Plochou střechu charakterizuje sklon do 5 ° a použití povlakové hydroizolace namísto skládané krytiny známé ze šikmých střech. Současné stavění se bez plochých střech neobejde; využívají se u bytových a rodinných domů i u komerčních hal, kde otevírají možnosti hmotového a tvarového uspořádání. Základní rozdělení střech je na jednoplášťové a víceplášťové.
Konstrukční principy dvouplášťových střech
Dvouplášťová střecha je střešní konstrukce, která má ve skladbě dvě oddělené vrstvy - dva pláště, mezi nimiž se nachází vzduchová mezera. Tato vzduchová vrstva může být větraná nebo nevětraná, přičemž ve stavební praxi výrazně převažuje větraná varianta. Účinně větraná vzduchová vrstva zajišťuje především odvod případné vlhkosti ze střešního pláště a částečně brání přehřívání prostorů pod střechou během letních měsíců.
- Horní plášť: Musí mít alespoň minimální tepelný odpor, který odpovídá např. dřevěnému bednění nebo silikátové konstrukci. Neodpovídá mu např. pouhé použití trapézového plechu.
- Vzduchová mezera: Má primární účel odvádět ze skladby vlhkost proudícím vzduchem. Výška větrané mezery je velmi důležitá - čím nižší je sklon, tím vyšší mezera je potřebná, aby vzduch mohl proudit.
- Dolní plášť: Požadavek na dokonale těsný spodní plášť má zabránit nekontrolovanému proudění vzduchu a vodní páry do vzduchové vrstvy vlivem netěsností.
Srovnání parametrů plochých střech
| Parametr | Jednoplášťová plochá střecha | Dvouplášťová plochá střecha |
|---|---|---|
| Vzduchová mezera | Ne | Ano (větraná) |
| Odvod vlhkosti | Difuzí přes vrstvy | Větranou mezerou |
| Nároky na parozábranu | Velmi vysoké | Vysoké |
| Vhodnost nad vlhkými prostory | Omezená | Ano |
Specifika rekonstrukce střech
V praktickém životě se můžeme zejména u starších objektů někdy setkat i s původními nevětranými dvouplášťovými plochými střechami. K úvaze o rekonstrukci stávající jednoplášťové ploché střechy na větranou dvouplášťovou střechu totiž vždy vedou poruchy původní střechy. Nutným předpokladem k tomu, aby byla tato rekonstrukce úspěšná a dlouhodobě spolehlivá, je naprosto profesionální návrh a pečlivá realizace.
Při přeměně na dvouplášťovou střechu se zdá být vhodným řešením perforace stávající vodotěsné izolace, čímž by se výrazně podpořilo vysychání zateklé vody nebo naakumulované vlhkosti ze souvrství původního střešního pláště do větrané vzduchové vrstvy. Pokud se stávající hydroizolace perforuje, je třeba zohlednit tuto úpravu i v tepelně technických výpočtech. Výška větrané vzduchové vrstvy by v takovém případě neměla být menší než 250 mm.
Důležité zásady navrhování
Z hlediska míry větrání platilo v ČSN o navrhování střech, že plocha přiváděcích větracích otvorů má být min. 1/100 plochy střechy, plocha odváděcích otvorů ještě o 10 % větší. Plocha otvorů má být ještě větší při nadměrných délkách vzduchových vrstev. Výpočtové ověření větraných dvouplášťových plochých střech je sice možné provádět i ručně, ale vzhledem k časové náročnosti tohoto výpočtu je podstatně vhodnější využít specializované programy, jakými jsou např. Teplo a Mezera.
Čtěte také: Konstrukce a vlastnosti dvouplášťové střechy
V případě dvouplášťové střechy musí být doplňková hydroizolační vrstva, která je v kontaktu s tepelně izolační vrstvou, z difuzně otevřeného materiálu. Jako tepelné izolace se pro dvouplášťové střechy užívá minerální vlny, která je schopna dobře předávat vlhkost do mezery.
Čtěte také: Komplexní průvodce dvouplášťovou střechou
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
tags: #dvouplastova #strecha #plocha #na #haly #informace