Plzeňská čtvrť Doubravka představuje pestrou architektonickou mozaiku - od původně samostatné vesnice, přes dělnické kolonie, družstevní zástavbu až k současným novostavbám. V průběhu let prošla významným urbanistickým vývojem, který formovaly rozsáhlé územní studie a realizované projekty. Dnes nabízí nejen moderní bydlení, ale také široké možnosti pro rekreaci a sport.
Urbanistický vývoj a územní studie
Na přelomu 50. let si Doubravka ještě držela ráz menší obce s návsí, kapličkou a nízkou zástavbou. Územní plán z roku 1958, pod kterým jsou podepsaní architekti Miloslav Sýkora, Vladislav Štrunc a Klement Štícha, počítal s doplněním území o zhruba 3 350 bytů, plynulým přechodem zástavby do krajiny a jen omezenými zásahy do původní struktury.
Další vývoj ale tenhle rámec změnil. V 60. letech nastoupila výstavba ve velkém. Místo postupného doplňování přišla plošná proměna. Panelové domy vznikaly v blocích a v řadách podle pohybu jeřábů. Výstavbu určovala technologie a tempo. Právě v téhle fázi se na Doubravce objevily první desetipodlažní věžáky v Plzni. Součástí nové zástavby se stal i mimořádně dlouhý panelový dům v Železničářské ulici, který patří mezi nejdelší v republice.
Klíčové územní studie pro Doubravku a okolí
Pro lokalitu městského obvodu Plzeň 4 byly vytvořeny následující územní studie a územně analytické podklady, které definují podmínky pro budoucí rozvoj:
- ÚS Plzeň, Letenské nábřeží: Řešené území se nachází ve východní části města Plzně v katastrálním území Doubravka. Studie představuje územně plánovací podklad, který stanovuje podmínky pro rozvoj stavebních bloků, uličních prostranství a nábřeží řeky. Navržené řešení definuje hranici mezi zástavbou a krajinným zázemím tak, aby mohla být účelně rozvíjena ekosystémová a rekreační funkce přírodních ploch a zároveň mohla být vhodně doplněna zástavba a využity stavební kapacity v území. Cílem studie je zlepšení podmínek pro chodce a městskou mikromobilitu a zvýšení pobytové kvality stávajících uličních prostranství. Součástí územní studie Plzeň, Letenské nábřeží jsou přílohy D.01 a D.02. Příloha D.01 obsahuje základní hmotové prověření dostavby stavebního bloku A. Příloha D.02 představuje koncepční studii základního krajinářského řešení nábřeží Úslavy. Zásadním motivem návrhu je podpora a zvýšení ekosystémové hodnoty nábřežního prostoru a zároveň poskytnutí atraktivního rekreačního prostoru pro obyvatele.
- ÚS Plzeň, Bukovec a Bukovec - K Úvozu: Studie stanovuje podmínky pro možný rozvoj území, včetně prostorové regulace možné zástavby a podmínky pro dopravní a technickou infrastrukturu. Jedná se o části lokalit 4_2a Bukovec a 4_3a Bukovec K Úvozu. V řešeném území je navržena nízkopodlažní zástavba rodinnými izolovanými či řadovými domy.
- ÚS Plzeň, Bukovec Pod Kruhovkou: Tato studie řeší možnou zástavbu lokality 4_4a pro využití plochy smíšené obytné. Nová zástavba je navrhována jako nízkopodlažní a měla by citlivě reagovat na svažitost terénu.
- ÚS Plzeň, Hřbitovní - Hrádecká: Řeší návrh budoucí zástavby v území původní výtopny, které leží na okraji městské čtvrti Doubravka. Návrh revitalizace představuje soulad navrženého využití a struktury zástavby s využitím a strukturou zástavby navazující.
- ÚS Plzeň, Rokycanská - Spolková: Je zpracovaná pro území navazující na Rokycanskou ulici. Studie navrhuje řešení úprav Rokycanské a Spolkové ulice, které zahrnují například vyčlenění nových ploch pro statickou a cyklistickou dopravu nebo úpravu křižovatky s místy pro přecházení.
- ÚS Plzeň, Hřbitovní - Rokycanská: Je zpracována pro území vymezené pro další rozvoj zástavby určené pro výrobu, skladování a obchod. Důraz byl kladen na stanovení základních podmínek způsobu využití, prostorové regulace a řešení napojení na infrastrukturu.
- ÚS Plzeň, Cvokařská - Doubravecká: Věnuje se lokalitě vymezené jako plocha určená pro využití obchod, služby a výrobu. Cílem návrhu je vytvořit zde městský charakter zástavby, odpovídající výšky a typologie objektů.
Historie a architektonické dominanty
Sídliště nevznikalo jen jako soubor bytů. Smrková ulice měla fungovat jako pěší osa bez aut a propojit bydlení se školami a službami. Střed čtvrti měl nahradit původní náves. Architekt František Lojda navrhl obchodní dům Centrum, otevřený v roce 1972. Budova měla otevřené atrium bez střechy a lávky kolem dokola. Prostor sloužil nejen k nákupům, ale i ke společenským akcím. Konaly se tu módní přehlídky, fungovala restaurace i kavárna.
Čtěte také: Péče o volně rostoucí živý plot
Na fasádě Centra zůstává výrazná plastika přezdívaná „Květ“. Jejím autorem je mimo jiné Klement Štícha spolu s Františkem Pavlasem. Dílo připomíná stylizovaný přírodní motiv i symbol vesmíru a vzniklo v době, kdy se umění stávalo pevnou součástí veřejných staveb.
Proměna Doubravky znamenala i zásah do původní zástavby. „Poprvé se tady uplatnila plošná asanace území. To znamená, že se stará zástavba kompletně zbourala a nahradila novou,“ říká docent Jan Pešek ze ZČU.
Volně přístupné střechy a rekreační možnosti
Ačkoliv text přímo nezmiňuje volně přístupné střechy v kontextu moderních budov na Doubravce, lze z historie obchodního domu Centrum a jeho otevřeného atria bez střechy vyvodit, že v minulosti byly experimenty s veřejnými prostory ve výšce přítomny. V současné době se Doubravka zaměřuje spíše na rozvoj přírodních a sportovních rekreačních zón, které jsou volně přístupné pro obyvatele.
Feráty v údolí Berounky
Doubravecké ferátky jsou otevřené pro širokou feratovou veřejnost. Jsou to čtyři samostatné kratší cesty v údolí řeky Berounky severně od plzeňské čtvrti Doubravka. Feraty jsou volně přístupné, ale protože se nachází na soukromém pozemku, je nutná jednoduchá registrace - souhlas s návštěvním řádem. Ferátky jsou dělány s minimem umělých stupů, což přináší přírodnější vzhled a sportovnější způsob lezení (B, C, D). Byť krátké, nejsou úplně ideální pro začátečníky. Zajištěná cesta (nazývaná také ferrata podle italského označení Via Ferrata, časté je i německé označení Klettersteig) je cesta v obtížně přístupném skalním či horském terénu, která je vybavena jisticím ocelovým lanem, železnými stupy, případně dalšími pomůckami pro výstup.
Sportovně relaxační areál Psovské údolí
V takzvaném Psovském údolí v Plzni na Doubravce má vzniknout rozsáhlý areál pro příznivce několika sportů i pro odpočinek. Sportovně relaxační areál vznikne u vjezdu do ejpovického tunelu a naváže na nově budovanou cyklostezku v místech zaniklé železniční tratě z Plzně do Chrástu. Je to místo, které si našli sami lidé. Už teď sem míří obyvatelé mnoha částí Plzně. Tady začíná přírodní park Berounka, je odsud vidět Chlum, kostel svatého Jiří, a dokonce je možné dívat se odtud na kostel svatého Bartoloměje.
Čtěte také: Jak založit volně rostoucí živý plot
Nová sportoviště a participativní rozpočet
Nové hřiště, které si přáli obyvatelé čtvrtého plzeňského obvodu Doubravka v participativním rozpočtu, vzniká ve čtvrti Lobzy. Multifunkční hřiště na malou kopanou, basketbal, házenou, tenis, volejbal a vybíjenou by mělo být hotové nejpozději do konce listopadu a nahradí dosavadní nevyhovující sportoviště, řekl starosta Doubravky Tomáš Soukup (ANO). Stavbu radnice obvodu částečně hradí z prostředků vyčleněných pro participativní rozpočet, přípravné práce a terénní úpravy doplatila z vlastních zdrojů. Celkové náklady jsou bez daně dva miliony korun.
Herní plocha hřiště bude 13 metrů široká a více než 23 metrů dlouhá. Po celém obvodu budou záchytné sítě, sportoviště bude oplocené. K dispozici budou branky na malou kopanou, dva basketbalové koše a tenisová a volejbalová síť, řekl místostarosta Doubravky Jan Kakeš (ANO).
Ve třetím ročníku participativního rozpočtu "Rozhodněte sami" získala nejvíc hlasů Naučná pohádková cesta, na které se pracuje. Povede od kostelíku sv. Jiří k vrchu Chlum. Při úpravě areálu na Chlumu se počítá i s prodloužením pohádkové cesty až k rozhledně. Třetí místo v závěrečném hlasování participativního rozpočtu získaly pingpongové stoly, které jsou od loňského léta k dispozici na Doubravce a v Lobzích.
Participativní rozpočet čtvrtý obvod zavedl v roce 2019 jako první z deseti plzeňských obvodů. Lidé nejdřív navrhují projekty, které by si přáli ve veřejném prostoru uskutečnit, zástupci radnice je posoudí a vybrané doporučí k hlasování. Obyvatelé pak o návrzích hlasují a radnice realizuje vítězné nápady, které lze za vyčleněné peníze pořídit.
Čtěte také: Jak na zateplení půdy s volnou izolací?
tags: #Doubravka #volně #přístupné #střechy #informace