Rostoucí ceny energií vedou řadu lidí k úvahám, jak co nejvíce ušetřit. Jednou z možností úspory je zateplení nevytápěné půdy, které zvládne zákazník svépomocí. Zateplení podlahy půdy patří mezi nejefektivnější a přitom často opomíjené použití tepelné izolace v domě. Teplo stoupá vzhůru a v případě nezateplené podlahy se nám hromadí v půdním prostoru. Když zateplíte podlahu nevyužívané půdy, nebude teplo ze spodních pater unikat vzhůru.
Zateplení půdy totiž přinese další úspory za spotřebu energií a zvýší uživatelský komfort. „Zateplená půda přináší jednoznačně větší komfort bydlení, ale i významné finanční úspory za vytápění. Pokud se k zaizolování půdy použije zvukově pohltivá minerální izolace URSA, je bonusem k úsporám za vytápění i odhlučnění prostoru pod stropem.“
Co je půda z hlediska zateplení?
Není půda jako půda. Před samotnou realizací zateplení je potřeba si stanovit k čemu se půda bude využívat. Půda je prostor pod šikmou střechou. Ten může být obývaný, pak zateplujeme šikmou střechu, nikoliv samotnou půdu. O zateplení půdy jde v případě, když se zatepluje horizontální strop pod šikmou střechou, tedy nikoli šikmou střechu jako takovou.
„Při zateplení podlahy půdy musím upozornit na to, že je potřeba odlišit, zda bude půda využívána alespoň na odkládání věcí či nikoliv. V případě, že se jedná o nevytápěný, ale využívaný úložný prostor, musí být shora pochozí.“ Pokud se bavíme o půdách, konkrétně o rekonstrukcích půd, minimální tloušťka izolace se zvedá z původních 140mm na 200mm.
Příprava před zateplením a důležité aspekty
Nepodceňujte pečlivou přípravu před samotnou realizací. Nejprve je třeba zjistit, v jakém stavu je stropní konstrukce. Pokud ji tvoří trámy, prověříme, že nejsou napadeny vlhkostí nebo dřevokaznými houbami. Dále zjišťujeme, v jakém stavu jsou zhlaví trámů a také je důležité, kolik máme místa mezi podlahou půdy a šikminami střechy. Všechny tyto faktory ovlivňují, jak budeme půdu izolovat.
Čtěte také: Péče o volně rostoucí živý plot
Velmi důležité je také dbát na precizní provedení. Ať už se jedná o pečlivé provedení parotěsnící vrstvy bez perforací, či předcházení vzniku tepelných mostů. Ideální je, pokud skladba konstrukce umožňuje případné vlhkosti, aby se z konstrukce odpařila. Velmi záleží na tom, zda je ve stávající stropní konstrukci funkční parotěsnící zábrana, například v podhledu stropu posledního podlaží. Od toho se odvíjí další řešení.
Jestliže tam parotěsnící zábrana není, je nutné ji do konstrukce vždy doplnit, aby nemohlo docházet ke kondenzaci v konstrukci. V opačném případě zkondenzovaná vlhkost v neprodyšné skladbě konstrukce může velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru, hrozí i tvorba plísní a kompletní degradace nosné konstrukce. U obou variant zateplení je nutné zabránit prostupu vodních par konstrukcí. K tomuto účelu slouží parozábrany a parobrzdy.
Metody zateplení půdy
„Variant zateplení půdy existuje několik.“ Asi nejvhodnějším způsobem je zateplit strop ze strany půdy. Volí se v případech, kdy půda není příliš často nebo vůbec využívaná a je tam dobrý přístup. Nejčastěji se to provádí volnou pokládkou izolace na podlahu půdy. Jednoduché zateplení podlahy půdy můžeme provést prostým položením tepelné izolace z minerálních vláken. Volná pokládka izolace na podlahu půdy je nejrychlejším a nejméně pracným způsobem, jak zateplit strop a používá se nejčastěji v případě, když nemáte v úmyslu půdu již dále využívat. Kvůli na zemi položené izolaci už totiž nebude pochozí.
Volně ložená izolace pro nepochozí půdu
Jestliže bude půda nevyužívaná, může se izolace položit pouze na parotěsnou zábranu bez dřevěného roštu a horního prkenného záklopu. Pokud je půda nepochozí, ani na ní nechceme skladovat věci, zateplení je jednoduché. Pouze na očištěnou podlahu půdy aplikujeme parozábranu. Je důležité parotěsně napojit přesahy, prostupy i dotmelit folii k okolním konstrukcím.
Poté aplikujeme dostatečnou vrstvu tepelné izolace, ideálně až 40 cm. Můžeme volit rolovaný materiál, například URSA DF 38 či URSA PUREONE DF 39. V těchto případech doporučujeme pro izolaci půdy volit skelnou izolaci Isover Unirol Profi či ekonomičtější variantu Isover Domo Plus, kterou je ovšem nutné aplikovat ve větší tloušťce. Shora izolace se aplikuje pojistná (doplňková) folie. Nesmíme samozřejmě opomenout parotěsnou folii ze spodní strany izolace, abychom zabránili kondenzaci vlhkosti. Takováto varianta zateplení bude finančně nenáročná, ale takto izolovanou půdu nebudeme moci využít ke skladování, bude nepochozí. Jako izolaci doporučujeme v tomto případě použít rolovaná minerální vlákna s předem nakašírovanou ochranou proti prachu, ze sortimentu Isover.
Čtěte také: Jak založit volně rostoucí živý plot
Zateplení pochozí půdy
V případě, že půdu i po zateplení budete chtít využít jako pochozí, je nutné na izolaci udělat dřevěný rošt, pod kterým bude izolace (minerální vata nebo foukaná izolace) a na rošt položit desky a vytvořit podlahu. U pochozí varianty se na parozábranu položí rošt, ať už z naformátovaných OSB, nebo dřevěných hranolů. Mezi něj se aplikuje izolace.
Pokud je rošt z dřevěných hranolů, které vytváří tepelné mosty, je ideální, když je možné dát izolaci dvojitě. Dosáhne se tak lepšího zaizolování větší tloušťkou izolace a zmenší se prostup tepla přes tepelné mosty. Shora pak může přijít záklop, pokud je v plánu používat půdu jako úložný prostor. Záklop by měl být difuzně otevřený, což splňují dřevěná neošetřená prkna na sraz.
POZOR! Chybou je shora uzavřít izolaci difuzně uzavřeným materiálem, jako je OSB. Případná vlhkost pronikající z interiéru může pod OSB kondenzovat a hromadit se. Podle Terezy Vojancové není vhodné překrytí tepelné izolace shora OSB deskami. OSB je totiž na rozdíl od dřevěných prken difuzně uzavřený materiál, který brání prostupu vlhkosti konstrukcí. Na OSB pak mohou růst plísně, v nepříznivém případě se může i hromadit vlhkost.
Možnost zkombinovat s pochozím zateplením: pro revizní lávky poslouží systém Isover StepCross. Pokud na půdě budou místa, které je třeba revidovat (např. komín), musíme si přichystat konstrukci na lávky.
Systém Isover STEPcross pro pochozí půdy
Zajímavějším řešením při zachování tepelně izolačních, odkladových a zároveň pochozích vlastností půdy je kombinace minerální vaty s pěnovým polystyrenem. Nový systém Isover STEPcross vychází z původního nadkrokevního systému Isover, kde se využívá pevnosti EPS trámců v kombinaci s tepelnou účinností měkčích desek z minerálních vláken.
Čtěte také: Měkká ochranná vrstva proti vodě
Pro zateplení nevytápěné půdy s možností uložení sezónních a jiných věcí (hmotnost až 300 kg/m²) byl vyvinut systém STEPcross. Jedná se o systém, který je tvořen z EPS trámů a křížů, mezi kterými je aplikována minerální izolace Isover UNI. V případě aplikace na vodorovný povrch se přidaly stabilizační EPS kříže, ale nejsou už potřeba ocelové kotvící vruty proti sesouvání na šikmé ploše střechy. Tento způsob použití tedy nepotřebuje žádné speciální vybavení pro montáž, zvládne ho opravdu každý. Kromě jednoduché aplikace má systém i další výhody.
Montáž systému Isover STEPcross
- Před montáží nutno zajistit parotěsnost s fólií Isover VARIO KM/DUPLEX s doplňky pokud není zajištěna.
- Nosné kříže z EPS 100 x 500 x výška dle volby 200 - 300 mm zajišťují snadné rychlé sesazení.
- Rošt se sestaví na světlou šířku 595 mm pro ideální vkládání izolace o šířce 600mm (Isover ORSIK, Isover UNI). Případné nerovnosti vyrovnáme broušením EPS.
- Nanesení speciálního PUR lepidla na spojení dřeva a EPS po celé délce konstrukce.
- Přilepení prkna šíře 100 mm. Doba zaschnutí spoje je přibližně 1 hodina.
- Vkládání bez řezání izolace Isover ORSIK (Isover UNI) 600 x 1200 mm.
- Doporučujeme položit dvě vrstvy na vazbu.
- Izolaci pouze půlíme pro překrytí spojů, bez dalšího řezání na rozměr.
- Pro zajištění stability je nutné záklop přichytit vruty 4 x 45 mm, 4 - 5 ks na bm.
Systém zahrnuje: záklop OSB desek 22mm, případně fošen; výplňovou minerální vatu formátu 600 × 1200 (Isover ORSIK, Isover UNI); Isover TRAM EPS + KŘÍŽ; montážní prkno.
Izolace mezi či pod trámy a související rizika
Pokud není dostatečná světlá výška pod šikmou střechou na vložení izolace pouze nad trámy, je možné vkládat izolaci mezi a poté nad či pod trámy (do podhledu). Jednou z variant zateplení je takzvaná izolace mezi či pod trámy. Tento způsob zateplení se využívá u nevytápěných a neobývaných podkroví. Ovšem pokud to tento prostor dovolí, je mnohem lepší zateplit podlahu půdy, nikoliv mezi nebo pod trámy, aby se nemuselo zasahovat do stávající konstrukce.
„Zateplení mezi trámy či pod trámy má několik rizik. Změní se teplotní režim trámů, a hlavně v případě absence izolace fasády hrozí snížení teploty jejich zhlaví, čímž v tomto místě hrozí kondenzace vody a postupný nárůst vlhkosti. To následně může vést k napadení dřevokaznými houbami a degradaci konstrukce,“ vysvětluje architektka a dále pokračuje: „Pokud už zateplujeme mezi trámy, vždy bych doporučovala při tomto způsobu zateplování dát další vrstvu izolace i nad trámy. Výška trámů zpravidla nestačí na to, aby se mezi ní dala aplikovat dostatečná vrstva izolace. Navíc trámy tvoří tepelné mosty, a proto je důležité je minimalizovat překrytím.“
Další variantou zateplení je takzvaná izolace nad trámy. Stejně tak, jako předchozí varianta zateplení se i tato používá při zateplení nevytápěného podkroví. V případě zateplení mezi trámy se ale snižuje povrchová teplota v zhlaví trámů, hrozí zde kondenzace a následná hniloba zhlaví trámů. Pokud je na půdě dostatek místa, je to ideální varianta a lze izolovat pouze nad trámy.
Výběr materiálů a jejich vlastnosti
U volné pokládky lze použít i polystyren, mnohem vhodnější jsou však paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty. Pára musí skrz izolaci volně procházet, a proto je dobré zajistit i dostatečné větrání půdy. Pokládka hydroizolační fólie na izolační materiál se nedoporučuje. Kdybyste totiž položili fólii přímo na izolační materiál, učiníte jej neprodyšným a dojde ke kondenzaci páry, vzniku plísní a porušení vlastností izolačního materiálu.
Materiály vhodné pro zateplení jsou URSA PUREONE DF 39 či URSA DF 38. Jejich výhodou je naopak difuzní otevřenost. To znamená, že umožňují vodní páře procházet konstrukcí. „Proto je výhodné u zateplení půdy využívat minerální izolace URSA. Jsou totiž difuzně otevřené, propouští vodní páru stejně jako vzduch a díky tomu pomáhají konstrukci, aby byla z hlediska vlhkosti bezpečnější.“ Jako parotěsnící materiály je možné použít URSA SECO SD 2 či URSA SECO SD 100.
Minerální izolace společnosti URSA jsou vyrobené z více než 90 % z obnovitelných zdrojů a jejich podstatu tvoří ze 70 % skleněné střepy, které pochází z recyklovaného skla, více než 20 % pak tvoří písek. Materiály URSA GLASSWOOL i URSA PUREONE během svojí životnosti ušetří několiksetkrát více energie, než je třeba na jejich výrobu. URSA PUREONE, stejně jako izolace URSA GLASSWOOL, dosahují nejlepších akustických, tepelněizolačních a protipožárních výsledků. Navíc je minerální izolace URSA PUREONE hypoalergenní a bez obsahu zbytkových formaldehydů.
Mezi další výhody volné pokládky minerální vlny patří:
- Nízká cena: můžete použít základní minerální vlnu (ve vyšších tloušťkách).
- Instalaci zvládnete svépomocí: jednotlivé vrstvy zateplení se pokládají volně, bez složitého spojování.
- Nemusíte složitě upravovat podklad: měkká vlna se přizpůsobí nerovnostem půdy.
Doporučená tloušťka izolace
Aby zateplení mělo maximální efekt, není radno ignorovat tloušťku samotné izolace. „Tloušťka izolace závisí na účelu, pro který je použita. Zateplujeme-li půdu z tepelněizolačních důvodů, počítejme s 20 až 40 centimetry tloušťky minerální izolace, dle konkrétního souvrství. Navíc bude potřeba parotěsnící zábrana. V případě, že izolujeme čistě z akustických důvodů, tloušťka bude začínat na 10 centimetrech, parotěsnící zábranu v takovém případě nevyužijeme,“ dodává Tereza Vojancová.
„Obecně nevytápěné půdy doporučujeme zateplovat na hodnoty vhodné pro pasivní dům. Tím bude mít majitel domu jistotu, že za pár let nebude jeho konstrukce zastaralá a bude mu šetřit po celou dobu životnosti nemalé peníze za vytápění a chlazení,“ vysvětluje Vojancová a dále dodává: „Pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) norma ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov: Požadavky - doporučuje pro pasivní dům součinitel prostupu tepla U mezi 0,15-0,10 W/m².K.“ Kvalitně zaizolované konstrukce můžeme dosáhnout dvěma způsoby. Buď použijeme izolaci s nižší lambdou a můžeme ji použít v menší tloušťce, nebo naopak pokud máme dost místa, použijeme materiál se standardní lambdou a navýšíme tloušťku. Na dosažení pasivních parametrů stropu vychází dle použitého materiálu a typu stropu mezi 32-40 cm izolace.
tags: #volne #lozena #izolace #pudy #informace