Pultové střechy jsou v moderní architektuře stále oblíbenějším konstrukčním řešením. Nabízejí zajímavou kombinaci výhod, atraktivní vzhled a dobře se hodí pro plechové střešní krytiny. Základním znakem pultové střechy je jediná šikmá rovina střešního pláště, jejíž hlavní funkcí je odvádět dešťovou vodu. Na první pohled se může zdát, že pultová střecha je kompromisem mezi plochou a sedlovou střechou. Tento typ střechy je v současné době stále oblíbenější, i když na předních příčkách oblíbenosti se pultové střechy zatím rozhodně neumisťují. V každém případě jde o velmi zajímavou volbu, přičemž nelze opomenout, že jde o levné a materiálově i konstrukčně poměrně jednoduché řešení. Před více než 15 lety byly pultové střechy na rodinných domech spíše výjimkou. Trendy se však mění a tyto střechy jsou stále žádanější. Při rozhodování, zda dát přednost pultové střeše, je třeba zvážit řadu faktorů. V první řadě je důležité, zda se pultová střecha vůbec hodí do prostředí, ve kterém se váš dům bude nacházet. Pultové střechy se nejčastěji vyskytují na nízkoenergetických domech, a to není vůbec náhoda. Pultové střechy si získávají oblibu také díky své cenové dostupnosti. V porovnání s ostatními střechami patří k těm nejlevnějším na stavbu i krytinu. K silným stránkám pultových střech tak bezesporu patří snadná výstavba a rychlost, s jakou lze tento typ střechy realizovat. Pultové střechy jsou vhodné nejen pro rodinné domy, ale také pro kůlny, garáže nebo chaty.
Pultová střecha - charakteristika a výhody
Pultová střecha je tvořena jedinou střešní rovinou se sklonem na jednu stranu. Ten může být 5° až 45°, přičemž větší sklon zajišťuje lepší svod vody do okapů. Pultová střecha je oblíbená u moderních pasivních a nízkoenergetických domů, protože snižuje náklady na vytápění. Je vhodná také k zastřešení garáže nebo pergoly. Její výstavba je velmi snadná a rychlá, montáž zvládnete svépomocí. Plocha střechy by měla být na návětrné straně, naopak zvýšená plocha s okny na straně slunečné. Mezi hlavní výhody pultové střechy patří: vhodné pro instalaci solárních systémů.
Nevýhody: nehodí se proto do horských oblastí.
Konstrukce dvouplášťové pultové střechy
Dvouplášťová střecha je střešní konstrukce, která má ve skladbě dvě oddělené vrstvy - dva pláště, mezi nimiž se nachází vzduchová mezera. Tato vzduchová vrstva může být větraná nebo nevětraná, přičemž ve stavební praxi výrazně převažuje větraná varianta. Princip je jednoduchý: vzduch proudící vzduchovou mezerou odvádí vodní páru pronikající z interiéru do konstrukce a zároveň snižuje tepelnou zátěž v letních měsících. Výsledkem je střecha, která lépe zvládá změny klimatických podmínek a je méně náchylná k poruchám způsobeným kondenzací. Oproti tomu jednoplášťová střecha vzduchovou mezeru neobsahuje - všechny vrstvy (krytina, izolace, parozábrana) na sebe bezprostředně navazují. Toto řešení je sice jednodušší na realizaci, ale klade mnohem vyšší nároky na přesnost provedení a výběr materiálů s vhodnými difuzními vlastnostmi.
Větraná vzduchová mezera - srdce dvouplášťové střechy
Dvouplášťová střecha má ve své skladbě provětrávanou vzduchovou mezeru. Ta slouží pro odvod vodních par a tepelné zátěže mimo objekt. Konstrukce dvouplášťové šikmé střechy se vyznačuje tím, že ve své skladbě má jednu provětrávanou vzduchovou mezeru. Vzduchová mezera se obvykle umisťuje mezi střešní krytinu a střešní fólii (doplňkovou hydroizolační vrstvu).
Čtěte také: Konstrukce a vlastnosti dvouplášťové střechy
Větraná vzduchová mezera není jen konstrukční detail - je to funkční prvek, který určuje, zda střecha bude plnit svoji funkci po desítky let. Aby mezera správně fungovala, musí v ní volně proudit vzduch. To zajišťuje tzv. komínový efekt: nasávací otvory umístěné u okapu přivádějí chladnější vzduch, který se zahřívá od sluncem ohřáté krytiny, stoupá vzhůru a odvádí vlhkost a teplo přes odvětrávací prvky u hřebene. Aby mezera pracovala správně, musí být splněny tři podmínky:
- průchodnost mezery po celé délce krokve bez přerušení tepelnou izolací,
- správně dimenzované přívodní a odvodní větrací otvory,
- dostatečná výška vzduchové vrstvy v závislosti na sklonu střechy.
Důležitost vzduchové mezery a její spolehlivá funkce
Hlavní funkce vzduchové mezery je odvádět vlhkost, která se do skladby může dostat přes střešní tašky z vnějšího prostředí nebo z interiéru přes tepelnou izolaci. Dále pak odvádí zabudovanou vlhkost v dřevěné konstrukci krovu nebo vlhkost vzniklou z chyb a nedostatků v provedení detailů. V létě vzduchová mezera odvádí teplo vzniklé absorpcí slunečného záření krytinou a přispívá tak ke zlepšení tepelné pohody budovy. Pro spolehlivou funkci provětrávané vzduchové mezery je podmínkou tzv. komínový efekt. Pro správnou funkci komínového efektu musíme zajistit dostatečnou výšku vzduchové mezery a dostatečnou plochu přiváděcích větracích otvorů v okapní hraně a odváděcích otvorů v hřebeni. Vzduchová mezera se musí provést bez překážek a přerušení ve směru od okapu k hřebeni. Výška provětrávané vzduchové mezery je dána výškou kontralatí. Podle normy ČSN 73 1901 platí zásada, že čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím se navrhnou vyšší kontralatě. Pro dostatečný odvod a přívod vzduchu do vzduchové mezery se navrhnou střešní komponenty.
Větraná vs. nevětraná vzduchová mezera
Nevětraná vzduchová mezera se v praxi používá výjimečně - typicky u specifických konstrukčních řešení, kde není možné zajistit průchod vzduchu. Taková střecha sice technicky splňuje definici dvouplášťové konstrukce, ale postrádá její klíčovou výhodu. Bez proudění vzduchu vlhkost v mezeře stagnuje a může docházet ke kondenzaci. Větraná vzduchová mezera je standardem pro dvouplášťové střechy, a právě na ni se vztahují technické požadavky uvedené v normě ČSN 73 1901 - 2.
Jak dimenzovat větrací otvory dle ČSN 73 1901-2
Konkrétní požadavky na dimenzování větrané vzduchové mezery stanovuje ČSN 73 1901-2 (Navrhování střech - Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou), příloha B. Norma rozlišuje dvě situace podle difuzního odporu použité krytiny: Krytiny s nízkým difuzním odporem - např. plechová střešní krytina (profilovaný plech, trapézový plech) - podléhají mírnějším požadavkům na výšku vzduchové mezery. Krytiny s vysokým difuzním odporem - např. betonové nebo keramické tašky - vyžadují výraznější větrání. V obou případech platí obecná zásada: čím menší je sklon střechy, tím větší musí být výška vzduchové vrstvy a tím větší musí být plocha větracích otvorů. Chyby v dimenzování větracích otvorů jsou jednou z nejčastějších příčin poruch dvouplášťových střech. Malá výška mezery nebo nevhodně umístěné otvory znemožní přirozené proudění vzduchu a větraná mezera přestane plnit svoji funkci.
Přívod a odvod vzduchu v dvouplášťové šikmé střeše
Pro přívod vzduchu v okapní hraně se použije Větrací mřížka nebo Větrací mřížka univerzální. Obě větrací mřížky jsou vhodné pro všechny modely betonových a keramických tašek BMI Bramac s výjimkou Opálu. Zajišťují dostatečný přívod vzduchu, plní funkci ochrany proti vniknutí drobných živočichů pod krytinu a jejich montáž je rychlá a jednoduchá. K zajištění odvodu vzduchu v hřebeni se navrhují odvětrávací tašky. Odvětrávací tašky se pokládají do druhé řady od hřebene (u tašky Bramac MAX lze i do první řady). V případě stanových nebo valbových střech se tašky pokládají podél linie nároží. U složitějších tvarů střech nebo v případě krokví delších jak 10 m se odvětrávací tašky pokládají, podle potřeby, i do střešní plochy.
Čtěte také: Komplexní průvodce dvouplášťovou střechou
Izolace pro dvouplášťovou střechu
U dvouplášťových střech je možné navrhnout různé materiály tepelných izolací. Výběr závisí převážně na tepelně technickém návrhu střešního pláště a na umístění izolace v rámci skladby. Dvouplášťové střechy mohou mít tepelnou izolaci provedenou po obvodu podkrokevní místnosti, kdy je obvykle využito kleštin pro vytvoření zatepleného podhledu, nebo lze tepelnou izolaci realizovat v celé ploše střechy. První varianta je úspornější s ohledem na spotřebu materiálu a omezení vytápěného, větraného či chlazeného prostoru, nicméně je spojená část podstřeší vytváří uzavřenou vzduchovou vrstvu o poměrně velké tloušťce a může vést k nežádoucí kondenzaci vodní páry v konstrukci.
Mezikrokevní izolace dvouplášťové střechy
Skladba dvouplášťové střechy je nejčastěji tvořena tepelnou izolací mezi krokvemi. Pokud se izolace navrhuje mezi krokve, je vhodnější zvolit tvárnější materiály jako je například minerální vlna nebo dřevovláknitá izolace, aby se zajistila těsnost přilehnutí k zabudovaným prvkům. Pod tepelnou izolaci se může navrhnout parozábrana, která zabraňuje pronikání vodní páry z interiéru do střešního pláště. Vyznačuje se vysokým faktorem difuzního odporu. Nad tepelnou izolaci se může navrhnout celoplošné bednění nejčastěji z OSB desek, popř. z dřevěných prken, nebo se rovnou na tepelnou izolaci navrhne difuzně otevřená střešní fólie, která tvoří doplňkovou hydroizolační vrstvu střešního pláště. V současné době nejčastější provedení dvouplášťové střechy je s provedením tepelné izolace mezi krokvemi a zároveň pod krokvemi. V tomto případě je možné použít pro obě izolační vrstvy stejný typ materiálu, protože se obvykle jedná o zateplení vkládané mezi tyčové nosné prvky - krokve a kovový či dřevěný rošt podhledu.
Nadkrokevní izolace dvouplášťové střechy
Naopak u nadkrokevní izolace je požadována vyšší pevnost s ohledem na vyšší zatížení. Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm nabízí izolační desky z PIR pěny (polyisokyanurátové pěny) a desky z fenolické pěny, tzv. Resolu. Obě tyto izolační desky jsou tvořeny pěnovým materiálem s uzavřenou strukturou s velmi malými buňkami a velmi tenkými buněčnými stěnami. Tím je výrazně omezen transport tepla a je docíleno nejlepších tepelně-izolačních vlastností. Ze strany interiéru je navržená pohledová nosná konstrukce, na které je navrženo bednění a parotěsná/vzduchotěsná vrstva.
Význam pojistné hydroizolační vrstvy v dvouplášťové střeše
U dvouplášťových střech leží střešní fólie přímo na tepelné izolaci nebo na bednění. Z tohoto důvodu lze do skladby navrhnout pouze difuzně otevřenou fólii, která se vyznačuje difuzní tloušťkou sd ≤ 0,3 m. Pokud by se použila fólie s vyšší hodnotou sd, došlo by ke kondenzaci vodní páry ve skladbě a to by mělo za následek degradaci nosné konstrukce, popř. tepelné izolace. Portfolio příslušenství značky BMI BRAMAC nabízí širokou paletu difuzních fólií včetně kompletního příslušenství pro pokládku a použití fólií. Difuzní fólie s označením RESISTANT jsou odolné vůči impregnaci používané na dřevěné prvky ve střešní konstrukci a spolehlivě chrání před zatečením vody v místě probití fólie hřebíkem.
Výhody a nevýhody dvouplášťové střechy
Dvouplášťová střecha díky své konstrukci nabídne jisté výhody, ale také nevýhody, nicméně výhody v tomto případě převažují. Dvouplášťová střecha není jen módní trend - má jasné technické důvody, proč ji odborníci preferují před jednoplášťovým řešením:
Čtěte také: Moderní ploché střechy
Výhody
- Účinné odvětrání vlhkosti: Větraná vzduchová mezera odvádí vodní páru, která proniká z interiéru do střešní konstrukce. Vlhkost se tak nemůže hromadit a způsobovat biologické degradace dřevěných prvků (hniloba, plísně).
- Tepelná stabilita: V létě odvádí vzduchová mezera tepelnou zátěž způsobenou slunečním zářením dopadajícím na krytinu. Podkroví se proto méně přehřívá. V zimě naopak nedochází k výraznému ochlazení interiéru.
- Odvod vody pod krytinou: Pokud se voda dostane pod střešní krytinu (narušená krytina, netěsnosti), pohybuje se po pojistné hydroizolaci a buď odteče, nebo se díky proudění vzduchu odpaří. Voda se nedostane do tepelné izolace.
- Delší životnost krytiny: Větraná mezera snižuje teplotní výkyvy na spodní straně krytiny, čímž omezuje riziko kondenzace, která by mohla krytinu poškozovat zevnitř.
- Větší flexibilita při výběru materiálů: Dvouplášťová střecha je méně náchylná na difuzní vlastnosti jednotlivých vrstev - na rozdíl od jednoplášťové varianty nevyžaduje tak precizní fyzikální výpočty průběhu kondenzace.
- Dvouplášťová šikmá střecha také zajišťuje bezproblémový odvod srážkové vody, která se může dostat pod střešní krytinu různými netěsnostmi či narušenou krytinou. Voda jednoduše odteče po pojistné hydroizolaci.
Nevýhody
- Mezi nevýhody dvouplášťové střechy patří například riziko kondenzace prostupující vodní páry na spodní straně střešní krytiny, čímž ji může narušovat a zkracovat tak její životnost.
- Další problémy mohou ve střeše nastat při nevhodném návrhu a provedení. Špatně navržené a provedené větrací otvory a malá tloušťka větrané vrstvy znesnadní pohyb vzduchu a tím pádem i odvod vlhkosti a tepelné zátěže.
- Problém také může nastat při nekvalitně provedené parozábraně, kdy vodní pára prostoupí do konstrukce střechy, kde zkondenzuje, zhorší tepelně-izolační vlastnosti konstrukce a způsobí degradaci materiálu.
- Mezi nevýhody patří obvykle složitější realizace oproti jednoplášťovým skladbám, systémové tepelné mosty u konstrukcí se zabudovanými dřevěnými prvky v tepelné izolaci a častým problémem je nedostatečná funkčnost větrané mezery (malá výška mezery, nevhodné dimenze přívodních a odvodních otvorů apod.). V případě absence větrání mohou nastat značné problémy zejména s kondenzací vodní páry v konstrukci.
- Další nevýhodou je snížení neprůzvučnosti střechy, kdy se hluk z venkovního prostředí dostává do vzduchové mezery a následně jeho šíření stojí v cestě pouze lehká konstrukce střešního pláště.
- Problémem může být také namrzání spodní strany skládané krytiny za určitých klimatických podmínek, což může v některých případech způsobovat zrychlenou degradaci krytiny.
Srovnání variant dvouplášťové šikmé střechy
Dvouplášťová šikmá střecha je nejrozšířenějším typem střechy nad obytným prostorem v České republice. Její horní plášť tvoří střešní krytina uložená na latích a kontralatích, dolní plášť pak pojistná hydroizolace, tepelná izolace a nosná konstrukce krovu. Mezi nimi je větraná vzduchová mezera vzniklá výškou kontralatí. Šikmou dvouplášťovou střechu lze z hlediska zateplení rozdělit do tří základních variant.
Nezateplená dvouplášťová šikmá střecha
Tato varianta se uplatňuje u neobydleného podkroví nebo u střech nad nevytápěnými prostory. Skladba je jednoduchá: Střešní krytina, Latě a kontralatě (vzduchová mezera), Pojistná hydroizolace (PHI), Krokve, Podhled (prkenný záklop nebo sádrokarton). Tepelná izolace se v tomto případě umisťuje na strop posledního podlaží, nikoli do střešního pláště. Výhodou je snadná realizace a nízká cena, nevýhodou je to, že podkroví není možné využít jako obytný prostor.
Zateplená dvouplášťová šikmá střecha - izolace mezi krokvemi
Nejčastěji realizované řešení pro obytná podkroví. Tepelná izolace (obvykle minerální vlna) se vkládá přímo mezi krokve, přičemž je nezbytné zachovat větranou mezeru mezi horní hranou izolace a pojistnou hydroizolací. Klíčové je, aby izolace nevyplňovala celý průřez krokve - mezi ní a pojistnou hydroizolací musí zůstat volný prostor pro proudění vzduchu.
Zateplená dvouplášťová šikmá střecha - nadkrokevní izolace
Méně časté, ale z tepelně-technického hlediska výhodnější řešení. Tepelná izolace se klade jako kompaktní vrstva nad krokve (tzv. nadkrokevní izolace - typicky PIR nebo PUR desky), čímž se eliminují tepelné mosty způsobené dřevěnými prvky krovu. Větraná mezera se v tomto případě nachází bezprostředně pod krytinou - mezi krytinou a horním povrchem nadkrokevní izolace nebo pojistnou hydroizolací.
| Parametr | Nezateplená | Zateplená (mezi krokvemi) | Zateplená (nad krokvemi) |
|---|---|---|---|
| Obytné podkroví | Ne | Ano | Ano |
| Tepelné mosty | - | Ano (krokve) | Minimální |
| Složitost realizace | Nízká | Střední | Vyšší |
| Cena | Nejnižší | Střední | Vyšší |
| Tepelná stabilita | Nízká | Dobrá | Výborná |
| Typické použití | Sklady, garáže | RD s podkrovím | Pasivní/nízkoenergetické domy |
Dvouplášťová plochá střecha - kdy a proč ji zvolit?
Plochá střecha je definována sklonem do 5° a používáním hydroizolačních pásů namísto skládané krytiny. Dvouplášťová varianta ploché střechy obsahuje ve skladbě větranou vzduchovou vrstvu, která slouží k odvodu vlhkosti z interiéru.
Skladba dvouplášťové ploché střechy
Typická skladba dvouplášťové ploché střechy od interiéru:
- Nosná konstrukce (železobeton, dřevěné bednění)
- Parozábrana (vzduchotěsná vrstva)
- Tepelná izolace (minerální vata - měkké desky, foukaná izolace)
- Větraná vzduchová mezera (zajišťuje odvětrání vlhkosti)
- Horní plášť - hydroizolační pásy (asfaltové pásy, PVC, TPO fólie)
Klíčovým požadavkem je dokonale vzduchotěsný spodní plášť - parozábrana musí být provedena bez přerušení, jinak vlhkost pronikne do vzduchové mezery v množství, které větrání nezvládne odvést.
Rozdíl oproti jednoplášťové ploché střeše
Jednoplášťová plochá střecha (tzv. kompaktní střecha) nemá vzduchovou mezeru. Všechny vrstvy - parozábrana, tepelná izolace a hydroizolace - na sebe bezprostředně navazují. Tento systém je funkční, ale klade extrémní nároky na správné provedení parozábrany. Jakákoli chyba způsobí hromadění vlhkosti v izolaci, které se může projevit až po letech. Dvouplášťová plochá střecha se doporučuje zejména nad vlhkými prostory (bazény, průmyslové haly, sklady s řízenou vlhkostí), v horských oblastech s vysokou relativní vlhkostí vzduchu a u bytové výstavby.
| Parametr | Jednoplášťová plochá střecha | Dvouplášťová plochá střecha |
|---|---|---|
| Vzduchová mezera | Ne | Ano (větraná) |
| Odvod vlhkosti | Difuzí přes vrstvy | Větranou mezerou |
| Nároky na parozábranu | Velmi vysoké | Vysoké |
| Odolnost vůči chybám | Nižší | Vyšší |
| Složitost realizace | Nižší | Vyšší |
| Vhodnost nad vlhkými prostory | Omezená | Ano |
Na co si dát pozor při realizaci dvouplášťové střechy
Dvouplášťová střecha přináší výhody pouze tehdy, je-li správně navržena a realizována. Nejčastější chyby:
- Nedostatečná výška vzduchové mezery - vzduch nemůže volně proudit, vlhkost stagnuje.
- Přerušení větrané mezery - tepelná izolace vyplněná až k pojistné hydroizolaci znemožní proudění vzduchu.
- Nevhodně dimenzované větrací otvory - malá plocha vstupních nebo výstupních otvorů omezuje průtok vzduchu.
- Nekvalitní pojistná hydroizolace - PHI musí být paropropustná (sd-hodnota max. 0,02 m), aby vlhkost mohla volně procházet do větrané mezery, ale voda se do izolace vracet nemohla.
- Chybějící nebo protržená parozábrana - na straně interiéru musí být parozábrana vzduchotěsně provedena, jinak vlhkost do konstrukce pronikne ve výrazně větším množství, než větrání zvládne odvést.
Jaká střešní krytina se hodí na dvouplášťovou střechu?
Výběr střešní krytiny pro dvouplášťovou střechu závisí především na sklonu střechy, zatížení sněhem v dané lokalitě a architektonickém záměru stavby. Plechové krytiny patří díky svým vlastnostem k nejčastěji volené variantě.
Plechová krytina
Velmi častou volbou pro pultové střechy je plechová krytina, která je vhodná pro pultové střechy se sklonem 12 stupňů a více, trapézový plech od 8 stupňů a falcovaná krytina dokonce od 3 stupňů. Pro pultovou střechu doporučujeme lehkou plechovou krytinu, asfaltové šindele nebo vláknocementové šablony. Vyvarujte se těžké betonové krytiny nebo pálených tašek. Profilovaná plechová krytina, plechová tašková krytina tvarově napodobující klasickou keramickou tašku - je ideální volbou pro dvouplášťové šikmé střechy s minimálním sklonem zpravidla od 14°. Její nízká hmotnost (v porovnání s betonovou nebo keramickou taškou) nezatěžuje krov, jednoduchá montáž na latě odpovídá přirozenému principu větrané vzduchové mezery a profil zajišťuje rychlý odvod srážkové vody. Plechová profilovaná krytina nabízí vysokou odolnost vůči povětrnostním podmínkám, UV záření i mechanickému poškození, to jsou klíčové vlastnosti pro střechy, které mají sloužit desítky let. Životnost je přímo závislá na kvalitě povrchové úpravy: prémiové úpravy třídy C4 a zárukou až 60 let patří mezi nejlepší dostupné varianty na trhu. Díky symetrickému modulu je instalace profilované plechové krytiny přímočará i na složitějších střechách s vikýři nebo nárožími.
Střešní panely a falcovaná krytina
Střešní panely na stojatý zámek jsou vhodné zejména pro dvouplášťové střechy s nižším sklonem - zpravidla od 9°. Zaklapávací systém a skrytá montáž šroubů zajišťují esteticky čistý výsledek, který se dobře hodí k moderní architektuře. Větraná vzduchová mezera je u tohoto systému stejně důležitá jako u profilované krytiny - panel se vždy pokládá na kontralatě, nikdy přímo na pojistnou hydroizolaci.
Trapézový plech
Trapézový plech je ekonomické řešení pro méně náročné střechy - průmyslové haly, zemědělské objekty, sklady nebo přístřešky. I v tomto případě platí, že větraná vzduchová mezera pod krytinou prodlouží životnost celé konstrukce a zabrání kondenzaci na spodní straně plechu.
Cena dvouplášťové střechy - co ovlivňuje výslednou cenu?
Cena dvouplášťové střechy se odvíjí od mnoha proměnných. Je důležité ji vnímat jako investici s dlouhodobou návratností - kvalitně provedená dvouplášťová střecha vás na desítky let zbaví starostí s vlhkostí a tepelnými ztrátami. Hlavní faktory ovlivňující cenu:
- Typ a sklon střechy: Složitější tvar střechy (sedlová vs. mansardová, přítomnost vikýřů, střešních oken) zvyšuje cenu práce i spotřebu materiálu. Nižší sklon vyžaduje větší vzduchovou mezeru a přesnější provedení detailů.
- Volba střešní krytiny: Cena se liší v závislosti na materiálu a kvalitě povrchové úpravy. Plechová krytina s prémiovou úpravou je dražší než základní varianta, ale náklady na údržbu jsou výrazně nižší a životnost výrazně vyšší.
- Typ a tloušťka tepelné izolace: Minerální vlna, PIR desky nebo foukaná izolace - každý materiál má jiný součinitel tepelné vodivosti (λ) a jinou cenu. Pro splnění požadavků na tepelný odpor dle ČSN 73 0540 je u šikmých střech obvykle potřeba izolace v tloušťce 220-300 mm.
- Pojistná hydroizolace a parozábrana: Kvalita těchto vrstev zásadně ovlivňuje spolehlivost celé konstrukce. Úspora na levné fólii se může projevit v podobě nákladných oprav za 5-10 let.
- Práce: Dvouplášťová střecha je náročnější na realizaci než jednoplášťová - správné provedení větrací mezery, detailů u oken, vikýřů a prostupů vyžaduje zkušeného řemeslníka. Cena práce tvoří u šikmých střech typicky 40-60 % celkových nákladů.
- Doplňkové prvky: Hřebenáče, větrací tašky nebo hřebenové větrací pásky, okapnice, klempířské prvky a odvodnění jsou nedílnou součástí dvouplášťové střechy a jejich cena se k celkovým nákladům přičítá.
tags: #dvouplastova #drevena #pultova #strecha #informace