůležitější částí podlah je roznášecí vrstva, která má za účel roznést provozní zatížení do podkladních vrstev a poskytnout vhodný podklad pro nášlapnou vrstvu. Velmi často je v této vrstvě vedeno podlahové vytápění. Nejčastěji se pro tyto vrstvy používají cementové potěry CemFlow®, nebo potěry na bázi síranu vápenatého Anhyment®.
Natažení kabeláže ke světlům lze schovat bez větších problémů do stropních dutin. Kabel lze táhnout vždy jen jedním směrem - kolmo nebo svisle. Elektrické rozvody v domě jsou jednodušší ve způsobu uložení kabelů, neboť není nutné zdlouhavě řezat do betonu; za užití výkonných bouracích kladiv se cihla krásně láme. Je zde samozřejmě více obvodů a celkově je stavba náročnější. Pokud nejsou v rodině elektrikáři, je důležité vše projednat s projektantem a poté tento návrh projednat s elektro firmou, která má s tím zkušenosti.
Pohledový beton a jeho specifika
Pohledový beton se stal postupem času trendem jak při provádění nových konstrukcí, tak při rekonstrukcích. Je potřeba si ujasnit, co je pohledový beton. Někdo za pohledový beton považuje jednolitou hladkou plochu bez pórů, někdo od betonu naopak očekává póry, viditelné kamenivo a povrch vhodný k uchycení rostlin. Může se jednat o barevný cementový tmel, nebo kamenivo, o strukturu zajištěnou šablonami vloženými do bednění, nebo o vymytý povrch odhalující kamenivo. Proto je vhodné pohledový beton definovat předem, např. dle směrnice ČBS 03 - Pohledový beton z roku 2009. Nedílnou součástí je také informace, z jaké vzdálenosti bude povrch hodnocen. Následně je postupováno dle definovaných požadavků zadavatele (investora, projektanta).
Faktory ovlivňující kvalitu pohledového betonu
Kvalitu povrchu ovlivňuje celá řada parametrů:
- Konzistence a celková skladba směsi.
- Kvalita bednění a případně šablony zajišťující strukturu povrchu.
- Často je používána drenážní fólie, která zajišťuje řízený pohyb vody na povrchu.
- Zpracování směsi a její modifikace v závislosti na počasí a okolním prostředí.
Přes veškerá opatření, která realizátor betonových konstrukcí provádí, dochází ke vzniku hnízd, kaveren nadměrného pórového systému apod.
Čtěte také: Návod na instalaci sádrokartonových příček
Sanace pohledového betonu
Pro sanaci pohledového betonu, tak jak je nejčastěji vnímán, tedy stejnorodá plocha s minimem pórů, je možné použít jemnozrnné sanační (egalizační) hmoty. Je však potřeba si uvědomit, o jaký druh sanace se jedná a skutečnost, že výsledek sanace nebude zcela odpovídat konstrukčnímu betonu. Jedná se zejména o zrnitost egalizačních malt, která neodpovídá běžnému betonu. Lze pouze vyplnit póry vzniklé v povrchu betonu, např. velmi jemným materiálem DENSOFIX SF, který je možné tzv. do povrchu „zašpachtlovat“.
V okamžiku, kdy je beton poškozen ve větším rozsahu, nebo se jedná o větší četnost poruch v ploše, je potřeba provést opravu tak, aby byl vylepšen vzhled povrchu konstrukce. Obvykle se jedná o vhodně ohraničenou plochu (např. jeden záběr bednění), která je převrstvena tenkovrstvým materiálem aplikovaným cca ve 2 mm. Tím může být materiál DENSOCRETE 555, který je dostupný ve třech barevných variantách (bílé, šedé a černé), kterými se lze přiblížit barvě původního cementového tmelu opravované konstrukce.
Vývoj oboru stavební chemie umožňuje použití materiálů s přidanou hodnotou, které jednak mají obecně lepší vlastnosti a současně jimi lze propůjčovat původnímu podkladu lepší ochranu. Může být do podkladu vnesen migrující inhibitor koroze (UNISAN SF 2K), kterým je chráněna výztuž při nechtěně menším krytí, může být povrch opatřen samočistící vrstvou, kterou mu propůjčují přísady s fotokataliticky aktivními vlastnostmi (DENSOFIX FAW), nebo může být omezeno vnikání vody do podkladu při použití krystalizačních přísad (DENSOFIX XP). Lze použít materiál s vyšší odolností.
Pohledový beton však vždy nemusí znamenat beton bez povrchové úpravy. Finální úprava povrchu betonu může spočívat také v aplikaci nátěru a tím sjednocení vzhledu nestejnorodé plochy a současně i ochrany povrchu proti působení povětrnostních vlivů. Před aplikací nátěrů je vhodné konstrukci egalizovat jemnozrnnými materiály, protože tím lze optimalizovat tloušťku vrstvy nátěru.
Příklad realizace pohledového betonu
Architekt Martin Klimecký upřesňuje: „Zvolili jsme nejpřísnější třídu pohledovosti PBS, pro otisk bednění jsem předepsal na sraz kladené velkoformátové překližky. Bylo tedy nutné pečlivě volit systém bednění. Připravili jsme podrobné výkresy ke všem plochám pohledového betonu, kde kromě vlastního bednění zahrnující spárořez překližek a rozmístění spínacích tyčí byly také přesně zaneseny všechny prvky instalací, jako jsou vypínače nebo čidla.“
Čtěte také: Lištové a lankové osvětlení
U některých obvodových stěn byla provedena fasádní moniérka tloušťky 150 mm. Postupovalo se tak, že se nejprve vybudovaly nosné stěny a teprve poté moniérky. Před jejich realizací se na stěny aplikovala svislá hydroizolace a tepelná izolace, provedly se také zabudované instalace, jako například svislá dešťová kanalizace. Moniérky bylo nutné realizovat ještě před betonáží stropu, který se nachází nad nimi. Stropy totiž mají velké konzoly a později by již nešlo provést betonáž a hutnění moniérek. V kvalitě pohledového betonu je také část interiérových stěn. Specialitou je schodišťová stěna, která byla betonována v jednom taktu, tedy na výšku šest metrů, aby se nemusela v její ploše provádět žádná vodorovná pracovní spára. Stropy tvoří monolitické železobetonové oboustranně pnuté desky, prakticky všechny jsou pohledové. Ocelové sloupky mají skryté ocelové hlavice, v jejich okolí bylo třeba klást zvláštní důraz na důsledné zvibrování betonu.
Jediným větším problémem bylo, že se ve stropech nad 1. NP výrazněji prokreslily vláknobetonové distančníky pod výztuž. Dílem to zřejmě způsobila betonáž v zimních měsících, dále také velké množství výztuže a instalace zabudované ve stopě.
Výhody a nevýhody betonu ve stavebnictví
Pro stavbu rodinných domů jsou nejčastější volbou různé zdicí systémy s dodatečným zateplením, dřevěným krovem a založením z betonu. Beton se nejčastěji využívá pro vysokou pevnost v tlaku, která se pro běžné nosné konstrukce pohybuje v rozmezí 15-50 MPa. Tahová pevnost betonu činí zhruba 1/10 pevnosti v tlaku, ale běžně se s ní nepočítá. Díky vysoké pevnosti v tlaku můžeme realizovat stěnové konstrukce v malých tloušťkách, bez problémů se stabilitou, jak tomu může být u zdicích systémů ve stejných tloušťkách.
Tepelně izolační vlastnosti a akumulace tepla
Běžný beton není tepelně izolačním materiálem a vždy je proto třeba počítat se sendvičovým typem konstrukce. V případě dnes oblíbených nízkoenergetických a pasivních staveb jsou ale sendvičové konstrukce standardem i u nejběžnějších zdicích systémů. Pro tepelnou pohodu je dobré zvolit materiál schopný akumulovat teplo. Konstrukce pak dokáže vyrovnávat velké teplotní rozdíly, nebo přebytek tepla od výkonného zdroje, například krbu. Tepelně akumulační vrstva je z pohledu stavební fyziky velmi vhodná i pro nosnou deskovou konstrukci střechy, pod tepelnou izolaci a krytinu. Takto zvolená skladba velmi efektivně předchází přehřívání interiéru podkroví.
Příklad domu s betonovou konstrukcí
Rodinný dům v Otvovicích byl dostavěn v roce 2013 a jeho provoz potvrdil předpokládané kladné vlastnosti betonové konstrukce. I přesto, že vesnicí vede železniční trať a nad domem nalétávají letadla, uvnitř domu je ticho. I v tropickém létě roku 2015 byl v celém domě (včetně podkroví) příjemný chládek i bez klimatizace. Prostor sklepa poskytuje tolik potřebný prostor pro skladování věcí a pro provozní zařízení domu. Pro vytápění a ohřev vody je využíván automatický kotel na peletky. Roční spotřeba peletek je pro čtyřčlennou rodinu okolo 2 tun, což znamená při dnešní ceně peletek náklady na vytápění a ohřev vody okolo 12 000 Kč/rok.
Tento dům má železobetonovou nosnou konstrukci kombinovanou s cihelným nosným a výplňovým zdivem. V hlavním obytném prostoru konstrukci doplňují ocelové sloupky. Stavba je řešena jako jeden dilatační celek s nosnou konstrukcí uvnitř, pod zateplením. Fasáda byla řešena kombinací kontaktního zateplení s hladkou broušenou omítkou a sendviče s povrchem pohledové železobetonové moniérky. Prosklené výplně otvorů jsou bezrámové, v kombinaci fixních, otvíravých a posuvných polí, vždy na celou výšku místnosti, bez parapetu a nadpraží. V interiéru se na stropech a schodišti uplatňuje pohledový železobeton. Většina stěn má hladkou sádrovou omítku, na podlahách jsou ručně hlazené cementové stěrky. Povrchy v koupelnách byly obloženy skleněnou mozaikou. Interiérové dveře jsou provedeny na celou výšku místnosti a se skrytou zárubní. Obdobným způsobem jsou řešeny i dveře vestavných skříní. Primárním zdrojem energie pro topení a chlazení je tepelné čerpadlo země-voda. Energii získává z trojice vrtů hlubokých 130 metrů. Vytápění domu zajišťuje podlahové topení, chlazení je řešeno aktivací betonového jádra umístěnou v železobetonové stropní desce nad nejvyšším podlažím. Základy tvoří základové pasy a základová deska, pod základy se nachází rozvody ZTI. Půdorysné rozměry domu jsou 26,2 x 17,7 m, stěny jsou zděné tloušťky 200 a 300 mm, část stěn je ze železobetonu tloušťky 150 mm, 200 mm, 250 mm a 300 mm. Zděné stěny jsou s železobetonovými konstrukcemi propojeny pomocí ocelových kotev, výztuží nebo systémovými ocelovými prvky.
Betonové podklady a izolace
Podkladní betony mají za účel zajistit čistý pevný podklad, na kterém je možné vyvázat výztuž desky a provést betonáž. Na tyto podkladní vrstvy se používají nejnižší vyráběné pevnostní třídy betonů. Suterén je řešen jako vodonepropustná betonová konstrukce (bílá vana). Vodonepropustnost je tedy zajištěna pouze konstrukcí, nejsou zde žádné další izolační vrstvy proti vodě. Konstrukce desky má tloušťku 300 mm (dle TP ČBS 02) a je vyztužena kombinací prutové a rozptýlené výztuže. Použit byl beton Permacrete®, který má omezený vývoj hydratačního tepla a smrštění, za účelem snížení vynucených namáhání konstrukce. Pevnostní třída betonu je C25/30. Stěny bílé vany mají tloušťku 300 mm (dle TP ČBS 02) a jsou vyztuženy pouze rozptýlenou výztuží. Prutová výztuž je použita pouze na propojení mezi základovou deskou a stěnou. Ve stěnách jsou rozmístěny křížové plechy pro zajištění vodonepropustnosti řízených trhlin. Řízené trhliny by měly být maximálně ve vzdálenosti dvojnásobku výšky stěny. V tomto konkrétním případě byly řízené trhliny umístěny ve vzdálenosti maximálně 4,2 m a vodonepropustné trhlinky vznikly po zahájení topné sezony pouze v těchto definovaných místech.
Stropní konstrukce nad 1. PP a 1. NP jsou provedeny jako monolitické železobetonové o tloušťkách 250 mm, resp. 220 mm nad 1. NP. Strop nad 1. NP je provedený jako pohledový. Obvodové nosné stěny byly provedeny do ztraceného bednění ze štěpkocementových desek, s tepelně izolační vrstvou ze šedého polystyrenu o tloušťce 180 mm. Betonové jádro má tloušťku 150 mm. Stěna je vyztužena svisle umístěnými trigony, umístěny jsou každé 2 m. Betonáž každého patra probíhala na 3 postupy, aby nedošlo k vybočení bednění. Použita byla směs SystemCrete®, která je svou zpracovatelností uzpůsobená pro ukládku do prvků tohoto typu. Betonová směs má konzistenci S2-S3 a je čerpatelná.
Železobetonová schodiště mají výhodu v tvarové volnosti a tuhosti konstrukce. Je potřeba použít beton hustší konzistence, aby bednění nepodtékalo. Pro venkovní schodiště byl beton třídy C30/37 XF4, aby odolal mrazovým cyklům za přítomnosti vody a rozmrazovacích látek.
Nosná konstrukce střechy je ve většině případů rodinných domů řešená dřevěným krovem. Tento způsob má své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody patří zejména přehřívání prostoru podkroví v letním období a riziko degradace střešních vrstev v čase, vlivem pracovní nekázně při výstavbě. Železobetonová nosná konstrukce střechy je náročnější finančně i vzhledem k provádění. Má však své významné výhody. Vzhledem k tepelně akumulačním schopnostem betonu dokáže takto provedená konstrukce vyrovnávat velké výkyvy ve venkovních teplotách na střeše v noci a ve dne, v letním období. Další výhodou je vysoká plošná hmotnost, díky které je dosahovaná vysoká vzduchová neprůzvučnost, což je výhodou zejména v blízkosti rušných lokalit, jako jsou letiště, železnice nebo dálnice. V neposlední řadě je konstrukce odolnější drobné technologické nekázni při výstavbě a požáru. V případě popisovaného rodinného domu byla zvolena desková nosná konstrukce, provázaná stropem nad 2. NP. Železobetonové konstrukce měly tloušťku 150 mm a byly provedeny z betonu C25/30 XC1. Desky střešní konstrukce byly provedeny ve spádu 45° a byly bedněny jednostranně. Z důvodu provádění a zajištění vyšší požární odolnosti konstrukce byla v betonu použita polypropylenová vlákna. Při jednostranném bednění konstrukce v takovémto sklonu nelze očekávat povrchy v pohledové kvalitě.
Časté chyby a doporučení při armování
Při armování je klíčové pevné propojení armatury se základem. Jednou z častých chyb, zejména při první realizaci, je přílišná preciznost u složitých zdí s mnoha otvory a výklenky. Běžně to profesionálové dělají tak, že vyarmují rovnou zeď a potom v ní vyřežou otvory podle potřeby. Dimenze armatury by měla být schválena stavebním dozorem.
Tipy pro armování pohledového betonu:
- Před armováním je vhodné postavit do budoucí zdi sloupy, které slouží jako opora a stabilizace bednění.
- Ocelové sloupy obalte mirelonem o síle 5 mm, který kompenzuje různorozmětovou teplotní roztaživost betonu a oceli, čímž se předchází praskání betonu.
- Izolaci mezi základ a zeď aplikujte těsně před šalováním, nejlépe na bázi asfaltu, abyste předešli poškození od manipulace.
Monolitické konstrukce se u nás běžně svépomocí nedělají, což je škoda, neboť ve světě se běžně kombinuje vše, co existuje, a projektanti tomu rozumí nebo se nebojí, nebo mají jen lepší rozpočet.
| Typ konstrukce | Pevnostní třída betonu | Tloušťka | Specifické vlastnosti / použití |
|---|---|---|---|
| Základová deska (bílá vana) | C25/30 | 300 mm | Omezený vývoj hydratačního tepla a smrštění (Permacrete®), rozptýlená výztuž. |
| Stěny bílé vany | C25/30 | 300 mm | Rozptýlená výztuž, křížové plechy pro řízené trhliny. |
| Strop nad 1. PP | N/A | 250 mm | Monolitický železobeton. |
| Strop nad 1. NP | N/A | 220 mm | Monolitický železobeton, pohledový. |
| Obvodové nosné stěny (ztracené bednění) | SystemCrete® (konzistence S2-S3) | 150 mm (betonové jádro) | Štěpkocementové desky, šedý polystyren 180 mm, svislé trigony. |
| Venkovní schodiště | C30/37 XF4 | N/A | Odolnost proti mrazovým cyklům a rozmrazovacím látkám, hustší konzistence. |
| Střešní konstrukce | C25/30 XC1 | 150 mm | Ve spádu 45°, jednostranně bedněno, polypropylenová vlákna pro požární odolnost. |
Odborné služby a zkušenosti
Kvalita provedených prací je klíčová pro dlouhodobou spokojenost. Recenze a zkušenosti zákazníků hrají důležitou roli při výběru dodavatelů. Zákazníci oceňují dobrou komunikaci, dodržování harmonogramu a především kvalitní finální výsledek. Upozorňují však také na rizika spojená s nekvalifikovanými řemeslníky, kteří mohou způsobit značné škody a finanční ztráty.
Je důležité, aby dodavatelé měli zkušenosti s daným typem práce a byli schopni předložit podrobný rozpočet a smlouvu. V případě rozsáhlých rekonstrukcí, jako je modernizace topného systému, přestavba příček, sádrokartonové podhledy nebo pokládka podlahové krytiny, je nezbytné spoléhat se na firmu s odborníky pro každou část práce. Nedostatečné zaškolení nebo nedostatek kapacit může vést k nekvalitnímu výsledku, jako jsou křivé podlahy, špatně zapojené elektroinstalace nebo popraskané akrylování.
Elektroinstalační služby
- Okamžité vyhledání závady a její odstranění.
- Opravy, výměny a nové instalace jističů, vypínačů, zásuvek, schodišťových automatů, zvonků, osvětlovacích těles.
- Realizace bodového osvětlení v sádrokartonových podhledech.
- Dokončení elektroinstalace po neschopném elektrikáři.
- Revize elektroinstalace.
Kompletní elektrické rozvody v domě či v bytě se provádějí ve všech možných materiálech. Beton je považován za nejhorší a nejméně poddajný materiál pro elektroinstalace, zatímco ytong je nejlepším. Od toho se také odvíjí celková cena elektrických rozvodů. V bytě, kde bývá většinou beton, se využívají možnosti vkládání kabelů do lišt. Na přání zákazníka je ovšem možné vše zasekat do zdi. Při sekání do betonu se musí dodržovat přísná pravidla. Ne vždy se celkové předělání elektroinstalace podaří schovat do zdi (existuje ale možnost využít sádrokartonové podhledy nebo podlahu). Zásadně se nepoužívá plán předchozího elektrikáře při nedokončené elektroinstalaci. Na začátku každé stavby je nejprve prováděno kontrolní měření a poté se teprve začíná s dalšími pracemi.
Naši zkušení sádrokartonáři už při montování konstrukce myslí na umístění pozdějšího bodového osvětlení a přizpůsobují tomu tvar konstrukce. Nemůže se tedy stát, že by plánovaná bodovka musela být kvůli konstrukci jinde. Sádrokartonáři rovnou při kompletaci sádrokartonových podhledů protahují kabely k budoucím bodovkám. Příchozí elektrikář poté nemusí vrtat do sádrokartonu zbytečné díry.
tags: #eozvody #elektro #pohledovy #beton #informace