V moderních oknech se již nesetkáme s jednoskly a i dvojskla ustupují teplejším zasklením složených ze tří nebo dokonce ze čtyř tabulí skla. Jsou však okna s trojskly vždy tím nejlepším řešením?
1. Vyplatí se okna s trojskly?
Trojskla vznikly jako reakce na rostoucí poptávku po řešeních, která by racionálně hospodařila s energií potřebnou k vytápění místností. Tento trend je částečně způsoben větším povědomím samotných investorů, péčí o životní prostředí, ale také příslušnými právními předpisy.
Od roku 2021 je v nově postavených obytných budovách maximální přípustný součinitel prostupu tepla pro okna, fasádní okna 0,9 W/(m2∙K) a pro střešní okna 1,1 W/(m2∙K). Takto dobrých tepelněizolačních parametrů příslušenství oken se dosahuje mimo jiné díky paketům zasklení složeným ze 3 nebo 4 skel, u kterých jsou meziskelní komory navíc vyplněny vzácným plynem (např. argonem nebo kryptonem).
Okna s trojskly jsou teplá, ale také dražší a těžší než okna s dvojitým zasklením. Tento typ zasklení je pro pasivní a energeticky úsporné domy stavěné v našich klimatických podmínkách vlastně nutností. Teplá okna jsou rozumným doplňkem dobře izolovaných stěn, střechy a podlahy. Pokud se však jedná o starou budovu bez dostatečné tepelné izolace, ani ta nejteplejší okna nezabrání výrazným tepelným ztrátám přes zbývající příčky. Instalace dražších oken se zde jeví jako zbytečný výdaj. Podobně je tomu v případě hospodářských místností, garáží nebo letních domků - ani zde obvykle nejsou potřeba okna s vysokými tepelněizolačními vlastnostmi.
Shrneme-li výše uvedené úvahy, můžeme říci, že pokud je pro vás úspora energie prvořadá, trojskla budou jistě dobrým řešením. Dobrou zprávou je, že jejich cena není tak vysoká jako před několika lety. Nejúspornější variantou jsou bílá plastová okna. Dřevěná a hliníková okna jsou mnohem dražší. Vždy se však vyplatí vyžádat si cenovou nabídku na okna, o která máte zájem, v různých konfiguracích, od různých výrobců a teprve na základě toho se rozhodnout.
Čtěte také: Rozdíly mezi jednoplášťovými a dvouplášťovými střechami
2. Okna s trojskly a součinitel Uw
Tepelná izolace samotného paketu zasklení není všechno. Teplé okno je také o vhodném profilu, kování a správné montáži. Součinitel prostupu tepla paketu zasklení neboli Ug nám říká, kolik energie se ztrácí zasklením. Udává se ve W/(m2∙K). Čím menší je hodnota Ug, tím lepší tepelně-izolační vlastnosti má dané zasklení. Díky tepelně izolačním (nízkoemisním) povlakům můžete zvýšit tepelnou izolaci paketu zasklení. Součinitel energetické propustnosti neboli g ve zkratce znamená, že díky tomuto součiniteli víme, kolik energie slunečního záření projde sklem do interiéru místnosti.
Tepelně izolační schopnost výrobku se vyjadřuje koeficientem tepelného prostupu Ug (W/m2K). Standardně provedené izolační dvojsklo se stavbou 4/16/4 má hodnotu Ug = 2,9 W/m2K. Výrobky s tímto typem zasklení proto nemohou splnit požadavky normy ČSN 730540-2, která určuje, že celé okno musí mít součinitel prostupu tepla Uw = 1,7 W/m2K.
Firma Oknotherm spol. s r. o. osazuje v základním provedení své výrobky izolačními dvojskly, která se skládají ze dvou tabulí plochého skla o standardní tloušťce 4mm a mezery vyplněné argonem 16mm, tzv. Ug: 1,1 W/m2.K. Toto izolační sklo snižuje tepelné ztráty v porovnání s jednoduchým sklem až o 45 %.
Izolační skla s vyšší tepelnou izolací
Ve základním izolačním skle je nahrazena vnitřní tabule speciální skleněnou tabulí s vrstvou oxidů kovů označované jako TOP N 4mm. Pokud je meziskelní prostor vyplněn vysušeným vzduchem, má dvojsklo hodnotu prostupu tepla Ug = 1,4 W/m2K. V momentě, kdy se meziskelní prostor vyplní plynem s nízkou tepelnou vodivostí (nejčastěji argon), dosáhneme skla s tepelným prostupem Ug = 1,1 W/m2K, které se dnes používají ve standardních nabídkách. Jako nadstandard je dnes považováno izolační dvojsklo Ug: 1,0 W/m2.K, které má dokonalejší pokovenou vrstvu a meziskelní prostor vyplněn rovněž argonem.
V dnešní době, kdy se klade důraz na úspory energií, je nemyslitelné, aby moderní okna byla osazena izolačními dvojskly s hodnotami prostupu tepla vyššími než je Ug: 1,1 W/m2.K. Pro zdokonalení těchto vlastností firma OKNOTHERM spol. s r. o. osazuje svá izolační dvojskla distančním rámečkem s PVC typu TGI-W nebo SWISSPACER v černé barvě, který díky své nízké tepelné vodivosti zajišťuje tzv. teplou hranu izolačního skla a tím zlepšuje vlastnosti používaných dvojskel.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Izolační skla se zvýšenou zvukovou izolací
Standardní izolační dvojskla mají Rw = 32 dB (index vzduchové neprůzvučnosti Rw vyjadřovaný v dB), což je dostačující hodnota. Tuto hodnotu je však možné za příplatek zvýšit za použití skel a distančních rámečků s různou tloušťkou a složením. Běžně se lze tak dostat až na hodnotu Rw = 42 dB. V případě potřeby vyšší zvukové izolace se poraďte s naším obchodním zástupcem.
Izolační skla bezpečnostní (ochranná)
V zásadě se dá říct, že v této kategorii máte na výběr ze tří kategorií - ze skel kalených (ESG), ze skel vrstvených (VSG, connex) nebo ze skel s drátěnou vložkou (drátoskla - a to klasická neprůhledná nebo leštěná průhledná drátoskla).
- Kalená (tvrzená) skla ESG - tvrzené sklo je čtyřnásobně pevnější než běžné sklo stejné tloušťky proti zatížení větrem a tepelné námaze. Tvrzené sklo vzniká tak, že se sklo vyhřeje na teplotu blízkou měknutí a prudce se ochladí. V důsledku změny vnitřního napětí při rozbití skla vznikají malé neostré úlomky. V automobilovém průmyslu se tato skla používají pro zasklení bočních oken v automobilech.
- Vrstvená (connex) skla VSG - vrstvené sklo snižuje riziko poranění osob, neboť úlomky skla ulpí na plastové fólii. Tyto skla jsou používána především do objektů s vyšší potřebou ochrany majetku. Různé varianty vrstvených skel se používají i do protihlukových zasklení (tzv. StratoPhone). A opět příklad z praktického využití VSG skel - automobily, tentokrát ale přední sklo.
Protisluneční skla
Používají se z důvodu zamezení přehřátí a přesvětlení interiéru. Ve standardním izolačním skle je nahrazena vnější tabule speciálním sklem s reflexí nebo absorpčními schopnostmi a tím je odstraněn vliv nadměrného slunečního záření. Odstraní se takzvaný "skleníkový efekt". Používáme dva druhy skel:
- Planibel - sklo probarvené ve hmotě v barvě bronz, šedé a zelené
- Stopsol - sklo s reflexí a absorpčními schopnostmi v barvě čiré, bronzové a zelené
Ornamentální skla
Nadstandardní výběr ornamentálních skel, která můžeme zasklít jak do dveří, tak do místností, kde nejsou cizí pohledy žádány.
3. Trojskla - nejdůležitější parametry
Složení paketu, tj. počet skel, jejich tloušťka a vzdálenosti mezi nimi - tyto údaje se uvádějí ve formě posloupnosti čísel. STANDARDNÍ ZASKLENÍ EUROPLAST je sklo s koeficientem prostupu tepla Ug = 1,1 W.m-2.K-1. Zvýšený účinek izolace podporuje ještě pokovená vrstva vnitřního skla, odrážející teplo zpět do místnosti. Tyto hodnoty se dosáhnou vyplněním meziskelního prostoru směsí plynů.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Standardně jsou okna zasklena izolačním dvojsklem Ug= 1,1 W/m2K nebo izolačním trojsklem Ug= 0,7 W/m2K s teplým rámečkem.
4. Výhody a nevýhody oken s trojskly
Okna s trojskly poskytují vynikající tepelnou izolaci, což je klíčové pro snížení energetické náročnosti budov a zvýšení komfortu bydlení. Moderní vícekomorové konstrukce profilů navíc pomáhají snižovat energetickou náročnost budov. Okenní kování dává oknu život, umožňuje bezpečně otvírat nebo zavírat, a to s mikroventilací. Čtyřpolohová okenní klika, umožňující používání mikroventilace, najde odezvu zejména u zákazníků, kteří oceňují především nekonvenční vzhled i u nejdrobnějších detailů interiérového vybavení.
Naopak, trojskla jsou obecně dražší a těžší než dvojskla, což může ovlivnit celkové náklady a manipulaci při instalaci. Je důležité zvážit, zda investice do trojskel odpovídá potřebám a charakteru konkrétní budovy, zejména u starších objektů bez dostatečné tepelné izolace, kde ani ta nejteplejší okna nezabrání výrazným tepelným ztrátám přes zbývající příčky.
Kvalitní profily pro plastová okna a dveře nám dodává firma Aluplast GmbH. Aluplast je renomovaný německý výrobce patřící mezi evropskou špičku v oblasti systémů pro výrobu plastových oken a dveří. Okenní systémy Aluplast jsou známé svou vysokou kvalitou, dlouhou životností a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Profily se využívají při výrobě plastových oken a dveří, a to jak v rodinných domech, tak v bytové a komerční výstavbě.
5. Principy osazení okenních výplní
Tento článek je zaměřen na problematiku osazení okenních výplní v obvodových stěnách a jejich zakreslení v souladu s normou ČSN 01 3420 pro kreslení výkresů stavební části. Upozorňuje na neaktuálnost předchozích řešení z pohledu současných požadavků na energetickou náročnost budov a technologický pokrok ve stavebnictví. Konkrétně se zaměřuje na principy osazení otvorových výplní včetně tepelně technických požadavků a technologických aspektů. Ukazuje se, že zohlednění nových technologických postupů a požadavků na energetickou náročnost vyžaduje promítnutí těchto změn také do projektové dokumentace. Dále se článek věnuje zakreslování současných řešení stavební praxe v souladu s normou ČSN 01 3420 v měřítku 1:50 a 1:20.
Cílem správného osazení výplně otvorů je zajištění kotvení včetně umožnění dilatace, vodotěsnosti, parotěsnosti a eliminace tepelných vazeb připojovací spáry v ostění, nadpraží a parapetu. Připojovací spára je místo styku rámu výplně se stavebním otvorem a je tvořena vnějším uzávěrem, tepelněizolační výplní a vnitřním uzávěrem. Hlavní funkcí vnitřního uzávěru je zabránění transportu vzdušné vlhkosti z místnosti do připojovací spáry. Tepelněizolační výplň slouží k eliminaci tepelných vazeb a je chráněna vnějším uzávěrem. Optimální poloha okna je v místě nulové izotermy. Průběh nulové izotermy závisí na skladbě obvodového pláště.
Osazení okna ve zděném stěnovém systému
Ve zděném stěnovém systému je okno osazováno v závislosti na typu obvodové stěny. U jednovrstvého zdiva bývá okno většinou osazováno do speciálních tvarovek v rovině navazující na tepelněizolační vrstvu. U kontaktního zateplovacího systému je okno umístěno buď na vnější líc zdiva, nebo se provádí předsazená montáž, případně lze obvodový plášť navrhnout jako dvouplášťovou konstrukci s provětrávanou dutinou. Tepelná izolace by měla přesahovat přes okenní rám (doporučeno min. o 40 mm).
Osazení okna v železobetonových systémech
Železobetonové kombinované (nebo stěnové) systémy nelze pro bytové domy navrhnout bez tepelné izolace obvodových stěn s ohledem na požadavky Vyhlášky o energetické náročnosti budov. Používá se proto vícevrstvá konstrukce - vnější kontaktní zateplovací systém (VKZS, anglicky ETICS) nebo konstrukce dvouplášťová s provětrávanou dutinou. Při kontaktním zateplení se umisťuje výplň okenního otvoru na vnější líc nosné konstrukce - průvlaku nebo stěny. Obdobně jako u zděných systémů i u železobetonových lze provést předsazenou montáž okna.
Zakreslování okenních otvorů dle ČSN 01 3420
Dle ČSN 01 3420 se v půdorysu obrys ostění okenního otvoru zobrazuje v řezu a kreslí se velmi tlustou plnou čarou, obrys parapetů se zobrazuje v pohledu tlustou plnou čarou, výplň otvoru se kreslí schematicky (okno včetně rámů) tlustou plnou čarou. Ve svislém řezu se obrys nadpraží a parapetu zobrazuje v řezu a kreslí se velmi tlustou plnou čarou.
Jednovrstvé stěny a osazení oken
Jednovrstvé stěny se realizují v jednom technologickém kroku a mají zároveň nosnou i tepelněizolační funkci. Návrh vyžaduje dobrou znalost stavebního systému a pečlivé dodržení modulové koordinace. Osazení okenní výplně v jednovrstvém zdivu je doporučeno řešit systémově - v souladu s pokyny pro navrhování (a provádění) výrobce. Umístění izolace v nadpraží okna musí být řešeno v návaznosti na hlavní tepelněizolační rovinu celého objektu. Detail osazení okna v jednovrstvém zdivu je rozhodujícím detailem při návrhu objektu a při jeho realizaci je nutné se striktně řídit pokyny výrobce. Tato místa jsou u novostaveb při nedodržení pokynů k provádění, technologických postupů a kázně často zdrojem vad a poruch. Prevencí těchto poruch obzvlášť u jednovrstvého zdiva je důsledné dodržení modulové koordinace výrobků a využití systémových řešení při dodržení zásad montáže. Dojde tak mimo jiné ke snížení časové náročnosti stavby, kdy odpadá nutnost úprav rozměrů zdících prvků na stavbě.
Vícevrstvé (sendvičové) konstrukce
U vícevrstvé (sendvičové) konstrukce se nosná a tepelněizolační vrstva bývá realizována postupně. Použitím ETICS dochází k eliminaci tepelných vazeb. U jednoplášťových dvouvrstvých konstrukcí bez ohledu na materiálové řešení nosné části obvodového pláště je vhodné osazení oken na vnější líc stěny, popř. lze provést předsazenou montáž oken. Řešení osazení okna hlouběji směrem do interiéru (a dozateplení ostění) není vhodné vzhledem k používaným tloušťkám tepelných izolací (200 mm a více), neboť poloha okenní výplně nerespektuje nulovou izotermu a navíc je třeba zateplit ostění, parapet i nadpraží. Osazení okna na líc stěny též zajišťuje dostatečné osvětlení a proslunění místností. S hlubším osazením oken za rovinu tepelné izolace a dozateplením ostění se můžeme setkat při stavebních úpravách - při dodatečném zateplování stávajících objektů.
Na obr. 6 je zobrazen půdorys a řez oknem osazeným v obvodovém plášti tvořeným jednoplášťovou dvouvrstvou konstrukcí, konkrétně keramickým zdivem s ETICS. Okno se nachází na vnějším líci zdiva a tepelná izolace je přetažena přes rám okna. Přetažení je provedeno souvisle jednou deskou, nelze zde připustit vznik spáry. Doplnění proužku tepelné izolace zakrývající rám okna je častou chybou, se kterou se na stavbě lze setkat. Lze zvážit přidání tepelné izolace (cca 50-70 mm) v místě uložení stropu, pokud má stropní konstrukce horší tepelně technické vlastnosti než zdivo (což zpravidla mívá). To však závisí na tepelně technickém posouzení a požadovaném energetickém standardu navrhovaného objektu.
Předsazená montáž okenní výplně
U tohoto způsobu osazení oken je možné okno do stěny uchytit pouze jediným způsobem, a to pomocí kotev umístěných na vnějším líci obvodové stěny (v podobě konzol, úhelníků, hranolů). Výhodou tohoto uchycení je, že při něm nedochází k poškození okenního rámu a není bráněno dilatačním pohybu výplně při tepelném namáhání. Způsob uchycení okenního rámu pomocí kotev je obecně vhodnější i pro okna osazena na vnější líc stěny. Důvodem pro volbu předsazené montáže oken je zlepšení tepelně technických vlastností objektu a eliminace tepelné vazby. Statický návrh kotvení a uchycení systému kotvení do stěny musí být proveden individuálně v návaznosti na velikost, resp. hmotnost výplně a typ konstrukce.
Stavební úpravy a dodatečné zateplení
Stavební úpravy objektu pro bydlení ve většině případů zahrnují doplnění dodatečného zateplení. Je potřeba uvážit tloušťku tepelné izolace, zpravidla se dodatečné zateplení provádí v tloušťkách min. 160 mm. Tloušťku tepelné izolace je potřeba navrhnout i s ohledem na často ustoupené parapety, které se v historických domech objevují. Vzhledem k materiálu nosné části obvodového pláště je dále potřeba uvážit materiál tepelné izolace. Kamenné domy potřebují dýchat a je nutné zvolit tepelněizolační systém, který jim to umožní. Tepelněizolačně deska musí přesahovat přes rám okna, a to o tloušťku izolace nadpraží, a ostění i parapet je dozateplen proužkem tepelné izolace - nelze připustit vznik vodorovné spáry v tepelněizolační obálce v místě rámu okna.
6. Zpracování detailního řezu fasádou
Zpracování detailního řezu fasádou, který zachycuje vazby mezi konstrukčním řešením budovy a stavebním detailem, je zejména vhodné při řešení složitějších architektonických detailů, jako je např. speciální fasádní obklad, atypické nadpraží okna či dveří, návrh předsazené konstrukce apod. Detailní řez fasádou slouží také k zobrazení modulových vazeb, zejména výškových modulů zdicích prvků v návaznosti na překlady a řešení stropní konstrukce. Promyšlené navrhování a důsledné dodržení modulové koordinace má za následek výrazné snížení časové náročnosti stavby a také její finanční náročnosti. Zjednodušení celého procesu výstavby začíná již při zpracování projektové dokumentace.
Projektant může při navrhování pocítit jistá omezení vyplývající z dodržení modulové koordinace, ale výhody vyplývající z jejího dodržení ocení stavba i investor. Dodržení modulové koordinace má vliv i na stavebně konstrukční řešení stavby, dodržení modulové koordinace se promítne i do správného provázání zdiva, čímž může být ovlivněna únosnost např. meziokenních pilířů. Improvizování na stavbě se nevyplácí z časového ani finančního hlediska a může jím být ovlivněna statika objektu jako celku.
Pro řez fasádou v M 1:20 platí základní pravidla pro kreslení výkresů stavební části v M 1:20 dle ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavební části, která se liší od podrobnosti zobrazení v M 1:50. Liší se i tloušťka čáry používaná pro zakreslení konstrukcí v řezu - v M 1:20 dle ČSN 01 3420 se obrysy, hrany a rozhraní konstrukcí zobrazených v řezu kreslí tlustou čarou.
Na obr. 10 je zachycen detailní řez fasádou (nosnou zděnou stěnou) s okenní výplní v plastovém rámu v jednoplášťové dvouvrstvé zděné konstrukci s filigránovým stropem. Jak už bylo zmíněno výše, je nutné zakreslit v dostatečné podrobnosti nejenom nosné konstrukce, ale i konstrukce kompletační, např. zakreslit a popsat sklon klempířských prvků. Dále se v řezu a pohledu zakreslují skladebné rozměry zdicích prvků.
Na obr. 11 je zachycen detailní řez fasádou (ztužující zděnou stěnou) s okenní výplní v dřevěném rámu v jednovrstvém zdivu s filigránovým stropem. Okno je osazeno v tepelněizolační rovině objektu a navazuje na vrstvu tepelné izolace v úrovni překladu a uložení stropu. V této podrobnosti je také u jednovrstvého zdiva nezbytné myslet na zakreslení speciální tvarovky určené pro osazení okenního rámu. Ze zobrazení připojovací spáry v této podrobnosti by mělo být patrné materiálové řešení rámu a křídla okna, resp. řešení připojovací spáry. Detailní rozkreslení připojovací spáry se objevuje v měřítku větším než M 1:20, např. v podrobném detailu v M 1:5.
7. Projektová dokumentace a normativní předpisy
Jedním z cílů projektové dokumentace je jasně a srozumitelně znázornit navrhovaná stavební a konstrukční řešení včetně zpracování detailů. Návrh objektu musí být proveden v souladu se souborem legislativních předpisů (zákony, vyhlášky, normy) a zakreslen v souladu s pravidly kreslení stavebních konstrukcí, jejichž dodržení přispívá ke srozumitelnosti projektové dokumentace. I ta nejlépe navržená stavba, která vyhovuje všem požadavkům (tepelně technické, statické, akustické atd.), které jsou na ní kladeny, v případě nesprávného či nejasného zakreslení může způsobit nemalé komplikace nejen při samotném zpracování projektové dokumentace.
Pravidla uvedená v ČSN 01 3420 je potřeba správně aplikovat na zakreslení stavebních řešení používaných v současné stavební praxi. Zmíněná norma zobrazuje principy kreslení a předkládá pravidla zakreslování na jednoduchých příkladech. Zobrazované příklady ale nejsou vždy zcela aktuální a neodpovídají dnes používaným řešením ve stavební praxi. Netýká se to pouze řešení výplní okenních otvorů, ale dále např. i výplní dveřních otvorů, řešení základových konstrukcí a řešení nosných konstrukcí stropů a střech.
Recenzent Ing. Lubor Kalousek, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, k tématu poznamenal: „Příspěvek se zabývá velmi aktuálním tématem zakreslování oken v projektové dokumentaci, a to v návaznosti na různé principy osazení. Aktuální zakreslovací ČSN 01 3420 je letos platná již 20 let a je nutné konstatovat, že principy osazování výplní otvorů za tuto dobu doznaly velkých změn. Obdobný pokrok pak nastal i ve způsobu zakreslování stavební dokumentace v běžné projekční praxi, kdy s rozvojem pokročilých grafických programů pro projektování (CAD, BIM) přicházejí často komplikace s použitím knihovních prvků, které nebývá jednoduché upravit tak, aby jejich vykreslení odpovídalo platné ČSN 01 3420.“
Dále dodává: „Normativní předpisy pro zakreslování v ČR prodělaly dlouhý vývoj. Je zajímavé, že například první zakreslovací ČSN 1104-1933 Úprava plánů v pozemním stavitelství, Část I., Stavební plány, z června 1933, rozlišovala způsob značení oken jednoduchých, dvojitých a zvláštní konstrukce, zatímco platná ČSN 01 3420 už konstrukci okna graficky nerozlišuje. Zatímco principy osazování výplní otvorů jsou nově upraveny v ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování z roku 2018, zakreslovací ČSN 01 3420 zůstává dlouhá léta beze změny. Příspěvek na výše uvedené reaguje podrobným zpracováním teoretického základu, který pak aplikuje na praktických příkladech vykreslení. Jedná se o téma, které je v ČR takto zpracováno jen velmi omezeně. Věřím proto, že tento článek bude přínosný pro celou odbornou i laickou veřejnost a doufám, že by mohl přispět i k širší diskusi vedoucí k úpravám ve stávajících normativních předpisech pro zakreslování stavebních konstrukcí.“
8. Montáž a péče
Díky vaší vlastní montáži si tato profesionální okna nainstalujete s úsporou času a s mnohem nižšími náklady. K tomu jsme vám připravili podrobné návody: Průvodce nákupem a montáží oken - Jak zaměřit okna a dveře.
Součástí balení každého okna je: elegantní hliníková klika, plastové krytky na všechny části kování, vícekomorový podkladní profil (parapetní doraz) vysoký 30mm, dokumenty "Návody pro okna, dveře a příslušenství". Okna jsou pečlivě zabalena (ochranné kartonové rohy + několik vrstev stretch fólie). Větší výrobky jsou na stranách opatřeny úchyty pro jednodušší manipulaci. Objednávky o více kusech dodáváme na dřevěných nevratných stojanech.
Doprava a balení oken je pro nás prioritou, proto všechna okna pečlivě balíme, aby nedošlo k poškození. Používáme pevné ochranné rohy a hrany v kombinaci se stretchovou fólií.
| Typ zasklení | Meziskelní prostor | Hodnota Ug (W/m2K) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Standardní dvojsklo (4/16/4) | Vzduch | 2,9 | Nesplňuje normu ČSN 730540-2 |
| Izolační dvojsklo s TOP N 4mm | Vzduch | 1,4 | |
| Izolační dvojsklo s TOP N 4mm | Argon | 1,1 | Dnešní standard |
| Izolační dvojsklo Ug:1,0 | Argon | 1,0 | Nadstandardní provedení |
| Izolační trojsklo | Směs plynů (Argon/Krypton) | 0,7 | Vhodné pro pasivní domy |
tags: #dvouplast #obklad #okno #informace