Problematika střešních plášťů je značně široká, protože tyto konstrukce jsou díky své poloze v objektu vystaveny působení řady vnějších i vnitřních vlivů. Plochá střecha je střecha se sklonem α ≤ 5°. Návrh funkční a spolehlivé ploché střechy, ať již při novostavbě nebo opravě budovy, je kompozicí teoretických i praktických znalostí z oblasti stavební fyziky, stavebních materiálů, požární bezpečnosti, statiky a v neposlední řadě také praktických zkušeností. S pochozí plochou střechou získáváte další venkovní prostor, který lze využít jako střešní zahradu, terasu nebo sportovní hřiště. Budovy s další užitnou plochou na střeše, zejména v hustě obydlených městských oblastech, rychle získávají na atraktivitě a hodnotě.
Typy pochozích střech
Provozní střechy jsou střešní konstrukce, které umožňují využití střech jako pochůzných nebo pojížděných teras nebo střešních zahrad, sportovních hřišť, bazénů, odpočinkových ploch atd. Zahrady lze různě kombinovat s pochůznými nebo pojížděnými střechami a i jinak využívanými plochami.
Pochůzná střecha
Pochůzná střecha je určena pro trvalé využívání osobami. Jedná se o terasy, balkony či lodžie na střechách nadzemních i podzemních objektů. Prakticky vytváří další obytný prostor.
Pojížděná střecha
Pojížděná střecha je určena pro trvalé využívání, například pro pojíždění vozidel a jejich parkování. Provoz na pojížděné střeše působí na skladbu souvrství koncentrovaným svislým zatížením prostřednictvím kol vozidel (tlakové síly) a dále účinky akceleračních a brzdných sil (vodorovné smykové síly). Vozidla svým pohybem působí na střešní konstrukci tlakovou a smykovou silou.
Střešní zahrady
Střešní zahrady (eventuálně též vegetační či zelené střechy) esteticky dotváří objekty a slouží jejich aktivnějšímu využívání. Rozeznáváme dva hlavní typy:
Čtěte také: Asfaltové pásy: Kompletní průvodce
- Extenzivní střešní zeleň: Jde o rostliny, které příliš nerostou do výšky a do hloubky a nepotřebují žádnou nebo malou péči. Jedná se o odolné, nenáročné a do plochy se rozrůstající rostliny, například mechy, trávy, divoké byliny, kobercové trvalky, skalničky.
- Intenzivní střešní zeleň: Může zahrnovat i náročnější rostliny na péči jako jsou růže, keře a určité druhy stromů. Může zahrnovat i kontejnerovou zeleň (přemístitelná, mobilní), která je umístěná v kontejnerech, přemístitelných nádobách nebo ve velkoobjemových květináčích.
Konstrukční varianty plochých střech
Jednoplášťová střecha
Jednoplášťová střecha je střecha, která odděluje vnitřní prostředí od vnějšího jedním pláštěm - kontaktním souvrstvím jednotlivých funkčních vrstev. Jednoplášťové střechy pro nevytápěné objekty, na které nejsou kladeny tepelně izolační požadavky, plní pouze nosnou a hydroizolační funkci. Jejich konstrukce je jednoduchá, spád krytiny zajišťuje sklon nosné konstrukce.
Jednoplášťová střecha nevětraná
Jednoplášťová střecha nevětraná je střecha bez systému větracích kanálků napojených na vnější prostředí a se zpravidla klasickým pořadím vrstev, tj. tepelnou izolací a nevětranou vzduchovou vrstvou. Navrhuje se s parotěsnící vrstvou. Jednoplášťové střechy bez parotěsné vrstvy se navrhují vyjímečně a pouze nad prostory, ve kterých je relativní vlhkost ovzduší nižší než 60 %.
Jednoplášťová střecha větraná
Jednoplášťová střecha větraná je jednoplášťová střecha, v jejíž skladbě je systém větracích kanálků napojený na vnější prostředí a se zpravidla klasickým pořadím vrstev, tj. hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelně izolační vrstvou. Tento typ se navrhoval hlavně v 70. a 80. letech 20. století. Je specifický způsobem větrání, které zajišťuje systém větracích kanálků umístěných v tepelně izolační vrstvě, které jsou napojeny na vnější prostředí. Střecha je zpravidla vyhovující nad prostory s relativní vlhkostí nepřesahující 75 %.
Jednoplášťová střecha s obráceným pořadím vrstev (též obrácená střecha)
Jedná se o střechu, kde je hydroizolační vrstva umístěna pod vrstvou nenasákavé tepelné izolace přímo na vhodně upraveném horním povrchu nosné nebo spádové vrstvy. Naštěstí je výběr finální vrstvy u obrácených plochých střech neomezený, neboť je hydroizolace chráněna silnou vrstvou tepelné izolace.
Jednoplášťová střecha s kombinovaným pořadím vrstev (též střecha "duo")
Tento typ střechy vznikne rozdělením tepelně izolační vrstvy tak, aby jedna část byla pod hydroizolační vrstvou. Při realizaci je 40 % tepelné izolace umístěno pod hydroizolační vrstvu a 60 % nad hydroizolací, zde musí být použit nenasákavý materiál (XPS). Tento typ se v praxi používá především u rekonstrukcí plochých střech.
Čtěte také: Pochozí beton: Doba schnutí
Jednoplášťová střecha "plus"
Střecha "plus" je střecha vytvořená kombinací jednoplášťové střechy s klasickým pořadím vrstev a střechy s kombinovaným pořadím vrstev. Funguje na tom principu, že tepelně izolační vrstva z původního střešního souvrství bude fungovat už jen jako doplňková. Původní krytina bude vyspravena a bude v nově realizovaném souvrství fungovat jako parotěsnící vrstva, na kterou bude aplikována nově navržená vrstva tepelné izolace.
Plochá střecha lehká
Plochá střecha lehká je speciální jednoplášťová střecha, jejíž plošná hmotnost je nižší než 100 kg/m². Nosnou konstrukci tvoří zpravidla trapézový plech nebo dřevěné bednění a výjimečně například betonové skořepiny. Lehké střechy mají výrazně nižší schopnost akumulace tepla, a proto je třeba při návrhu navýšit jejich tepelně izolační vlastnosti o cca 15 %. Protože mají významně nižší akumulaci tepla proti střechám s vyšší plošnou hmotností, reagují více na teplotní výkyvy vnějšího vzduchu.
Dvouplášťová střecha
Dvouplášťová střecha nevětraná
Dvouplášťová střecha nevětraná je střecha, která má ve svém souvrství nevětranou vzduchovou vrstvu. Dnes je navrhována pouze v případech rekonstrukcí, kde je požadováno vylepšení tepelně technických vlastností původního střešního souvrství.
Dvouplášťová střecha větraná
Dvouplášťová střecha větraná má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější prostředí vhodně umístěnými přiváděcími a odváděcími větracími otvory. Dochází tak k pohybu vzduchu ve vzduchové vrstvě a jeho výměně s vnějším prostředím. Tím je zároveň zajištěn únik vlhkosti, která se dostává do vzduchové vrstvy z interiéru, proto se doporučují použít při použití nad prostory s relativní vlhkostí více jak 80 %.
Důležité aspekty návrhu a realizace
Návrh a provedení funkční a spolehlivé ploché střechy je úkolem, který bývá ve fázi projektové přípravy i realizace často podceněn. Jedním z důvodů může být tlak na ceny projektových prací a následně vlastního stavebního díla, kdy se ceny často pohybují pod úrovní „bezpečné ceny“. To má pak významný vliv na celkovou kvalitu realizovaného díla. Dle našich zkušeností je důležité zaměřit se při návrhu a stavbě plochých střech na ochranu hydroizolační vrstvy, protože u některých speciálních typů finálních vrstev je poškození hydroizolace pravděpodobnější než u jiných.
Čtěte také: Vlhkost a OSB podlaha: Jak ji chránit?
Je samozřejmostí, že na zpracování projektové dokumentace stavby se podílí několik odborníků, kteří rozsahem své autorizace pokrývají jednotlivé specializované části projektu. Zatím je spíše výjimkou, když si zpracovatel projektové dokumentace, technický dozor nebo generální dodavatel může dovolit přizvat specialistu v oboru stavebních izolací nebo stavební fyziky.
Požadavky na konstrukci půdy
Jako každá zatěžovaná konstrukce podléhá i využití půdního prostoru v prvopočátku statickému výpočtu, které bylo buď zadáno při projektování a návrhu krovu a celé střešní konstrukce, nebo je třeba jej zadat dodatečně a hledat řešení. Pokud se rozhodneme pro využití půdního prostoru v rámci projektu, statik nám krov obvykle navrhne tak, že spodní kleštiny unesou obvyklý sádrokartonový podhled a také přiměřené zatížení pro využití plochy půdy. Konstrukčně jsou kleštiny a rošt sádrokartonu nosičem i tepelné izolace, ta se vkládá ve dvou vrstvách mezi kleštiny a do roštu sádrokartonu. Obvykle se výška kleštin nastavuje ještě o dřevěný rošt, který je nosičem záklopových prken, lépe záklopu deskami OSB.
Vždy doporučuji pokrytí tepelné izolace difuzní fólií před záklopem, aby se předešlo znečištění a tím i znehodnocování tepelné izolace. Pro využití pouze na uskladnění sezonních věcí nepovažuji za nutné zateplovat střešní plochu nad záklopem. Pokud by se tepelněizolační obálka domu provedla až do hřebene, přibyl by nám nemalý vytápěný prostor a tím i nemalé navýšení provozních nákladů. Pozor na kondenzaci vodních par na procházejícím kanalizačním potrubí půdním prostorem, musí být při nevytápěné variantě dokonale zaizolováno tepelnou izolací. Podstatné je také použití kvalitně zateplených půdních skládacích schodů a nepodcenění detailů kolem nich. V rámci nákladů bych opravdu zvážil nutnou velikost vhodnou pro využití. V případě, že krov se zatížením v půdním prostoru nepočítal a jedná se o dodatečné využití, nezbývá než oslovit statika o návrh řešení, obvykle vloženým dřevěným nosným roštem se záklopem, nezávislým na konstrukci krovu se sádrokartonovým podhledem.
Odpovídá Ing. Roman Brabec, majitel zavedené společnosti Stings 96.
Tepelná izolace a hydroizolace
Plášť střechy nad obytným podkrovím tvoří několik vrstev, z nichž každá má svou specifickou funkci. Základem je tepelná izolace, která však nesmí navlhnout, jinak ztrácí svou účinnost. Proto je shora chráněna difuzní hydroizolační fólií a ze strany interiéru parotěsnou zábranou. Hydroizolace chrání před zatečením srážkové vody, protože ne všechny krytiny jsou zcela vodotěsné a voda se může dostat pod krytinu nesprávně provedeným detailem či v důsledku poruchy. Odvětrávaná konstrukce střechy se dokáže vyrovnat jen s poměrně malým množstvím vodních par, proto je nutná parotěsná zábrana. Způsobů, jak omezit průnik vodních par do konstrukce střechy je celá řada, obvykle ji tvoří různé druhy fólií, které v různé míře brání průniku vodních par, podle toho mluvíme o parozábranách či parobrzdách.
Foukaná izolace MAGMARELAX® zajišťuje dodatečné zateplení stropních konstrukcí - duté stropy, volné plochy nevyužitých půd, ploché duté pultové střechy, ale také svislé duté stěny. Výhodou foukané izolace je rychlost a jednoduchost aplikace. Díky tomu, že se izolace fouká, dostane se i do nejzazších koutů, rohů či lomů v konstrukcích i na další jinak nepřístupná místa.
Skelné izolační pásy Isover Unirol Profi jsou určeny pro zateplení střechy mezi krokvemi a pod nimi. Vzduchotěsnost a ochranu proti vlhkosti zajišťuje systém ISOVER VARIO®. Průnik vlhkosti do izolace reguluje parobrzda Isover Vario®Xtra Safe, která je schopná pružně reagovat na podmínky okolního prostředí a měnit své difuzní vlastnosti. Spojovací páska Isover Vario®XtraTape zajistí spolehlivé spojení přesahů fólie.
Odvětrávání
Odvětrávací mezera funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Dobře funguje jen tehdy, pokud do ní může dostatečným otvorem u dolního okraje střechy vstoupit venkovní vzduch, a bez překážek proudit až k vrcholu střechy a odtud se větracím otvorem dostat ven - obvykle větracími otvory u hřebene střechy či větracími taškami. Závisí na správném průřezu mezery vzhledem ke sklonu střechy a vytvoření jednotlivých detailů v závislosti na jejím členění, protože provětrání je nutné zabezpečit v každé části střechy - i v přelomech střech, úžlabích či nárožích.
Okapová hrana je zásadním detailem střechy s přímým vlivem na funkčnost a životnost střešní konstrukce. Musí být dodržen požadavek na její minimální odvětrání, zároveň je třeba zamezit vlétnutí ptáků pod tašky či vzlínání vody do konstrukce. Veškeré výrobky systému okapové hrany nabízí HPI-CZ.
Renovace pochozích střech
Pro renovaci ploché střechy je vhodný moderní systém PLUS, kdy se na stávající plochou střechu položí nová vrstva tepelné izolace. Dle potřeby je možno doplnit i novou hydroizolační vrstvu, případně vyřešit spád střechy. Stávající konvenční plochou střechu s nedostatečnou tepelnou izolací můžete efektivně zrenovovat a zlepšit její tepelně izolační vlastnosti přidáním další vrstvy tepelné izolace. Po odstranění vrchní nášlapné vrstvy se na hydroizolační vrstvu položí tepelně izolační desky a instaluje se dvouúrovňový systém odvodnění vhodný pro obrácené ploché střechy. Provedení finální vrstvy potom závisí na plánovaném využití střechy. Tento způsob renovace je však možný, pouze pokud je neporušená hydroizolační vrstva.
Moderní systémy pro ploché střechy
Střechy OPTIMO jsou optimálně vrstvené ploché střechy, kde je požadovaného sklonu dosaženo pomocí spádovaných tepelně izolačních desek FIBRANxps INCLINE namísto těžkého spádovaného betonu. Aby se snížilo zatížení ploché střechy, nahrazuje systém OPTIMO těžký a silný spádovaný beton lehčími a tenčími spádovanými tepelně izolačními deskami FIBRANxps INCLINE, které navíc zvyšují tepelný odpor konstrukce střechy. Výhodou systému konvenční ploché střechy je to, že hydroizolační asfaltové pásy mohou být tepelně navařeny přímo na betonovou spádovanou vrstvu. Jeho nevýhodou je však velká hmotnost spádované vrstvy a také její větší tloušťka. Vrstva spádovaného betonu musí být u odtoku silná zpravidla nejméně 5 cm. Modernějším řešením je systém OPTIMO, kde je těžký beton nahrazen spádovanými tepelně izolačními deskami.
Pokud vytváříte na dřevěné nosné konstrukci střechu pochozí pro údržbu, je nezbytné volit bezpečné materiály odolné vůči požáru, vodě i tlaku. Přesně to Vám kompaktní střecha z pěnového skla FOAMGLAS® zaručí.
- Kvalita: Systém složený z kvalitních materiálů.
- Bezpečnost: Kompaktní, celoplošně slepený izolační systém je prevencí rozsáhlých poruch a nákladných oprav způsobených zatečenou vlhkostí v případě lokálního poškození hydroizolace. Skladba není perforována mechanickým kotvením.
- Funkčnost: Tepelná izolace a parozábrana - vše v jedné funkční vrstvě FOAMGLAS®.
FOAMGLAS® nabízí řadu izolačních výrobků a příslušenství pro vytvoření dokonalého řešení přizpůsobeného konkrétnímu projektu. V závislosti na požadavcích (tepelný odpor, pevnost v tlaku, aplikace apod.) je na výběr ze široké škály izolačních výrobků a příslušenství. Pro spolehlivé odvodnění ploché střechy nebo podlahy nabízí FOAMGLAS® spádové desky TAPERED na míru, které budou přesně odpovídat požadavkům. Rychlé řešení, které nevyžaduje použití dalších materiálů, mokrých procesů ani dodatečné přitížení a nezvyšuje náklady na práci. Připraví pro Vás spádové studie a zajistí jasný a optimální plán montáže včetně dokonalého odvodnění do vpustí.
Časté problémy a jejich řešení
Do prostoru pod střechou docházelo po dlouhou dobu k opakovaným projevům zatékání, které však neměly podle pozorování správy objektu, vždy přímou souvislost s deštěm. Vlhkostní mapy se objevovaly nejčastěji v místě okolo svítidel. Plochá střecha byla provedena jako nevětraná jednoplášťová zateplená plochá střecha s vnitřním odvodněním střešními vtoky. Při prohlídce střechy nebyly na hydroizolaci nalezeny žádné vizuálně dohledatelné netěsnosti. Na hydroizolační vrstvě bylo patrné její poměrně velké smrštění, které zapříčinilo odtržení hydroizolační vrstvy z navazujících ploch atik a konstrukcí vystupujících nad střešní plášť. Vlivem této rozměrové změny hydroizolační fólie došlo i k povytažení střešních vtoků nad úroveň okolní střešní plochy, přičemž bylo patrné, že střešní vtoky byly již v minulosti vyměněny. Rovněž bylo zjištěno, že provedené mechanické kotvení hydroizolace není z hlediska zatížení větrem dostatečné. Zjištěný počet kotevních prvků hydroizolace byl průměrně 2 ks/m². Na větší části obvodu střechy však byla hydroizolace přitížena technologickými rozvody uloženými na podložkách přímo na skladbě střešního pláště. Patrně jedině díky tomuto přitížení dosud nedošlo k poškození nedostatečně kotvené střešní skladby.
Sondy následně ukázaly to, co z průzkumu střešního pláště nebylo patrné. Odhalením vybraných detailů ze strany interiéru bylo zjištěno, že fóliová parotěsná zábrana není napojena na navazující stavební konstrukce, není napojena ani v detailu přechodu šikmé střechy na střechu plochou a parotěsná zábrana na podhledu není rovněž spojena s parotěsnou zábranou obvodových šikmých částí střechy. Účinnost parozábrany byla rovněž snížena jejím umístěním v konstrukci, kdy byla provedena na profilech nosného roštu, a tedy perforovaná upevňovacími prvky sádrokartonových desek. V některých místech byly na horním povrchu parozábrany podhledu patrné mapy po občasně vyskytující se vlhkosti. Rovněž některé viditelné konstrukční prvky v dutině podhledu vykazovaly známky po občasném výskytu zvýšené vlhkosti. Propojení parotěsné vrstvy ploché a šikmé části střechy by muselo řešit detail v místě příhradové konstrukce procházející prostorem hřebenu střechy. Pravděpodobně při realizaci vznikl pokus zachránit situaci tím, že do podhledu byla instalována další vrstva parotěsné zábrany.
Tepelnětechnickým posouzením stávajících střešních skladeb bylo zjištěno, že skladba ploché střechy nevyhovuje aktuálním normovým požadavkům ČSN 730540-2 ani na součinitel prostupu tepla (vypočtená hodnota U = 0,28 W/m².K), ani z hlediska požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí. Primárním cílem opravy střešního pláště bude provedení funkční parotěsné vrstvy, což bude znamenat poměrně zásadní zásah do provozu objektu.
Bez řešení konstrukčních detailů a zohlednění stavebněfyzikálních souvislostí nelze zajistit funkční a spolehlivé řešení střešního pláště. Již od počátečních fází návrhu je nutné zohlednit možnost praktického a funkčního provedení detailů při reálném provádění na stavbě.
Důležitost odborného poradenství
Stručným a velmi zjednodušeným pohledem pod střešní krytinu jsme chtěli dokázat, že k rekonstrukci střechy je vždy nutné přizvat odborníka. Pokud rekonstruujeme starou půdu a zateplujeme podkroví, obvykle se obrátíme na projektanta, architekta, který se ujme celkového návrhu, tedy i návrhu střešního pláště. Avšak neměli bychom podceňovat důležitost projektu ani v případě, že se jedná o „pouhou“ výměnu střešní krytiny. Neměníme totiž obvykle jen krytinu, ale musíme prověřit stav krovu i tepelné izolace. Ta bude s největší pravděpodobností nedostatečná, střešní fólie mohou být narušené nebo zcela chybět. Odborník zhodnotí všechny tyto výchozí podmínky, obvykle ve spolupráci se statikem. Měl by vypracovat podrobný projekt, který řeší jak skladbu pláště, tak veškerá problematická místa do nejmenších detailů. Na projektu se nevyplatí šetřit. Provádět rekonstrukci pouze s místním řemeslníkem, který řeší všechny detaily přímo na místě a pouze na základě svých zkušeností, hrozí budoucími poruchami. A ty se pak obtížně diagnostikují, lokalizují, opravy nejsou jednoduché a mohou stát mnohem více, než kolik jsme takto ušetřili.
S respektem k práci projektantů i realizačních firem chceme zdůraznit nutnost širší diskuse o tom, jak společně můžeme napomoci vytvoření prostředí, v kterém bude možné vzniku vad a poruch předcházet.
Ing. Jiří Rozsypal (*1981) je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně, studentem specializačního studia na Ústavu soudního znalectví. Je autorizovaným inženýrem po obor pozemní stavby. Zabývá se problematikou stavebních izolací se zaměřením na oblast střešních plášťů a provětrávaných fasád.
Ing. Marek Kervitcer (*1991) absolvoval inženýrské studium na Fakultě stavební VUT v Brně, obor Pozemní stavby (2017).
Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D., (*1973) se zabývá problematikou tepelné ochrany budov, úsporami energie a pasivními domy. Je docentem na Fakultě stavební VUT v Brně.
tags: #pochozi #strecha #tvorena #prkny