Potřeba vymezovat svůj životní prostor je stará jako lidstvo samo. Ostatně i původ slova zahrada napovídá, že se jedná o ohraničený prostor. K tomuto účelu mohou vedle zídek a plotů z nejrůznějších materiálů velmi dobře posloužit také živé ploty. Uplatnění živých plotů v zahradě je totiž velmi pestré.
Živé ploty slouží nejen k ohraničení prostoru, ale tvoří také atraktivní pohledovou clonu. Chrání pozemek před větrem, zachycují prachové částice a tlumí hluk. Pomocí živých plotů můžete vytvářet průhledy a usměrňovat pohledy. Navíc, nový trend ´být ekologický a šetrný k přírodě´ dává živým plotům velký potenciál.
Co od živého plotu očekáváte?
Uvažte, kolik máte v zahradě prostoru a podle toho se rozhodněte pro tvarovaný nebo pro volně rostlý živý plot. Tvarovaný živý plot musíte pravidelně udržovat řezem (a to nejméně dvakrát ročně), což je sice náročnější, ale zase takový plot nezabere příliš místa. Naopak volně rostoucí živý plot vyžaduje více prostoru.
Pokud jste si již ujasnili, co má živý plot ve vaší zahradě splňovat a jakou má mít výšku, snadno si vyberete vhodné dřeviny. A jaký plot si vybrat? Záleží na určení priorit a toho, kolik času budete mít na údržbu. Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé.
Tvarované vs. Volně Rostoucí Živé Ploty
Tvarované živé ploty a stěny se stále těší veliké oblibě. Jejich výhodou jsou menší nároky na prostor, dobře se proto hodí i do malých zahrádek. Při jejich tvarování je možné do určité míry popustit uzdu fantazii, stávají se svébytným, výrazně architektonickým prvkem, který nemusí plnit pouze funkci ohrazení pozemku, ale může se posunout i do středu zahradní kompozice. Tvarování živých stěn, plůtků nebo jen jednotlivých dřevin dovedlo k absolutní dokonalosti baroko. Ve formálně řešených zahradních kompozicích ale mají, v moderní podobě, důležité místo dodnes. Tvarované živé ploty velmi dobře zapadají do urbanizovaného prostoru, do zahrad uvnitř zástavby.
Čtěte také: Péče o volně rostoucí živý plot
Volně rostoucí živé ploty jsou mnohem náročnější na prostor, ale mohou být také podstatně pestřejší. Nemusí se vysazovat jen z jednoho druhu, ale použité druhy lze namíchat tak, že svými květy nebo výraznými plody poutají pozornost od jara až do podzimu. Volně rostoucí živé ploty působí přirozeněji a mají nezastupitelné místo v krajině a ve venkovských zahradách.
Stálezelené vs. Opadavé Živé Ploty
Stálezelené živé ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s představou plné celoroční funkčnosti. V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu používají téměř výhradně zeravy (Thuja sp.). Zeravy jsou nepůvodní druhy dřevin, které u nás působí poměrně cizorodě. Málo využívanou, ale velmi vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), který byl hojně využíván v historických zahradách. Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk (Picea abies), který zde působí velmi přirozeným dojmem. Jehličnaté dřeviny ale nejsou jedinou možností pro vytvoření stálezeleného plotu. Typickou vlastností stálezelených živých plotů je určitá statičnost, neproměnlivost - máte tedy "jistotu", že budou celý rok stejné. Na druhou stranu to může být pro někoho poněkud nudné.
Živé ploty z opadavých dřevin jsou u nás neprávem opomíjené. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného opadavého druhu poskytuje i v zimě poměrně slušnou optickou clonu a kromě toho má další výhody - je mnohem dynamičtějším prvkem, který nejenže mění barvu olistění, ale může i kvést. Opadavým listnatým živým plotům, které se během roku mění, se vytýká, že je přes ně v zimním období vidět. Pokud jsou tyto porosty založeny poctivě a stejně tak i udržovány, tak v zimním období přes hustou spleť větviček není na druhou stranu plotu téměř vidět. Živé ploty z opadavých listnatých dřevin se obvykle zakládají z druhů, které za běžných okolností tvoří větší keře nebo stromy. V případě poškození některé z rostlin v řadě živého plotu dovedou vedlejší rostliny většinou snadno a rychle vyplnit takto vzniklou mezeru.
Výběr Dřevin pro Volně Rostoucí Živé Ploty
Chcete stálezelený živý plot? Nemusíte hutně volit zeravy (Thuja), které má dnes na zahrádce každý druhý. Použijte třeba náš domácí tis červený (Taxus baccata) nebo některé sloupovité kultivary tisu prostředního (Taxus x media ´Hicksii´, Taxus x media ´Hillii´). A není nutné, abyste se omezovali jen na jehličnany. K mání jsou i stálezelené listnaté keře. Pro nízké plůtky se výborně hodí zimostráz (Buxus sempervirens), pro vyšší bobkovišeň (Prunus laurocerasus).
Máte rádi větší pestrost a nevadí vám, že váš plot na zimu opadá? Mezi listnatými dřevinami najdete pro svůj záměr řadu vhodných druhů. Pro vyšší ploty a stěny se hodí habr (Carpinus betulus), který na podzim žlutě barví. Velmi oblíbené jsou také živé ploty z ptačího zobu (Ligustrum vulgare nebo Ligustrum ovalifolium). Nižší ploty můžete vysázet z meruzalky alpské (Ribes alpinum ´Schmidt´). Tvarovat můžete také svídy (Cornus alba) nebo černý jeřáb (Aronia melanocarpa) s atraktivním podzimním zbarvením.
Čtěte také: Druhy živých plotů
Na kvetoucí volně rostlé plůtky můžete použít letní tavolníky (Spiraea bumalda, Spiraea japonica) či mochnu (Potentilla fruticosa). Chcete zahradu, která bude zároveň okrasná a jedlá? Zasaďte si jedlý živý plot. Můžete do něj použít pestrý mix dřevin - dřín (Cornus mas), černý jeřáb (Aronia melanocarpa), muchovník (Amelanchier lamarckii), zimolez (Lonicera kamtchatica), rakytník (Hippophae rhamnoides). Samozřejmě můžete do živého plotu zakomponovat i rybízy a angrešt.
Další vhodné druhy:
- Blýskavka Fraserova 'Red Robin' - stálezelený keř s červenými výhony
- Ptačí zob obecný 'Atrovirens' - hustě rostoucí, částečně stálezelený
- Tavolník japonský 'Anthony Waterer' - opadavý keř s růžovými květy
- Hlohyně šarlatová 'Soleil d'Or' - stálezelený, s bílými květy a žlutými plody
Rychle Rostoucí Živé Ploty
Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům.
Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Čtěte také: Tipy pro výběr vrby na živý plot
Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu. Zdobný je malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vejce a vyžaduje hojnou zálivku. Obzvláště v době sucha je třeba stále zalévat, je proto na zváženou, jaké jsou naše možnosti a hlavně zdroje vody. Při výsadbě sázíme sazenice ve vzdálenosti alespoň 25 cm. Sibiřský jilm vytvoří poměrně hustý porost, je však opadavý, proto na zimu dosti prořídne. Miluje sluníčko, ale snese i polostín, preferuje dobře propustné, ale vlhké půdy. Pěstovat jej lze i jako solitér, dorůstá výšky až 25 metrů. Pravidelně tvarovaný živý plot však snadno udržíme v požadované výšce a šířce, počítejte ale se značným množstvím biologického materiálu, který bude dobré nějak zpracovávat (naštěpkovat, usušit a spálit a nebo nechat rozkládat v kompostu, případně použít jako mulč).
Výsadba Živého Plotu
Výběr druhů vždy přizpůsobte podmínkám stanoviště, aby zvolené dřeviny dobře rostly. Zohledněte světelné a vlhkostní poměry a obsah živin v půdě. Plochu před výsadbou důkladně odplevelte. Vhodný termín pro výsadbu dřevin je na jaře (od března do května) nebo na podzim (od konce srpna do října).
Živé ploty se zpravidla vysazují do více řad. Nejčastější je dvouřadá výsadba. Pokud máte v zahradě málo místa a plánujete živý plot tvarovat, můžete dřeviny vysadit jen do jedné řady. Spon výsadby - tedy vzájemná vzdálenost rostlin se odvíjí od požadované cílové výšky plotu. Pro plůtky do 0,5 m výšky vysazujte v řadě vždy 4-6 ks rostlin na metr délky. U vyšších plotů (cca 1 až 3 m) doporučujeme použít 2-3 ks na běžný metr.
Po výsadbě rostliny pořádně zalijte. Nezapomeňte provést srovnávací řez. Po výsadbě je totiž vždy potřeba upravit nadzemní část rostliny s ohledem na redukovanou kořenovou část. Je vhodné dřeviny také zamulčovat.
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu.
Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek. Rostliny hnojte až ve 2. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.
Péče o Volně Rostoucí Živé Ploty
V prvních letech po výsadbě je zásadní dobře provedený výchovný řez plotů. Nejprve nechte rostlinu v klidu zakořenit. V zimě nebo v předjaří pak výrazně zkraťte výhony, přibližně o dvě třetiny. Tím podpoříte růst nových výhonů v nové sezóně. Hloubku řezu přizpůsobte tvorbě bočního obrostu, která se u jednotlivých druhů liší. Nesnažte se zapěstování živého plotu uspěchat. Počítejte s tím, že výchovný řez budete muset opakovat po dobu několika let.
Až se vám podaří opakovaným výchovným řezem vytvořit zapojený plášť plotu, přejděte na udržovací řez. Při udržovacím řezu živých plotů redukujete nové výhony a plot průběžně tvarujete. Základní termín pro udržovací řez je v zimním období, nejlépe v listopadu nebo v březnu. Teplota by neměla klesnout pod -8 °C. Následuje letní řez, který se provádí po skončení prodlužovacího růstu výhonů, nejčastěji v červenci. Stále udržujte dostatečné zavětvení u paty živého plotu. Dbejte také na to, aby měl živý plot kónický tvar.
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.
Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Čím hnojit živý plot? Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Nářadí na Řez Živých Plotů
Máte dvě základní možnosti, jaké nářadí na řez živých plotů použít. Při stříhání menších živých plotů si vystačíte s mechanickými pákovými nůžkami. Pokud chcete udržovat větší plochy, vyplatí se vám použít plotostřih. Záleží už jen na vás, zda si vyberete elektrický, akumulátorový čí benzínový.
A teď už se můžete pustit do práce! Nemáte na to čas nebo se vám nechce pořizovat nářadí? Na řez živých plotů si samozřejmě můžete objednat profesionály.
Kvetoucí Živé Ploty
Pestré živé ploty se záplavou květů nebo plodů zahradu opticky obohatí. Volně rostoucí kvetoucí živé ploty jsou pastvou pro oči po celý rok. Kvetou a plodí velmi dlouho - některé z nich dokonce i v zimě. Kromě toho se mnoho živých plotů na podzim pyšní atraktivním zbarvením listí. Díky širokým odstupům mezi keři je k založení kvetoucího živého plotu potřeba méně rostlin než u tvarovaných živých plotů. Myslete na to, že volně rostoucí kvetoucí živý plot potřebuje do šířky minimálně 100 až 200 cm. Hustota kvetoucích živých plotů se v zimě tolik neprojevuje. I když je řez nutný pouze každé tři až čtyři roky, vzniká velké množství odpadu z listí.
Před výsadbou kvetoucího živého plotu je třeba věnovat pozornost několika aspektům. Nejprve myslete na stanoviště. Podle vlastností půdy se hodí některé druhy živých plotů více, jiné méně. Věnujte pozornost také světelným podmínkám. Pokud využívají zahradu děti nebo domácí zvířata, zohledněte před výsadbou ideálně také to, zda je živý plot pichlavý nebo jedovatý. Za určitých okolností se také vyplatí plánovat souhru barev.
Správná doba výsadby pro kvetoucí živé ploty je zpravidla na jaře nebo na podzim. V prvním kroku napněte v místě výsadby v rovné linii šňůru. Poté vyhlouběte jámu pro keř a zapracujte hnojivo. Rostliny rozmístěte podle svého plánu. Pokud kombinujete keře kvetoucí na jaře a keře kvetoucí v létě, dbejte na to, abyste rostliny pro živý plot vysadili střídavě. Postavte je do jámy a zakryjte kořeny zeminou. Po přišlápnutí vyrovnejte keře, vytvořte tzv. zalévací okraj a zalijte je.
Druhy kvetoucích živých plotů:
- Rododendron: Stálezelená alpská růže, kvete od dubna do června.
- Zlatice: Žlutozlaté květy, nádherné podzimní zbarvení.
- Meruzalka krvavá: Sytě červené nebo růžové květy v dubnu.
- Šeřík: Bohaté, barevné květenství, snáší sucho.
- Tavolník: Nápadné a obzvláště početné květy od dubna do května.
- Tavola kalinolistá: Tmavě červené listy a světlé květy, mrazuvzdorná.
- Pustoryl panenský: Velké a otevřené květy, pastva pro včely.
Alternativy Živých Plotů
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit.
Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Tabulka: Srovnání Vybraných Dřevin pro Živé Ploty
| Dřevina | Typ | Růst | Nároky na Světlo | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Habr obecný (Carpinus betulus) | Opadavý | Rychlý | Slunce až polostín | Na podzim žluté zbarvení |
| Tis červený (Taxus baccata) | Stálezelený | Pomalý | Polostín až stín | Domácí, vhodný do historických zahrad |
| Ptačí zob (Ligustrum vulgare) | Polostálezelený | Střední | Slunce až polostín | Snáší řez, nenáročný na půdu |
| Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii) | Stálezelený | Velmi rychlý | Slunce | Vysoké živé ploty, odolný |
| Sibiřský jilm (Ulmus pumila) | Opadavý | Velmi rychlý | Slunce až polostín | Vysoká zálivka |
tags: #volně #rostoucí #živé #ploty #druhy